Mnozí z Vás jistě znají hladinatku člunohřbetou (Velia caprai). Tato semiaquatická ploštice je velmi hojná skoro ve všech našich lesích, kde ji můžeme spatřit na hladině potůčků.

Zvětšit obrázek

Hladinatka člunohřbetá (Velia caprai)

Co však málokdo ví, je že odborný název Velia pochází ze staročeštiny. Je všeobecně známo, že naši zemi dříve pokrývaly téměř souvislé lesy. Hladiny vodních toků okupovaly právě hladinatky Velia caprai – dnes rozšířenější bruslařky potřebují klidnou a slunnou hladinu. Naši předkové si Velií samozřejmě všimli, a začali jim říkat „Veła.“ Postupně se toto slovo zkomolilo na „Velja“, a konečně na „Velia.“
Toto věděl i Tamanini, který Velii caprai popsal.
Bohužel však toto uniklo českým vědcům počešťujícím latinská jména, a staročeskou Velii nazvali hladinatkou.

Nyní už stačí sečíst 1 + 1. Předzvěstí definitivního jara je celodenní výskyt Velií – Velia do noci => Veliadonoce. A příchod jara je událost která stojí za to slavit!
Po oslavách se ale plete jazyk, takže z Veliadonoce přes Velidonoce dostáváme dnešní Velikonoce…