Očkovat či neočkovat…? Kredit: Administración del Principado de Asturias. CC BY-SA 4.0

Hodně zemí nyní prožívá šok z nových maxim počtu nemocných COVID-19. Na vině je převážně SARS-CoV-2 varianty Delta. Mezi nemocnými se stále častěji objevují i ti z řad očkovaných, a tak je logické a legitimní si klást otázku – má vůbec očkování smysl, když konec konců choří a mřou všichni?

Na jednoduchou otázku o smyslu očkování není jednoduchá odpověď, pokud se do ní začne montovat záležitost svobody jednotlivce a politikaření. Zkusme se proto od nich oprostit a věnovat se problému prizmatem čistě neosobní strohé matematiky.

Těžko bychom asi hledali lepší příklad, než je situace v jedné z nejproočkovanějších (třetí dávkou) zemi světa – Izraeli. Podobně nejspíš uvažoval i mezinárodní kolektiv izraelsko-amerických lékařů a statistiků, který si vzal do parády záznamy Clalit Health Services. Jde o izraelskou instituci mající v gesci zdravotní péči více než poloviny izraelské populace, která již dostala třetí dávku vakcíny. Aby závěr jejich snažení měl co největší vypovídací schopnost, kritériem pro zařazení do studie bylo pouze přijetí do nemocnice související s COVID-19 a hodnotilo se, zda šlo o závažné onemocnění, případně o úmrtí s COVID-19 souvisejícím. Výsledky studie nyní přinesl odborný zdravotnický časopis Lancet. Dodávat k tomu mnoho slov netřeba, to hlavní, že očkovaní  jsou na tom lépe, je ve třech grafech.

Graf A uvádí, jak na tom jsou přijímaní do nemocnice s diagnózou COVID-19 očkovaní dvěma dávkami (červeně) a ti, kteří dostali i třetí dávku (modrozeleně) v poměru k celé skupině.

Graf B ukazuje totéž z pohledu závažných průběhů nemoci při hospitalizaci.

Graf C je vyjádřením rizika úmrtí.

Zdroj: Noam Barda, et al. 2021. Lancet.

Časově závislá účinnost vakcíny

Možná nebude na škodu doplnit ještě čtvrtý graf, který vznikl šetřením jiné výzkumnické party. Tentokrát ryze americké. Jde v něm rovněž o statistiku. Pramenem v tomto případě není Lancet, ale stejně prestižní časopis Science. Křivky hodně vypovídají nejen o tom, jak jsou na tom američtí veteráni, ale i o tom, čím si prochází celá společnost. I tyto výsledky bude dobré brát v potaz při našem zvažování všech pro a proti.

Graf: Účinnost vakcíny proti infekci SARS-CoV-2 v závislosti na čase od doby vakcinace. Odhad podle Coxových modelů proporcionálních rizik, upravených podle věku, rasy, etnického původu, pohlaví a skóre komorbidity. Podrobnosti viz: „Ochrana vakcíny SARS-CoV-2 a úmrtí mezi americkými veterány během roku 2021“  Zdroj: Cohn B.A. Science 2021. (Přístupné zde).

Americká studie na vzorku 780 tisíc lidí v USA prokázala, že účinnost očkování proti koronaviru klesá v čase rychleji, než na jaře uváděly optimistické odhady. U Pfizeru a Moderny je riziko pozitivního testu po půl roce zhruba dvojnásobné, než těsně po naočkování, u jednodávkové Janssen dokonce sedminásobné.Ochrana před vážným průběhem a zůstala i po půl roce a navzdory nakažlivějším variantám viru vyšší: 73 % u Janssenu, 81,5 % u Moderny a 84,3 % u Pfizeru. U lidí starších než 65 let  úroveň ochrany klesla před podlehnutím infekci, a to na 52,2 % u Janssenu, 75,5 % u Moderny a 70,1 % u Pfizeru. Uvedené hodnoty vyjadřují porovnání se skupinou neočkovaných. Nula % by tedy znamenalo, že očkování nedělá vůbec nic, 100 %, že před virem chrání dokonale. Posilující třetí dávka dokáže podle klinických testů vrátit účinnost opět nad 90 %, a to jeden až dva týdny po jejím podání.

Do třetice si vaší pozornosti dovolím předložit výsledky matematického modelování z Harvard TH Chan School of Public Health. Přináší ho nejnovějšího vydání odborného časopisu Cell. Jde tak trochu o strašení, nicméně při troše smůle, by nemuselo být daleko od pravdy. Třeba proto, že evoluce virů je už taková, že čím početnější populací se šíří, tím větší je pravděpodobnost, že spolu se vznikem méně závažných virových mutací, vzniknou i nám méně příznivě nakloněné varianty a i ty, které v sobě snoubí všechno to nejhorší, čeho je virus schopen. Ale k věci. Matematicky obdaření biologové pro své věštění z křišťálové koule simulovali pandemii SARS-CoV-2 s několika různými hypotetickými variantami. Jinak řečeno, brali v patrnost zvýšenou přenositelnost, jakou například disponovala varianta Alfa, schopnost unikat pozornosti imunitnímu systému, jíž vynikala virová varianta Beta i kumulaci zvýšené přenosnosti s částečnou schopností unikat pozornosti imunitnímu systému, jakou oplývala varianta Delta. Výsledky analýz jim pak daly představu o průběhu nákazy pro každý z možných scénářů a jak by trajektorii nákazy ovlivnily - fyzické distancování (lockdowny) a očkování.

Bushmanovu modelářskému týmu vyšlo, že další nová varianta se zvýšenou přenositelností by byla pravděpodobně nebezpečnější než varianta, která by se dokázala imunitnímu systému částečně vyhnout. Jejich model také vyjevil, že očkování je nanejvýš prospěšné v případě vzniku variant s vlastnostmi obdobnými Deltě, kdy vakcinace nejvíce snižuje celkovou mortalitu. I tyto matematické dedukce bychom měli vzít v našich úvahách v patrnost. Třeba proto, že se ukazuje, že čert nespí, neboť nově se objevující varianty skutečně mají povahu varianty Delta.

Poznámka:

Den po zveřejnění tohoto článku Izrael zahájil očkování dětí ve věku 5 - 11 let.

Literatura

Noam Barda, et al.: Effectiveness of a third dose of the BNT162b2 mRNA COVID-19 vaccine for preventing severe outcomes in Israel: an observational study. The Lancet, October 29, 2021 DOI:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(21)02249-2
Mary Bushman, et al.: Population impact of SARS-CoV-2 variants with enhanced transmissibility and/or partial immune escape, Cell (2021). DOI: 10.1016/j.cell.2021.11.026

Barbara A. Cohn, et al.: SARS-CoV-2 vaccine protection and deaths among US veterans during 2021, SCIENCE•4 Nov 2021. DOI: 10.1126/science.abm0620

Video: Anti-vax v Římě