Od počátků letů do vesmíru spoléháme na nosné rakety, což je ve skutečnosti velice neefektivní a drahá záležitost. V poslední době se přidávají nosné letouny, drony nebo také balony, díky nimž nosné rakety startují ve velké výšce a ušetří část paliva, hmotnosti a nákladů. Americký startup SpinLaunch pracuje na radikální alternativě, která by mohla rozšířit naše možnosti. A to s (téměř) nulovými emisemi.
SpinLaunch vyvíjejí kinetický odpalovací systém, který by vrhal náklad, tedy satelity a podobné objekty, do vesmíru jako pokročilý starověký katapult. A jak se zdá, nejde o bláznivý okrajový nápad, který by hned zase vyšuměl. Na projektu pracují od roku 2015. Elektricky poháněný katapult by podle nich měl snížit spotřebu paliva asi čtyřikrát a cenu asi desetkrát, v porovnání s tradičními nosnými raketami. Další podstatnou výhodou by bylo možnost použití takového katapultu klidně několikrát denně, každý den.
V současné době probíhá testování katapultu Suborbital Accelerator, který je menší verzí plánovaného zařízení. Tvoří jej velká vakuová komora ve tvaru disku postaveného na hranu, o něco vyšší než Socha Svobody. Odpalovaný náklad je připevněn na laně z uhlíkových vláken, které jej vymrští počáteční hypersonickou rychlostí přes 8 tisíc kilometrů za hodinu.
Dalším krokem ve vývoji této technologie by měl být ještě podstatně větší systém L100 Orbital Mass Accelerator. Bude fungovat podobně a zvládne odpálit na oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 200 kilogramů. Podle SpinLaunch by pokrok v elektronice, který umožňuje konstrukci malých komponent a čipů, měl zajistit, že odpalovaný náklad přežije extrémní přetížení 10 tisíc g. Pro astronauty to bohužel nebude, ale dosavadní testy ukazují, že satelity by to vydržet měly.
Nápad s orbitálním katapultem není tak úplně nový. V šedesátých letech spojily síly USA s Kanadou v projektu Harp, jehož cílem bylo vesmírné dělo, které by pálilo projektily na oběžnou dráhu. Irácký diktátor Saddám Husajn se snažil vyvinout podobné zařízení v projektu Babylon. Ten skončil likvidací vedoucího konstruktéra.
K funkčnímu vesmírnému katapultu ještě zbývá urazit kus cesty. SpinLaunch ale nedávno zaznamenali významný úspěch, když 22. října (2021) otestovali katapult Suborbital Accelerator na kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku. Prototyp střely dosáhl nadzvukové rychlosti a po přistání byl vyzvednut pro opětovné použití. V roce 2022 by měly následovat další testy s různými střelami a náklady. První zákazníci by měli vesmírný katapult využít v roce 2024.
Video: SpinLaunch Suborbital Test Launch 22 Oct 2021
Literatura
Novozélandští Rocket Lab úspěšně vypustili raketu Electron
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2018)
Američtí studenti vypustili první studentskou raketu, co doletěla do vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (23.05.2019)
Veliký autonomní dron Ravn X bude vynášet satelity
Autor: Stanislav Mihulka (06.12.2020)
Diskuze:
Neshoří
Roman Dubravský,2021-11-12 13:47:39
Neshoří náklad při průletu atmosférou rychlostí 8000 km/h?
Re: Neshoří
Josef Hrncirik,2021-11-16 10:55:22
Meteory při této rychlosti hoří. Challenger hoří jen bez Si ochranných destiček a při špatném úhlu sestupu. Při správném režimu měl prý klouzavost i přes 4. Hledat data o aerodynamickém ohřevu a odporu hypersonických objektů je velmi nevděčné a končí to obvykle tím, že objekt chrání tupá rázová vlna před ablativním štítem optimálního tvaru a úhlu sestupu, ev. že žhavé destičky vydatně sálají. Si taje při cca 1400°C, vlastně nic moc. Zřejmě ho chrání přestup tepla a sálání i na náběžné hraně. Hypersonické střely ? M7 by prý měly i přes 1500°c rozžhavený plášť z laminátu C+SiC.
Uvidíme co nám PRC vrátí zpět. Internetové údaje o HARP jim nepomohly, střely z kanónů byly subkalibry neuvedené redukce ráže, letěly až 2,1 km/s ale dostup měly jen cca 40% teorie. Chan si tak nemůže vypočítat ani aeroodpor, chybí délka střely (průřezové zatížení). Granáty prý měřily parametry atmosféry, příliš žhavé prý asi nebyly. Vystřelit rakety i na pevné palivo se nedařilo kvůli 10000G likvidujícímu správný profil duté prachové náplně.
Jasno je jedině, že poškození otřesy střelby nechtěla platit vláda Barbadosu, natož USA.
Problém s jaderným odpadem
Petr Pinkava,2021-11-11 10:38:59
Copak satelity, ale jaderný odpad by se dal vystřelovat do vesmíru.
Re: Problém s jaderným odpadem
Vít Výmola,2021-11-11 10:57:33
A tam by pak časem poklidně klesnul zase zpět do atmosféry. :)
S jaderným odpadem není třeba dělat vůbec nic. Nechme ho na pokoji v trvalém úložišti, kde nikdy nikomu a ničemu neuškodí.
Re: Re: Problém s jaderným odpadem
Jan Novák9,2021-11-11 11:40:36
Do slunce se snadno vejde kompletně celá zeměkoule i s veškerým jaderným odpadem a nebude to poznat.
Horší je že ten odpad je jen surovina pro další zpracování takže je škoda ho házet do slunce.
Re: Re: Re: Problém s jaderným odpadem
Lukáš Svoboda,2021-11-11 14:32:20
Poslat něco rovnou do Slunce je poměrně energeticky náročné. Země obíhá okolo Slunce rychlostí asi 30 km/s, takže aby něco spadlo do Slunce, musíte se většiny těch 30 km/s zbavit. Mělo by stačit asi 24 km/s, pokud to tam chcete poslat rovnou. Pro srovnání, pokud na oběžné dráze Země udělíte nákladu zrychlení dalších asi 17 km/s, dosáhnete únikové rychlosti ze Sluneční soustavy.
Komplikuje se to, pokud použijete nějakou komplikovanější trajektorii s využitím gravitačního praku nebo složitého Hohmanova transferu - viz https://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget.
To jen k té dopravní části té problematiky. S dalším zpracováním jaderného odpadu máte samozřejmě naprostou pravdu.
Re: Re: Re: Re: Problém s jaderným odpadem
D. Hruška,2021-11-11 14:55:42
Pokud by se mělo jaderné PALIVO posílat do Slunce, tak máte samozřejmě pravdu. Ale v takovém případě bych se především bál nehod v zemské atmosféře, které u raket nejsou nijak vzácné. To, co píše Jan Novák, ale považuji za mimořádně důležité. Jaderný "odpad" je jedním z hlavních důvodů, proč se část veřejnosti jaderné energetice brání. Přitom nejde o odpad, nýbrž o vzácnou surovinu.
Projektují se a možná už někde i staví nesmyslná trvalá úložiště. Přitom těch "pár" hermetických kontejnerů v každé jaderné elektrárně opravdu nikomu nepřekáží, ani nepředstavují podstatné riziko. Za sto let to bude vyhledávaná surovina pro množivé reaktory. Teď to nákladně pohřbíme do žulových tunelů a za sto let budeme zbytečně muset těžit nový uran :-(
Existuje
Vladimír Bzdušek,2021-11-10 22:49:21
niekde testovacie zariadenie na prácu s takými hodnotami g? (Teda okrem dela.)
Gerald Bull
Mojmir Kosco,2021-11-10 21:56:25
Ten pokud vím vystřelil 150 kg do výšky 65 km
Re: Gerald Bull
Josef Hrncirik,2021-11-11 12:32:41
Bez odporu vzduchu by stačilo 1140 m/s. Asi by se to dalo upřesnit podle dělostřeleckých tabulek, ale běžně je úsťová rychlost jen kolem 900 m/s. Jinak to vyžaduje vysokoenergetický prach či příliš mnoho prachu jako u podkaliberní munice (ta má běžně i 1600 m/s). Takové výstřely ale příliš opotřebovávají hlaveň (nejlépe bezdrážkovou a nejhůře velkokaliberní). Dnový raketový motor spíš jen zmenšuje indukovaný odpor z podtlaku za dnem střely. V kanonu je zrychlení cca 10 kG, ? v pušce i 100 kG.
Satelity? Radši materiály
Josef Šoltes,2021-11-10 21:48:06
Za mě je to ideální na dopravu materiálů do vesmíru. Na dopravu satelitů a výrobní infrastruktury budou pořád fajn raketové nosiče. Nahoře je ale taky potřeba palivo, rafinované kovy, kyslík, dusík, prostě všechno. Udělat unifikované kapsle z uhlíkových kompozitů a keramiky, ideálně tak, aby je šlo používat opakovaně, tedy aby je následně v nějaké formě bylo možné levně dopravit zpět na zem, a bude to ultimativní nástroj pro dobývání naší Sluneční soustavy.
Hádám, že to mají celkem vymakané, já nad tím přemýšlel už delší dobu, ideální místo k odpalování jsou poměrně vysoké hory (4500 m) ve Rwandě. Po dosažení první orbitální rychlosti musí projektil vydržet průlet atmosférou, což se při 8,5–9 km/s odehraje velmi rychle, během 2 sekund to zásadní, a pak už je to hračka.
Kolik otacek?
Ivo Brabec,2021-11-10 21:34:24
Ja myslim, ze to neni uplne bez meritu.
Jestli spravne pocitam, tak unikova rychlost je rekneme 8000m/s, takze staci dosahnout, aby se naloz umistena na konci ramene o polomeru cca 12 metru tocila cca 100 otacky za sekundu a ve vhodny okamzik byla naloz vypustena smerem vzhuru.
Odtrediva sila pusobici na 200kg umistene na konci takto zbesile se tociciho ramene bude F=mw2r, pak F=200*100*100*12=24 000 000N.
Vite, nekdo, zda existuje material, ktery unese 2400tun?
Re: Kolik otacek?
Viktor L.,2021-11-10 22:47:19
Jestli dobře počítám, tak průřez kevlarového lana by musel být šest čtverečních metrů.
Re: Re: Kolik otacek?
Florian Stanislav,2021-11-11 00:36:45
Počítal jsem poloměr 46 m, Vy máte 45 m už to přepočítávat nebudu, článek píše :
"V současné době probíhá testování katapultu Suborbital Accelerator, který je menší verzí plánovaného zařízení. Tvoří jej velká vakuová komora ve tvaru disku postaveného na hranu, o něco vyšší než Socha Svobody."
Socha svobody má 93 m. Poloměr tedy asi 46 m. Pokus na videu na 46 m poloměr nevypadá vzhledem k stojícím autům.
Nejspíš tedy výška Sochy Svobody je budoucí plánovaná výška.
8000 [m/s]=6,28*46 [m]*f, pak f = 27,7 [s^-1], tedy asi 28 otáček za sekundu.
Ale
F = m(v^2)/r =200*8000*8000/46 =137 634 408,6 [N] = asi 138E+6 [N]
Pevnost grafenu 130 GPa = 130E+9 Pa = 130E+9 [N/m^2]
Průřez vlákna s pevností grafenu pro sílu 138E+6 [N] bude 138E+6 [N]/(130E+9) = asi 0,00106 m^2 =10,6 [cm^2]
http://fyzu3v.fjfi.cvut.cz/current/web/prednasky/Materna_u3v2012.pdf
str.30 , grafen
" potvrzena ideální pevnost (pevnost vazby) : 130 GPa
Pevnost lana dlouhého 46 m a o průřezu 10 cm2 bude podle mého názoru na hony vzdálena ideální pevnosti grafenu.
Re: Re: Re: Kolik otacek?
Vít Výmola,2021-11-11 10:55:39
Výpočty jsou správné, ale doporučuji podívat se na video, které sem dával Viktor L. nebo přímo na stránky https://www.spinlaunch.com/ (a tam třeba na FAQ). Tam je několik důležitých věcí:
- Celé zařázení nahrazuje jenom první stupeň klasického nosiče. Z toho pak vyplývá, že úsťová rychlost nemá být orbitálních ~8000 m/s, ale "pouze" 5000 mph, tedy asi 2200 m/s.
- Náklad je na něčem, co sice nazývají "tether", ale je to ploché rameno, 45m poloměr, 450 rpm, udávaná pevnost 20 GN.
- Ohledně materiálu tam nějak obecně mluví o "carbon fiber".
Nepřepočítaval jsem jim to, tak snad nekacají. :)
Re: Re: Re: Re: Kolik otacek?
Viktor L.,2021-11-11 13:08:21
Ono bude taky docela zajímavé, jak se vypořádají s nevyvážeností rotující části ve chvíli, kdy se nákled oddělí. V tom okamžiku vzniknou radiální síly v řádu možná až tisíců tun, to se nebude ložiskům líbit. Pravděpodobně to podle vizualizací chtějí řešit současným posunem nosníku tak, aby se vyvážení obnovilo, ale stejně bude legrace ty pokusy pozorovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Kolik otacek?
D. Hruška,2021-11-11 14:00:23
Po oddělení to bude vypadat asi takhle :-))
https://www.youtube.com/watch?v=EBAJrkCvt5E
Ale teď vážně - co se stane s centrifugou po oddělení projektilu byla první věc, která mě napadla. Nadruhou stranu si myslím, že několik desítek kilonewtonů není zas taková síla, kterou by dostatečně naddimenzované ložisko mělo problém udržet. Akorát nesmí podcenit ukotvení celé centrifugy, aby nedopadla jako ta pračka ve videu :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kolik otacek?
D. Hruška,2021-11-11 15:28:54
*desítek meganewtonů
Konkrétně 20MN, pokud předpokládám 200kg projektil a zrychlení 10000G. Pro představu je to síla, která odpovídá polovině hmotnosti Žďákovského mostu a i ten má konce oblouku na ložiscích.
Re: Re: Re: Kolik otacek?
Josef Hrncirik,2021-11-11 13:08:37
Ideální pevnost v tahu je prý cca 10% modulu v tahu. Bez důkladného hledání a porovnávání jsem našel u uhlíkového laminátu pevnost v tahu až 7 GPa, tj. cca 20x méně než 130 GPa.
Boží!
Viktor L.,2021-11-10 20:23:42
To je tak správně šílené, že je mi úplně jedno, jestli to někdy bude fungovat nebo ne :-) Normální rotošukatel na nukleární pohon :-D
Re: Boží vítr! Kamikadze!! Přesekněte grafenová lana!!!
Josef Hrncirik,2021-11-11 13:41:04
Digitální debilizace a distanční výluka vedou do grafénové smyčky.
David sice kroužil rukou prodlouženou grafénovým prakem, ale teprve bimbající se raketa narvaná palivy a krocená na grafenovém laně stádem cowboys je to pravé vzrůšo.
I kdyby truhly byly v uvolnitelném tuhém závěsu na tuhém nosníku, uvolněním zámku či prostě jen urváním lana by sice mohly správně opustit kata pult dírou, kterou tam schválně nechal Tesař, nemohly by se však nikterak zbaviti své rotace vzhledem ke stálicím, která jim byla zcela bezelstně dána samotným principem odstředívky a nabitá střela by rotovala naplacato při M6 atmo sférou řekněme cca 50 Hz. Situaci by zachránila pouze přesně dodaná kontrarotace v nulovém okamžiku utržení.
Svatá Barbaro s Jabůrkem, buď milosrdná k excentrické bezzákluzové odstředívce po urvání střely ze špagátu.
Re: Re: Boží vítr! Kamikadze!! Přesekněte grafenová lana!!!
D. Hruška,2021-11-11 15:39:41
Pane Hrčnčiříku, bez ohledu na Váš rozled a hravý způsob vyjadřování by možná bylo dobré, abyste se napřed podíval alespoň na video pod článkem. Oni ten koncept úspěšně otestovali a nejméně polovinu Vámi nastíněných problémů úspěšně vyřešili.
Re: Re: Re: Boží vítr! Kamikadze!! Přesekněte grafenová lana!!! YLM mee too!!!!
Josef Hrncirik,2021-11-15 21:59:35
Skutečně jsem si jejich materiály několikrát pouštěl a některé partie i po krocích. Celkový dojem hlavně z obsluhy tlačítek ovládaní Velkostroje či věcnosti údajů."Továrišči soldaty! Kto nažal krasnuju knópku?? Nikto!!! Chuj s Filipínami!!!!
Uvažují o 2 odstředívkách. Pro katapultáž 20 či 200 kg rychlostmi 800-5000 mph z ramene poloměru 12 či 33 m při až 450 ot./min. 800 - 5000 mph je ve stratosféře cca M1.3 - 8,1. Obojí je bez debaty přízemně suborbitální a i tak to dá až cca 7470 G, tj. blízko udávaných cca 10 000 G. Znovu jsem se díval na karbonové lamináty. Pevnost je cca 2,5 GPa a modul cca 140 GPa, hustota cca 2 kg/l. Možná jsou optimističtější data pro karbonové setrvačníky. Míní vystřelit až 2 stupňovou raketu na kapalinový pohon a nejspíš 20 či 200 kg je hmotnost celé této rakety i s aerodynamickým pláštěm skrze něj je ztuha fixována k rameni vyvolávajícímu nutné dostře divé zrychlení. 200 kg x 7470 G = cca 15 MN. Průřez laminátu k uchycení tedy musí být 15 000 000/2 500 000 000 = 0,006 m2. Metr délky u konce pak hmotí cca 12 kg a tíží cca 0,9 MN. Nechce se mi to integrovat, není to závratné zvýšení namáhání ramene jeho tíhou. Řekněme, že celé rameno potom bude hmotit až cca 2*12*33 = 800 kg a po roztočení bude mít kinetickou snergii jako 2 rakety (i s levou částí). Není jasné zda to vyletí 1500 m/s či až 2200, berme 2 km/s, tj raketa má kinetickou energii až 100*4MJ, celý kolotoč cca 1,2 GJ. Potenciálné energie nataženého ramene je cca 2,5 GPa/140 GPa *33 m*15 MN/2 = 4,4 MJ je jen 1 kg TNT do vibrací jen ramene po vypuštění vypuštění půlvlna = cca 33*2 m při rychlosti zvuku cca 10 km/s dá 76 Hz amplitudy cca 0,6 m ...
Re: Re: Re: Re: Boží vítr! Kamikadze!! Přesekněte grafenová lana!!! YLM mee too!!!!
D. Hruška,2021-11-16 10:50:58
Jdete na to zbytečně složitě. Co takhle úvahu trochu zjednodušit:
1. Při rychlosti mach 1 jim ta technologie funguje. Odzkoušeno.
2. Zvětšením proporcí, použitím pevnějších materiálů a celkovým odladěním zvýší rychlost projektilu pravděpodobně na několik machů.
3. U jaké rychlosti narazí na příliš velké technologické překážky, přesně nevíme. A nejlepší bude, nechat je to odzkoušet. Pokud ta rychlost bude nižší, než jakou proklamují, pouze se tím sníží hmotnost nákladu dopraveného na LEO ve prospěch raketového paliva. To neznamená přímo neúspěch.
4. Rozhodující bude celková ekonomika provozu. Pokud to bude schopné vynášet náklad na LEO levněji nebo se srovnatelnými náklady jako současné raketové nosiče, prosadí se to. Pokud dráže, neprosadí se to. A samozřejmě pokud neseženou finance pro vývoj, neprosadí se to také.
Co na tom hledáte za složitosti?
Re: Re: Re: Re: Re: Boží vítr! Kamikadze!! Přesekněte grafenová lana!!! YLM mee too!!!!
Josef Hrncirik,2021-11-16 11:27:32
Nehledám v tom složitosti, jen jednoduché jasné informace. Hmota, rychlost, palivo, hoří- nehoří. Nemám přístup ke classified. Skutečně z toho vyletěla správně hořící 20 kg dvojstupňovka třeba i jen na tuhé palivo schopná ev. mírné nutné korekce letu? Na jakém průměru hřídele může ždákovský most rotovat vibrující silou až 2 kt řekněme i jen 5 s je skutečně zbytečná zvědavost.
Prostě jen není to ve shodě s textem pod oslovským obr.2 " ...vyšší než Socha Svobody. Odpalovaný náklad je připevněn na laně z uhlíkových vláken, které jej vymrští počáteční hypersonickou rychlostí přes 8 tisíc kilometrů za hodinu." Pan Mihulka nám To překládá bezchybně.
Vlastně co mohu čekat od informací zdarma? Děkuji, že mi zde umožňují zdarma klábosit.
šikmo ?
Václav Dvořák,2021-11-10 20:21:03
Ilustrační foto směrem vzhůru je asi pitomost, ale hlavně délka té "hlavně" se mi zdá zbytečně krátká. Kdyby to prodloužili na párset metrů, tak by G mohlo klesnout na přijatelnou míru pro běžné cubesaty, které nemají nutně všechny součástky zalité v nějaké pryskyřici, aby vydržely ty šílené G... aneb pro některé experimenty je potřeba mechanika, která se volně hýbe v prostoru, a není zalitá v cihle (teoreticky by to mohlo být vysouvací nebo vyskakovací jako teleskopická anténa nebo parabola otisklá v materiálu, ale to neřeší všechno).
Re: šikmo ?
Vojtěch Kocián,2021-11-11 08:42:08
Prodloužením hlavně si nepomůžou. To zrychlení působí na projektil během roztáčení, v hlavni už je nulové. Až pak po opuštění hlavně zažije prudké zpomalení kvůli tření o atmosféru, ale to už asi nebude tak zlé, pokud jde čistě o přetížení (horší bude zaručit, aby se projektil kvůli aerodynamickým silám nerozpadl).
Tedy zmenšit přetížení by mohli jen zvětšením celého katapultu.
Re: šikmo ?
Oldřich Vašíček st.,2021-11-11 08:50:57
Ta "hlaveň" je tam v podstatě zbytečná. Jen odděluje vnitřní hermetický prostor od atmosféry. Na zrychlení projektilu nemá vliv. Veškerou energii dodá rotace ramene a tím odstředivá síla. Funkce "husitského" praku Práčat. :)
Směrování bude v reálu pod nějakým úhlem.
Jen by možná bylo zajímavé doplnit to o magnetickou hlaveň a další urychlení použít pomocí cívek. Tím by počáteční síly nemusely být tak extrémní. Navíc na záběrech bylo vidět, že projektil opouští zařízení s určitou boční odchylkou. To snižuje bezpečnost zařízení. V případě dalšího elektromagnetického urychlení by došlo i ke stabilizaci projektilu.
Re: šikmo ?
D. Hruška,2021-11-11 16:06:38
10 000G zase tak extrémní přetížení není. Stejné zrychlení působí na předmět, který zabrzdí na dráze 1mm po pádu z výšky 1m. To by přežila i mnohá spotřební elektronika.
Re: Re: Re: šikmo ? 10x rovněji než přímo!! mělo to zašlajfovat na 0,1 mm brzdné dráze a ?udělat rýhu 0,1 mm do žuly a vesele vyzvánět. To by korundové sklo mohlo zvládnout. Elektronika by se asi hnula.
Josef Hrncirik,2021-11-11 21:54:52
Re: Re: Re: Re: šikmo ?
D. Hruška,2021-11-12 09:50:53
No jo, máte pravdu, mám tam chybu v řádu. I tak si ale myslím, že by to vhodně navržená elektronika mohla vydržet bez zalívání do pryskyřice. Tady by se navíc předem vědělo, kterým směrem bude zrychlení působit a tomu by se podřídila konstrukce. Mobilní telefon nebo jiná elektronika naopak musí být nárazuvzdorná z každé strany.
vertikálně?
Jan Rychlik,2021-11-10 18:55:41
Ačkoli je pěkné, že se jim podařilo vypustit vertikálně projektil nadzvukovou rychlostí, nejsem si jist, že zatím předvedli víc než by zvládl kdekterý kanonýr s moderním dělem (a dostatečnou elevací). Dobře, většina projektilů neváží 200kg, ale třeba 16in projektil námořního děla vážil kolem tuny a hlaveň opouštěl rychlostí kolem Mach 2. Navíc tenhle prak je evidentně schopen odstartovat projektil směrem vzhůru. To není úplně totéž jako na oběžnou dráhu. Až mi vysvětlí, jak dosáhnou takové horizontální rychlosti, aby se jim podařilo na té orbitě s projektilem zůstat, pak teprve zatleskám.
Re: vertikálně?
Pavol Hudák,2021-11-11 07:57:41
Toto je myslene ako nahrada prveho stupna. Pocita sa s tym ze projektil bude obsahovat raketovy druhy stupen
Re: Re: vertikálně?
Roman Dubravský,2021-11-12 13:46:25
Jo. A z 200 kg nákladu bude 180 kg paliva...
Re: vertikálně?
Martin Šíra,2021-11-11 20:10:09
U výstřelu z děla je problém v derivaci zrychlení. U tédle odstředivky bude nárůst zrychlení mnohem pozvolnější.
Re: Re: vertikálně? Socha Svobody bude vrhat V1 s nažhavenými náporovými hypersonickými motory vzhůru a potom plynule přejdou do klouzavého suborbitálního letu do středu Středu.
Josef Hrncirik,2021-11-11 22:01:40
Re: Re: vertikálně?
Václav Dvořák,2021-11-13 23:49:19
To je fakt... Ale to by ta odstředivka musela mít podstatně větší průměr.... obávám se, že velká G budou radiální směrem ven z kruhu... ale počítat se mi to nechce. Zvětšením konstrukce by se to asi dalo dobře vylepšit.
Re: Re: vertikálně?
Josef Hrncirik,2021-11-16 07:27:49
Mějmež kolo u pádícího vozu povozu. Mravenec, který se ho vší silou u obvodu drží, po odpadnutí odletí z obvodu tečně, leč nechcačky bude rotovat ještě kolem osy procházejícím mravčím těžištěm rovnoběžně s osou kola s frekvencí otáček kola.
Vy střelená raketa by naplacato rotovala po výstřelu cca 7 Hz, pokud by se rotace nezastavila kontraimpulzem z šejdrovní trysky, nebo fackami do stabilizátorů při ? M7.
Re: Re: Re: vertikálně?
Josef Hrncirik,2021-11-16 08:56:56
Je to popsáno příliš bulvárně.
Po kroku do prázdna se mravec neodrazí šílenou rychlostí od povozu, ale klidně si pokračuje v pohybu rovnoměrném přímočarém (POCHOPITELNĚ STÁLE NEPOCHPITELNĚ ROTUJÍCE), zatímco zrádné kolo ho začne zpočátku opouštět s nulovým zrychlením a rychlostí, posléze však zjevnými. Aby mravec naplacato nerotoval, ale udržoval si Svou orientaci ke Stálicím, musel by býti uložen v ideálním ?Kardanově závěsu či kontrarotován převodem nápadně podobným planetovému. tO ALE NAKONEC SNADNO VYŘEŠÍ ČI ROZLOMÍ AERODYNAMIKA.
Ztráta vyvážení odstředívky odpálením rakety ráže 200 mkt by se dala elegantně vyřešit obětováním stejné, odpálené do Protinožců, kdyby to nebyli spojenci. Při dostatečně velkém a tuhém uložení napěťová elastická vlna přišlá z uvolnění rotoru bude stále procházet masivním ložiskem do masivního uložení velkostroje a budit v něm chvění tak žádoucí při seismické prospekci uhlovodíků. Vyzařovaná energie bude určitě menší než cca 280 MW z ladičky vibrujícího tetheru.
Tesla prý také zkoušel seismické generátory, dokud ho neporazilo auto.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
