Asi tak před 12 tisíci let, tedy na konci nejmladší doby ledové, něco sežehlo velkou plochu pouště Atacama v Chile nezměrným žárem. Byl tak extrémní, že spekl masy pouštního písku do přízračných kusů křemenného skla. Vyskytují se v pásu o délce asi 75 kilometrů. Nový výzkum rozmístění a složení těchto zvláštních kusů skla dovedl vědce k myšlence, co by to vlastně mohlo být.
Pete Schultz z americké Brown University s týmem kolegů objevil neklamné známky toho, že sklo v poušti Atacama stvořila divoká exploze v blízkosti zemského povrchu. Vzhledem k rozloze zasažené plochy to podle Schultze musel být opravdu mimořádný výbuch. Zmíněné sklo se nachází východně od planiny Pampa del Tamarugal v severní Chile, která je součástí pouště Atacama. Je to úchvatná krajina, kde se mimo jiné nacházejí geoglyfy. Nedaleko na sever byl objeven Gigante de Atacama (Atacamský obr), největší prehistorická antropomorfní figura na světě, o délce 119 metrů.
Původ skla byl dlouhá léta záhadou. Jak uvádí Schultz, neexistuje jediný důkaz, že by sklo vzniklo nějakou vulkanickou aktivitou. Dříve se jako možná příčina zvažovaly rozsáhlé požáry vegetace, Schultzův tým to ale vyloučil. Charakter skla tomu neodpovídá. Vše nasvědčuje tomu, že sklo z Atacamy vzniklo při obrovské explozi, kterou doprovázela nesmírně silná tornáda a vichry.
Chemické analýzy skla ukázaly, že obsahuje zirkony, které se přeměnily na baddeleyit, tedy oxid zirkoničitý, který se nachází jen vzácně. K této přeměně přitom dochází, když teplota prostředí překročí teplotu asi 1 650 °C. K tomu by při požáru trav a křoví došlo jen velmi těžko. Badatelé ve skle rovněž objevili exotické minerály, které se typicky nacházejí v meteoritech a dalších materiálech mimozemského původu, například ve vzorcích z americké mise Stardust, jenž sbírala částice pocházející z komety Wild 2.
Schultz s kolegy jsou přesvědčeni, že nad pouští Atacama před 12 tisíci let vybuchla kometa či její část. Potvrzení výsledků, přesné datování události a upřesnění povahy tělesa, které tehdy přiletělo, ale ještě bude vyžadovat další výzkum. V poslední době se ukazuje, že podobné události nemusejí být v pozemské historii vzácné, takže nás nejspíš ještě čekají zajímavé objevy.
Literatura
Černý oblázek ze Sahary důkazem dávného zásahu Země kometou
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2013)
Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2021)
Extrémní exploze meteoru zničila starověké sídlo Beth Haram v Jordánsku
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2021)
Diskuze:
Opravdu?
Ondřej Nosek,2021-11-07 01:22:17
Téměř nikdy místní články nekomentuji, ale napadá mě otázka-nemohli by být stejně jako články i komentáře moderovány? Co kdyby si ti přečetl někdo, kdo nerozumí pokleslé zábavě ?
Nejlogičtější vysvětlení jsou ufouni
František Kroupa,2021-11-06 20:34:10
Měli tam prostě letiště, neboť jejich vesmírné lodě startovaly vodorovně, podobně jako naše letadla; zastaralé rakety už dávno opustili. Přilehlé obrazce sloužily pro navigaci. Je logické, že zvolili lokalitu s vysokou nadmořskou výškou, Němci také měli za války letiště na hřebenech Jeseníků, šetří se čas a palivo na vystoupání do potřebné výšky.
Divím se, že na to už dávno nikdo nepřišel, aspoň tady.
Nie kometa, ale magnetic excursion
Zicho Trenčiansky,2021-11-05 11:49:19
A opat to vysvetlili kometou ... akoby ine vyskumy nehovorili, ze kazdych 12000 rokov dochadza k silnemu oslabeniu magnetickho pola Zeme, pravdepodobne z dovodu prechodu galaktickej "vlny" (rovnako ako ma Slnko svoju vlnu, kvoli comu mame kazdych par dni iny polaritu slnecneho vetra).
Slabe mag.pole znamena, ze kazde silnejsie CME nie je odklonene, pohltene, ale doslova upecie kus Zeme. Pri Laschamp excursion (4?000 rokov) bolo magneticke pole Zeme na urovni 4% sucasneho.
Plus ten prechod galaktickej magnetickej vlny rozkyve aj Slnko, teda zvysi jeho aktivitu. Neboli nahodou nedavno detekovane silne erupcie na Proxima Centauri (https://astronomynow.com/2021/04/21/monster-flare-from-proxima-centauri-dwarfs-any-ever-seen-from-the-sun/#:~:text=As%20luck%20would%20have%20it,which%20observed%20at%20radio%20wavelengths)?
Mimochodom, podobne sklo nebolo nahodou najdene aj vo vzorkach z mesiaca?
Preco to pisem ... lebo nam slabne magneticke pole Zeme, lebo magnetic excurstion poslednych 100ky su nasledovne:
12000 - Gotherburg
25000 - Lake Mungo
36000 - Mono Lake
47000 - Laschamp
60000 - Vostok
72000 - Toba
mimochodom, 72000 rokov, to je obdobie, ked prezilo len 5000 ludi na celom svete.
Pri ostatnych doslo k vymretiu mega-fauny.
Musite mat spravnu filozofiu, aby ste fakty spravne osadili do celkovej mozaiky. Inymi slovami, akceptujte tezu, ze kazdych 12000 rokov Zem a jej biosfera dostane od vesmiru kopanec a zrazu Vam do toho zacnu zapadat rozne, dosial nesuvisiace pozorovania a objavy.
Akurat to stoji proti tym miliardam (dolarov), ktore tvrdia, ze za vsetko zle moze clovek a teda treba "dekarbonizovat" (ako si to asi tak predstavuju, ked C je jeden zo zakladnych elementov zivota?)
Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Pavel Aron,2021-11-05 12:52:14
Změna magnetického pole a oslabení ochrany před ÚV zářením a radiací těžko způsobí tavení hornin.
Re: Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Zicho Trenčiansky,2021-11-05 13:39:55
ja hovorím o výtrisku hmoty zo Slnka (Coronal Mass Ejection), nie o ÚV.
ÚV dokonca počas CME klesá.
Ďalšia vec je, že počas týchto magnetických oslabení/vychýlení bola intenzívna vulkanická činnosť, ktorá bola ďalším klincom do rakvy vtedajšej biosféry.
Re: Re: Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Tomáš Petrásek,2021-11-05 14:54:09
UV ani CME ze Slunce nemůže roztavit písek na poušti ani nic podobného, a magnetické pole či jeho absence na tom nic nezmění. CME je oblak nabitých částic o hustotě poctivého vakua, pokud by ho nezadržela magnetosféra, zadrží ho vysoké vrstvy atmosféry za vzniku polární záře. (Vliv na atmosféru je zase jiná story.)
Není nijak statisticky doložené, že by přepólování či oslabení magnetosféry něco význameného dělala s biosférou.
Znám pouze jedinou seriózní vědeckou práci tvrdící opak, to je tato:
https://www.csfd.cz/film/142-jadro/prehled/
Mimochodem, pokud by Slunce udělalo něco (cokoli!), co by na Zemi speklo písek na sklo, pak tu dneska nejsme ani my, ani žádný jiný život, co by stál za řeč.
Re: Re: Re: Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Zicho Trenčiansky,2021-11-09 21:08:49
This flip of the magnetic poles would have been devastating, creating extreme weather and possibly leading to the extinction of large mammals and the Neanderthals.
https://www.newscientist.com/article/2268520-earths-magnetic-field-flipping-linked-to-extinctions-42000-years-ago/
41 thousand years ago, the Laschamps geomagnetic excursion caused Earth’s geomagnetic field to drastically diminish to ~4% of modern values and modified the geomagnetic dipole axis.
https://agu.confex.com/agu/fm21/meetingapp.cgi/Paper/854430
Climate change, not human population growth, correlates with Late Quaternary megafauna declines in North America
https://www.nature.com/articles/s41467-021-21201-8
Akurat ze niektore publikacie navodzuju dojem, ze ludska climate change moze za oslabenie mag.pola - pritom logicky je to naopak.
Plus neviem najst teraz tu studiu, kde "suggests" ze caveart je zaznam toho, ako zili "pred" oslabenim mag.pola, lebo vsade na svete sa vyskytuje v tom case, ked excursion.
Re: Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Florian Stanislav,2021-11-06 19:45:22
Souhlas, změna magnetického pole Země a změny na Slunci nemohou tavit horniny na povrchu.
Tunguzská událost roku 1908, výbuch kosmického tělesa rozměrů asi 50-190 m si asi ve výšce 5-10 km, obrovské množství poražených stromů, žádné sklovité roztavení nenalezeno.
Nevím o tom, že by atmosférické výbuchy jaderných bomb tavily horniny.
Vltavíny asi před 14,5 milionem let. Kráter Ries v Německu (průměr 24 km a hloubka 200 m, to není zrovna malé rána do Země, asteroid měl průměr asi 1 km), vltavíny letěly asi 250 km vzduchem hlavně do oblasti horní Vltavy a nesou stopy roztavení ne vyšších vrstvách atmosféry. Tektity ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Tektit) se nacházejí na mnoha místech na světě. Tedy dopad těžkého meteoritu a let horniny atmosférou, kde se roztaví, je dohledatelný na mnoha místech. I když Vltavíny jsou jedinečné.
S dobami ledovými to asi nesouvisí, leda tím, že dopad na stovky metrů silný ledovec by horninu asi méně vymrštil a tavil.
Výbuch komety před 12 000 roky nad Atacamou a vznik taveniny z hmoty komety a sklovité kusy rozházené na desítky km , to se pochopit dá.
Nerozumím v článku :"Asi tak před 12 tisíci let, tedy na konci nejmladší doby ledové, něco sežehlo velkou plochu pouště Atacama v Chile nezměrným žárem. Byl tak extrémní, že spekl masy pouštního písku do přízračných kusů křemenného skla."
Kdyby by žár nadzemního výbuchu spekl horninu tehdy s vegetací, dnes je tam pouštní písek, tak by muselo být zřejmé epicentrum tohoto žáru a ne rozházené kusy sklovitého materiálu na 75 km.
Už chybí jen verze jako od von Dänikena, mimozemšťané přistáli s výbuchem a vítací obrazce na Planině Nazca říkají : Přistaňte tady a ne u nás na dvorku.
Naleziště tavenin hornin je blízké obrazcům planiny Nazca. Vzpomínky na tuto událost před 12 000 roky by se asi těžko se odrazily jako vzpomínka na Bohy a po tolika letech v tvorbě obrazů viditelných hlavně z výšky. Vždyť i Tunguzská událost vědecky zkoumaná po desítkách let měla malý počet přímých svědků a slabou odezvu.
Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Vojtěch Kocián,2021-11-05 14:54:32
On v tomto článku někdo tvrdí, že existuje souvislost mezi nějakou kometou a koncem doby ledové? Tedy kromě toho, že se to zhruba kryje v čase. Ani v původním článku na Geology online nic takového nevidím.
Re: Nie kometa, ale magnetic excursion
Ondřej Nosek,2021-11-06 13:08:49
Probůh, pane, proč se nutně snažíte vymyslet nějakou hollywoodskou apokalyptickou příčinu ? Srovnávat trojhvězdu Proximu Centauri s naším slunečním systémem je dost odvážné, vzhledem k tomu, že o obojím víme v podstatě kulové. A že by zeslabení už tak slabého magnetického pole zapříčinilo vyvrhnutí 2800 kubických kilometrů horniny(těžko představitelná hromada) jako v případě výbuchu Toby? Slyšel jsem něco podobného v jakémsi ruském dokumentu, kde pohánějí USS Enterprise 12 nerezovýma trubkama, Litrem vody a 12V baterií....Prostě spadnul kus šutru z vesmíru-jak prosté, jednoduché a naprosto běžné.
konec doby ledové
Josef Nýč,2021-11-05 07:36:54
Dobrý den. Tak to vypadá, že konec této doby se stal střelnicí pro planetu.
Re: konec doby ledové
Zicho Trenčiansky,2021-11-05 12:07:38
Stal, ale je dosť dobre možné, že Slnko je RNe s periódov 12000 rokov (Recurent Novae) ... nepotrebujete k tomu ani binary star [1], stačí ak ho nakopne Galactic magnetic sheet.
[1] ... effectively excluding the presence of a nearby non-degenerate star at the time of explosion. https://arxiv.org/abs/2009.07856
resp.: https://arxiv.org/abs/2009.07856#:~:text=effectively%20excluding%20the%20presence%20of%20a%20nearby%20non-degenerate%20star%20at%20the%20time%20of%20explosion.
Re: Re: konec doby ledové
Josef Šoltes,2021-11-05 22:47:48
Je to velmi nepravděpodobné, protože to by pak nebylo spečeno 75 km sopečného skla někde na poušti, ale zhruba celá polokoule Země. To už mi přijde pravděpodobnější, že si na Zemi uspořádali menší bitvičku mimozemšťani, nebo že se zatím neznámá lidská technologická civilizace před 12000 lety odpálila pomocí vodíkových pum do zapomnění.
Re: Re: Re: konec doby ledové
Jiří Kocurek,2021-11-07 00:29:23
Také si myslím, že je pradvěpodobnější, že se u Jupitera střetly dvě bitevní vesmírné lodě a jeden výstřel phaseru šel vedle a omylem zasáhl Zemi. Než aby to byla takhle přesně usměrněná Sluneční erupce, která se cestou k Zemi nejen nerozptýlila na větší plochu, ale spíše zkoncentrovala.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
