Nature je respektované vědecké periodikum s velmi propracovaným oponentským (peer-review) řízením. Rozhodně si nemyslím, že vše, co na stránkách daného časopisu kdy vyšlo, je krystalická pravda, ale pevně věřím, že proces jejího hledání dosahuje v daném případě poměrně vysokých standardů. V Nature v tomto roce (2021) vyšel článek s názvem „Make electric vehicles lighter to maximize climate and safety benefits“ – tedy „Snižme hmotnost elektromobilů, abychom maximalizovali jejich výhody z pohledu ochrany klimatu a provozní bezpečnosti“. Autoři článku provedli poměrně primitivní cost-benefit analýzu, v rámci níž porovnávali zisky, které bude teoreticky generovat přechod od aut se spalovacími motory k elektromobilům a s tím spojená úspora emisí CO₂ a náklady, které vyvolá zvýšená hmotnost vozidel a s tím související nižší bezpečnost jejich provozu. Těžší vozidla totiž způsobují závažnější dopravní nehody s vyšší pravděpodobností trvalého poškození zdraví a úmrtí, dále jejich provoz generuje větší množství toxických pevných částic pocházejících z otěru pneumatik atp. Cost-benefit analýza vyžaduje převod zpracovávaných dat na stejnou hodnotovou škálu – v daném případě na peníze. Díky tomu se ovšem dostáváme trochu mimo klasický rámec exaktní přírodní vědy a vzniká zde velký prostor pro diskusi, a to jak o způsobu generování dat, tak i o možnostech jejich interpretace. Obtížně se zde proto pracuje s pojmy pravda a lež, spíše se můžeme bavit o více či méně věrohodné teorii. Jednoduchý binární systém se nám tak rozplývá v nekonečných stupních šedi.

Autoři zmíněné studie (přesněji řečeno úvahy opřené o funkčně zjednodušené číselné údaje) pracovali s hodnotou 11.6 mil USD za zmařený lidský život (částka používaná americkým ministerstvem dopravy) a s hodnotou sociálních nákladů na 1t emitovaného CO₂ ve výši 150 USD. Pokles emisí CO₂ vyvolaný přechodem na elektromobilitu je samozřejmě silně závislý na podobě energetického mixu v té které zemi a také na jeho možném vývoji. Ve zmíněné studii je tedy zvažováno jak aktuální, tak i predikované zastoupení jednotlivých energetických zdrojů v několika zemích světa a ve výsledku jen pro několik z nich (UK, Kanada, Brazílie, Francie, Norsko a výhledově snad USA) převyšují benefity spojené s redukcí CO₂ náklady na zvýšenou nehodovost těžších elektricky poháněných vozidel. Závěr článku je tedy celkem nabíledni, jelikož je prezentován již v jeho názvu.

Danou metodiku následně použil dánský environmentální publicista Bjørn Lomborg. K vyčíslení společenských nákladů na emise však použil částku 68 USD s komentářem, že jde o „realistic carbon cost in EU“ – tedy o realistickou cenu emisí uhlíku v EU. Na svém facebookovém profilu následně dne 22. 10. 2021 prezentoval níže uvedený graf a komentář „Electric cars net-bad everywhere“ a „Using realistic carbon cost at $68/ton (EU) more deadly outweigh less CO₂“ tedy „Bilance elektromobilů je špatná všude (chápu to tak, že ve všech zemích, pro něž bilanci počítal)“ a „Při použití realistické ceny za uhlíkové emise 68 USD/t náklady na riziko úmrtí převažují úspory spojené s redukcí emisí CO_2.“

Lomborgův status jsem následně na své facebookové zdi dne 25.10. 2021 sdílel i já. Během několika minut byl tento status označen jako „Nepravdivá informace“ s dodatkem „Zkontrolováno nezávislými subjekty zabývajícími se ověřováním faktů“. Sakra. Lomborg je lhář a univerzitní profesor, jehož specializací je environmentální a chemické inženýrství, se rázem stal šiřitelem hnusných dezinformací.

Vzhledem k tomu, že mám veřejný profil, mezi jehož návštěvníky patří i řada mých studentů, považuji takovou nálepku za hrubé znevážení mé odborné způsobilosti. Samozřejmě se mohu plést (taková věc se nejen mě děje dnes a denně), ale je značný rozdíl s někým diskutovat, pokusit se ho upozornit na omyl a v debatě s ním hledat co nejpřesnější popis reality anebo někoho označit za šiřitele nepravd – tedy lháře.

Spolu s Lomborgem jsem byl ocejchován na základě usilovné práce tzv. fact-checkingové agentury jménem Lead stories. V komentáři dané agentury se píše: „Mají elektrická vozidla negativní vliv na všechny společnosti na celém světě? Ne, to není pravda. Článek z časopisu Nature, na který se uživatel Facebooku odkazuje, dokonce ani nepodporuje uživatelovo tvrzení, že elektrická vozidla způsobují více škody než užitku. Výpočty jsou v pořádku, ale závěr, ke kterému uživatel Facebooku dospěl, není oprávněný.“ Dále jsou citováni dva experti na elektrická vozidla prof. Don MacKenzie (Univeristy of Washington) a David Reichmuth (Union of Concerned Scientists), kteří v kostce říkají, to co je uvedeno již v původním článku – tedy, že řádná cost-benefit analýza by měla zahrnovat více parametrů.

Kdybych s váženým strážci jediné publikovatelné pravdy seděl u piva, asi bych jim vysvětlil podstatu argumentačního klamu zvaného slaměný panák (straw man) a roli argumentačních klamů při rozbíjení věcné debaty. Možná bych se jich také zeptal, jaký zdroj bezbřehého sebevědomí je vede k představě, že jejich závěry jsou oprávněnější než ty Lomborgovy. Jenže já samozřejmě s nikým, kdo mě bez pardonu a možnosti odvolání označí za lháře na pivo nepůjdu. V daný moment to pro mě není partner k diskusi, ale člověk z druhé strany barikády – tedy nepřítel…..