Laserové zbraňové systémy mají stále zřetelnější obrysy. Americké společnosti General Atomics Electromagnetic Systems (GA-EMS) a Boeing získaly kontrakt US Army, konkrétně oddělení Rapid Capabilities and Critical Technologies Office (RCCTO), pro vývoj prototypu laserového systému s průlomovým výkonem 300 kW. Jde o doposud nejvýkonnější pevnolátkovou laserovou zbraň s distribuovaným ziskem (distributed-gain laser). Tato zbraň s monstrózním výkonem by měla být schopna zaměřovat a sestřelovat protivníkovy drony, letouny a rakety. Usmaží je na obloze.

V dnešní době se stále častěji objevují hypersonické zbraně, které sázejí na rychlosti Mach 5 a vyšší. Význam hypersonické rychlosti ale bledne, když je taková zbraň konfrontována s vysokoenergetickým paprskem, který se pohybuje rychlostí světla. Stačí, když laserový systém takovou střelu či letoun zaměří a o zbytek se postará energie laserového paprsku. Nic není nutné odpalovat nebo vypouštět, stačí jen laser zapnout. Zásah takovým laserem dramaticky poškodí povrch cíle a také poničí palubní elektroniku.

Koncept 300 kW laserového systému. Kredit: General Atomics.

Čtenáři si jistě vzpomínají na slavné veřejné testy laserové zbraně společnosti Lockheed Martin z roku 2015. Laser během mžiku vypálil díru do předku dodávky a usmažil její běžící motor. Tehdy to ovšem byl vláknový laser o výkonu 30 kW, tedy desetkrát slabší oproti vyvíjenému 300 kW systému.

Logo. Kredit: General Atomics.

Jak před rokem zmínil Michael Perry z General Atomics, lasery s distribuovaným ziskem jsou vlastně deskové lasery (slab lasers) s novým designem. Původní deskové lasery mají sklony k přehřívání a vyžadují masivní chladicí systémy. Oproti tomu vláknové lasery, které se doposud používaly při vývoji laserových zbraní, takový problém s přehříváním nemají. Pracují s množstvím vláken, z nichž teplo snáze uniká. Před výstřelem ale musejí zkombinovat paprsky jednotlivých vláken a systémy, které to dělají, mají opět sklony být složité, velké, těžké a drahé.

Slavný test laseru z roku 2015. Kredit: Lockheed Martin.

Laser s distribuovaným ziskem využívá sérii desek, které jsou dostatečně malé na to, aby se mohly samy ochlazovat. Vytvářený laserový paprsek nejprve zasáhne jednu desku, zesílí, pak zasáhne další, opět zesílí, a tak dál. Tento systém nemá závažný problém s přehříváním ani nemusí skládat dílčí paprsky.

O novém projektu zatím není mnoho známo. Není jasné, jestli výsledný laserový systém bude možné instalovat na letouny, což je obvykle „nejvyšší meta“ podobných technologií. Letecký systém musí být přiměřeně malý, lehký a nesmí mít drakonické požadavky na energii. Z dostupných ilustrací každopádně vyplývá, že by se 300 kW laser měl pohodlně vejít do náklaďáku či bojového vozidla. Nechme se překvapit.

Literatura

New Atlas 27. 10. 2021.