Organizace Greenpeace a Hnutí Duha představily společně svou energetickou koncepci. V ní se projevuje velmi dramatický posun v jejich postoji k jaderné energetice, zvláště u Greenpeace. Přesto však u těchto organizací nedochází k dostatečné sebereflexi a prosazovaná energetická koncepce je stále mimo realitu. Hlavně však hrozí způsobit při své realizaci zásadní environmentální škody a bude mít při svém uskutečňování dramatické dopady na sociální a životní úroveň českých občanů.
Než se podíváme na současnou energetickou koncepci, věnujme se těm předchozím, a hlavně reálné činnosti těchto organizací v oblasti energetiky. Od příchodu Greenpeace do České republiky a založení Hnutí Duha v roce 1989 bylo hlavní jejich činností a dominantním cílem přímých akcí boj proti jaderné energetice a zabránění výstavbě jaderných bloků v Temelíně a boj za odstavení jaderné elektrárny Dukovany nejpozději po třiceti letech jejího provozu.
Zakladatelé Hnutí Duha Jan Beránek a Jakub Patočka i tehdejší představitelé Greenpeace nejen v minulosti, ale i v současné době, považují za největší chybu, že se jim nepodařilo zabránit výstavbě dvou jaderných bloků v Temelíně (viz třeba zde). Naopak za hvězdné období považují čas boje proti Temelínu i Dukovanům a to, že se v Temelíně málem podařilo zastavit stavbu úplně, a v každém případě se zabránilo tomu, aby se postavily bloky čtyři, jak bylo plánováno. I po spuštění dvou temelínských bloků v roce 2000 se ještě řadu let snažili o jejich odstavení i prostřednictvím soudních napadání. Energetická koncepce Greenpeace, která platila až do současnosti stále počítala s rychlým odstavením Dukovan.
V tomto směru je nová koncepce pokrokem. Počítá s provozem jaderné elektrárny Temelín přes rok 2050 a u Dukovan se předpokládá provoz nejméně padesát let, ale spíše dokonce až do poloviny let čtyřicátých. Podporou dalšího provozu již existujících jaderných bloků se významně odlišuje postoj českého Greenpeace od postoje jeho mezinárodního vedení. I přesto, že vzali zelení aktivisté na milost jadernou energetiku alespoň do této míry, jejich nová energetická koncepce jasně ukazuje, že bez nových jaderných zdrojů u nás cesta k nízkoemisnímu mixu možná není. Pro přiblížení k němu pak musí přistoupit k masivnímu zavedení energetického využívání biomasy, které hrozí dramatickými environmentálními dopady. Stejně tak musí věřit na dramatický zlom v technologiích akumulace, jako je třeba masivní využívání vodíku, a možnosti importovat nezanedbatelné objemy elektřiny ze zahraničí. Neexistence možnosti přejít úplně k nízkoemisnímu mixu i v případě, že budeme využívat stávající jaderné bloky co nejdéle, jasně ukazuje, v jak katastrofální situaci by u snižování emisí Česko bylo v případě, když by se organizacím Greenpeace a Hnutí Duha podařilo zlikvidovat jadernou energetiku u nás úplně, jak se intenzivně snažily.
Nová energetická koncepce Greenpeace a Hnutí Duha
Nová energetická koncepce zelených organizací dostala název Energetická revoluce. Jejími základními pilíři jsou extrémně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, a to větrných, fotovoltaických, a hlavně také využívání biomasy. Autoři koncepce uznávají, že potenciál v nových vodních zdrojích je už u nás minimální. Předpokládá se elektrifikace dopravy i průmyslu, předpokládaným využitím tepelných čerpadel i ukládáním energie do tepla se má částečně elektrifikovat i vytápění. Hodně se spoléhá na akumulaci, včetně sezónní do vodíku.
Klíčové je i posílení přeshraničních vedení, aby bylo možné v dobách přebytku výkonu elektřinu vyvážet a v dobách nedostatku pak dovážet. Zde je však možné upozornit na značný zádrhel v této oblasti. V dominantní části evropských států se předpokládá masivní výstavba větrných a fotovoltaických elektráren. Naopak stabilní jaderné a uhelné bloky se mají odstavovat. To platí zvláště u sousedního Německa. Je tak vysoce pravděpodobné, že v době přebytku větru a slunečního svitu budou chtít všichni elektřinu vyvážet a v situaci, kdy nebude vítr a slunce nebude svítit, budou mít všichni elektřiny nedostatek. Vysoká propojenost tak nakonec nikomu nepomůže.
Podívejme se podrobněji na několik klíčových problémů navrhované energetické koncepce, které přiznávají i její autoři. Předpokládá se navýšení instalovaného výkonu větrných turbín z dnešních 0,318 GWp na 2,3 až 4,8 GWp v roce 2030 a dokonce 8,8 až 16 GWp v roce 2050. Nižší hodnoty jsou spojeny s méně ambiciózním scénářem, který předpokládá stále velmi intenzivní využívání plynových elektráren. Vyšší hodnoty jsou pak spojeny s velmi ambiciózním scénářem. Připomeňme, že v Česku mají největší turbíny výkon 3 MWp a větší se těžko z geografických a dopravních důvodů budou budovat. Ambiciózní scénář tak předpokládá instalaci okolo 1600 turbín v roce 2030 a v roce 2050 pak dokonce okolo 5300. To reprezentuje opravdu dost dramatický zásah do krajiny. A i studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nepovažuje tak masivní počet instalací za pravděpodobný a akceptovatelný veřejností, v jejíž blízkosti se budou turbíny instalovat. Obrovským problémem je i to, že výběr stanovišť, vyřízení stavebních povolení, posouzení dopadů stavby na životní prostředí, a nakonec realizace stavby bude trvat při tak velkém počtu turbín hodně dlouho. Připomeňme, že pro jaderné bloky je už stavební místo připraveno a řada povolení už byla získána.
Výkon instalovaných fotovoltaických panelů by měl vzrůst ze současných 2,2 GWp do roku 2030 na 7 až 10 GWp a v roce 2050 pak na 23 až 33 GWp. Na rozdíl od větrných elektráren lze fotovoltaické stavět poměrně rychle, jak ukázal i boom u nás na konci prvního desetiletí tohoto století. Problémem však je, že v letních měsících by kolem poledne překonávala výroba násobně potřebný výkon. Naopak v zimním období by i při takovém výkonu fotovoltaické elektrárny dodávaly jen minimum potřeby. Tak masivní instalace těchto elektráren předpokládá zároveň velmi masivní využití akumulace, a to i sezónní. Pokud se podaří i při tak velkých plochách omezit fotovoltaiku na střechy, brownfieldy, případně agrofotovoltaiku, nemusí být samotná instalace environmentální problém. Daleko větší ekologické dopady by však měla potřeba surovin nejen na samotné panely a potřebnou elektroniku, ale hlavně na zařízení pro potřebnou akumulaci.
Zdaleka největší environmentální dopady by u této energetické koncepce mělo předpokládané masivní využívání biomasy. Předpokládá se nárůst instalovaného výkonu ze současných 0,8 GW na 2,2 až 3 GW v roce 2030 a 4,0 až 4,4 GW v roce 2050. V maximu předpokládané více než pětinásobné zvýšení výkonu zdrojů na biomasu znamená velice extenzivní nárůst energetického využití krajiny. I autoři této energetické koncepce upozorňují, že velmi intenzivní využívání krajiny pro produkci energetické biomasy se neobejde bez omezení produkce potravin a rozšíření prostoru pro pěstování energetických plodin. Předpokládají, že by se toho mohlo docílit změnou stravovacích návyků společnosti, spočívajících ve významném omezením spotřeby masa a na plochu náročných plodin. Předpokládá se i dovoz energetické biomasy nebo zmíněných potravin. Takový dovoz a spalování dřevní hmoty pro produkci energie se nyní masivně realizuje v Dánsku, Nizozemí a Velké Británii, kam se vozí pelety z Ameriky i Ruska. Nejen podle mého názoru se v tomto případě jedná o environmentální zločin.
Kapacity pro akumulaci, které tato koncepce vyžaduje, jsou značně velké. Problémem případného využití přečerpávacích elektráren jsou environmentální dopady vodních děl. Jejich horní nádrže by se musely stavět v ekologicky cenných horských partiích. Baterie jsou značně surovinově náročné. Přečerpávací elektrárny i velká bateriová úložiště však zajistí jen krátkodobou akumulaci. Neumožní však přebytky z letního období, kdy je velká produkce fotovoltaiky, přesunout do zimy. Stejně tak neumožní přesunout přebytky několikadenního větrného období do delší doby se zimní inverzí. K tomu by se musely v masivním měřítku zavést metody P2G a výroby vodíku. Je třeba připomenout, že v současné době jsou tyto technologie ve stádiu prototypů a testovacích menších poloprovozů. Kdy bude možné je nasadit v masivním měřítku, je pořád otevřenou otázkou. Ekonomické náklady spojené s nutností širokého využití akumulace mohou být dramatické.
Realizace koncepce Energetická revoluce hrozí velmi dramatickými environmentálními dopady, které mohou být i mnohem vyšší, než by mohl být příznivý vliv dosaženého snížení emisí skleníkových plynů. Vliv odstavení uhelných zdrojů před tím, než za ně bude náhrada zajišťující nejen celkovou výrobu, ale také jejich regulační funkci, na naši ekonomiku, bezpečnost a sociální úroveň může být zničující. Je také třeba připomenout, že náhrada uhelných bloků plynovými nemusí být z pohledu emisí skleníkových plynů žádnou výhrou. Pokud se započítají úniky metanu při těžbě a dopravě plynu, nejsou na tom plynové elektrárny o moc lépe. Co nejrychlejší odstavení uhelných zdrojů bez ohledu na postup jejich náhrady je tak jednou z nejnebezpečnějších stránek této koncepce.
Efektivní cesta k nízkým emisím u nás
Už jsem několikrát psal, jaká by měla být podle mého názoru cesta k nízkoemisnímu mixu u nás. Mělo by jít o postupný přechod ke kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Uhelné zdroje by se měly vypínat až tehdy, když bude vybudována jejich náhrada v oblasti výroby i regulace. V jaderné oblasti by se měly postupně vybudovat dva velké bloky v Dukovanech a dva další v Temelíně. V roce 2050 by tak dostupný výkon v jaderných zdrojích mohl být okolo 7 GWe. Pokud by se do komerční nabídky dostaly malé modulární reaktory, mohly by se postupně začít využívat v decentrálnější energetice. V souhlase s předchozí koncepcí nepočítám také s větším navýšením využití vodní energie. Nějaké možnosti sice přinášejí například nová díla spojená se zatopením vytěžených uhelných dolů, ale jsou omezené.
Fotovoltaika je ideální pro vykrývání denních špiček ve spotřebě. Ideální by pak byl instalovaný výkon, který poryje tuto špičku v maximu výroby v letních měsících. Jde tak nyní o zhruba 5 GWp. V závislosti na změnách spotřeby elektřiny, možnostech akumulace a pří rozložení orientace fotovoltaických elektráren pro rozšíření píku produkce by mohl být ideální efektivní instalovaný výkon odpovídajícím způsobem vyšší. Ve větru nemá příliš význam u nás s instalacemi příliš překračovat hodnotu 1 GWp. Je třeba počítat s tím, že ve větrných obdobích bude hlavně Německo produkovat obrovské přebytky větrné elektřiny a bude je potřebovat někam udat. Fotovoltaika a větrníky by měly být dominantně budovány v decentralizované podobě a preferovaně v souběhu s akumulací.
Zdroje na biomasu by měly být budovány jen v souladu s regionálními možnostmi a dostupnosti biomasy ze zemědělského a lesnického odpadu. Mělo by jít o decentralizované zdroje s omezenou svozovou vzdáleností. Krajina by měla být dominantně využívána pro produkci potravin a environmentální funkce. Nemělo by docházet k intenzivní produkci energetických plodin. Zvláště v době, kdy je potřeba podpořit udržitelnost krajiny, vodního režimu a její ekologickou kvalitu.
Je jasné, že se koncepce bude v budoucnu vyvíjet. Celková spotřeba bude záviset na postupu elektrifikace a zvyšování efektivnosti i dosažených úsporách. Pokud se ukáže, že dokážeme efektivně stavět velké jaderné bloky III. generace, je možné v budoucnu zvážit výstavbu další velké jaderné elektrárny. Potenciální místa jsou. Pokud půjde dopředu rychleji vývoj v oblasti akumulace, bude možné zvýšit instalovaný výkon fotovoltaiky nebo větrných zdrojů, případně dovoz obnovitelné energie od našich sousedů. Vzhledem k tomu, že s vysokou pravděpodobností bude v bezvětrných zimních obdobích nastávat v Evropě nedostatek elektřiny, měla by mít Česká republika takový mix, aby ji v každém okamžiku dokázal zajistit potřebný výkon. Je tak třeba myslet na dostatečné posílení stability a flexibility použitého energetického mixu.
Co ukazuje dnešní situace?
Současná situace s nedostatkem plynu, elektřiny a jejich vysokými cenami by pro nás měla být dostatečným varováním k tomu, abychom k energetické bezpečnosti přistupovali zodpovědně a strategicky. Dnešní krize v energetice má několik příčin a existuje nebezpečí, že některé z nich se budou v budoucnu zhoršovat. Klíčovou je skutečnost, že se nejen v Evropě uzavírají jaderné a uhelné elektrárny a při jejich nahrazování se spoléhá na plyn. Jak už jsem psal dávno, takový trend vede k tomu, že vzniká silná konkurence mezi požadavky z produkce tepla a elektřiny, a tím i tlak na zvyšování spotřeby i cen plynu. Navíc neustálá dehonestace fosilních zdrojů vedla k poklesu investic i do těžby plynu.
Zvyšování podílu solárních, a hlavně větrných zdrojů vede k tomu, že začínáme být stále silněji závislí na počasí. A v tomto roce byla produkce větrníků v Evropě ve srovnání s jinými roky nízká. Jejich výroba tak musela být nahrazena plynem a jeho spotřeba tak vzrostla. Tyto příčiny se mohou zvýrazňovat, a to značně, i v budoucích letech. Nejen Evropa chce pokračovat se zavíráním uhelných a jaderných bloků. Stále více se tak bude spoléhat na větrné a solární zdroje. Dalším vlivem, který přispěl ke zvýšení spotřeby plynu, byl restart ekonomiky po útlumu během covidové pandemie.
Pokud jde o cenu elektřiny v Evropě, tak ta byla ovlivněna i růstem cen emisních povolenek. Jejich vliv nespočíval jen v přímém dopadu vzrůstu jejich cen do ceny elektřiny, ale také tím, že přispěly k přesunu od uhelných zdrojů k plynovým. Vzrostla tak i spotřeba plynu a tlak na jeho cenu. Současná extrémní volatilita trhu s plynem v Evropě, která ovlivňuje i cenu elektřiny, je dominantně dána tlakem Evropské unie na přechod od dlouhodobých smluv na okamžité nakupování na komoditní burze. Předpokládalo se, že konkurence kapalného plynu z USA a Blízkého východu i evropské těžby srazí cenu plynu dodávaného z Ruska. A v dobách, kdy byl spíše přebytek produkce plynu a nižší spotřeba, to opravdu fungovalo. V současné době, kdy produkce nestačí saturovat vysokou potřebu, pak může dojít k situaci, kterou pozorujeme. Američané a Blízký východ posílají raději svůj zkapalněný plyn do Asie, která jim nabízí vyšší ceny a v Evropě pak nastaly výpadky těžby. Ruský Gasprom plní spolehlivě své závazky z uzavřených smluv, ale plynem navíc raději plní před tuhou ruskou zimou domácí zásobníky nebo je v případě možnosti také raději pošle za vyšší cenu do Asie.
Důraz Evropské unie na snahu o co největší snížení okamžité ceny na úkor dlouhodobější stability a bezpečnosti tak vedl k současné krizi.
V prezentacích vedoucích představitelů Evropské unie se vyhlašuje, že opakování stávající cenové krize lze zabránit dalším intenzivním budováním větrných a slunečních zdrojů. Reálně však současná situace jasně ukazuje, že to není pravda. Pokud by ceny elektřiny u nás byly vytvářeny bez vlivu našeho německého souseda, byly by dány cenou uhelné elektřiny a určitě by nebyl nedostatek výkonu, který by tlačil ceny nahoru. Zatím totiž máme dostatek zdrojů, a velký podíl jaderných a uhelných. Vyšší instalovaný výkon ve větru nebo fotovoltaice by u nás situaci v současné zimě nezměnil. Německo patří k zemím, které mají jeden z největších instalovaných výkonů větrných i fotovoltaických zdrojů. Přesto je to právě tento stát, který má největší problémy s dostatkem výkonu v poměrně četných bezvětrných dnech a jeho plynové elektrárny jsou těmi závěrnými, které dramaticky zvyšují ceny plynu i u nás. Problém je, že v době, kdy nefouká a nesvití, je příspěvek větrných a solárních zdrojů zanedbatelný. Na tom nic nezmění žádné další zvýšení jejich výkonu. Pokud naopak fouká hodně, tak by musel být nově instalovaný výkon z velké části odstavován. Celkově tak instalace nových velkých výkonů obnovitelných zdrojů zvýší chaotičnost a volatilitu systému a spotřebu plynu při stávajícím počasí příliš nesníží.
Závěr
Předchozí přehled ukazuje, že většina příčin, které vedou k současné vysoké ceně a její volatilitě u plynu a elektřiny, není krátkodobá a přechodná. Řada z nich je pak spojena i se současnou politikou nekritické adorace obnovitelných zdrojů a dehonestace zdrojů jaderných. Což jsou přesně ty faktory, které jsou obsaženy i v energetické koncepci navrhované organizacemi Greenpeace a Hnutí Duha. Bohužel je současná energetická politika Evropské unie postavena více na ideologickém základě než na racionálních faktech a znalostech. Tím je poznamenaná i energetická koncepce zelených aktivistů. A právě z tohoto důvodu by její realizace vedla k zásadním environmentálním škodám, snížení emisí by se nedocílilo, a navíc by hrozila i dramatickými bezpečnostními riziky a sociálními dopady. O riziku z masivního využívání biomasy, ke kterému některé státy Evropy přistoupily, jsem už psal. Myslím, že v okamžiku, kdy se začnou dopady masivní výstavby větrníků v krajině a záboru cenné zemědělské a lesní půdy pro intenzivní pěstování energetických plodin projevovat, postaví se proti této koncepci každý environmentálně cítící člověk. Tedy i členové a podporovatelé Greenpeace a Hnutí Duha. Předpokládám, že své názory změní i celá řada autorů, kteří volají po rychlém odstavení uhelných zdrojů a výstavbu čistě těch obnovitelných (zde, zde a zde). Hlavní jejich chybou je, že neřeší otázku regulace a předpokládají rychlý dramatický technologický zlom v akumulaci.
V prezentaci Energetické revoluce se zdůrazňuje, že jaderné zdroje jsou drahé oproti obnovitelným. Tato informace však není pravdivá. Cena výstavby zdroje s odpovídající produkcí elektřiny je srovnatelná. Pokud navíc vezmeme v úvahu více než dvojnásobnou životnost jaderných zdrojů, jsou na tom i lépe. Problémem je, že jde o jednorázovou velkou dlouhodobou investici a klíčově ji může ovlivnit cena peněz. Tu silně ovlivňuje vybraný finanční model. Pokud je stavba realizována jako strategická investice státu k zabezpečení bezpečné a levné energie, tak je cena elektřiny z jádra plně konkurenceschopná s elektřinou z větrných a fotovoltaických zdrojů. Pokud navíc započteme náklady akumulace a zálohování u těchto obnovitelných zdrojů, může být cena jejich elektřiny až násobná oproti té z jaderných zdrojů.
Pokud chceme opravdu realizovat přechod k nízkoemisnímu mixu efektivním způsobem s minimem negativních environmentálních a sociálních dopadů i rizik, tak cesta navrhovaná hnutími Greenpeace a Hnutí Duha v jejich Energetické revoluci není tou správnou, právě naopak.
Diskuze autora o tématu s Milanem Smržem z asociace Eurosolar
Je opravdu německý odklon od jádra dobrou cestou k udržitelné energetice?
Autor: Vladimír Wagner (13.05.2023)
Minulé úspěchy, problémy a otevřená budoucnost francouzské jaderné energetiky
Autor: Vladimír Wagner (31.03.2023)
Jaderná energetika v roce 2021 – jádro v taxonomii EU
Autor: Vladimír Wagner (05.01.2022)
Dal se současný hrozivý vývoj v evropské energetice předpovídat?
Autor: Vladimír Wagner (05.10.2021)
Realita projektu Paks II
Autor: Vladimír Wagner (02.10.2021)
Diskuze:
Grafy?
Jiri Coupek,2021-11-02 08:16:59
Jeden by řekl, že článek je spíše o SRN, než o CR. Nebylo by zajímavější přidat k článku o CR, alespoň jeden graf o CR?
Pokud, za cena komodit může politika EU. Pak zůstává otázka, proč tu nerostly ceny jako první, ale ty rostly v Asii (snaha Číny nakoupit energie). Chybí tu totiž celkem tenhle graf:
https://img1.kurzy.cz/zpravy/obrazky/29/612829-palivove-trhy-na-vzestupu-cina-nakupuje-za-kazdou-cenu/graf_0610_31.jpg
EU sice může za centralizaci nákupů, ale stále jsou to členské státy (firmy), kdo si musí objednat ty dodávky. Ale proč to neházet na EU. Bohemia energii přece nezkrachovala, aniž by měla pro zákazníky zajištěné dodávky ( ty se pak snažila sehnat, ale oni už nebylo co).
Re: Grafy?
Vladimír Wagner,2021-11-02 13:22:01
Pane Coupku, grafy z Německa ukazují, jak se chová energetický systém, ve kterém je instalován obrovský výkon fotovoltaiky a větru (v současné době už je instalovaný výkon fotovoltaiky a větru blízký potřebnému). Němci tak ukazují, jak to vypadá v zemi, která realizuje energetickou koncepci zelených organizací. Tedy, co nás čeká, když se vydáme stejným směrem. Proto jsou obrázky z Německa.
Asie je silně závislá na zkapalněném zemním plynu a potřeba se zvyšuje i tím, že některé z těchto států odstavují jaderné i uhelné bloky. Cena tam vždy byla vyšší a nyní tak sem USA směřují dominantní část produkce. I to pochopitelně zvyšuje cenu v Evropě.
Evropa tlačila na státy, aby odstoupily od dlouhodobých smluv a nakupovaly plyn na okamžitém trhu (tedy strategie Bohemia Energy). Ale nebylo to povinné. Takže Maďarsko nebo firma RWE zůstaly u dlouhodobých smluv s Gaspromem. My jsme se ale podřídili.
Re: Re: Grafy?
Jiri Coupek,2021-11-02 15:05:20
CR, ale nikdy nebude mít instalován obrovský výkon ve větru. Ani ty ekologické organizace s tím nepočítají. Takže, co nám to říká?
Asie je sice závislá na zkapalněném plynu, ale když její politici začnou razit větu kupujte co je.
Pak je jedno o co se jedná, stejná situace byla i u respirátorů.
Jenže, tady není problém z nakupováním na okamžitém trhu. Ale v zatavením dodávek pro ten okamžitý trh z Ruska (dodávají jen dlouhodobé kontrakty). EU se vyčítá, že nezajistila dodávky, přitom i sami Rusové je údajně nezastavily z důvodu tlaku na "NS2", ale protože nemají (plní zásobníky na zimu).
Nebo je to prostě vina těch, co neobjednali dostatek dodávek, aby se pak mohli nakupovat. Což, zase zpětně vede k tomu, že si někdo měl objednat ty dodávky co chtěl poptávat.
Pozice Maďarska jako užitečného idiota pro Rusko je dlouhodobá, to není novinka.
Re: Re: Re: Grafy?
Vladimír Wagner,2021-11-02 15:23:47
Pane Coupku, vy si děláte legraci, nebo jste nečetl článek, pod kterým diskutujete, a už vůbec ne koncepci ekologických organizací. Jestliže ekologické organizace plánují u nás v roce 2030 instalovat až téměř 5 GWp ve větru, tak to už vzhledem k velikosti našich potřeb není daleko od současné situace v Německu. Plán instalace až 16 GWp ve větru v roce 2050 se Vám u nás zdá málo? Mě tedy určitě ne a hlavně to dramatický překračuje současnou instalaci v Německu (relativně vůči naší potřebě výkonu). Takže nám opravdu situace v Německu velmi názorně ukazuje, kolik toho mohou pokrýt větrníky (fotovoltaika) i v případě tak extrémního množství instalovaného výkonu, jaký plánují zelení aktivisté. A to ještě naše větrníky nemají tak velký roční koeficient využití jako německé na severu.
Nevím, jestli tím, že si Maďarsko zajistilo stabilní dodávky a cenu plynu, se stalo užitečným idiotem. My jsme se na pokyn EU spoléhali na spotový trh a zkapalněný plyn z USA (který se ovšem odklonil do Asie). Nevím, kdo je užitečný idiot.
Re: Re: Re: Re: Grafy?
Jiri Coupek,2021-11-02 17:49:22
„Předpokládá se navýšení instalovaného výkonu větrných turbín z dnešních 0,318 GWp na 2,3 až 4,8 GWp v roce 2030“
Pro představu už 10.let tu máme 2GW FVE. Tohle je plán nejzelenější plán za dalších "10".
To je cca 25-40% toho co mají v Německu už dnes. Přitom to v CR nebude na jednom místě (severní moře), a jak sám píšete jejich faktický přinos bude menší. Z toho vyplívá, že ta křivka prostě nebude jako v Německu, se kterým tu operujete.
To, že tihle ekologové nechtějí pokrýt vše z OZE považuji za pokrok. Z druhé strany co psali v minulých studiích, jaká je realita?
Ona nás do toho Německého mixu, žene spíše vláda (čez), než zelení aktivisté. Ti jen napsali co to znamená. Jeden blok JE to nespasí (ve skutečnosti nenahradí ani to co se bude odstavovat), uhlí se neinvestuje, plyn není spolehlivý, takže jaké zdroje jsou ještě k dispozici?
Ty chytřejší domácnosti, podniky to pochopily, a snaží si vytvořit vlastní systémy zásobení elektřinou.
Na burze chybí hlavně Ruský plyn. Současně tam není ani ten z USA.
Rusko tvrdí, že nemá dost pro sebe. Ale současně tvrdí, že ho začne dodávat při uzavření dlouhodobých kontraktů. Takže, evidentně lže.
Maďarsko slouží jen jako ukázková země, že to funguje ( proti jednotě zbytku EU). Až Rusko dosáhne svého, tak i Maďarsko nebude mít protekční přístup.
Re: Re: Re: Re: Re: Grafy?
Jan Novák9,2021-11-03 13:46:55
Graf SRN = graf ČR. Jsme na SPOLEČNÉM energetickém trhu EU, tj. doslova kupujeme na Německém trhu za Německé ceny. Protože Fiala s tím nehodlá nic dělat tak Německý mix = Český mix protože Česko je mnohem menší takže rozdíl celku je zanedbatelný. Kdybychom odstoupili ze společného trhu tak levné elektřiny máme dost.
Aby to skutečně pomohlo tak bychom museli postavit tolik jaderných zdrojů aby to udělalo podstatný rozdíl ve společném mixu s Německem. 10 Temelínů nebo víc.
kouzlo okamžiku
Eva M,2021-11-02 07:31:35
spočívá v tom, že je úplně jedno, co uděláme.
všechny cesty vedou do stejné.... ech, stejného Říma.
jen u některých je ten "kýžený cíl" ledabyle zahalen mlhou.
Krize demokracie
Tomas Novak,2021-11-02 05:18:53
Problem je možná v tom že vlády zvolené na 4 roky nemaji zapotřebí řešit problémy co přijdou za desitky let. Nová jaderná elektrárna a už měla být dávno ve výstavbě. Čím déle budeme čekat tím to bude narocnejsi, drazsi. Navíc v povaze lidi je neřešit problémy co je nepálí ...Teď je elektřiny dost, co bude za 20 let není náš problém...
Mozna si prostě budeme muset zvyknout drasticky šetřit energii, nic jiného nám nezbude.
Re: Krize demokracie
Pavel Slavík,2021-11-04 08:42:59
Možná je spíš problém v tom, že aktuálně jsou všechny jaderné technologie dovoz, a to bez našeho zájmu. To u stávajících elektráren neplatilo: tam jsme měli zájem našeho průmyslu, takže se toho účastnil náš průmysl i naše vysoké školy. Z toho plyne další problém, že tu stávající odborníci preferují ruské technologie, protože je znají. Bohužel Rusko za a) není jediná země s jadernou tradicí, naopak tam se s tím rozhodně nezačínalo a za b) co se zemí, která sem pošle agenty, co nám tu v klidu odpálí muničák. Tu, že bychom tu nechali stavět jadernou elektrárnu ?
Navíc je tu problém, že zdejší odborníci milují tlakovou vodu, přestože to má objektivně více rizik, než jiné, modernější technologie a nějak nejsou ochotni vzít na vědomí, že u jaderné technologie, vzhledem k následkům nehod, není bezpečnost předmětem kompromisu a rozhodně v tak hustě zalidněné zemi. Jinak řečeno: pokud nemají záměr postavit elektrárnu s pasivní bezpečností, tak ji tu nepostaví. Čili vláda ví, že se jí to nejspíš během 4 let nepodaří ani spustit, tak do toho nejde. Konečně jaký smysl má jít do projektu, o kterém je předem jasné, že to bude velký problém.
Největší
Mojmir Kosco,2021-11-01 13:12:06
přínosem pro n e s t a v ě n í JE v Česku jsou přímluvčí za Jaderné elektrárny. Zejména jejích neschopnost odhalit příčiny proč se další bloky nestavějí .Když takto budou pokračovat tak se další bloky ani stavět nebudou .Těch pochybení od zastánců JE je víc a protože se řadím spíš k té druhé straně tj. radši bych JE nestavěl upozorním jenom na jeden.
Trvale označují za největší překážku občanské iniciativy , které ovšem stojí vně rozhodujícího procesu jejích vliv je maximálně zpomalující , případně vytvářejí tlak na odstranění nešvarů - když je najdou . Ve skutečnosti již Pithartová vláda v roce 1992 a následně Klausová vláda rozhodli o zastavení výstavby 3 a 4 bloku Temelína a příčina je stejná jako dnes - nedořešené financování . Již dostavba 1 a 2 bloku Temelína byla hrazena s úvěru , a i když jsou vyčísleny náklady na 94 mld. jsou to čisté investice bez splátek úroku - takže dodnes není jasné kolik Temelín stojí ... A to je Česko jedna z nejbohatších státu světa a neufinancuje vestavbu JE ...
Rád bych aby se spolupracovalo alespoň na tom v čem je shoda tj. na solární energetice a její maximální začlenění do energetické koncepce a zejména do přenosové sítě.
Re: Největší
Viktor Šedivý,2021-11-01 17:07:34
Žádná shoda na solární energetice neexistuje. A těžko může, dokud někdo neobjeví nějaký nový zázračný způsob akumulace.
Re: Re: Největší
Pavel Slavík,2021-11-01 18:48:20
LiIon baterky z pohledu olověných nebo NiMH akumulátorů, doslova zázračné jsou. Minimálně proto, že dělají reálný elektromobil, což byl, pokud se nepletu, první automobil světa, který překonal 100km/h.
Re: Re: Re: Největší
Viktor Šedivý,2021-11-01 21:14:14
Jenže ani ty největší nejsou stále nic moc v měřítcích zálohování energetiky. K čemu je vám uskladnění MWh, potřebujete-li se dostat na TWh.
Nemluvě o tom, že (i když odhlédneme od závratných cen) na světě zřejmě není dost surovin na výrobu dostatečného počtu aku.
Re: Re: Re: Re: Největší
Roman Rodak,2021-11-02 10:55:25
Vas komentar navodzuje dojem ako keby bol rozdiel medzi potrebou a moznostami 6 radov, co by zatial ozaj bolo v polohe sci-fi. V skutocnosti sa dnes instaluju prve akumulacne systemy s kapacitou radovo stovky MWh a rocna spotreba v Cesku je radovo 100 TWh. Pre vykrytie dennej spotreby je tam rozdiel 3 rady. Ak posun jedneho radu zabezpeci rozvoj technologie a budu sa dat stavat akumulatory s kapacitou v jednotkach GWh, tak myslim ze nie je vobec nerealne ich postavit na uzemi Ceska 100 kusov. Cena - desiatky miliard EUR. To tiez nie je mimo realitu ked si porovnate cenu inych zdrojov.
Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Jan Novák9,2021-11-02 11:55:06
1. Baterie NENÍ zdroj, je to zařízení NAVÍC které slušné zdroje nepotřebují. Do baterie musíte energii napřed DODAT. A dodáváte energii z OZE která je i bez baterie podstatně dražší jež klasické zdroje.
2. Normální zdroje není potřeba komletně zbourat a postavit každých 10 let. Nebo AŽ max. 16 pokud baterie provozujete jen v rozsahu 50% což je ještě nevýhodnější.
3. S cenou jen za baterie okolo 10 miliard eur by se dalo souhlasit, za 1 rok. To představuje asi průměrně 3500Kč nebo 139 Euro za měsíc na odběrné místo navíc.
4. To celé vám ale zajistí jen to že budete mít plošné blackouty jen v jednotkách do roka, ale zato takový blackout může trvat klidně i 14 dní až měsíc v zimě - a to bude zabíjet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Jiri Coupek,2021-11-02 12:54:25
1. Otázkou je co je ten klasický zdroj. Ono do každé elektrárny napřed musíte energii dodat.
Jediný zdroj co funguje na přímo je FV panel. Vše ostatní jsou jen formy uložení (akumulace) sluneční energie. I v JE, se používají prvky vzniklé díky energii hvězd.
Jediné co funguje jinak je "fúze", tu zatím neumíme energeticky efektivně využít.
Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Viktor Šedivý,2021-11-02 13:48:47
Jenže my nepotřebujeme akumulaci na jednu noc. Ani akumulace na týden nezaručuje energetickou bezpečnost. Záloha na dva týdny je spíš jen zoufalé minimum a pokud bychom měli na OZE energetiku uplatňovat podobná bezpečnostní kritéria jako třeba na energetiku jadernou, museli bychom počítat i s událostmi "tisíciletými" a požadovat pokrytí několikaměsíčního výpadku např. po velkém sopečném výbuchu.
Takže je fakt, že dnes je reálné uvažovat o zásobování elektřinou převážně z OZE - ovšem pouze při naprosté rezignaci na spolehlivost dodávek. Což je představa doslova smrtící.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Jiri Coupek,2021-11-02 13:56:12
To, že vám OZE dodávají po 51+% roku (většina zásobování) z akumulací na "noc". Neznamená, že těch 49% nemůžete fungovat čistě na fosilní zdroje+jádro.
Krom toho si plete energetickou bezpečnost, a jadernou. Jaderná bezpečnost je to na co se počítá JE. Energetická se řeší náhradním zdrojem o stejném výkonu jako nejsilnější blok v CR 1GW.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Viktor Šedivý,2021-11-02 18:05:48
Nepletu si je. Jadernou bezpečnost počítáme tak, aby ani při nejhorším myslitelném souběhu nepříznivých podmínek nedojde k fatální události. Obdobně bychom měli přistoupit i k posouzení energetické bezpečnosti soustavy, protože dlouhodobý výpadek elektrické energie by měl děsivé následky.
Energetická soustava by měla být tedy navržena tak, aby i v situaci, kdy např. kvůli větší erupci vulkánu na severní polokouli (což je událost, ke které jednou za pár set let může dojít) která způsobí značné snížení dopadajícího slunečního záření, menší intenzitu větru, ale ve svých důsledcích zvýší energetické potřeby, byla soustava funkční.
Dejme tomu, že jde o přehnaný požadavek s tím, že když k erupci dojde, tak holt máme smůlu a trošku tu vychcípáme. Stejně by ale soustava měla zvládnou vykrýt dva únorové týdny, kdy nijak moc nesvítí ani nefouká. Ty totiž přicházejí málem každou zimu.
A k tomu náhradnímu zdroji - pro energetiku "slunce a větru" se všechny slunečníky a větrníky chovají takřka jako jeden blok - slunce zachází během pár minut pro všechny, s intenzitou větru je to podobné, navíc intenzita slunečního záření a intenzita větru nejsou zcela nezávislé.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší
Jiri Coupek,2021-11-02 21:19:44
To, ale pak znamená za JE se 4. Boky (Temelín v plánované podobě) je potřeba držet 4GW připravených záloh (+3 nové velké uhelné elektárny). To i ve špičku a zimě. To už to, ale nedává smysl nikomu. Proto se to nedělá. Záloha se drží za jeden blok o nejvyšším výkonu.
V lokálním území(CR) ano. Při území o velikosti EU už to tak nefunguje. Ony i ty FV při podmračeném počasí nevyrábí „0“. Stejně tak počasí se nemění, z hodiny na hodinu. Ale tu 14.denní oblačnost lze předpovědět. Neočekávanou odstávku JE pro svary, jsme také přežily.
Re: Re: Největší
Jiri Coupek,2021-11-02 08:31:29
Energii z uhlí/plynu/JE také neakumulujete!
Ve dne jí potřebujete než v noci, v zimě více než v létě. Prostě tu stojí "OZE" (Občasné Zdroje Elektřiny), tedy elektrárny co jedou, jen když je to potřeba.
Ale to je dáno čistě přirozeným fungováním spotřebitelů, nikoliv zelených mozků.
Zatím tu máme jedinou velice "levnou" akumulaci, a to je nespálení zdrojů, když nejsou potřeba (svítí/fouká). To uhlí, plyn nám nikam neuteče. Hezky může zůstat ležet na zimu.
Re: Největší
Vladimír Wagner,2021-11-01 21:55:06
Pane Koščo, předpokládám tedy, že od farmaření a produkce potravin přejdete podle pokynů energetické koncepce Greenpeace a Hnutí Duha k intenzivní produkci energetických plodin a biomasy pro produkci energie. Aby se nahradily ty jaderné a uhelné zdroje, které nechcete.
Re: Re: Největší
Mojmir Kosco,2021-11-02 08:44:23
Možná - ale spíš k výrobě peletek s travnatých ploch podléhající zvláštní ochraně (chřástal ) kde je umožněna 1 seč po 15 srpnu (Ve skutečnosti mám na to malou výměru.) Ale existují rezervy k využití pro produkci bioplynu např. kaly s ČOV. Vtip je u bioodpadu v tom že Vy tam zahrnujete pouze zemědělskou prvoprudukci a Bioplynové stanice krmené převážně kukuřicí což je dnes většínou pravda .Ale s nástupem tlaku na vytřídění bioodpadu s běžného domovního odpadu nastupují dvě možnosti buď kompostovaní (zjednodušeně řečeno ) a jímání bioplynu nebo spálení ( podle mne kontraproduktivní směr),ale obojí má energetický přínos.
Re: Re: Re: Největší
D. Hruška,2021-11-02 10:49:21
Z kompostování bioplyn není. Kompostování = aerobní fermentace, výroba bioplynu = anaerobní fermentace. Kompostování je technologicky mnohem jednodušší a zároveň výkonnější s ohledem na množství zpracovaného bioodpadu. Anaerobní fermentace má výhodu hlavně v tom vyrobeném bioplynu. Kompostování zase probíhá při vyšší teplotě (cca 70°C), takže dochází k lepší hygienizaci substrátu, což je důležité pro další použití v zemědělství.
Anaerobní fermentace je fajn doplňková technologie, ale pokud má být ekologickým přínosem, zvládne pokrýt odhadem méně než 1% energetického mixu.
Re: Re: Re: Největší
Vladimír Wagner,2021-11-02 13:09:33
Pane Koščo, pokud si přečtete koncepci Greenpeace a Hnutí Duha, tak Vám musí být jasné, že pouze jedna seč zohledňující chřástala opravdu nestačí. Potřebují intenzivní pěstování energetických plodin. A ani odpad stačit nebude, jeho zdroje jsou omezené. On to třeba ukazuje příklad Dánska. To má rozvinuté zemědělství a intenzivně využívá veškerý odpad. Přesto musí masivně pro výrobu elektřiny dovážet loděmi v masivním měřítku dřevní hmotu.
Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-01 02:30:26
že za všechno může Greenpeace a Hnutí Duha.
No, dobré. Pokud se podívám na realitu, tak solár na vlastní střeše se vyplatí prakticky výhradně pro krytí vlastní spotřeby a totéž platí pro kogeneraci, tzn. výrobu elektřiny se 100% účinností, kdy se odpadní teplo využije k vytápění místo toho, aby se plyn v nejlepším případě jen pálil v kondenzačním kotli, jak je ve zdejším kraji zvykem.
To mi nepřipadá zrovna jako podpora decentralizace energetiky. :-) To je nulová varianta, kdy žádnou podporu nemám a jediná rentabilita je zajištěná tím, že si musím kupovat dostatečně drahou energii, což je asi tak jediná věc, na kterou se u nás dá opravdu spolehnout. Drahou ne třeba díky výrobě, ale třeba distribuci, že ?! :-)
Také představa pana Wagnera, že když si tu postaví jaderku, že bude mít levnější energii, je poměrně vtipná: energie se prodává na burze a na burze se i kupuje. :-) Je to jako s byty v Praze: nikdy jich nebude dost. Hlavně když se kupují jako investice nebo jako nekalá konkurence hotelům.
Další věcí je, kdo tu energii vlastně potřebuje. Republika ? :-) Pokud vím, tvrdilo se tu, že obnovitelné zdroje jsou schopny sanovat max domácnosti. Tzn. ta jaderka by byla vlastně pro průmysl nebo na vývoz. Otázka zní, zda všichni občané mají např. z DPH financovat zdroje pro energeticky náročný průmysl nebo pro vývoz, jako tomu bylo dosud. Pokud vím, tak se elektřina vyvážela za méně, než se prodávala zde ... . :-) ... třeba se ale pletu.
Re: Líbí se mi teze,
Stanislav Kneifl,2021-11-01 07:43:06
Pletete. Když v zimě nefouká, potřebujeme fosilní a jaderné zdroje k pokrytí 95 % spotřeby.
Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-01 18:52:13
Slovo my skryté v "potřebujeme", myslíte koho ? Občany ČR nebo EU ? Pokud ČR, pak za normální situace ČR není oddělena od trhu EU. To by byla pouze za situace nestandardní a pak se nebavíme o ceně, ale o energetické bezpečnosti.
Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Vladimír Wagner,2021-11-01 20:31:33
Pane Slavíku, vy o trhu s elektřinou a plynem a různých finančních modelech a strategiích nevíte vůbec nic. Kde jste přišel k tomu, že strategie Bohemia Energy nákupu čistě na okamžitém trhu je jediná možná?
Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-02 20:57:54
Pane Wagnere: o svobodném pohybu zboží a služeb jste slyšel ? Chápete, že s výjimkou mimořádné situace nemáte právo tuhle zásadu narušovat ? Poláci a Maďaři testují opak: narazí, protože pokud o volný pohyb zboží a služeb, což zahrnuje i pohyb energií, nemáte zájem, neměl jste vstupovat do EU. Mohl jste zůstat v RVHP, kde byste měl své VVER, protože nic jiného byste mít stejně nemohl.
O zlodějině jménem Bohemia Energy, což je podle vlády i opozice kriminální záležitost, jsem se nezmínil.
Re: Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Vladimír Wagner,2021-11-03 01:26:33
Pane Slavíku, vy jen stále více potvrzujete, že o reálném tržním hospodářství v Evropské unii a ve světě vůbec nic nevíte. A vaše představy vycházejí z nějaké pohádky, kterou jste si vymyslel. Vzhledem k tomu, že dané problematice máte nulové znalosti, tak s vámi opravdu nemá o reálné situaci a možnostech cenu diskutovat. Napřed se alespoň trochu v ekonomice a fungování trhu vzdělejte.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-04 04:14:05
Pane Wagnere, mohl byste si prosím ušetřit to napadání a místo toho dát věcné argumenty ? Asi ne.
To, že občas něco někomu projde neznamená, že tomu tak bude vždy. Zásadní pro věc je nastavený právní princip, na který je dobré nezapomínat. Ve vlastním zájmu. Dovoluji si připomenout, že např. s vakcínou do tuhého šlo a že EU v tom případě zafungovala. (Zafungoval i typicky český podvod s projektem na vývoj, který dopadl přesně tak, jak všichni od začátku celkem logicky předpokládali.)
Re: Líbí se mi teze,
Vojtěch Kocián,2021-11-01 07:51:51
V našem státě nejsou jen domácnosti a těžký průmysl. Jsou tu i služby (od těch viditelných jako obchody po ty méně zřejmé jako datová centra) a občanská vybavenost (školy, nemocnice, veřejné osvětlení...)
Ostatně i pro ty domácnosti je to komplikované. Fotovoltaika s akumulací na týden špatného počasí se nejspíš nikdy nezaplatí v tom smyslu, že nebudete muset kupovat drahou energii zvenku a ještě se budete muset dost uskromňovat. Navíc pro to musíte mít vlastní domek a v takovém bydlí méně než polovina obyvatelstva (a v takovém, kde by to šlo realizovat bez zásadních stavebních úprav ještě mnohem méně). Pro bytové domy je takové řešení nedostatečné
A pokud vás nezajímá drahá energie pro průmysl a podnikatele obecně, tak to nejspíš nevnímáte z dostatečného nadhledu. Když má někdo drahé vstupy, musí buď zdražit své produkty a služby nebo někde šetřit. Tak jako tak se to dotkne každého a navíc se sníží konkurenceschopnost.
Z druhé strany ale můžete mít i pravdu v tom, že Greenpeace a Hnutí Duha nemůžou za všechno zlo. Třeba v Číně je energetická krize mnohem aktuálnější než tady. A zmíněné organizace tam zrovna moc neoperují a jaderné elektrárny tam rostou jako houby po dešti.
Re: Líbí se mi teze,
D. Hruška,2021-11-01 08:00:17
Vtipný jste leda Vy, nikoliv představa pana Wagnera, jak píšete. Elektřina že se nakupuje na burze? No pro ty Vaše úžasné Občasné Zdroje Energie to jaksi neplatí. Z nich se elektřina vykupuje za netržní ceny a ten obrovský rozdíl v ceně výkupní a tržní se povinně (netržně) propisuje do ceny elektřiny pro české spotřebitele. Lex Dukovany zaručuje, že v případě levné výkupní ceny z nového bloku se toto bude dít v opačném gardu. Navážíte se tu do odborníka, kterému znalostmi nesaháte ani po kotníky a přitom Vám chybí základní informace.
Co říct k tomu zbytku? Kdo potřebuje elektřinu? Třeba Vy, abyste tu mohl trollit nezávisle na počasí. Snad aspoň při svých nízkých znalostech tušíte, že se mají zavírat uhelné elektrárny (které tvoří polovinu naší produkce) a má se rozvíjet elektromobilita.
Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-01 18:46:14
Tzn podle Vás si elektřinu kupujeme na českém dvorku a plyn taky ? Nebo je to tak, že obojí kupujeme na minimálně evropském trhu, takže jaksi si nelze vytvářet lokální nízké ceny ? Za naše peníze postavená jaderná elektrárna tedy nebude dodávat proud do českých domácností za české ceny, jak tu někdo trvale lže, ale do evropských domácností za evropské ceny. Náhle ten lobbing dostává úplně jiný rozměr, že ?
Při svých nízkých znalostech chápu, že co by tu tak pan Wagner asi rád postavil, je ta jaderná technologie, o které jsem se kdysi učil ve škole, kde mi vysvětlovali, že ten zázrak VVER je v podstatě okopčený Westinghouse, jak konečně bylo v těch dobách zvykem. Bohužel, tato technologie má své nedostatky a opravdu netuším, proč bychom zde měli stavět další podobný model. Zejména když se od té doby vývoj nezastavil.
Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Vladimír Wagner,2021-11-01 20:28:56
Pane Slavíku, podle toho, co píšete, je jasné, že trhu s plynem a elektřinou nerozumíte a technologiím už vůbec ne. Vy si opravdu myslíte, že v Evropské unii je možný pouze finanční model a strategie Bohemia Energy? Tedy pouze nakupování na okamžitém trhu? Jak vidíte u nás, tak celá řada firem prodává a nakupuje v rámci dlouhodobých smluv. Opravdu tak nejsou závislé na fluktuacích okamžitých cen na okamžitém trhu. A některé smlouvy jsou velmi dlouhodobé. Pokud tedy vezmeme plyn, tak třeba Maďarsko a RWE mají dlouhodobé smlouvy s Gaspromem a současné vysoké ceny je tak nepostihují. Pokud vezmeme finanční model finské jaderné elektrárny Hanhikivi, tak ta je financována budoucími odběrateli a elektřina bude dodávána jim a ne na evropský trh. Takže tito odběratelé pak budou mít zajištěnu cenu nezávislou na tržních změnách. Stejně tak model pro Dukovany 5 předpokládá výkup elektřiny státní firmou za stanovenou cenu a ta ji může mít pro české občany a firmy. I dnes může nejen stát uzavřít s producenty i velmi dlouhodobé smlouvy, které pak garantují stabilní, předvídatelné dlouhodobé ceny. Takže lze pro nové jaderné zdroje (nejen) zvolit finanční model, který garantuje pro české občany a průmysl české ceny. Víte pane Slavíku, to, že vy jste při svých omezených znalostech skončil čistě u modelu Bohemia Energy, o lecčems svědčí. Tlakovodní reaktor je sice zase tlakovodní reaktor, ovšem reaktor III. generace je na jiné úrovní než generace předchozí a VVER opravdu není okopčený Westinghouse.
Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-02 21:28:18
Dlouhodobě může ovšem nakoupit nejen český občan, to za a). Za b), pokud byste zkusil nějakou typicky českou a typicky stupidní fintu, kterou byste reálně zablokoval nákup pro jiné evropské občany, budete to donucen řešit u evropského soudu a velmi pravděpodobně prohrajete.
Takže pane Wagnere: evropské ceny a evropské občany. Zbytek jsou Vaše sny, kde se nevím na základě čeho domníváte, že si můžete s pomocí nějaké právnické kličky uzavřít trh s elektřinou, i když jste jako stát v EU a jako stát jste se zavázal otevřít trh s energiemi. Ta finta s akcionáři je dobrá, ale obávám se, že jedna z mála možných.
Garance minimální výkupní ceny státem, tak tu bych raději ani nezmiňoval, protože to není nic jiného než forma záruky z veřejných peněz.
Tlakovodní reaktor nemůže být pasivně bezpečný. Z principu. Pokud za pasivní bezpečnost nepovažujete nouzové nátrubky pro chladicí vodu z hasičských aut namontované po průšvihu jménem Fukušima. Jako v zemi kde padají mosty a lanovky, fakt není dobrý nápad testovat solidnost nějakého úřadu, že když bude mít reaktor větší defekt než, že bude odstaven, jak by měl být. Byly doby, kdy bych i věřil, že by byl. Dnes je doba, kdy tomu nevěřím. Dneska se nechá sjet dálnice po svahu a až potom se to řeší. Do té doby se tvrdí, že má všechny atesty.
Re: Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Vladimír Wagner,2021-11-03 01:28:51
Pane Slavíku, jak už jsem psal, vy o reálném trhu a ekonomice vůbec nic nevíte a vaše představy jsou úplně mimo mísu. O technice jsou vaše znalosti ještě horší než o ekonomice.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-04 04:32:54
No představa náhlého křehkého lomu reaktoru, tak ta opravdu není dobrá, protože v tom případě by prý ani kontejnment, jak jsem byl poučen, neměl šanci. Takže máte pravdu: mé představy o technice rozhodně nejsou tak optimistické, jako ty Vaše. Asi proto, že je mám od těch, co ty stávající reaktory dělali. Na rozdíl od Vás předpokládám, že tu může i v jaderné energetice existovat něco jako ROP severozápad a že se na to přijde až ve chvíli, když půl Čech bude radioaktivních. Byla doba, kdy tu lanovky nepadaly a na železnici nebyl takový binec. Dnes je doba viditelně jiná. Bohužel z tohoto hlediska podstatně horší, kdy správě železnic nestojí bezpečnost cestujících za to, aby včas, tzn. před nehodami, zavedla to, co zavést stejně musí: ETCS a raději tu české firmy nechá šmelit s českými variantami téhož. Bohužel z hlediska výsledku podstatně horšími.
Re: Líbí se mi teze,
Viktor Šedivý,2021-11-01 17:15:19
Proč podporovat decentralizaci energetiky, když nepřinese nic mimo podstatně horších možností řízení?
FV na střeše se vyplácí pouze díky tomu, že dodavatelé elektřiny tolerují zákazníky, kteří si nekoupí ani kWh v době, kdy je elektřiny dost, ale jak slunce zajde, hned je jim veřejná síť dobrá.
Až (?) se bude FV opravdu vyplácet, poznáte to podle toho, že budou existovat lokality v ostrovním režimu. Zatím se ani nejhorlivější zastánci OZE k něčemu podobnému neodhodlali.
Re: Re: Líbí se mi teze,
Pavel Slavík,2021-11-01 18:37:33
Že ne ? Kromě toho pletete dvě věci dohromady: solární zdroj a dostatečnou kapacitu baterie. Jedna věc je cena solární energie a druhá cena stejné energie, ovšem uložené v akumulátoru.
Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Viktor Šedivý,2021-11-01 22:47:57
To jsou dvě věci, které je NUTNÉ plést dohromady. Ona je totiž v podstatě nezajímavá cena jedné kWh jen tak někdy. Důležitá je cena, za kterou je dodavatel schopen garantovat spolehlivou dodávku 1 kWh v jakýkoli okamžik nebo i trvale. To znamená pro solární zdroj cena panelu, řízení a akumulace. A to v takovém rozsahu, aby i v nejnepříznivějších podmínkách stačily panely přes den nejen zásobovat odběr, ale i dobíjet aku na noc s rezervou pro případných pár dní až týdnů se zvlášť nízkou intenzitou slunečního svitu.
Re: Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Jiri Coupek,2021-11-02 10:09:34
"Důležitá je cena, za kterou je dodavatel schopen garantovat spolehlivou dodávku 1 kWh v jakýkoli okamžik nebo i trvale."
On má v podstatě pravdu. Když je k dispozici energie z OZE, není potřeba pálit uhlí, plyn, tedy ta energie zůstane v těchto surovinách (= levná akumulace). Dost by řešila akumulační kapacity přes noc (v CR stačí rozdíl spotřeby v noci vs výkon JE).
Další krok je její ukládání do vozidel, ty také budou mít jako celek nezanedbatelnou kapacitu pro akumulaci. Nebudou se tedy muset stavět ty desítky Temelínských bloků, ale prostě se to do značné míry vykryje FV. Zatím co v Létě budou přebytky OZE akumulovány na noc, tak v zimě zase jejich nedostatek, bude vykrývat potřeba topit i pro teplo (kogenerace).
Na to může navázat stacionární vodíková, akumulační elektrárna (zásobníky na plyn tu máme už dnes na měsíce). Ale na tu si ještě počkáme.
Tohle není zase, nereálná cesta. Ale to chce něco dělat, třeba stavět ty JE. Bohužel, tady se mluví o Dukovanech, kde je připojení nového bloku závislé na ukončení provozu starých 1=1. Tedy žádný reálný přinos (cca 200MW). Zatím co v Temelíně máme volné prostory pro 2 bloky, které by se dali připojit i zítra.
To, ale není chyba EU. Ale čistě našeho vedení, a zrušení dostavby Temelína.
Re: Re: Re: Líbí se mi teze,
Viktor Šedivý,2021-11-01 22:50:07
Vy znáte nějakou lokalitu, která jede čistě z OZE?
A nemyslím tím místa s výjimečnými (a nenapodobitelnými) přírodními podmínkami.
Diskutujeme dobře,
Jiří Pospíšil,2021-10-31 22:53:15
ale zkušenost mi říká, že marně.
Už desítky let je naděje, že za další desítky let se začnou stavět další bloky JE. A stavba také trvá pár roků.
Ve skutečnosti za tu dobu ubývá odborníků na stavění takových staveb, nejen u nás, ale i ve světě. Politicky se rozhodujeme, že stavět se bude podle těch, kteří v té zhoršující se situaci jsou ti nejméně spolehliví a zkušení. Politický vývoj je také čím dál více ovládán zelenými restriktory.
Naše diskuse je sice dobrá, ale čím dál zoufalejší.
Už desítky let.
Jak ekologické je neřídit se radami "ekologických" skupin
Richard Vacek,2021-10-31 15:37:44
ukazuje třeba to, že díky našim jaderným elektrárnám nemusíme denně spálit skoro 1000 vagónů s uhlím. Každý den může zůstat toto množství uhlí v zemi.
Hrách na zeď
David Oplatek,2021-10-31 11:45:32
Nechci znevažovat autorovu snahu, odvádí precizní práci. Ale nemůžu se ubránit dojmu, že jde už jen o přesvědčování přesvědčených. Hlupští fanatici budou vždy v demokracii víc slyšet a mít tedy větší reálnou moc. Extrémy totiž prodávají, to ví každý redaktor a markeťák.
Fiala to vlastně řekl úplně přesně a trefně: "...green deal je realita..."
Re: Hrách na zeď
D. Hruška,2021-10-31 12:33:56
Dle mého názoru je člověk slyšet nikoliv podle toho, jestli je někdo fanatik, ale jestli mu média dopřejí prostor. Můžete udělat demonstraci tisíce lidí a v novinách o tom bude jeden článek na třetí stránce a taky můžete udělat demonstraci 10ti (slovy deseti) lidí s několika transparenty, při které vás chytře nafotí a dají to na titulní stránku a bude to vypadat jako demonstrace republikového významu. Přemýšliví lidé to prokouknou, ale těch je v populaci třeba 10%, zatímco demokracii rozhoduje většina.
Ze strany doktora Wagnera mi to také připadá jako házení hrachu na zeď, nadruhou stranu si jeho články rád čtu. A není na škodu, aby existoval alternativní hlas, ke kterému se lze přiklonit, jestliže se šedé eminence rozhodnou z nějakého důvodu změnit kurz.
Energtická koncepce
Richard Vacek,2021-10-30 09:36:18
je jen další střípek, který ukazuje, kam současný západ za posledních padesát let dospěl. Revoluce je v plném běhu a je nepravděpodobné, že by se před ní podařilo právě energetiku ochránit. Ztráta kompetencí v jaderné oblasti se prohlubuje a i tady je pravděpodobný růst závislosti na zemích, kde obdobný revoluční přerod neprobíhá. Nadějí může být, že pokles západu do bezvýznamnosti bude dostatečně rychlý, aby si i chudnoucí občané uvědomili, že jdou cestou, která nikam nevede:
https://www.researchgate.net/figure/Percentage-shares-of-selected-countries-and-areas-in-world-GDP-18702050-at-2005_fig2_227379359
Re: Energtická koncepce
Jan Novák9,2021-10-30 09:48:57
Zatím to nevypadá že by se naděje naplňovala. Rychlost je pečlivě řízena a teplota zvyšována tak aby žába nevyskočila. Volby dopadly tak jak dopadly, ne že by byla jiná volba než buď EU nebo EU^2, a lidi zvolili EU^2.
Cuká se jen Polsko a Maďarsko. Ceny plynu klesnou a vzápětí bude vše zapomenuto.
Já vidím naději spíše v pořádném Blackoutu v největší zimě. Pomalý pokles lidi probudí až už bude dávno pozdě.
Re: Re: Energtická koncepce
Pavel 1,2021-10-30 11:05:25
A na to jste přišel jak, že se "cuká je jen Polsko a Maďarsko"? Polsko a Maďarsko prozatím podepsaly green deal stejně ochotně jako bureš a evropské dotace zelené dotace čerpají ještě ochotněji.
Re: Re: Re: Energtická koncepce
Jan Novák9,2021-10-30 20:23:36
Zrovna jsem četl trefné přirovnání že jestliže Babiš v Bruselu provozoval neochotně anální alpinismus kvůli dotacím tak nová vláda se radostně natře lubrikantem :-))
Polsko rozhodlo že jeho zákony jsou nadřazeny nařízení EU a Maďarsko si bylo schopné nasmlouvat plyn samo takže na rozdíl od zbytku unie je v pohodě (ačkoliv slavná EU se mohla zbláznit jak je možné že si to dovolili). Takže si myslím že jak půjde do tuhého tak jak Polsko tak Maďarsko prostě odstoupí ze společného trhu s energií a prodávat za hranice budou jen přebytky, zatímco my budeme sedět potmě a koukat jak se v Německu svítí z našich elektráren.
Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Pavel 1,2021-10-31 17:14:07
"Trefné" burešovo kydání vlastní špíny na opozici, jste chtěl říct. ALe souhlasím, voliči bureše kteří před jeho zlodějinami, podvody a extrémním diletantismem a dříve nevídaným eurounijním podržtaškovstvím strkají hlavu do písku, jsou opakováním burešových nesmyslů už leda pro smích. Mimochodem co má kaczynského snaha zbavit se nepohodlných soudců společného s energetikou, o orbánově poslušném panáčkování rusku ve snaze obcházet Ukrajinu nemluvě? Green deal poslušně a v předklonu podepsaly obě tyto země.
Re: Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Jan Novák9,2021-11-01 11:37:40
Jistě, už to vidím v jasných barvách :-)
Vláda složená z "pravicových" stran které jsou tak nalevo že obsadily prostor SocDem a Komunistů a nevadí jim vládnout s Piráty se odvážně postaví Unii a řekne: "Tak dost, ekonomika jde ke dnu a lidi trpí, tohle dělat nebudeme!"
Nejspíš to asi prosadí ministři Pirátů, ne?
Ostatně jaká opozice, za chvíli se budou moct ukázat. Ne že by byl důvod očekávat něco jiného kromě podřízenosti Unii, tam bude sice také totéž ale tuplem.
Snaha Kaczynského má s tím společného asi tolik že teď (pokud vydrží tlak) má právní rámec kdy může odmítnout části Green Steal které je obzvlášť poškozují. Třeba daně za CO2 pro obyvatelstvo. Nebo prodloužit provoz uhelných elektráren bez milostivého svolení Unie. Němci svolení prodloužit spalování uhlí dostali ale Poláci ho jistě nedostanou. Stejný nález ústavního soudu v Německu o nadřazenosti ústavy nad unijními příkazy prošel bez povšimnutí. V Unii jsou si všichni rovni ale někteří jsou si rovnější.
https://www.ceska-justice.cz/2016/01/us-nemecka-nebudeme-dodrzovat-evropske-pravo-je-li-v-rozporu-s-ustavou-a-pravem-na-lidskou-dustojnost/
Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Pavel Slavík,2021-11-01 02:58:20
Polsko rozhodlo, že neplatí to, co samo tvrdilo dříve. Jestli Vám tohle připadá jako super, pak nemá smysl se bavit.
Jinak bych rád věřil, že Němci jsou zelení ňoumové a my jsme ti chytří, co vydělají na jejich hlouposti. I když si odmyslím očividná fakta, která bohužel mluví o opaku, tak i tak je to uvěřitelné asi tak, jako jakákoli jiná pohádka ... .
Re: Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Jan Novák9,2021-11-01 11:50:48
Já myslím že Němci zelení ňoumové jsou a někdo na tom jistě vydělá, ale vy ani já to asi nebudeme. Ostatně přinejmenším spekulanti s plynem a CO2 odpusky na tom už vydělávají. Také obří rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou elektřiny a její příšerné kolísání jistě někomu zisk přinese (a jiný prodělá)...
Jenom totální Ňouma s velkým Ň může věřit na Zero Carbon s tím že si zachovají civilizaci. Elektřina z OZE je pořád zatížená CO2 z výroby zdroje, stejně tak elektroauta a cokoliv jiného.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Pavel Slavík,2021-11-01 18:57:02
Napadlo Vás, že ve vesmíru bez uhlíkové neutrality nejste schopen přežít ? Nemyslím na Zemi, ale jinde. :-) ... takže prostě jednou tu kovářskou výheň na uhlí dřevěné a vysokou pec na koks, budete prostě muset předělat. Někteří to pochopili, jiní ne. :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Energtická koncepce
Jan Novák9,2021-11-02 12:28:29
Ale jistě uhlí dojde... ... za 300 let. Za tu dobu se nám snad podaří snížit hustotu obyvatel na zemi tak aby ten přechod nevyvolal hromadné vymírání tak jako teď. Postavit čisté zdroje na které byl materiál získaný a zpracovaný čistým způsobem. OZE to zjevně nejsou. Dořešit fůzi a postavit dostatek fůzních elektráren.
Zatím se EU pokouší o hromadnou sebevraždu které se samozdřejmě ti kdo to prosazují nemíní zůčastnit a která nic nezmění (kromě toho že ostatním ukáže jak to nedělat).
Elektroauta
Vlasta Holeček,2021-10-30 08:46:04
Pokud bysme chtěli kompletně přejít na elektromobilitu, bylo by poťrebné mít elektrické zdroje o výkonu nejméně osmi temelínských bloků plus zálohy. Vodíková auta by potřebovala násobně větší výkon, vzhledem k vysoké ztrátovosti celého výrobně-spotřebního cyklu.
To jen pro představu jak ohromnou spotřebu energie má doprava.
Re: Elektroauta
Jenda Hrach,2021-10-30 15:43:34
Jak jste to spočítal? Mně vyšlo 2.5 bloku, ne 8. Výpočet pro benzín vizte můj příspěvek https://www.osel.cz/11981-volvo-vyrabi-prvni-vozidlo-sveta-z-bezfosilni-oceli.html, pro naftu obdobně.
Re: Re: Elektroauta
Vlastimil Holeček,2021-10-30 17:10:41
Myslel jsem kompletní spotřebu dopravy - osobní auta, nákladní auta, autobusy.
Našel jsem někde statistiku počtu ujetých kilometrů a podělil průměrnou spotřebou vozidla. Je to samozřejmě jen hrubý odhad, protože průměrná spotřeba osobního auta je jakž takž známá, řekněme 20 kWh na sto kilometrů, ale u nákladní a autobusové dopravy se to musí "střílet od boku". Navíc je tam problém s rozložením nabíjení v čase, tak jsem tam přihazoval nějaký docela velký koeficient.
Jinak jsem teď našel v jedné bakalářce docela dost propracovaný výpočet spotřeby osobních elektroaut, kdyby se nahradily pouze ty na benzín 27
Re: Re: Re: Elektroauta
Vlastimil Holeček,2021-10-30 17:31:21
Koukám, že mi to smazalo závěr, tak aspoň odkaz na tu bakalářku:
https://dspace.cvut.cz/handle/10467/79921
Re: Re: Re: Re: Elektroauta
Jenda Hrach,2021-10-30 18:05:20
Tak jemu vyšlo, že pro náhradu benzínu bude potřeba 1.38 bloku Temelína. Pokud se nafty spotřebuje 3x víc než benzínu (přičemž tedy myslím, že nafta se používá i v místech, kde nahradit nepůjde), tak by to vycházelo na 5.5 nových bloků. OK, to je 2x víc než vyšlo mně. Jeho výpočet mi přijde dost pesimistický :-), ale vyloženě nějakou konkrétní chybu tam nevidím.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektroauta
D. Hruška,2021-10-30 19:09:09
Mně by připadaly pesimistické i dva bloky Temelína vzhledem k tomu, jak liknavě se přistupuje k dostavbě Dukovan. Bez změny v přístupu budeme rádi, pokud se dostaví aspoň ty Dukovany a k tomu několik plynových elektráren jako náhrada za uhelné, které mají být odstaveny. JE se staví moc dlouho, takže v příapdě řešení akutního nedostatku elektřiny se sáhne po plynu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektroauta
Jiri Coupek,2021-11-02 07:36:33
Až na to, že benzín/naftu si nikdo nevyrábí doma. Všichni jsou odkázáni na to co vypadne z rafinérie (97% dovoz v CR).
Zatím co u BEV, značná část lidí dosahuje soběstačnosti (FVE+baterie). Ono taky proč platit někomu přemrštěné ceny, když nemusíte.
Ano i tohle řešení bude potřebovat vykrývat zimní měsíce za pomoci elektřiny ze sítě. Ale to je období, kdy potřebujeme i teplo těchto zdrojů.
Ohledně problémů z využitelností, už dnes tyto zdroje nejedou 365*24h. Ale právě třeba v té zimě.
Burza
Michal Mayer,2021-10-30 08:22:24
Nejvetsi problém je pro nás Německo. Dokud bude trh energii propojeny, tak nam stavba dalších jaderných zdrojů nepomůže k nižší ceně. To bychom těch jaderek museli postavit deset aby se to projevilo. Museli bychom přijmout zákony, že by se na burze prodávala jen energie, která se zde nespotřebuje. Zbytek by se prodával zde za nákladové ceny plus nějaké procento zisku navíc. Ale to by nas za to pěkně vosolili. Jenže když se stát velikosti Německa rozhodne spáchat energetickou sebevraždu, tak to holt odskaceme s nima.
Re: Burza
Emil Novák,2021-10-30 09:01:42
Pokud budou nové jaderné zdroje stavěné podle nízkouhlíkového zákona (tzv. Lex Dukovany) a cena elektřiny na burze zůstane podobně vysoká jako dnes, nebo bude ještě vyšší, tak nám jejich stavba k nižší ceně pomůže. Princip je totiž takový, že stát bude elektřinu z těchto zdrojů vykupovat za předem stanovenou cenu (stát i ČEZ se shodují na intervalu 50-60 €/MWh), rozdíl mezi touto výkupní cenou a cenou tržní se pak projeví na účtech spotřebitelů. Pokud bude cena tržní vyšší, projeví se pozitivně. Dnes je tržní cena cca na dvojnásobku té předpokládané výkupní.
Re: Re: Burza
Jan Novák9,2021-10-31 08:06:28
Rozdíl se neprojeví na účtech spotřebitelů. Rozdíl se projeví na účtě toho kdo tu energii přeprodává na energetickou burzu ze které ji teprve distribuční společnosti v celé EU musí povinně nakupovat za stejné (německé) ceny. V ideálním případě ji tam bude prodávat stát, ale protože to bude čistý zisk bez práce tak se určitě najde někdo ochotný kdo se za stát téhle těžké povinnosti ujme za nějakých 20% ze zisku ...
... Další vláda mu vypoví nevypověditelnou smlouvu a zaplatí miliardové odškodné.
Re: Re: Re: Burza
Emil Novák,2021-10-31 11:58:40
Rozdíl se projeví na účtech spotřebitelů stejným mechanismem jako z nich dnes mizí díky příplatku na POZE, jen s opačným znaménkem. Distribuční společnosti žádnou elektřinu nenakupují, jak už název napovídá, mají na starosti distribuci a ne prodej elektřiny. Na Vaše divoké teorie o miliardovém odškodném, vypovězení nevypověditelných smluv apod. mě absolutně nezajímají.
Re: Re: Re: Re: Burza
Jan Novák9,2021-10-31 13:21:01
Až to uvidím tak tomu uvěřím. Moje důvěra se v tomto případě nachází v záporných hodnotách. Příliš mnoho špatných příkladů z minulosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Burza
Emil Novák,2021-10-31 17:10:04
Vaše důvěra je naprosto nepodstatná, takže bych poprosil argumentovat spíše fakty než Vašimi dojmy.
Martin Zeithaml,2021-10-29 18:27:00
Super :) Vládnout tady Mao, tak už to stojí a já bych si mohl na Pražský hrad zajet jachtou a kotvit u brány.
Přečerpávačky
Jenda Hrach,2021-10-29 18:00:45
Zcela pomíjíte možnost stavby masivních přečerpávacích elektráren, které jsou dostatečné i na sezónní výkyvy (v létě se levnou solární elektřinou čerpá, v zimě se generuje):
- přehrazení Dunaje v soutěsce Golubac a napuštění Maďarska, části Chorvatska, Slovenska a Rakouska. Čerpání tunelem proti Jaderskému moři. Simulace: https://www.abclinuxu.cz/images/screenshots/1/0/250401-pouziti-topografickych-dat-srtm-ceska-prehrada--3961472512209963872.jpg, historický precedent: https://en.wikipedia.org/wiki/Pannonian_Sea (takže se vlastně jedná o obnovení přírodního stavu)
- přehrazení Labe v Děčíně a napuštění severních, středních a částečně východních Čech. Čerpání proti Odře (prohloubení koryta pod úroveň hladiny Baltského moře). Simulace poněkud extrémní verze: https://www.ceskaprehrada.cz/
- přehrazení Gibraltaru, čerpání Středozemního moře proti Atlantiku. Projekt: https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantropa
Dále je možná instalace elektráren do afrických zemí, kde svítí dostatečně i v zimě, např. https://www.pv-magazine.com/2021/04/22/submarine-cable-to-connect-10-5-gw-wind-solar-complex-in-morocco-to-the-uk-grid/. Samozřejmě to bude vyžadovat drobné politické úpravy, aby nám nějaký nový africký diktátor v zimě nevypnul proud.
Tento příspěvek byl myšlen jako vtip, ale když vidím v článku to o těch potravinách…
Re: Přečerpávačky
Stanislav Kneifl,2021-10-29 20:07:23
Obávám se, že podobná řešení trpí opačným problémem než síťové baterie - nízkým výkonem (malý rozdíl hladin) a obrovskou kapacitou.
Re: Přečerpávačky
Josef Ďuriš,2021-10-29 20:37:52
Před lety jsem byl na Dlouhé stráně. Je to fajn místo, avšak za ta léta je jen malým zrnkem ke stabilitě elektřiny u nás. Prostě ten boj proti jaderkám nepochopím.
Re: Přečerpávačky
Vlasta Holeček,2021-10-30 08:58:59
Mnohem jednodušší a levnější by byl vývoj nějakého efektivního viru, který by snížil počet lidí na planetě na řekněme jedno procento. To by vyřešilo mnoho problémů s energetikou, potravinářstvim a ochranou přírody.
V této souvislosti bych varoval před jadernou válkou, protože by spolu s likvidací lidstva došlo i k rozsáhlé likvidaci živočišný a rostlinných druhů, včetně těch kriticky ohrožených. Ale to Zelení jistě ví. Tedy, aspoň doufám.
Re: Re: Přečerpávačky
D. Hruška,2021-10-30 10:23:30
Vir je pro takový účel hloupost. Zaprvé by ohrozil i vyvolenou kastu, zadruhé nikdo nedokáže řídit mutace viru během šíření v populaci. Takže vir by dříve či později zmutoval do méně nebezpečné formy a práci by nedokončil. K tomu, co píšete, by stačily drony. Dají se vyrábět v masovém měřítku a šly by nastavit tak, aby neohrozily vyvolené.
A co my víme, třeba se něco takového skutečně chystá a jen se čeká na dobu, až bude AI schopna nahradit většinu lidské práce, aby elitám nechyběli dělníci.
Re: Re: Re: Přečerpávačky
Vlastimil Holeček,2021-10-30 13:46:25
To by musel být úžasný pocit, bydlet v Kanadě jen sám! Nejbližší soused někde v Kalifornii. Další někde u Paříže. Musk někde na Marsu…
Re: Re: Re: Re: Přečerpávačky
Jan Novák9,2021-10-30 20:41:55
Nejbližší obchod taky na Marsu. Nic co si nevyrobíte vlastníma rukama. Předpokládané dožití 35 let.
Život bez civilizace je neustálý boj o přežití který dříve nebo později (ale spíš dříve) prohrajete. A pokud by dotyčný jedinec chtěl navíc žít zeleně s nulovou uhlíkovou stopou nesměl by používat nic co bylo vyrobeno/vypěstováno jinde a už vůbec ne tak hrozné věci jako např. kovy. Elektřinu jen s vlastnoručně vyrobenou ebonitovou tyčí s ocasem z vlastnoručně ulovené lišky. Každý zdroj Občasné energie byl vyroben s uhlíkovou stopou, takže Zero Carbon znamená že energii z větrníků nebo panelů nesmíte používat páč je zatížená CO2 z výroby zdroje.
Re: Re: Re: Přečerpávačky
Marek Zelenka,2021-11-01 16:07:26
D. Hruška: V nejbližších pár desítkách let nedokáže robot bez lidské asistence vyrobit ani obyčejnou papírovou krabici. Nejmodernější stroje Automatizace 4.0 jsou zcela závislé na lidské obsluze a odbornosti údržby s letitými zkušenostmi s daným strojem. A čím více automatizace a elektroniky, tím jsou paradoxně více náchylné na "záhadné" chyby na úrovni software, kterým nikdo nerozumí. A vždy situaci na pokraji všech sil musí řešit člověk, jinak to prostě nepojede a nic se nevyrobí, ani kdyby vyvolená kasta, co si neumí upéct ani chleba, se na hlavu stavěla, se svými rádobyplány se světem. Prostě jak vybinkaj lidi, tak sami skončí hodně špatně :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
