Výhodou staronového antivirotika molnupiravir je, že se aplikuje orálně. Původně byl tento lék vyvinut k léčbě chřipky a protože jde o adepta nadějné léčby koronavirové infekce, stojí za to si říci, co vlastně dělá. Píše se, že to je syntetický nukleosidový derivát N4-hydroxycytidinu. Co to ale znamená? Podstatou nukleosidového analogu je, že se tváří jako pravé stavební kameny, z nichž se v buňce staví řetězec RNA. V praxi to pak znamená, že této podobnosti využíváme k tomu, abychom množícímu se viru do jeho genetické informace, tu a tam, vpasovali něco, co vypadá jako správná „součástka“ ale svou funkci si neplní. Asi netřeba dodávat, že když se v řetězci místo správné stavební jednotky vyskytne zmetek, že to dělá problém. Ten se nemusí projevit hned, jde o to, kde k záměně došlo. I když nakrásně první kolo množení viru projde a mutace mu nepostihla nic důležitého, tak to neznamená, že i při dalším množení bude mít opět štěstí. Odborně se tomu říká zavádění chyb do replikace virové RNA. Laicky: množení ho uchybuje k smrti. Zdá se, že jedinou vadou na kráse pilulky COVID-19 je, že stále jedná o lék experimentální.
Testy
Ty zatím vypadají slibně. Nejnovější výsledky ze Spojených států a Kanady prokázaly významné snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí. Molnupiravir snížil riziko hospitalizace nebo úmrtí přibližně o 50 %; 7,3 % pacientů, kteří dostávali molnupiravir, bylo buď hospitalizováno, nebo zemřelo do 29. dne po randomizaci (28/385), ve srovnání se 14,1 % pacientů léčených placebem (53/377); p=0,0012. Do 29. dne nebyla hlášena žádná úmrtí u pacientů, kteří dostávali molnupiravir, ve srovnání s 8 úmrtími u pacientů, kteří dostávali placebo. Společnost Merck plánuje podat žádost o povolení k nouzovému použití (EUA) americkému FDA co nejdříve, a stejně tak dalším regulačním orgánům po celém světě.
Do zkušebního programu se bylo možno ještě nedávno přihlásit. Průběžná analýza zhodnotila data od 775 pacientů, kteří byli původně zařazeni do fáze 3 studie MOVE-OUT. Nábor dalších zájemců o účast v experimentu byl na základě přesvědčivých průběžných výsledků, již zastaven (studie se blížil k plnému náboru velikosti vzorku 3. fáze 1 550 pacientů, přičemž více než 90 % zamýšlené velikosti vzorku již bylo dosaženo). Merck spolu s Ridgeback Biotherapeutics mají vysoké šance uspět a vybavit naše lékárničky něčím, co riziko hospitalizace a úmrtí snižuje asi o 50 %. Pilulka se dokonce zdá být vhodnou i pro pacienty s rizikovými faktory, jako jsou obezita nebo cukrovka, což bývá předzvěst závažného průběhu onemocnění. Mechanismus ji předurčuje být účinnou proti různým variantám COVID-19, včetně Delty. Je nasnadě, že to, co snižuje tvorbu virových partikulí, snižuje i "vylučování" viru, což také plus pro omezování šíření infekce.
Pilulka COVID-19 není jediným antivirotikem
Pravdou je, že v současnosti se již jedno antivirotikum k léčbě pacientů s covidem používá. Navíc je již lékem schváleným. Je jím remdesivir. Jeho problém ale je, že se musí podávat intravenózně po dobu pěti dnů. Navíc je schválen pouze pro léčbu pacientů, kteří jsou hospitalizováni. Navíc výsledky s ním nejsou žádná sláva, proto se naděje nyní upínají k ještě neschválené novince.
Kromě antivirotik je některým pacientům k dispozici ještě enormně drahý koktejl monoklonálních protilátek od biotechnologické firmy Regeron. I jeho použití se ale omezuje jen na hospitalizované pacienty. Pokud se vrátíme k tomu, o čem je tento článek, tedy experimentálnímu molnupiraviru alias pilulce COVID-19, tak filozofie jejího použití je jiná. S nasazením se počítá ihned, jakmile by test prokázal nákazu COVID-19. Dotyčný by dostal lék na předpis a pilulky by si bral doma sám. Z toho, že se virus aktivně množí během prvních sedmi až 10 dnů lze již odhadnout, jak dlouho by to bylo. Ve stávajících klinických ověřovacích studiích pacienti užívali pilulku dvakrát denně po dobu pěti dnů. Co se týče vedlejších účinků, pilulka je dobře tolerována a kromě bolestí hlavy a nespavosti, ničím vážnějším neobtěžuje.
Ty, kteří jsou pevně rozhodnuti se nenechat očkovat ale náš závěr jistě nepotěší. Žádný z odborníků, kteří se ověřovacích studií účastnili, ani představitelé těch, kteří by přípravek dávali na trh (Merck a Ridgeback Biotherapeutics) se nevyjadřují v tom smyslu, že by mělo jít o náhradu vakcinace. Naopak zdůrazňují, že se jedná jen o „doplněk“, jen další ze spektra „nástrojů“, které může mít lékař ve své brašně a čím může virům znepříjemňovat život. Americký úřad pro potraviny a léčiva požádal své externí odborníky, aby prověřili bezpečnost nového antivirového léku majícího snižovat počet hospitalizací a úmrtí. Vyjádření od FDA se možná dozvíme během několika příštích dní.
Dodatek pro vyznavače ivermektinu aneb „nejste krávy“
Až tak hrubě totiž vyznělo vyjádření představitele FDA na adresu těch, kteří preventivně užívají ivermektin. Abychom pochopili tak ostré prohlášení, bude dobré vysvětlit, co je podstatou takového přirovnání. Zatímco u nového antivirotika víme jak funguje a podstata mechanismu účinku proti virům je tedy u něj známa (ztěžuje virům jejich radost ze života tím, že jim zařazuje chybové báze do genomu), o léku ivermektin se to říci nedá. Nejde totiž o lék proti virům, ale proti parazitům! Z chemického hlediska patří mezi makrocyklické laktony a jeho hlavní doménou je veterinární medicína a zbavování pasoucího se skotu a ovcí parazitických hlístic a ektoparazitů. Lidi se jeho přičiněním zbavují především svrabu a vší.
Věhlas ivermektinu začal růst poté, co se při laboratorním pokusu ukázalo, že v buněčné kultuře tlumí množení viru. Pokus spadal do doby, kdy se z dostupných již schválených léků, zkoušelo kde co (co kdyby něco z toho náhodou fungovalo). Následné experimenty na živých organismech ale prvotní optimismus rychle zchladily. Protože ale v lidské povaze je upínat se v mizériích k jakýmkoliv nadějím, fámy o zázračně uzdravených nabraly charakter laviny. Přestalo se brát v potaz i to základní, že mechanismus tohoto léku je zcela jiný a že jeho parketa jsou glutamát-chloridové receptory, a že ty jsou jen u hmyzu (členovců) a hlístic a že s viry to nemá nic společného. S následky víry v léčivou schopnost ivermektinu se zdravotníci v nemocnicích stále setkávají v podobě otrav a poškozeného zdraví. Žel samoléčitelům varování od institucí, jakými jsou Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, Národní institut zdraví USA ani Evropská léková agentura, nic moc neříká a kloní se k doporučením zdrojů typu Čau lidi, liga antivax, apod. Zájem o ivermektin neutuchá a našinci si pro něj jezdí do Polska. Všem, co se na turistickou cestu na sever teprve chystají, tak ještě než vyrazíte, zkuste šetřit kapsu i játra zamyšlením se nad slovy Roberta Glattera, lékaře urgentní medicíny v nemocnici Lenox Hill: "Neexistuje žádné klinické využití pro předepisování ivermektinu k léčbě nebo prevenci COVID-19.“.Podobně se před několika dny vyjádřil i Robert Hendrickson, ředitel Oregonského toxikologického centra OHSU. Jako příklad uvádí nárůst případů s nimiž jeho pracoviště mělo co do činění. Zatímco za celý rok 2020 centrum řešilo pouze tři ivermektinové případy, v srpnu 2021 již bylo přiotrávených jednadvacet. Na adresu ivermektinu prohlašuje, že jde o přípravek s neobvykle velkým množstvím interakcí a že i pouhé jeho několikadenní užívání se některým vymstilo.
Léčba kmenovými buňkami
Hledání specifického léku na koronavirovou infekci se nevyhnulo ani oblasti, v níž je snaha navracet zdraví a mládí dodáváním ještě nediferencovaných buněk. Jakkoli to zní úsměvně, kolektiv vědců z Čínské akademie lékařských věd v Pekingu včera v odborném časopise Cell Research zveřejnil výsledky studie, které jsou vysloveně nadějné. Nejde zatím o nic velkého (v pokusu bylo okolo třiceti pacientů), nicméně stojí za zmínku. Hlavně proto, že léčba zahrnovala závažné případy i pacienty v kritickém stavu. Stav během léčby dokumentovali snímkováním plic, a tak mohli zdokladovat, že pacienti léčení pupečníkovou krví vykazovali zlepšení do 7. dne. Kromě toho léčení měli kratší dobu hospitalizace, zkrácenou dobu remise symptomů (v porovnání s těmi, kteří dostali infúzi placeba). Zlepšení stavu vědci vysvětlují tím, že infuze snížila pacientům hladiny C-reaktivního proteinu, prozánětlivých cytokinů a neutrofilních extracelulárních produktů (NET) a podpořila hladinu protilátek specifických pro SARS-CoV-2. Že nejde o žádné břídily léčící rozemletými rohy nosorožců a mastičkami s mletými tygřími kostmi, svědčí fakt, že si ověřovali, jak se dodání kmenových buněk projevuje na stavu imunitního systému pacientů. Špičkovým vybavením umožňujícím RNA sekvenační analýzu na jednotlivých buňkách periferní krve prokázali u léčených vznik nových subpopulací krvetvorných kmenových buněk (HSPC-like). V celé řadě buněk léčba podpořila aktivitu genů majících pod palcem chemotaxi. Stimulovány byly i některé z podskupin B buněk. Zkrátka nepřišly ani T buňky, kterým se podpořil receptor CD28. Bez něj jsou buňky v boji s protivníkem, jako bez ruky a celá struktura obrany založená na buněčné imunitě se hroutí. Přeloženo do lidštiny to znamená, že v řadě indicií typických pro celkový stav imunitního systému a zhoršování autoimunitní reakce, se pacientům jejich stav po infuzi vylepšil. Včetně takových rizikových záležitostí, jakými je tvorby a uvolňování do krve struktur podobných pavučině (složených primárně z chromatinových vláken) podporujících u pacientů vznik trombóz.
Závěr
Ať už máme na onemocnění koronavirem názor jakýkoliv, neměli bychom zlehčovat význam vakcinace. Je to ta nejlepší prevence, která je pro většinu z nás dostupná. Je potřeba mít na paměti, že experimentální novinky, jako třeba zmíněná transfúze pupečníkové krve, nebudou pro každého. Na nesouhlasné diskusní příspěvky s vyzněním tohoto článku nebude v mých silách reagovat. Proto si dovolím všem, kteří se staví k vakcinaci odmítavě, než přistoupí k peskování, aby se seznámili s výsledky rozsáhlé studie provedené kolektivem z Oxfordu. Je zaměřena na příkoří, která nám vakcinace přináší. Je rozsáhlá a těžko jí vinit z neobjektivnosti. Navíc nic novějšího momentálně nenajdete - studie zveřejnil prestižní časopis Naturemedicin předevčírem. Lepší odpověď na případné otázky, okolo nichž se diskuse většinou točí, bych nebyl schopen poskytnout. Kromě jiného se tam také praví: „Riziko neurologických komplikací z infekce bylo podstatně vyšší než riziko nežádoucích příhod z očkování.“. Studie je přístupná zde.
Literatura
Beigel, J. H. et al. N. Engl. J. Med. 383, 1813-1826 (2020)
Sheahan, T. P. et al. Sci. Transl. Med. 12, eabb5883 (2020)
Cox, R. M. et al. Nature Microbiol. 6, 11-18 (2021)
Courtney Temple, et al.: „Toxic Effects from Ivermectin Use Associated with Prevention and Treatment of Covid-19“, The New England Journal of Medicine, October 20, 2021, DOI: 10.1056/NEJMc2114907
US Food and Drug Administration
Oregon Health and Science University News https://news.ohsu.edu/2021/08/24/do-not-use-drug-designed-to-treat-parasitic-worms-for-covid-19
Rongjia Zhu et al.: Mesenchymal stem cell treatment improves outcome of COVID-19 patients via multiple immunomodulatory mechanisms“, Cell Research (2021). DOI: 10.1038/s41422-021-00573-y
Patone, M. et al. Neurological complications after first dose of COVID-19 vaccines and SARS-CoV-2 infection. Nat Med (2021). doi.org/10.1038/s41591-021-01556-7 , www.nature.com/articles/s41591-021-01556-7
Diskuze:
