Z minulosti víme, že jsou virové infekce obecně spojeny s trombocytopenií. Zatímco v pozdějších stádiích virových onemocnění je pozorována hypoproliferativní trombocytopenie, rychlý vývoj trombocytopenie v reakci na viry je obecně zprostředkován zvýšenou clearance/destrukcí krevních destiček. Krevní destičky mohou být aktivovány komplexy virový antigen-protilátka nebo zánětlivými reakcemi infikovaného. Aktivované krevní destičky jsou snadněji odstraňovány z oběhu retikuloendotelovým systémem. Mnohé viry mohou také interagovat s megakaryocyty (velké mnohojaderné buňky v kostní dřeni, které odštěpují ze své cytoplazmy krevní destičky) a snižovat tak tvorbu krevních destiček.
Krevní destičky hrají důležitou roli v zánětlivé signalizaci i v infekční odpovědi. Kombinací trombotických a imunitních funkcí mohou krevní destičky pomoci s reakcí na infekční agens k zabránění jejich invaze. Krevní destičky jsou dokonce schopné pohltit a agregovat patogeny, ale jejich mikrobiální zabíjecí potenciál je velmi omezený. Interakce mezi endotelovými buňkami, krevními destičkami a leukocyty hrají zásadní roli v prokoagulačním účinku u virových infekcí. Trombocytopenie, sekrece krevních destiček a interakce s leukocyty mohou mít u virových infekcí buď škodlivé, nebo ochranné imunitní důsledky.
Krevní destičky sice přispívají k integritě bazální bariéry alveolárních kapilár, ale mohou také přispět k poranění plic u celé řady plicních poruch a syndromů. Agregáty krevních destiček a leukocytů a interakce destiček a endotelu zřejmě hrají roli v patogenezi akutního poškození plic (nejčastěji ověřeno na zvířecích modelech). Například u horečky dengue způsobuje IL-1β z krevních destiček zvýšenou endoteliální permeabilitu.
Bylo navrženo několik mechanismů trombocytopenie související s COVID-19. Velmi pravděpodobně je hlavní příčinou nadměrná tvorba radikálů kyslíku (ROS) a dusíku (RNS).
Nadměrné generování ROS/RNS nebo nedostatečná kapacita zachycování antioxidantů vede k nevyváženému redoxnímu stavu. Poměr redukovaného a oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG) představuje dobrý ukazatel stavu oxidačního stresu a nižší poměr znamená vyšší úroveň oxidačního stresu. Tento marker je významně vyšší u zdravých kontrol než u pacientů s trombocytopenií. A také je tato hodnota u pacientů s chronickou trombocytopenií nižší než u pacientů s akutní trombocytopenií. Trvalý oxidační stres způsobuje peroxidaci lipidů, tvoří se reaktivní aldehydy, což dokazuje zvýšená hladina MDA (malondialdehydu) v plazmě pacientů s trombocytopenií ve srovnání s kontrolami. Postranslační modifikace proteinů, v důsledku buď přímé oxidace aminokyselinových zbytků, nebo nepřímé oxidace reakcí s aldehydy, probíhá ve formě karbonylace proteinů (I toto je důvod k odmítání alkoholu jak u probíhající infekce, tak při/po vakcinaci, metabolity alkoholu jsou toxické reaktivní aldehydy).
Vyšetření koncentrace D-dimerů je laboratorním koagulačním testem, který se používá pro zjištění a monitorování hyperkoagulačních stavů - nadměrného srážení krve. Po vytvoření sraženiny vždy následuje aktivace procesu jejího odbourávání - fibrinolýza, a dochází k uvolňování D-dimerů do krevního oběhu.
Pacienti hospitalizovaní pro infekci COVID-19 mají obvykle zvýšené hladiny fibrinogenu a D-dimeru. D-dimery pravděpodobně odrážejí trombózu plicního cévního řečiště jako důsledek aktivace koagulace viremií a cytokinovou bouří. Dočasně rostoucí hladiny D-dimeru indikují progresivní závažnost infekce COVID-19 a lze je použít jako prediktor toho, že bude zapotřebí agresivnější kritické péče. U pacientů, kteří mají D-dimer> 2,5 μg/ml, lze předpokládat krvácení, trombózu, kritický stav a vysoké riziko úmrtí.
Určitou naději představuje podávání rozumných dávek vitamínu C (kyseliny askorbové) a vyšších dávek N-acetylcysteinu. U těžších případů je velmi dobře účinný intravenózní imunoglobulin. N-acetylcystein je v terapeutické praxi velmi dlouho, i když pravda, v indikaci akutních a chronických onemocnění dýchacích cest, které jsou doprovázeny intenzivní produkcí hustého viskózního hlenu s obtížným vykašláváním.
Data in vitro/in vivo ukazují, že N-acetylcystein zvyšuje antioxidační kapacitu, interferuje s replikací viru a potlačuje expresi prozánětlivých cytokinů v buňkách infikovaných viry. Zjištění ze studií in vivo navíc ukázaly, že díky imunitní modulaci a protizánětlivému mechanismu, N-acetylcystein snižuje úmrtnost na zvířecích modelech myší infikovaných chřipkou. Slibné výsledky in vitro a in vivo podnítily zahájení výzkumu léčby COVID-19, včetně těžké pneumonie a syndromu akutní respirační tísně. Velkou výhodou je nízká toxicita N-acetylcysteinu, nízká cena a také doba podávání, která je velmi krátká. U pacientů s COVID-19 byla testována cesta podání inhalací, intravenózně i perorálně.
Je jasné, že nižší počty krevních destiček jsou spojeny se zvýšenou úmrtností. Rozhodující je také velikost destiček. Zdá se, že i zkoumáním velikosti krevních destiček můžeme předpovědět, kdo bude žít a kdo na COVID-19 zemře. Zlepšení trombocytopenie u pacientů s COVID-19 může znamenat bezprostřední klinické zlepšení. Podávání N-acetylcysteinu v dávce nejméně 600 mg denně je velmi bezpečnou a nadějnou adjuvantní terapií.
Frekvence trombocytopenie a riziko vzniků trombů a následných komplikací je ale ve skutečnosti velmi nízké. A to jak u prodělané přirozené infekce, tak po očkování vakcínami. Jedná se o méně než procento infikovaných/očkovaných. Bohužel jsou častěji postiženy ženy. Při detailním pohledu je frekvence trombocytopenie a koagulopatie u infekce COVID19 podobná, jako u jiných virových infekcí.
Zdroje:
DOI: 10,1007 / s13167-020-00208-z
DOI: 10,1007/s11239-015-1259-6
DOI: 10.7759/cureus.15843
DOI: 10.1007/s42399-020-00521-8
DOI: https://doi.org/10.1016/j.hoc.2012.02.006
https://doi.org/10.1053/j.seminhematol.2013.06.011
Krevní destičky máme "obyčejné" a pak ještě ty "super-aktivované"
Autor: Josef Pazdera (12.10.2016)
COVID – 19 – lze se otestovat doma?
Autor: Milan Krajíček (12.08.2020)
Také na viru SARS-CoV-2 se dá najít něco pozitivního - zmírňuje bolest
Autor: Josef Pazdera (03.10.2020)
Co mají společného pouťové balonky a infekce koronaviry?
Autor: Milan Krajíček (24.11.2020)
Příběh mRNA vakcíny
Autor: Milan Krajíček (09.12.2020)
Bakterie na pomoc s nemocí COVID19. Překvapivé souvislosti
Autor: Milan Krajíček (16.01.2021)
Novinky okolo vakcinácie a liečby Covidu-19
Autor: Matej Čiernik (13.04.2021)
Diskuze:
Verim
Heini Frei,2021-10-21 07:56:35
Tomuto nalezu celkem verim. Docela to koreluje s mym pozorovanim okoli, kdy na tuto virozu ten kdo umrel, umrel na plicni embolii. Profesor Beran doporucoval redeni krve u vybranych pacientu preventivne uz snad v prvni vlne. Aspirin ci fraxiparin jsou relativne levne leky. Nechapu, proc se to uz od zacatku nemedializovalo a masivne nenasazovalo.
Re: Verim
Zicho Trenčiansky,2021-10-21 11:00:44
Pretože sa musela vytvoriť pôda pre zárobok na drahých liekoch, resp. vakcínach. Plus sa museli dostať ľudia pod tlak, aby boli ochotný prijať extra kontrolu štátu. Sa pozrite čo sa deje po svete: v Austrálií, Kanade, USA (piloti) sú neočkovaní de facto vyradený z ekonomického života, aj keď práve očkovaný môže byť superprenášač. Cieľ nie je liečiť a vyliečiť. Inak by sa stále predával ivermektín (u nás sa dá zohnať len na čiernom trhu za ceny čierneho trhu).
Cieľ je:
- dobre zarobiť
- odmedziť a monitorovať pohyb ľudí pomocou CovidPassov
Re: Verim
Matej Čiernik,2021-10-22 18:58:45
Dôvod je jednoduchý - riziko vážnej poruchy hemokoagulácie po vakcíne je mizivé, riziko vážnej krvácavej komplikácie po heparínoch vrátane frakcionovaných síce nízke, ale nie zanedbateľné a acetylsalicylová kyselina je, okrem rizika nežiadúcich účinkov, v tejto indikácii neúčinná.
O "riedení krvi" ako liečebnej metóde neviem, tento výraz používali vidiecki lekári pre antikoagulačnú liečbu, ale je to nezmysel.
Neviem si celkom dobre predstaviť výber pacientov pre preventívnu liečbu, snáď okrem tých, ktorí majú známe poruchy koagulácie. Podrobné vyšetrenie hemokoagulačných parametrov, pokiaľ by bolo vôbec realizovateľné, by stálo viac, ako vakcinácia.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce