V době železné vládli střední Itálii Etruskové. Byli mistry ve zpracování kovů a mluvili podivnou řečí, která nepatří do indoevropské skupiny jazyků. Vědci stále ještě nepřišli mnohým záhadám spojeným s Etrusky na kloub. Na úplné rozluštění čeká třeba etruština. Genetici ale nyní „rozluštili“ kompletní dědičnou generaci osmadvaceti lidí žijících v době mezi rokem 800 př. n. l. a 1000 n. l . na dvanácti různých italských lokalitách a mohli díky tomu zodpovědět na otázky:
1)Odkud Etruskové pocházejí?
2) Co se s nimi stalo?
O původu Etrusků se lidé dohadovali už ve starověku. Například starořecký historik Hérodotos (484 až 425 př. n. l.) byl přesvědčený, že přišli na Apeninský poloostrov z Anatolie. Římský historik Dionýsios z Halikarnassu (54 př. n. l. až 8. n. l.) naopak zastával názor, že Etruskové byli místní etnikum, které na Apeninský poloostrov nepotřebovalo putovat migrací přes půlku Středomoří. Tenhle náhled na původ Etrusků si drží i současná věda, která vidí v záhadném etniku pokračovatele villanovské kultury z doby bronzové.
Početný mezinárodní tým vedený Johannesem Krausem z Ústavu Maxe Plancka pro historii lidstva v německé Jeně nyní nakoukl do původu Etrusků genetickými analýzami, jejichž výsledky zveřejnil vědecký časopis Science Advances.
Výsledky práce Krauseho týmu dokládají, že se Etruskové geneticky nelišili od italických kmenů žijících v sousedství. Většina dědičné informace Etrusků má původ v dědičné informaci nomádských pastevců jámové kultury, kteří dorazili do Evropy ze stepí na jihu dnešního Ruska v době bronzové a přinesli s sebou indoevropský jazyk.
Díky genetikům máme sice jasno o genetickém původu Etrusků, ale záhada jejich jazyka se tím nevysvětlila, naopak, zdá se ještě záhadnější.
„Tahle jazyková perzistence spolu s genetickým „převratem“ vrhá pochybnosti na jednoduchý předpoklad, podle kterého se geny rovnají jazyku, a nabízí komplikovanější scénář. Podle něj původní obyvatelé hovořící etruštinou asimilovali příchozí etnikum hovořící italickým jazykem. Zřejmě se to odehrálo během poměrně dlouhého období v druhém tisíciletí před naším letopočtem,“ vysvětluje nález Krauseho týmu italský antropolog David Caramelli z university ve Florencii.
Etruskové tvořili geneticky stabilní populaci po dlouhých 800 let od doby železné až po období římské republiky. Sem tam se k nim někdo „přimíchal“. Tu někdo ze severu Afriky, tu někdo z východního Středomoří nebo ze střední Evropy. Ale jinak zůstávali geneticky „svoji“. To se zásadně změnilo s vytvořením římského impéria. Tehdy došlo k velkému genetickému „zemětřesení“. Etruskové zažili velký příliv genů z východního Středomoří, což se zřejmě odehrálo dovozem otroků a svou roli sehrály patrně také přesuny vojenských jednotek v rámci impéria.
Další genetické změny přišly s pádem říše římské v raném středověku, kdy je v genech obyvatelstva etruského původu jasně patrný příliv genů se severu Evropy. Jde zřejmě o přistěhovalce germánského původu a snad i o vliv nově vzniklého langobardského království. Od té doby už se obyvatelé této oblasti geneticky příliš neměnili.
Desatero smyslů a lahodnost saké
Autor: Jaroslav Petr (31.01.2021)
Čtrnáct dní a dost?
Autor: Jaroslav Petr (22.03.2021)
Shakespeare v karanténě
Autor: Jaroslav Petr (04.04.2021)
Skrytý talent genetického nešiky
Autor: Jaroslav Petr (21.06.2021)
Diskuze:
Je zajímavé
Mojmir Kosco,2021-09-29 08:44:33
Ze genetika odkazuje v Evropě ale i v Americe na Kavkaz (střední Asii). Chápu-li správně tak následným centrem po Africe byla právě ona. Takže větší lidstva spíš bude Asiaty než Afričané.etruskove mi připomínají další starověký národ s divnou vazbou jazyka a to Chetity.
Kavkaz
Jiří Hofman,2021-09-28 13:24:17
Když zrovna Kavkaz je hrozná směsice všeho možného. Samozřejmě před 3000 lety tomu tak být nemuselo, ale moc bych na to nevsázel. Spíš bych řekl, že to vždycky byla křižovatka národů.
Zdeněk Kratochvíl,2021-09-26 22:08:08
Zkráceně: Dnes větinové pojetí je dědictvím hlavně Herdera a vlny "národních obrození" v Evropě kolem 19. století, zdůrazňuje jazyk a dokonce i stát.
Starší pojetí víc bazíruje na typu kultury a na náboženství, pokud jde o velká mněřítka, v menších měřítcích jde spíš o klany, kulturní nebo mocenské proudy, málem strany. Třeba křesťané mívali tendenci chápat se jako národ, v Řecku do velice nedávné doby bylo pravoslaví základem národní identity dokonce i úředně.
Někde mezi dávným a novodobým pojetím je římský princip "založení", spolu s kultem kontinuity a kultem institucí. To by bylo někdy na extra téma. Nerad bych teď odváděl pozornost od Etrusků a jejich genomu. Jsou opravdu záhadní po všech stránkách. Výtvarně se občas podobají Řekům (přebírali taky od nich), jenže jsou nábožensky i mentálně úplně jinačí: zvláštní spojení morbidit a veselí, magie a jemné kultury...
Re:
D. Hruška,2021-09-26 23:51:55
Děkuji. Pro mě je obecně hodně zajímavé téma, s kým/čím se lidé ztotožňují a proč. S čím se kdo ztotožňuje, tomu je ochoten přinášet oběti, někdy i cenu nejvyšší. Čistě z racionálního hlediska by bylo evolučně nejvýhodnější ztotožňovat se se svojí genetickou větví (rodina, rod, rasa). Často to tak bývá, existuje ale velké množství případů, kdy to neplatí a jedinci či celé skupiny se ztotožňují s různými subjekty a hodnotami bez ohledu na genetickou souvislost. Typicky se to týká geneticky nesourodých kultur a různých idealistických nebo náboženských směrů. Nejkřiklavější je to u environmentalistů a bojovníků za práva zvířat - ti se ztotožňují více s cizími biologickými druhy než s příslušníky homo sapiens, jejich vlastního druhu.
Fenomén, že se jedinec ztotožní s něčím, co jej přesahuje, ale co s ním nemusí mít žádnou genetickou souvislost, mě mimořádně zajímá. A vývoj pojetí národa se toho týká.
Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 07:32:46
...enviromentalisti a bojovníci za práva zvířat...To co píšete je nehorázná hloupost. Lidé kteří považují chování lidského druhu k životnímu prostředí za stupidní a sebepoškozující a lidé kritizující neetické a bezdůvodně sadistické zacházení se spolupozemšťany se podle vás ztotožňují s jinými živočišnými druhy???!...Vy asi budete ten správný Homo Sapiens ( další sapiens nepřidám, protože si ho nezasložíte).
Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 08:42:45
Je to hodně subjektivní, pro někoho je neetické například chovat zvířata za účelem jejich snězení. Ačkoliv v přírodě se všechny druhy navzájem žerou zcela podle potřeb a schopností.
Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 09:39:37
Nedělejte mrtvého brouka a nesnažte se subjektivisovat fakt, že jste přešlápl a napsal nesmysl. Objektivní skutečností je, že nikdo z lidí které jste chtěl urazit (patrně), se necítí být příslušníkem jiného živočišného druhu než lidského...
Re: Re: Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 10:03:58
Nedělám mrtvého brouka. Kdybych měl potřebu někoho urážet, tak napíšu například něco o Vás a o potrefené huse. A Vaše urážení je mi lhostejné. Čtete v mém textu mezi řádky něco, co tam není. Mně připadá mimořádně zajímavý rozpor mezi tím, co je z hlediska materialistického chápání světa racionální a mezi rozšířenou praxí. Pokud někdo věří např. v Boha nebo v karmu, má to alespoň vnitřní logickou konzistenci, ale mnoho lidí je materialisty a přesto se ztotožňují např. se zvířaty více než se svým vlastním druhem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 10:32:31
Už vám začínám rozumět: potrefená husa = další humanizace jen vzdáleně příbuzného druhu. Dost možná máte sám problém s identitou. Snad by pomohl šikovný psychoanalytik... Jinak je vidět vaše znalost moderního diskutérství a jeho základního pravidla: nikdy neuznat chybu...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 11:35:09
Zbytečně se rozčilujete, ztotožňuje se například fanoušek se svým fotbalovým klubem a neznamená to, že by si ten fanoušek o sobě myslel, že je sám fotbalistou. Jde o ztotožnění na úrovni vnitřního cítění, nikoliv o rozumovou definici svojí identity.
A jestli Vám to v něčem pomůže, klidně pokračujte ve svých výpadech, mně to nevadí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 12:36:57
Vaše slova:"... ztotožňují se více s cizími biologickými druhy než s příslušníky Homo Sapiens...". A jak jste na to přišel? Budu se opakovat: vybájil jste si něco co neexistuje a teď se tady za to rvete...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2021-09-27 13:31:31
Pan Hruška ze sebe nedělá mrtvého brouka, zato vy ze sebe děláte troubu. A potrefená husa na vás definitivně sedí.
Sám jsem mnohokrát slyšel: "Mám raději zvířata než lidi" a od zvířete to nebylo. Nebo kampaň která se zvedla když měli utratit nebezpečného psa který roztrhal dítě (nevím jestli ho nakonec utratili, zas tak mě to nezajímá - ale ta kampaň mě zarazila).
S cizím živočišným druhem se ztotožňuje každý kdo má větší starost o cizího toulavého psa než o toulavého bezdomovce :-)))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 15:53:50
Vždyť právě že jsou podobná prohlášení tak častá, naznačuje, že se o žádné ztotožnění nejedná. A navíc: jak velkou část těchto "mluvků" je možno považovat za enviromentalisty či ochranáře? Pan Hruška si hraje na vědátora a po pravdě... znáte ten pocit, když je vám za někoho stydno?... Zkrátka už ukončím diskusi... Ještě nabídnu myšlenkový experiment: před dlouholetého ( přesvědčeného) vegana položte dva označené talíře, jeden s masem jatečného zvířete a druhý s masem lidským. Pod hrozbou zabitím ho nechte vybrat a sníst jeden talíř...Podle teorie pana Hrušky by měl logicky sníst lidské maso jako menší zlo...Já tvrdím opak...Co myslíte vy?...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 16:38:45
Říkal jste, že už končíte :-) Snězení lidského masa přece krávě život nevrátí, tak proč by to dělal. Ale opravdu si myslím, že to už je dost OT. Jestli to chcete dále rozebírat, dejte odkaz na nějakou jinou diskusi, kde to nebude OT ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 17:24:49
Ach jo. Kromě toho, že vymýšlíte hlouposti,jste i nepozorný: nejprve jsem ukončil jedno vlákno (všimněte si slovíčka "zde" v závorce) a poté přešel do druhého a to ukončil také. Svoje předsevzetí jsme porušil až tímto příspěvkem - není to s vámi jednoduché. Děkuji za nabídku pokračovat jinde, ale ne... Promiňte, ale tímto svým posledním příspěvkem jste mě definitivně přesvědčil, že nejste intelektuálně na mé úrovni... alespoň ne dnes. Třeba se ještě potkáme. Nashledanou.
Re: Re:
Michal9703 Devetsedm,2021-09-27 10:08:21
I člověk s velmi průměrným vzděláním je obvykle schopen pochopit, že enviromentalisti i ochránci zvířat pracují především na zlepšení podmínek života svého vlastního druhu. Jestli jste tu chtěl torchu přihřát polívčičku o zlých "ekoteroristech", která je v bývalých koloniích Sovětského svazu tak populární, tak doporučuji spíš Novinky cz nebo Parlamentní listy.
Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 10:18:02
Ne, nebyl to záměr, mně to prostě připadá jako zajímavý jev a snažil jsem se panu Kratochvílovi nastínit, co mám na mysli.
Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 11:25:21
Ale CO vám připadá jako zajímavý jev? Vždyť vy jste si vybájil něco co neexistuje a teď se tady za to rvete!
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D. Hruška,2021-09-27 14:12:31
Já se ani nepokouším bránit, ten člověk mi nijak neškodí narozdíl třeba od lidí nebezpečně propagujících technicky nefunkční odklon od produkce skleníkových plynů. Možná bych měl i trpělivost s ním dále diskutovat, ale pan Kratochvíl si nepřál příliš rozvádět OT téma a odvádět pozornost od Etrusků :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
dřevorubec drvoštěp,2021-09-27 14:38:50
Já už nebudu (zde) nijak reagovat a nechám na každém aby sám usoudil kdo mluví střízlivě a kdo vymýšlí pseudopsychologické teorie vzdálené realitě.
Re:
Rony Hetzer,2021-09-27 01:09:33
Křesťané se nechápali ani tak jako národ, jako spíše široká rodina. Národ je spíše nadstavbou kmenové identity, které postupem času a etnogeneze asimilací kmenů navzájem zanikla a bylo ji třeba nahradit.
Re: Re:
Marcel Koníček,2021-09-28 09:26:46
Třeba takový Benedict Anderson ve své knize Imagined Communities by s vámi příliš nesouhlasil a jelikož pan docent Kratochvíl tuto publikaci určitě dobře zná tak proto zmiňuje různé základy, na kterých se mohou národní komunity formovat. Rozhodně to nebývá extra jednoduché ani přímočaré, identity bývají (hlavně dnes, po dlouhém historickém vývoji) naopak mnohovrstevnaté (identity v sobě obsahují podidentity) a mnohokrát znovuvynalézané.
Re: Re:
Eva M,2021-09-28 09:45:22
"Křesťané se nechápali ani tak jako národ, jako spíše široká rodina" - mno, vzhledem k tomu, že konverze ke křesťanství s sebou mohla přinášet tzv "efekt Pavky Morozova" (vzpomněla jsem si správně na jméno onoho pokrokového hocha, který udal biologického tatínka) - či případně "efekt Kona Kregana" (řekněme, že tam byl alespoň důvod - nesnesitelná situace polosirotka) ----- tj. nepěkné chování k biologické rodině v důsledku vstupu do oné "křesťanské rodiny" --- a vzhledem k tomu, že i křesťanské církve mají svou hierarchii /celkem drsně udržovanou/.........se obávám............že ono to zase jednou "všechno bude tak trochu jinak".
Jinak info o Etruscích samozřejmě zajímavé, onen jazyk a způsoby jeho užití by také mohly napovědět..... ona např. taková středověká latina také měla své účele a ačkoli používána na územích, kde hlavní obyvatelstvo mluvilo jinak.... mohly by úsudky činěné bez znalosti středověk. dějin, pouze na základě nálezů psaných textů, vést i ke zkresleným závěrům.....
Re: Re: Re:
Rony Hetzer,2021-09-28 13:21:05
Tak to právě nemohl. Protože takové chování by bylo považováno za hřích. Křesťanství jako takové má hierarchii velmi prostou "hlavou muže je Kristus" což je téměř absence hierarchie.
Re: Re: Re: Re:
Eva M,2021-09-28 16:55:36
no tak já se v tom moc nevyznám, ale mám dojem, že na interpretacích toho, "kdo je zástupce a jak si vyložit Kristova slova" (případně jiná slova) (a potažmo co je hřích) už vznikla nejen v historii spousta nepříjemností.... samozřejmě, s těmi nejčistšími úmysly.... ...to jsme sice daleko od Etrusků, ale historie se prý často opakuje....
Re: Re: Re: Re: Re:
Marcel Koníček,2021-09-29 06:26:52
Já bych řekl, že co se hierarchie v křesťanství týče, tak tady dost závisí na období, o kterém se bavíme: bavíme se o křesťanství v druhém století, za Konstantina, či ve vrcholném středověku (na tuhle epochu myslím naráží i ten Benedict Anderson s myšlenkou křesťanské komunity jako národa, ale to bych se musel znova do té knížky podívat)?
Jinak co se týče jazyka Etrusků: bohužel se nám nezachoval ten Klaudiův spis o něm, ten korpus textů je docela omezený (nápisy na náhrobcích, nápisy na předmětech), takže nám umožnil zjistit některé velmi zajímavé věci o fonetice a gramatice toho jazyka (nerozlišoval mezi znělými a neznělými hláskami ale mezi aspirovanými a neaspirovanými (podobně jako Korejština?), měl hodně slabičných souhlásek a postupem času ztrácel samohlásky na nepřízvučných slabikách - přízvuk na první slabiku, například Alcsntre z Alexandros, jmenný rod jen u jmen a zájmen, přídavná jména se neskloňují), ale samozřejmě to není zas tak mnoho.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Eva M,2021-09-29 08:41:07
Dobrý den, "dost závisí na období" - to je asi obecné... stejně jako to, že konverze k novému náboženství vyžaduje upřednostnění "nové náboženské rodiny" /a "původní" bohové, mohou-li, se brání zavržením až "utracením" odpadlíků/....
.... náhrobky, předměty - tj. nejsou k dispozici žádné "neobřadní" zápisy?....
(napadá mne, možná zcestně, do jaké míry ještě k posledku byla etruština živým jazykem a jakému vlivu (což by mohl být "vliv všednosti") se mohla přizpůsobovat....)
/někdy si člověk vzpomene na některé současné jevy - aniž by se nutně musely opakovat "doslova".... např. "čím víc pruhů, tím víc adidas" - :) co by si pomyslel archeolog a jazykovědec, pokud by se z naší doby zachovala pouze kolekce triček z vietnamské tržnice a např. značky na předmětech ("karoq", třeba)......jinak mám dojem, že historicky se občas našly takové "zpotvořené" nápisy na mincích......./
/uvědomuji si, že k rozluštění záhady tajemných Etrusků jsem asi mnoho nepřispěla ;-)/
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Marcel Koníček,2021-09-29 12:06:10
Jenom poslední poznámka ke křesťanství - ono jde o to, že do Nikájského koncilu (nebo možná i o něco déle) žádné hezké jednolité křesťanství neexistovalo, byla to směsice různých hnutí a tradic "uctívání Ježíše", které třeba navzájem se nesnášely více než s jinými kulty (a to, že Řím byl prostředím nábožensky velmi bohatým), takže takové přemýšlení "my vs oni" není vždy úplně na místě, je to občas docela bordel a vyžaduje to opatrnost.
Co jsou moje znalosti etruštiny: korpus nápisů je velmi omezený, časté jsou náhrobkové nápisy, nápisy na předmětech, jsou nějaké zlaté tabulky dvojjazyčně s féničtinou, nějaké etruské nápisy se našly, překvapivě, na mumiích v Egyptě, nápisy na zrcadlech, prstenech, a pár dalších. ALE z těch textů a jejich datování je jasné například, že jazyk procházel fonetickým vývojem (docházelo k vypouštění dřívějších samohlásek v nepřízvučných slabikách, jak jsem psal), takže o jeho živost bych se nebál. Nemluvě o tom, že máme záznamy toho, že ti lidé tam mluvili jiným jazykem od Italicky mluvících lidí. Ti lidé mluvili tím jazykem, ale příliš mnoho jím nenapsali (nebo spíše se nám většina jejich písemnictví nedochovala, stejně jako s Řeky a Římany, všechno známe z pozdějších opisů více méně).
V zápalu diskuze
Zdeněk Kratochvíl,2021-09-26 21:11:21
jsem zapomněl poděkovat za zajímavý a informativní článek.
Etruskům nerozumí, ale vím, že
Zdeněk Kratochvíl,2021-09-26 19:51:40
geny a jazyk mohou (leč nemusí) být 2 zatraceně různé věci. A kultura může být bližší genům nebo jazyku, nebo něco mezi, nebo ještě jiná. Obecně vzato jsou všechny kombinace možné, od skoro identity genů, jazyka a kultury, po diametrální rozdílnosti. Tím nechci snižovat váhu rozluštění genomu, ale možná vypovídá spíš o populační hustotě určité složky slitiny, což je taky dobré vědět.
Svého času jsem dělal statistiku založenou na opravdu velké databázi muzejních a stavebních položek v Mediteránu od konce neolitu po středověk: místo nálezu, místo výroby, jazyk tvůrců, "národní" a náboženská identifikace tvůrců (staré doby mívají jiné pojetí národa než my), výčet technologií potřebných k vytvoření díla. Občas se některá z těch položek neví. Statistika měla ukázat, co s čím chodí pohromadě, co se nejčastěji mění, když se mění ta či ona z položek. Nakonec to nebylo publikovatelné, protože z toho lezlo, že možné je cokoli, jak kdy a jak kde. Leč po ořezání části dat z toho lezly "kýžené" výsledky podle té či oné teorie, podle toho, kteá data se ořezala.
Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
D. Hruška,2021-09-26 21:54:32
Jak se liší pojetí národa v dřívějších dobách oproti našemu? Děkuji.
Re: Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
Zdeněk Kratochvíl,2021-09-26 22:09:05
Omylem jsem odpověděl výše, pardon.
Re: Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
Tom M,2021-09-27 15:09:48
Třeba tím, že přenos moci v dřívějších dobách probíhal po příbuzenských liniích vládce, nyní probíhá "řízenou katastrofou" jménem volby.
Toto uspořádání dokáže generovat daleko rychleji nové elity, které dokáží reagovat na probíhající změny společnosti.
Re: Re: Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
D. Hruška,2021-09-27 15:51:28
Stát není totéž, co národ (a ještě trochu jiný význam má etnikum). Volby se týkají primárně států, ne národů. Pan Kratochvíl už odpověděl výše mimo toto vlákno ;-)
Re: Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
Tom M,2021-09-29 08:30:08
Pozoruhodné.
Etnografie je překládána jako národopis, ale etnikum není národ.
Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
Zicho Trenčiansky,2021-09-27 08:56:31
Svojim sposobom aj to by mohla byt zaujimava studia ... ukazali by ste, ako sa da zaviest do vysledkov bias ;)
Re: Etruskům nerozumí, ale vím, že
Marcel Koníček,2021-09-28 09:30:09
To s tím ořezáním trochu člověku připomíná takové ty postmoderní úvahy o epistémé, že skutečnost je tak složitá, že z ní vždycky vytěžíme něco jenom na základě nějakého předem daného způsobu myšlení o světě. Já sám vždycky říkám, že ve světě je toho vždycky hrozně moc a věci jenom špatně zapadají do tabulek, hlavně když nám ještě nikdo ty tabulky pořádně nepřipravil.
Re:
Dominik Březina,2021-09-29 08:56:51
Tohle mi docela vrtá hlavou. Jak dochází ke změnám jazyka? (pominu-li import cizích slov) Bez škol to bylo spontánní, živelné, tak nějak přirozené, ale dnes si neumím představit prosazení sebemenší změny. Urputné pokusy o úpravu řady slov jsem zažil jako otec, když se mé děti snažily dlouhé měsíce prosadit úspornější formy často používaných slov, např. slovo "protože" zkracovaly na "potoe" a následně docházelo k samovolnému přenosu změn i na mě, neboť jsem jejich efektivnější slova nevědomě občas začal používat, "potoe" jsem neměl dost energie na korekce. Ale mám pocit, že žádná sebemenší změna slov ve společnosti, kde existuje povinná školní docházka se zavedenou výukou již možná není. Čeština bude pouze přijímat nová slova, ale nebudou se vyvíjet slova již existující.
Re: Re:
Tom M,2021-09-29 18:09:44
Právě že často spontánně - například z Verony na Beronu, a pak rozdvojením na Bärn a Beroun na Moravě po Moravský Beroun (i když "Český" Beroun z poněmčeného Beronia na Beroun).
Ostatně i jiné geografické názvy se často měnily během 20. století a rozvinuté školní docházky, spíše až rozšíření rozhlasu a televize dalo směr nové standardizaci jazyka na širším území - například vymizelo různé krajové frázování a četnost krajových variant různých slov (pivo-pívo; kluk-hoch-chachar-ogar).
Re: Re:
Tom M,2021-09-29 18:09:45
Právě že často spontánně - například z Verony na Beronu, a pak rozdvojením na Bärn a Beroun na Moravě po Moravský Beroun (i když "Český" Beroun z poněmčeného Beronia na Beroun).
Ostatně i jiné geografické názvy se často měnily během 20. století a rozvinuté školní docházky, spíše až rozšíření rozhlasu a televize dalo směr nové standardizaci jazyka na širším území - například vymizelo různé krajové frázování a četnost krajových variant různých slov (pivo-pívo; kluk-hoch-chachar-ogar).
Re: Re:
Tom M,2021-09-29 18:09:46
Právě že často spontánně - například z Verony na Beronu, a pak rozdvojením na Bärn a Beroun na Moravě po Moravský Beroun (i když "Český" Beroun z poněmčeného Beronia na Beroun).
Ostatně i jiné geografické názvy se často měnily během 20. století a rozvinuté školní docházky, spíše až rozšíření rozhlasu a televize dalo směr nové standardizaci jazyka na širším území - například vymizelo různé krajové frázování a četnost krajových variant různých slov (pivo-pívo; kluk-hoch-chachar-ogar).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce