Není žádným tajemstvím, že mnohé země zavětřily nad evropskou posedlostí „ekologickými“ potravinami a dodávají tyto produkty na naše trhy. Kdo si to koupí? Jen ten, komu je životní prostředí celkem ukradené. Alespoň to vyplývá ze zprávy zveřejněné v časopise Food Policy. Nejmenší ekologické škody vznikají, když člověk konzumuje to, co vyrostlo v okolí do 20 km od jeho bydliště. Doprava na větší vzdálenosti už je z ekologického hlediska velkou zátěží.
Dokonce podstatně větší než výroba potravin intenzivním hospodařením. „Silniční“ kilometry (tedy doprava auty) jsou přitom pro životní prostředí škodlivější než kilometry „letecké“.
Zatím musí být na obalech potravin napsáno, jestli neobsahují GMO, jaká jsou v nich „éčka“, kolik mají kalorií (joulů), nebo jestli nebyly vyrobeny z alergenní suroviny (např. z buráků) atd. Podle britských vědců by se ale mělo na obalu objevit i místo původu potraviny, aby se spotřebitel mohl svobodně (tj. ekologicky) rozhodnout pro potraviny, které cestovaly co nejméně a minimálně zatížily životní prostředí. Je asi namístě se zeptat, jak velké budou muset být za chvíli obaly, aby se na ně všechna ta upozornění ještě vešla.
Britové odhadují, že výrobou potravin a jejich dopravou na místo spotřeby, vznikají ročně v jejich zemi škody na životním prostředí ve výši 2,3 miliardy liber. Pokud by Britové jedli jen to, co vyrostlo a bylo vyrobeno do 20 km od jejich bydliště. Klesly by roční škody na životním prostředí na 230 milionů liber – tedy na desetinu. Například pro obyvatele centra Londýna, by to zřejmě znamenalo popásat se v Hyde Parku, protože v okolí 20 km nic jiného k snědku nevyraší.
Pramen: Food Policy
Diskuze:
divna diskuse
Jirka M,2005-07-15 21:41:25
Proc ma tolik lidi spadeno na biopotraviny? Ja si sice moc biopotravin nekupuju, ale nevim proc bych mel proti nim horlit na webu. Nenarazim tim na clanek, ale spis na diskusi pod nim.
Je mozne, ze se biopotraviny obcas dovazeji z daleka, ale to normalni potraviny taky, takze proc se navazet zrovna do biopotravin?
Navic jsem prave na Oslu pred casem cetl clanek, ve kterem se psalo, ze v mlece a mase krav, ktere se pasou, je nejaka latka, ktera je strasne zdrava a v normalnim mlece neni. Trochu jsem se tim nechal ovlivnit a zrovna biomleko si obcas kupuju. Mozna jsem naivni, ale ja si vazne nemyslim, ze by biozemedelci hnojili v noci.
Vyborne,
noname,2005-04-04 14:01:59
pokud nekdo chce problematiku nedostatku ropy slyset podrobneji, at si precte clanek ve WM magazinu (www.mwm.cz), 'zivot ve svete bez ropy'. velice zajimave pocteni.
To může být velice humorné čtení :-)))
Pavel Brož,2005-04-04 22:31:56
Vydavatel toho časopisu pan Wojnar je totiž velice komická figurka, mj. neúnavný propagátor perpetua mobila čerpajícího energii z vakua (údajně kolosálně převratný vynález pana Bearsdena, prý už začínají najíždět jeho praktické aplikace), a vůbec je to velice milý a groteskní člověk :-))) V dnešní tak seriózní době by takovýchto postaviček možná mohlo být i více (ale ne o moc, ztratily by pak svůj charakteristický punc jedinečnosti).
joj, to je křiku
jarda petr,2005-04-01 05:04:22
"To, že jsou některé biopotraviny převáženy z jednoho konce světa na druhý, je samozřejmě pravda. A že jejich převážení na velké vzdálenosti životnímu prostředí škodí víc než kupování „konvenčních místních“, je pravda také."
Tak to jsem rád, že jsme se na tomhle shodli. O nic víc mi nešlo. I když samotné "kupování" asi moc neškodí. Ale to je přesně to, oč v biopotravinách běží - o kupování. Ruku na srdce, vždyť je to především kšeft.
Re: křik
Jan Stejskal,2005-04-01 16:42:11
Máte do určité míry pravdu, nechce se mi to ale celé takhle zjednodušovat. Organické zemědělství může být šetrnější k půdě a míň energeticky náročné než to konvenční. Naopak s biodiverzitou "nahoře" to není žádná sláva, s výnosy také ne. A ještě z jiné strany - počty polních ptáků se prý nejvíc snižují tam, kde se zemědělství provádí nejintenzivněji. Atd. Možná by Vám moh udělat přednášku o částech pravdy tady kolega o kousek níž :-)
Původní článek říká něco jiného
Jan Stejskal,2005-03-31 11:53:46
Dobrý den pane Petře,
chápu sice Vaši snahu o senzační závěry (pravda, sám něčemu podobnému občas také podléhám :-)), z původního článku ve Food Policy ale nevyplývají věci, o kterých píšete. Hned druhá věta Vašeho perexu je zavádějící. Na otázku, kterou kladete (Chcete jíst potraviny, jejichž produkce nejmíň zatěžuje životní prostředí?), je v článku z FP jasně uvedena tato „správná“ odpověď: Jezte v místě vypěstované biopotraviny (organic food) a choďte je nakupovat pěšky nebo si pro ně jezděte na kole. Až po nich jsou nejvhodnější různé varianty nakupování těch konvenčně pěstovaných v místě.
Také Vaše manévry s 20 km jako s hranicí, za kterou už doprava vážně poškozuje životní prostředí, neodpovídají přesně článku. Jeho text jsem sice jen prolétl, ale řekl bych, že autoři si 20 km vzali náhodou, aby měli podle čeho určit „lokálnost“ potravin. Nezjišťovali tedy žádnou hranici - zda 18 km je ještě v pohodě a 23 už moc. Dvacet vzali nazdařbůh, protože chtěli porovnávat nakupování lokálních potravin s jinými druhy nákupů. Článek poukazuje na nepříznivé dopady převážení jakýchkoli potravin a není obhajobou těch konvenčně pěstovaných (jak by se z Vaší interpretace mohlo zdát).
Neodpustím si ještě malé dloubnutí: Rozumím, že se Vám „šetrnost“ biopotravin nezdá a trochu jste je zmastil – použil jste k tomu ale článek, v kterém se naopak několikrát o prospěšnosti biopotravin pro životní prostředí (a to i ve srovnání s konvenčním zemědělstvím) jasně hovoří (ve smyslu článku jako o nízkých environmental costs), navíc závěry článku zkreslujete. Kdyby podobně postupoval nějaký „zelený ideolog“, nebo třeba já jako „pouhý novinář“ – joj to by bylo křiku nad nepřáteli lidstva.
Nicméně: To, že jsou některé biopotraviny převáženy z jednoho konce světa na druhý, je samozřejmě pravda. A že jejich převážení na velké vzdálenosti životnímu prostředí škodí víc než kupování „konvenčních místních“, je pravda také.
To že doprava potravin škodí není celá pravda
Pavel Brož,2005-03-31 18:14:56
je to jen část pravdy. Další část pravdy je ta, že se dopravují přes celou zeměkouli nejenom potraviny, ale i průmyslové zboží, textil, nerostné suroviny, paliva, a mnoho jiných komodit, ještě další část pravdy je ta, že v souhrnu světové dopravy potraviny zdaleka netvoří největší část, pak existuje ještě jiná část pravdy, která říká, že obchodní kooperace mezi lidmi je pro lidstvo jako celek mnohem prospěšnější, než obchodní izolace jednotlivých zemí, ještě další část pravdy říká, že není ekonomické pěstovat všechny potraviny všude, ale že se vyplatí je dovážet, a zase jiná část pravdy říká něco o tom, že existují rozvojové země, které jsou na vývozu potravin existenčně závislé a jejichž obyvatele by uvědomělé "ekologické" chování relativně bohatých a hladem nestrádajících občanů rozvinutých zemí odsoudilo k hladomoru. Jaký koktejl z těchto jednotlivých částí společné nezpochybnitelné pravdy si přejete namíchat?
Reakce na pana Pavla Brože
Jan Stejskal,2005-04-01 14:46:27
Bohatě mi bude stačit, když budou autoři Osla přepisovat do češtiny tu část pravdy, která byla v původním článku, o němž referují.
Žádost o článek
Josef Pazdera,2005-04-01 16:44:10
Pane Stejskale, nadhodil jste několik kritických připomínek. Víte, já patřím mezi ty, co "nemají nohy" a jezdím dělat nákupy pro celou rodunu autem do supemarketu. Vůbec netuším odkud potraviny, které kupuji jsou. Prostě mne to až dosud nezajímalo. Možná by po zveřejnění těchto kontroverzních přístupů k dopravě ekologických, organických, biopotravin,... i další ctenáře zajímalo třeba to, jak daleko se podle Vas da jezdit (treba na tom kole) pro ekologické potraviny, aby pro společnost byly ekologické. Z Vašeho textu vyplývá, že se zřejmě živíte psaním textů. Nenapsal byste na téma ekologických potravin pro Osla celý článek? Předem za všechny Vám děkuji.
Odpověď panu Janu Stejskalovi :-)))
Pavel Brož,2005-04-01 17:22:08
To, co bude stačit Vám, nebude stačit jiným. Tento server má oproti mnohým jiným serverům tu výhodu, že zprávy ze zahraničí nejsou pouze překládané, ale většinou také odborně komentované. Otrocky překládaných zpráv ze zahraničí najdete na českém webu tuny, přičemž tyto zprávy se neliší jedna od druhé. Navíc bývají mnohdy překládány včetně chyb pocházejících z těch původních zpráv (divil byste se, ale kolikrát ani ti zahraniční novináři prostě neodvedou kvalitní práci, a nad jejich výsledkem potom odborník v oboru jenom tiše úpí). Zprávy na oslu jsou většinou doprovázeny nejen komentářem autorů, ale často též jejich zasvěceným výkladem některých méně srozumitelných pasáží - za což jsem tedy aspoň já sám autorům velice zavázán, a doufám, že takto budou pracovat i nadále, tzn. že se nebudou omezovat jenom na holé překlady těch zahraničních zpráv.
Pro pana Pazderu
Jan Stejskal,2005-04-01 18:48:38
Pane Pazdero, asi jsme si nerozuměli. Mé kritické připomínky se týkaly nepřesného referování o článku ve Food Policy, nikoliv toho, co si o ekologických potravinách myslím já. Jak daleko se dá někam jezdit, aby to ještě bylo ekologické, samozřejmě říct nedokážu (právě proto, že je to prakticky velmi složité, ne-li nemožné, jsem upozornil na to, že se o to nesnažili ani autoři toho článku - pokud by to někdo ze čtenářů dokázal, zajímalo by mě to také). Nedávno jsem ale kdesi zahlédl, že si někdo nechával vozit biomrkev z obchodu z Prahy někam do pohraničí (nepamatuju si kam). To je pěkná hovadina. Sám dávám přednost potravinám (i jiným obchodům) „na rohu“, kam chodím pěšky. Občas se stavím v biopotravinách, občas v nějakém supermarketu, kam se dostanu tramvají nebo metrem. Přednost dávám potravinám z ČR, rozhodně ne ale vždycky. U rodičů na vesnici běžně jíme potraviny z okolí (to ale vlastně nemá ekologickou příčinu, spíš je to dáno tím, že jsou levnější nebo od známých). Těší mě, že jste se o původ potravin začal zajímat. Nezlobte se ale, celý článek pro Osla nejspíš nenapíšu, musel bych tomu dát čas, který chci radši věnovat jiným věcem (v žádném případě to prosím nechápejte jako pohrdání Oslem).
Odpověď panu Brožovi :-)
Jan Stejskal,2005-04-01 18:53:10
Proti komentáři nic nemám, snažil jsem se upozornit, že v tom původním článku se psalo něco trochu jiného. Ale to už je jedno, nechci se opakovat, v podstatě jsme si s panem Petrem (viz výše) padli kolem ramen. Na Osla jsem zavítal náhodou a stejnou náhodou jsem narazil na článek o článku, který jsem zase shodou okolností už četl. Tak jsem na něj zareagoval. Okomentování textů od odborníka je i pro mě přínosné. Máte pravdu, v tomhle je osel jiný.
biopotraviny
jarda petr,2005-03-30 15:12:40
Ale dovážejí se biopotraviny. Dovážejí. Ne že ne! Například do EU se vozí med z Afriky. Taky proto by Afričani neměli pěstovat GMO, protože kdyby se do biomedu zatoulalo pylové zrno z GM kukuřice, tak by to uvědomělý Evropan nejedl, aby se náhodou neotrávil. V Číně, kde se jinak GM plodinám nadmíru daří, už vymezili oblasti, kde se GM plodiny nepěstují - jen aby tam mohli na kšeft pro jiné části světa vyrábět biopotraviny. Ale to jsou samozřejmě extrémy. Pokud se nemýlím, hovoří se v článku o vzdálenosti do 20 km. Takže to "bůhví odkud" může v případě obyvatele Klatov znamenat třeba Pyšely. Ono je to s biopotravinami hodně zamotané. Jejich přínos pro životní prostředí i lidské zdraví je mírně řečeno "neprokázaný". Já bych se nebál říct, že ten přínos je dost pofiderní. Podle mě je to vlastně jen kšeft.
RE: Biopotraviny
Pavel,2005-03-31 07:35:02
Před časem (je to už pár let a jsem líný hledat) vyšel ve Vesmíru zajímavý článek o organickém zemědělství a biopotravinách. Podle toho článku 1. pro biopotraviny platí méně přísné limity na obsah některých jedů (např. aflatoxinů), protože tradičním zemědělstvím nelze zajistit splnění současných norem. 2. V organickém zemědělství je povoleno používání látek, které se jinak v zemědělství kvůli poškozování přírody nesmí používat (argumentuje se tradičností, navíc by to bez těch látek, ale jinak tradičně ani nešlo). 3. Při srovnání biodiverzity na organických polích a polích neorganických se zjistilo, že na těch neorganických žije dvakrát až třikrát více živočišných a rostlinných druhů než na těch organických.
Ekologický zemědělec
Dwarf,2005-03-31 08:29:14
se od toho normálního liší v jedné věci: hnojí v noci!
Limity
Standa,2005-04-11 13:33:42
Nemusíte hledat ve starém časopise, stačí se podívat do příslušného zákona o ekologickém zemědělství (Zákon č. 242/2000 Sb.), který je dostupný na http://www.kez.cz/, české BIO-certifikační autoritě. O aflatoxinech tam pokud vím nic nepíší. A pokud tam jako odborník najdete cokoliv závadného, obraťte se na KEZ, nebo přímo na poslance.
Rozhodně si nemyslím, že by zákon byl ideální - např. zakázané GM potraviny bez ohledu na účel modifikace. Ale odborníci z tohoto serveru mohou zkusit přesvědčit poslance či KEZ, aby zavedly BIO-GM cerifikáty na rostliny, které je možné díky GM pěstovat bez použití chemie.
Alternativni zdroje
Jirka,2005-03-29 22:14:58
Pavle, vsechno v pohode, ale: uhli nic neresi, maximalne oddali problem o par desitek let, spis min. Na ziskavani vodiku potrebujeme energii. Kde ji vezmeme?
Na konec civilizace taky neverim, ale bolestive to bude hodne. O dost vice nez ropna krize v sedmdesatych letech. Tehdy bylo vicemene jasne, ze jde jen o ceny. Tady pujde o kejhak.
No, já jsem sice technoskeptik
Pavel Brož,2005-03-30 11:45:20
(ale v jiném smyslu, než to pochopila Annie, já pouze tvrdím, že technika neochrání lidstvo před jeho vlastní hloupostí, a ta nebyla v dávných necivilizovaných dobách o nic menší, než ta dnešní), nicméně oddálení energetické krize o několik desítek let jenom díky např. tomu uhlí považuji za vynikající zprávu - pokud za cca čtyřicet až padesát let nebude konkurenceschopně zvládnutá termojaderná fúze, považoval bych to za velikou prohru techniků, a v takovou rozhodně nevěřím. Je důležité vidět, že ten vývoj fúze neustrnul, ani se nezpomalil na nějakou zanedbatelně nízkou rychlost - pokud je mi známo, tak nejenže byla prolomena hranice, kdy termojaderně-fúzní procesy po kratičkou dobu generovaly více energie, než kolik spotřebovávaly, ale tato doba už se prodloužila snad až dokonce na řádově minutu (pokud si to pamatuji dobře a nepopletl jsem si ty jednotky - když tak mě prosím někdo opravte). To se na jednu stranu může zdát hrozně málo, nicméně ve srovnání s celými desetiletími intenzivního výzkumu řízené termojaderné fúze je to obrovitánský úspěch. Samozřejmě existuje stále ještě technologická propast mezi současným a cílovým stavem, nicméně chtít tuto další etapu natáhnout na déle než půlstoletí by znamenalo snad jedině zastavit financování celého tohoto výzkumu, jinou cestou by toho snad ani dosáhnout nešlo. Prostě ten objem informací a dosažených technologií v tomto oboru je už dnes tak velký, že jeho další vývoj už jde do velké míry setrvačností, a zastavit jej by mohla jen nějaká "kataklysmatická" událost (samozřejmě i takové se mezi potenciálními hrozbami z budoucna dají najít, to bych zde ale suploval roli těch apokalyptiků, které sám kritizuji).
a vadilo by to?
annie,2005-03-29 21:18:14
vadilo by něčemu tak výrazně, kdyby tahle civilizace skončila? co si z dějepisu matně pamatuju, období bez ropy je přece mnohem delší než s ropou a lidstvo to taky překlepalo, tak co. jako kdyby smysl života byl v pohodlí...víte, kolik neuróz a poruch chování zmizí, až si budem muset všecko natvrdo pěstovat a chovat? kromě toho nezbyde čas na zcestné úvahy o smyslu života a tim odpadne nutnost šprtat na gymplu filosofii...no, dobře, to přehánim;o)
souhlasim s tim, že technika stejně nic podstatnýho nevyřeší. a co se týká ekologie a životního prostředí, dokud každej nezačne u sebe s takovejma "pitomostma" jako třídění odpadu, mytí nádobí bez jaru nebo ježdění vlakem, můžou se grinpís stavět na hlavu a stejně to nepomůže..
No a což teprve informační technologie
Pavel Brož,2005-03-29 22:13:11
jak ty jsou neekologické!!! Při výrobě všech těch možných elektronických hejblátek a nehejblátek je nutné pracovat kolikrát s mnoha velice jedovatými sloučeninami, těžit různé vzácné kovy, dopravovat techniku přes půl zeměkoule ... se přitom člověk diví, že ekomesiáši nejdou příkladem a neuvalí si dobrovolné embargo na užívání těchto zgruntu neekologických věcí ...
Biopotraviny
Standa,2005-03-29 21:15:03
Nevím, kde autor vzal informaci, že produkty ekologického zemědělství jsou dovážené bůhví odkud. Bio certifikát vyžaduje uvedení farmy na obalu výrobku (nikoliv toho, kdo výrobek zabalil, jako u běžné produkce). A nikdy jsem v bioprodejně neviděl med z Argentiny, máslo z Polska, mléko z Německa, tak jako v každém supermarketu.
Samozřejmě, že třeba rýže, kakao či mořské řasy z tuzemska nejsou. Ale nepředpokládám, že by čokoláda z konvenčního zemědělství byla vyrobena z českých kakaových bobů, když je na ní napsáno "Made in Czech Republic".
To patří k potrhlým teoriím zrno- a trávožroutů.
Saša,2005-03-29 12:30:43
To jsem slyšel poprvé někdy v 80. letech, že člověk by měl jíst jen to, co vyrostlo v jeho domovině, co nejblíže místu, kde bydlí. Že prý organismus je na to naladěný a příroda s tím počítá a že konsumace dovezených potravin, například citrusových plodů a banánů, našemu organismu může uškodit vytvořením nerovnovány přijímaných látek.
Hlásali to tehdy i jogíni i vegetariáni i ti, co jsem název jejich teorie zapomenul a ne a ne si vzpomenout (škodlivost bílé mouky, naklíčené zrní, dělený talíř apod., z Japonska ten blábol pocházel).
Tehdy jsem si myslel, že jim to nakukala StB na příkaz ÚV KSČ, aby se trochu zakryly nedostatky socialistického plánovitého hospodářství, zejména fatální nedostatek právě plodin z tropů a subtropů.
Odpověď tehdy i teď byla jednoduchá: baštili-li bychom jen to, co vyrostlo kolem nás, měli bychom všichni strumu a byli bychom totálními dementy.
Mně na těch "ekologických" venkovanech
Pavel Brož,2005-03-29 12:28:29
vadí nejvíce to, že kolem sebe často neuvěřitelně stelou. Včera jsem si jako obvykle vyšel se svým psem na dlouhou procházku daleko za město. Blízko jedné vsi tam byly na mezi vyhozené dva staré televizory. Co myslíte, kdo to vyhodil, blízcí venkovští, anebo dalecí měšťáci? Lidi ve městě nemají zapotřebí takové krámy komplikovaně vyvážet z města, protože jim stačí je jednoduše složit vedle popelnic, a buď si je někdo vezme, nebo je do týdne odveze náklaďáček odvážející kusový komunální odpad, kteroužto službu si více či méně zprostředkovaně měšťané platí. Na různé hromádky podobného haraburdí narazíte přitom v blízkosti skoro každé vesnice, protože pro hodně venkovanů je to naprosto samozřejmý způsob, jak se zbavit starého odpadu (přece za jeho odvoz nebudou platit jako ti hloupí měšťáci, že).
Doprava čehokoliv škodí životnímu prostředí!
Dwarf,2005-03-29 09:29:29
Já se jen směji reportážím o ekologických zblblících kterak žijí ve zdravém prostředí na venkově v souladu s přírodou, pro vodu chodí k pumpě, pěstují si svou zdravou zeleninu, chovají králíky a drůbež. Zkrátka idyla! A na závěr se jen tak mimochodem dozvíte, že se denně do práce a do školy všichni dopravují do města.
Ona az dojde nafta...
Jirka,2005-03-28 10:32:07
Az dojde ropa, budou se dit veci. To neni katastroficka predpoved, to je proste fakt. Jednou dojit musi. Nedostatek ji bude uz relativne brzo, za par let se Cinani jeste trochu vzchopi a ceny poleti nahoru tak rychle, ze se nam bude tocit hlava. A pak se ukaze, ze ekologicke (ekonomicke) je pestovat si jidlo za humny.
Obecne je nase civilizace zavisla na doprave. Prestane fungovat levna doprava, prestane fungovat civilizace. Jedina sance je byt na to pripraven a mit v zasobe jiny energeticky zdroj. Ale jaky, kdyz kde kdo tady rve proti jadernemu stepeni? A vyzkum fuze take neni nijak prilis podporovany. Ani zdaleka ne tak, jak by si projekt zasadni dulezitosti zaslouzil.
Mozna sklon podcenovat riziko mame dokonce v genech :-))).
Souhlasím, i tento sklon máme minimálně v povaze,
Pavel Brož,2005-03-28 20:53:47
pokud jej nemáme v genech. Takže obecně by se dalo říci, že lidé jakožto druh mají notorický sklon k špatnému ohodnocování rizik, a to jak v přílišném zveličování jedněch, tak naopak v přílišném zanedbávání jiných rizik.
Netvrdím, že šok z vybrání ropných zásob nepřijde - ten určitě přijde, podle některých odborníků dokonce bude nemalý, protože křivka zásob ropy nebude v žádném případě symetrická v čase (díky moderním technologiím se dnes velice efektivně těží i dříve netěžitelné zásoby, takže ten závěrečný pokles těžby bude docela rychlý, pokud aspoň nebude uměle bržděn ekonomickými nástroji, což je téměř jisté). Na druhou stranu ale nelze nevidět, že existuje nemálo alternativních variant, které se dnes nevyužívají prostě proto, že jsou neekonomické. V principu je možné, byť drahé, vyrábět pohonné hmoty z uhlí, tak jak se to dělalo za války. Také cena vodíku je už dnes u brány rafinerie levnější, než cena ropy - co vodík prodražuje především je jeho dnes ještě neexistující distribuční infrastruktura. Samozřejmě dodnes existuje nemálo problémů s jeho skladováním, ať už ve vodíkových článcích v automobilech, nebo ve velkém ve vhodných "čerpacích" stanicích. Jsou to ale všechno věci, které se dnes velice intenzivně řeší a nelze šmahem přehlížet obrovský pokrok, který v těchto technologiích nastal byť jen za posledních deset let. Proto si osobně myslím, že konec ropy sice nepochybně bude znamenat krizi, dost možná podobnou ropné krizi ze sedmdesátých let, nicméně že to bude krize pro civilizaci přežitelná. Rozhodně tedy v tomto ohledu nevěřím na nějaké konce civilizace v důsledku dovybrání posledních zásob ropy - současně s tím, jak bude z závěru ropného období lidstva stoupat cena ropy, tak se bude plynule přecházet na alternativní energetické nosiče, třeba zrovna na ten vodík. Bude to dost možná velice bolestivé, ale jakmile se ten přechod provede, tak bude naopak vystaráno na hodně dlouho staletí dopředu.
No, jak to tak po sobě čtu, tak se až divím, že takový technopesimista jako já je schopen něco takového zplodit. Abych to ale upřesnil - můj technopesimismus pramení z přesvědčení, že žádné sebelepší technologické vynálezy nevyřeší ty nejpodstatnější lidské problémy, které nemají co do činění s technikou, ale s lidskou povahou jako takovou. Právě tyto specificky lidsko-povahové problémy přitom markantně ovlivňují dynamiku lidské společnosti.
jednoduche opatreni
Jarda,2005-03-27 14:43:57
Casto si rikam, ze jednoducha cesta k ekologickemu hospodarstvi by bylo zahrnout do ceny zbozi a sluzeb i veskere vycislitelne ekologicke skody se zbozim/sluzbou spojene. To bychom se pak mohli ekologickym chovanim pretrhnout. Dusledne a nahle zavedeni tehle myslenky by, pravda, melo par drobnych musek jako naproste zhrouceni vyspelych ekonomik a vymreni znacne casti lidstva. Ale dokud neprijmeme tezi, ze za pouzivani prirody se plati, pujde casem civilizace do haje jeste spolehliveji.
Ona může jít do háje díky ekoradikálům
Pavel Brož,2005-03-27 21:08:51
Prakticky každá doba měla své hlasatele konců světa, nebo aspoň konců civilizace, a to ve všemožných druzích podob. Příznačné je, že se z nějakého divného důvodu tato proroctví nenaplňují. Ovšem také je příznačné, že se na tato nenaplněná proroctví okamžitě zapomíná, načež se hlásají apokalyptická proroctví nová. Z proroctví, hlásajících konec civilizace či rozvrat světové ekonomiky, lze jenom z doby 20. století vzpomenout hned několik. Jedno bylo proroctví hlásající nevyhnutelnost mentální degenerace lidstva v důsledku údajně nezvládnutelného nárůstu duševních chorob - tvrdilo se, že někdy kolem roku 1980 bude cca poloviny lidské populace debilní. Tyto prognózy byly hojně zneužity nejen nacistickým režimem, ale i v poválečné době v demokratických zemích (např. ve Švédsku) jako obhajoba politiky nucených sterilizací tzv. méněcenných skupin lidí. Časem se ukázalo, že se vývoj duševních chorob vzhledem ke společnosti jako celku ubírá jinam, než se obávali ti proroci této zkázy (a to ne v důsledku krátkého praktikování té sterilizační politiky). Další nenaplněnou vizí byla katastrofická vize tzv. Pařížského klubu z let sedmdesátých - dle ní už měla v současnosti asi polovina světové populace vychcípat hlady a dojít zásoby prakticky všech energetických surovin (taky se z nějakého zvláštního důvodu nestalo). No a do třetice je možno přihodit teorii chladničkového efektu, opět někdy ze sedmdesátých let, dle něhož lidstvo svým působením globálně ochlazuje planetu a způsobí tak příchod nové doby ledové (dnes je módní říkat to přesně naopak a hlasatelé nové podoby tohoto proroctví jsou kolikrát stejní, jako hlasatelé její podoby předchozí).
Takových podobných nenaplněných proroctví by se ve skutečnosti daly najít desítky, možná stovky. Jenže podstata lidské povahy je taková, že nenaplněná temná proroctví se holt okamžitě zapomínají. Má to určitě i co do činění s médii, protože katastrofy se samozřejmě mnohem lépe prodávají, nicméně jenom jimi to asi vysvětlit nepůjde - my lidé to prostě potřebujeme jako prase drbání, neustále se něčeho obávat, propadat hysteriím a panikám, které v konečném efektu mnohdy napáchají mnohem více škod, než užitku. Možná tento sklon máme dokonce v genech :-)))
Upresnuji
Jarda,2005-03-29 12:36:05
Aby bylo jasno, nepatrim ani k ekoradikalum, utopistum, ani k hlasatelum apokalypsy - prameni to z meho presvedceni, ze lidstvo jako celek je natolik vsecho schopna mrcha tvor, ze kdyz jde skutecne do tuheho, vylize se temer z cehokoliv :) Muj prispevek byl mirne sarkasticky, ale asi ne dost jasne. To, ze multimiliardova konzumni civilizace nemyslici ekologicky je dlouhodobe neudrzitelna, je myslim celkem zrejme. Diky memu presvedceni o mrchoznosti lidstva ovsem soudim, ze nejaka cast nastinene vize "poplatku z prirody" nebo jine adekvatni opatreni se driv nebo pozdeji temer samovolne uplatni (do jiste miry se to ostatne uz deje) a clovek bude zas chrochtat...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
