Dřevo v globálním uhlíkovém cyklu  
Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.
Ukázka ekologicky šetrné těžby ve Victorian forests ( Australie) s ponecháním vzrostlých stromů pro obnovu pralesa. Smutné na tom je, že většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách a s uchováním uhlíku to nemá nic společného. Kredit GECO.
Ukázka ekologicky šetrné těžby ve Victorian forests ( Australie) s ponecháním vzrostlých stromů pro obnovu pralesa. Smutné na tom je, že většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách a s uchováním uhlíku to nemá nic společného. Kredit GECO.

Jednu z lekcí z neznalosti nám lesy uštědřily ohledně přehnaných představ o tom, jak moc uhlíku se nám daří uchovat ve formě dřeva z vytěžených kmenů. Když se začalo poctivě bilancovat, vyšlo najevo, že klimatické modely krmíme nesmyslnými daty. Na pily se totiž z padlých kmenů dostane jen 35 % hmoty. Z tohoto, již tak malého množství, se pro potřeby stavebnictví (trámy, prkna, hranoly, latě, palubky,...) a jako surovina pro nábytkářský průmysl, využije méně než 40 %. Naprostá většina z lesa odvezené hmoty směřuje jako surovina do papíren a poslouží k výrobě kartonů a reklamních letáků. O dlouhodobém ukládání uhlíku nemůže tedy být řeč. U naprosté většiny vytěžené dřevní hmoty jde tedy jen o krátkodobé uzamčení uhlíku. A stejně tak u odpadu použitého k mulčování a hoblin a pilin jako podestýlky v halách s chovem skotu a drůbeže. V naprosté většině tedy nejde o uskladnění uhlíku, ale o jeho rychlé vracení zpět do atmosféry.

 

Modelářům klimatu přinesl překvapení i spálený les. Ten byl zpočátku považován za významné úložiště uhlíku. Taková představa vycházela z pečlivého a přesného měření množství dřevěného uhlí, které v požářišti zůstává. Je sice pravdou, že jde o chemicky stabilní materiál, který půdní mikroorganismy nedokážou rozkládat. Bylo logické ho proto považovat za dlouhodobého konzervanta uhlíku v půdě. Jak se ukázalo, je to ale jen půlka pravdy. Dřevěné uhlí sice samo uhlík v sobě váže, ale k jeho produkci současně přispívá. V půdě působí jako katalyzátor biologických procesů. Pouhou svojí přítomností mocně podporuje rozklad humusu. Ve skutečnosti uvolňování uhlíku do ovzduší tedy podporuje.

 

David Albert Wardle, profesor lesní ekologie na Smithsonian vzdělávacím centru, působící na Technologické univerzitě Nanyang v Singapuru a jako hostující profesor na Švédské univerzitě zemědělských věd, Umeå. Jeho zásluhou se zbytky dřeva na spáleništích přestaly považovat za „uchovatele uhlíku“. Kredit: Academia Europaea.
David Albert Wardle, profesor lesní ekologie na Smithsonian vzdělávacím centru, působící na Technologické univerzitě Nanyang v Singapuru a jako hostující profesor na Švédské univerzitě zemědělských věd, Umeå. Jeho zásluhou se zbytky dřeva na spáleništích přestaly považovat za „uchovatele uhlíku“. Kredit: Academia Europaea.

Změnit naše představy jsme museli i na porosty v bažinách, mokřadech a zaplavovaných lesích. Je pravdou, že za desítky miliónů let je z takového dřeva uhlí. Ve skutečnosti jde jen o nepatrnou část hmoty, která se takto uloží. Většina se rychle rozkládá za vzniku CO2 a ještě horší je, že při tom vzniká methan, hodně methanu. Ten je z pohledu zachycování tepla v atmosféře jiný borec. V porovnání s oxidem uhličitým je 34krát silnějším oteplovačem. Podle jedné výzkumnické party jen stromy Amazonského pralesa by měly do atmosféry přispívat každoročně mezi 15,1 a 21,2 miliony tun metanu. A produkují ho více než všechny oceány dohromady (u nichž se uvádí emise ve výši 18 milionů tun). Tímto poznatkem se mokřiny Jižní Ameriky takřka přes noc staly jedním z nejhorších producentů oteplovacích plynů a černou můrou modelátorů klimatu.

 

Závod v Amageru – jde o pilotní provoz, na němž Kodaň buduje svou reputaci první uhlíkově neutrální metropole světa. Z Brazílie ale dováží okolo 60 000 tun dřeva ve formě štěpky měsíčně. Spalování dřeva z Amazonie je vydáváno za uhlíkově neutrální. Kredit: Chris Alban Hansen / Flickr CC BY-SA 2.0)
Závod v Amageru – jde o pilotní provoz, na němž Kodaň buduje svou reputaci první uhlíkově neutrální metropole světa. Z Brazílie ale dováží okolo 60 000 tun dřeva ve formě štěpky měsíčně. Spalování dřeva z Amazonie je vydáváno za uhlíkově neutrální. Kredit: Chris Alban Hansen / Flickr CC BY-SA 2.0)

Pro biology je deštný les stále představitelem rozmanitosti života a domovem nejméně 50 % všech druhů živočichů a zvířat Země, přičemž ani zdaleka ještě ani všechny neznáme. Během uplynulých 30 let bylo zničeno 7 milionů km² tropických lesů, většinou kvůli získání zemědělské půdy. Aby k tomu nedocházelo, je snaha chudým zemím, jako kompenzaci za ochranu tohoto světového bohatství platit. Problém je v ujednocení pravidel takového systému. Jak přínos těch kterých lesů oceňovat a podle toho pak stanovovat částky na jeho uchování. Návrhů je celá řada, ale ani představy vycházející z podobného přístupu jako u povolenek na produkci CO2, se nezdají být šťastné. Třeba proto, co zjistila inventura uhlíku prováděná na území Peru. I když mnohé z lokalit se jevily stejně, v množství vázaného CO2 se značně lišily. Rozhodující se ukázalo být ne to, jak porost vypadá, ale na jaké půdě stromy rostou. Na mladších půdách dochází k jeho významné akumulaci. Jak autoři uvádí, tak z jiných podobných oblastí se ale do ovzduší „valí velké množství CO2“. I kdyby se ale odborníci nakonec na oceňování významnosti lesů z hlediska jejich vlivu na klima přece jen dohodli, není jasné jak naložit s poznatkem, že na místech, kde byl prales vykácen a kde dochází k jeho obnově, je oxidu uhličitého vázáno velké množství...

 

Sebastian Seibold. Biozentrum, Rauhenebrach. Kredit: Universität Würzburg.
Sebastian Seibold. Biozentrum, Rauhenebrach. Kredit: Universität Würzburg.

Jakmile v lese strom odumře, stává se potravou organismům, které na rozdíl od rostlin neumí využívat energii ze Slunce. Ty pak zužitkují fotosyntézou nahromaděnou energii do podoby chemických vazeb organických látek. Houby, mikrobi a hmyz se starají, aby se uložený uhlík vracel jako CO2 zpět do atmosféry. Možná proto je jako vzor ekologických aktivit dáváno využít dřevo jako alternativní obnovitelný energetický zdroj, jehož využívání by pomohlo planetu chladit. Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Zmíněné státy ale nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Považuje se to za správný krok ke snížení emisí a k zavádění ekologické elektroenergetiky. Doufejme, že dopady nebudou podobné těm, jaké přivodily dotace do biopaliv. S přerodem původních lesů s bohatým rostlinným a živočišným společenstvím, na z letadla i vesmíru stejně zelené, ale ve skutečnosti „mrtvé“ plantáže schopné jen produkce palmového oleje.

 

Sledování rozkladu dřeva v národním parku Bavorský les. Kredit: Sebastian Seibold / TUM
Sledování rozkladu dřeva v národním parku Bavorský les. Kredit: Sebastian Seibold / TUM

Prognozováním vývoje klimatu a jeho dopady na ekonomiku, se zabývá nespočet výzkumných pracovníků i institucí. Složitá souhra interakcí činí projekci změn klimatu poněkud ošidnou, což ostatně dokládá i článek v nejnovějším čísle časopisu Environmental Research Letters, kde se dočteme, že se ekonomické odhady dopadů rozcházejí až šestinásobně.

Jeden z týmů vnášejících do dění v lesích trochu víc jasno, vede Sebastian Seibold. Podařilo se mu dát dohromady 73 odborníků ze všech rozhodujících koutů planety a ti si ve svých zemích posvítili na uvolňování uhlíku z mrtvého dřeva. Protože jde o jeden z důležitých vstupů pro prognózování klimatu, nebude na škodu se seznámit s výsledkem, který před šesti dny zveřejnili v nenápadně nazvaném článku „Příspěvek hmyzu ke globálnímu rozkladu lesního mrtvého dřeva“.


Část z uvedených výsledků je tak trochu z těch které nepřekvapují. Například, že mrtvé dřevo ztrácí na své hmotnosti v tropech téměř třicet procent a že v našich končinách to je pětkrát méně. Přesto ale jde o čísla, na jejichž základě jde získat představu, jak rychle se z atmosféry vysátý uhlík, vrací zase zpět. Vědcům to dovolilo stanovit roční příspěvek mrtvého dřeva na globální uhlíkový cyklus. Odhad činí 10,9 miliardy tun oxidu uhličitého. Pro někoho může být zajímavé, že třicet procent z toho jde na vrub aktivity hmyzu. Mnohem podstatnějším údajem ale je, že 85 % celosvětové zásoby uhlíku z mrtvého dřeva zatím zůstává v lesích a uhlík se v něm ukládá. Vědci výslovně doporučují, aby to tak zůstalo. Pokud by se totiž toto dřevo spálilo jako biopalivo, uvolnilo by se z něj osmkrát více uhlíku, než kolik v současné době emituje spalování uhlí a ropy dohromady. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se k takovému závěru postaví ti, kteří dovoz dřevní hmoty ve formě pelet a štěpky přes půl zeměkoule ke spálení vydávají za přechod na ekologické energetické zdroje.

 

Závěr

Ne vše, co se tváří jako ekologické, také ekologické je. A ne vše, co ekologické je, bude snižovat uhlíkovou stopu.

Literatura
Sebastian Seibold et al.: The contribution of insects to global forest deadwood decomposition, Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-021-03740-8
Jarmo S Kikstra et al.: The social cost of carbon dioxide under climate-economy feedbacks and temperature variability, Environmental Research Letters (2021). DOI: 10.1088/1748-9326/ac1d0b
Yude Pan, et al.: A Large and Persistent Carbon Sink in the World’s Forests, SCIENCE 2011,Vol 333, Issue 6045.

Datum: 07.09.2021
Tisk článku

Související články:

Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)
Opravdu jsou požáry v Amazonii rekordní?     Autor: Vítězslav Kremlík (25.08.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (28.01.2021)
Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů     Autor: Vladimír Wagner (02.04.2021)
Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel     Autor: Josef Pazdera (03.05.2021)
Vodní elektrárny nemusí být tak „zelené“, jak se tváří     Autor: Josef Pazdera (28.06.2021)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)



Diskuze:

Ekologické podfuky

Pavel Slavík,2021-09-09 21:26:35

to je něco a dá se na tom slušně vydělat. Třeba tak, že neekologický centrální zdroj tepla, kterého teplo se draze prodává. Za nutný posudek se platí, za odpojení se platí a za privátní kotelnu se platí. Úžasný kolotoč peněz, kde ekologie není ani za nehet ... .
Uhlíkovou stopu jde zmenšovat a ještě na tom vydělat. Solární panely se šíří a často ani dotace nejsou třeba: krytí vlastní spotřeby je dotace hodně velká. Kogenerace také dokáže vydělat a ušetřit současně. ... a co je vrchol, že dneska ještě některé obce skládkují odpad. To produkuje hodně metanu, ač by z toho mohla být energie.
Jádro je jádro, ale proč v zastaralém reaktoru. Je fakt, že velký jaderný monolit, co se špatně likviduje, moc populární není, takže se Němcům nelze moc divit, že to doma nechtějí a raději to přenechají chudším. Ti jim pak dodají energii.

Odpovědět


Re: Ekologické podfuky

D. Hruška,2021-09-09 22:20:07

Ano, jaderná elektrárny se tak "špatně" likvidují, že Němci ani nedokážou počkat do konce jejich životnosti a ruší je předčasně. Tak moc jsou na jejich likvidaci natěšení. Normální by bylo využívat jaderné elektrárny alespoň do konce jejich životnosti, když už je mají náladně postavené.

Nesnažte se v tom hledat žádnou logiku, protože tam žádná není. Rušení jádra v Německu je jenom životní projev pošahané zelené ideologie. Socialistické experimenty v SSSR nebo v Číně také neměly žádný přínos. Leda ten, že hladomorem zdecimované obyvatelstvo se nedokázalo bránit útlaku.

Odpovědět


Re: Ekologické podfuky

Pavel Slavík,2021-09-10 19:46:52

Považovat druhého za hlupáka nebo blázna je ta nejsnazší odpověď na jeho názory.
Část logiky v německém přístupu je: jádro je také fosilní zdroj. Dokonce ještě fosilnější než uhlí, které je rostlinného původu.
Na druhou stranu Němci mají Wedelstein. To je také radioaktivní, tedy zatím asi ne, ale jde také o jadernou technologii.

Odpovědět


Re: Re: Ekologické podfuky

D. Hruška,2021-09-11 06:46:04

Pane Slavíku, co si prosím představujete pod termínem "fosilní"?
O tom přesně ekologismus je - že lidé, kteří problematice vůbec nerozumí, mají neutuchající potřebu se k ní vyjadřovat a především o ní rozhodovat.

Ano, německé zelené považuji za hlupáky a blázny, protože na jednu stranu urputně "bojují" proti produkci CO2 a na druhou stranu donutili svůj stát uzavřít jaderné elektrárny před koncem životnosti.

Víte že náklady na vyrobenou kWh z jaderné elektrárny tvoří z velké části právě náklady na její výstavbu? Vlastní provoz je pak velmi levný a prakticky bezemisní. Zato při výstavbě jaderných i jiných elektráren vznikají značné emise CO2 - včetně elektráren větrných. A zavírat elektrárnu, která může ještě dlouhé roky vyrábět bezemisní elektřinu, je prostě zhovadilost. Kdyby měli náhradu v podobě OZE, tak mlčím, ale oni nahradí jádro uhlím a plynem. A Vy jim ještě tleskáte a zastáváte se jich. Ale co bych chtěl od člověka, který považuje jádro za fosilní zdroj, že...

Odpovědět


Re: Re: Ekologické podfuky

Tomas Hacek,2021-09-11 09:08:32

Alespon nekdo inteligentni tady. Pane Slaviku prosimvas muzete me a zbylym ignorantum prosim vysvetlit z jakeho zviratka vznikl ten uran ktery tezime?
To vite, ja jsem rostlina a muj bracha je jeste vic rostlinovatejsi rostlina, tak se v tom moc nevyzname...

Mate pravdu, na Vas nazor, ze uran je fosilni palivo (nota bene "fosilnejsi" :-D) , je opravdu nejsnazsi odpoved ze jste hlupak nebo blazen.

Odpovědět


Re: Re: Ekologické podfuky

Alexandr Leonardo,2021-09-12 18:51:09

Achjo. Dám vám benefit of the doubt a budu si myslet, že jste se pouze upsal.

Uran je také neobnovitelný zdroj energie, fosilní už z definice toho slova být nemůže.

__________
Když už budeme používat německé výrazy - Němci si z Energiewende vyjmuli jaderné elektrárny po nehodě ve Fukušimě skrz ohlasy aktivistů, kteří se JE bojí skrz bezpečnost.

Nemyslel jste náhodou Wendelstein? A máte na mysli ten krásný bavorský kopec, nebo padesát let starý experiment, který je dnes pouze "pálírnou" el. energie? (takže jak píšete, je to opravdu "na druhou stranu").
"To je také radioaktivní, tedy zatím asi ne" - Takže se jedná o Schrodingerovu jadernou technologii? :-)
__________
Vemte to prosím trochu s nadsázkou, neboť jsem se snažil obohatit tuto diskusi stejně jako vy, když jste zmínil u radikálního odsunu jedné z největších zemí od zdroje 30% jejich energie experimentální prototyp technologie, která není ještě ani v plenkách.

Odpovědět

Otázkou je

Pavel Houdek,2021-09-09 11:12:21

Co si máme z tohoto článku odnést. Přidám jen pár komentářů...

Podle mého názoru nemáme žádnou globálně použitelnou technologii na odbourávání CO2 z ovzduší - kromě přirozeného vázání v biomase.

Proto sázení nových lesů je jediný, levný, na celém světě známý způsob jak z ovzduší odbourat CO2. Tečka.

Pokud je pravda, že za klimatické změny může člověk, tak (relativně) rychlé odbourání všech technologií a procesů využívající primitivní spalování fosilních zdrojů je naprostá nutnost.

Masivní plánované globální zdanění celého řetězce od těžby až po spotřebu těchto fosilních zdrojů by dokázalo samo o sobě přimět veškerý průmysl světa ke změně na bezemisní technologie.

Biomasé elektrárny s dovozem pelet jsou podle mě naprostá pokrytecká zhovadilost.

Odpovědět


Re: Otázkou je

Jan Novák9,2021-09-09 14:36:31

Sázení lesů by bylo naprosto super - pokud byste na to měl nějakou další dříve neosázenou planetu na které byste ty nově vysázené lesy (tam kde před tím nikdy nebyly) mohl ponechat na věčnost.

V reálu jedné omezené společné planety ty lesy můžete vysázet jen tam kde jste je před tím vykácel, což je naprosto k ničemu. A abyste je mohl vysadit znovu musíte je znovu vykácet a uvolnit zachycený CO2.

To úplně pomíjím že lesy jsou v celkové zelené hmotě jenom plivanec proti řasám a sinicím.

Jediná bezemisní technologie schopná dodat dostatek energie kdy je potřeba je jádro.

Odpovědět


Re: Otázkou je

Josef Šoltes,2021-09-10 08:58:55

Masivní plánované globální zdanění celého řetězce od těžby až po spotřebu způsobí akorát tak ožebračení populace. Co myslíte, že se stane, když lidem, kteří dnes mají možnost vlastního domu, vlastního auta a solidní životní úrovně s cestováním po světě řeknete, že mají smůlu a od teď budou bydlet v ekologické králikárně, ekologicky jezdit mastnou tyčí (i když je to pro ně extrémně nevýhodné) a zakážete jim jíst maso? Co myslíte, že se tak asi stane v demokratické zemi? Já osobně bych takové politiky zdefenestroval při volbách.

Odpovědět

Odkud se bere CO2

Roman Guńka,2021-09-09 08:46:09

To co otepluje atmosféru je uhlík který vykopeme z hlubin země ve formě uhlí, ropy, nebo plynu, pak spálíme a získáme energii. (krademe energii)

Uhlík C který koluje v biosféře tam byl a musí kolovat.

Pokud budeme něco těžit z hlubin země, tak v atmosféře ho zákonitě bude přibývat ať chceme nebo nechceme.

Zkusme společenskou diskuzí vést tímto směrem.
¨
Je fajn že CO2 vysajeme a uložíme to Coca Coly ale zákaznící ji zase vypustí.

Když budeme pod zem ukládat CO2 tak tam spolu s ním ukládáme také kyslík O2 a pak zjistíme že se nám chybí.

Odpovědět


Re: Odkud se bere CO2

D. Hruška,2021-09-09 14:45:56

Pane Gunko, při vší úctě - proč chcete vést společenskou diskusi o atmosféře, když nemáte vůbec představu o jejím složení? Kyslíku je v atmosféře 21%, zatímco oxidu uhličitého pouhých 0,04% - tedy zhruba 500x méně než kyslíku. I kdybyste uložil veškerý CO2 pod zem, na množství kyslíku to prakticky nepoznáte.

Odpovědět

Dřevo v atmosféře

Petr Nejedlý,2021-09-08 21:26:10

Článek mne zaujal, neb jsem před lety udělal takový myšlenkový pokus, abych si to CO2 dokázal lépe představit: Kolik že je v té atmosféře lesa. Zkusím to tu reprodukovat výpočtem.

Při cca 400ppm CO2 v atmosféře kolem nás poletuje 850Gt uhlíku.
Při 50% obsahu uhlíku v suchém dřevě o hustotě 550kg/m^3 by z něj tedy mohlo narůst něco přes 3*10^12 m^3 dřeva.
Povrch zeměkoule má plochu 510*10^12 m^2, čili bychom tím dřevem mohli pokrýt celou zeměkouli 6mm překližkou.
Pokud bychom však pokrývali jen souš, už by nám to vyšlo na 20mm (149M km^2)

Pro srovnání, u vzrostlého smrkového lesa se uvádí až 400m^3 dřeva na hektar, to jest jako 40mm vrstva.

Odpovědět


Re: Dřevo v atmosféře

Vojtěch Kocián,2021-09-09 09:37:47

Zajímavé by mohlo být doplnění o rychlost odlesňování planety celkově za posledních řekněme 200 let a. Evropa je je na tom celkem dobře, lesy spíše přibývají, ale zejména v tropech to zdaleka není tak hezké a to částečně i kvůli tomu, že se dřevo jako "uhlíkově neutrální" pálí bez adekvátního cyklu nové výsadby a růstu. Pak už samozřejmě uhlíkově neutrální nebude, bude to srovnatelné s pálením ropy navíc s mnohem většími vedlejšími ekologickými škodami.

Odpovědět

klimaticky neutrální ee

Vinkler Slavomil,2021-09-08 18:46:42

V tomto smyslu je taky zajímavé zjištění, že větrníky a slunečníky se nemohou ekonomicky tržně uživit, neboť když fouká a pere slunce, je cena ee nízká až záporná a když je ee drahá - no tak proto, že nesvítí a nefouká. Akumulace není a asi brzo nebude ekonomická.

Odpovědět


Re: klimaticky neutrální ee

Jan Novák9,2021-09-08 20:36:38

Akumulace bude ekonomická a to brzo protože to bude jediný způsob jak mít alespoň nějakou energii. Cena prostě bude stoupat tak vysoko až se to vyplatí. Nebo to zaplatí stát (s malou domů) takže to bude ještě dražší.

Odpovědět


Re: Re: klimaticky neutrální ee

D. Hruška,2021-09-08 21:11:16

To ale nebude akumulace ve smyslu zajištění elektřiny ze sítě pro každého, kdo zaplatí. To bude akumulace pro zajištění kritické infrastruktury doplněná o soukromou domácí/firemní akumulaci. Všichni ostatní si budou muset zvyknout, že nesmějí mít zásoby jídla v mrazáku a nemůžou se při vytápění spoléhat na tepelná čerpadla. Nevyprané prádlo a zhaslou televizi ani nezmiňuji, bez toho se dá přežít.

Odpovědět


Re: Re: Re: klimaticky neutrální ee

Jan Novák9,2021-09-10 09:58:19

Ne jen tepelná čerpadla přestanou fungovat bez elektřiny. Doslova všechno kromě kamen na dřevo a 40+let starých samotížných systémů z minulého tisíciletí na dřevo (uhlí nebude možné koupit) potřebuje k provozu elektřinu. Bez oběhových čerpadel vám bude vřít voda v kotli ale radiátory budou studené. Plynový kotel bez elektřiny ani nenastartuje. Možná staré plynové přímotopy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: klimaticky neutrální ee

D. Hruška,2021-09-10 12:02:29

Tohle může být určité řešení. Chtějí za to necelých 1200 dollarů (v USA samozřejmě bez DPH):
https://www.tegmart.com/thermoelectric-generator-systems/100-watt-water-cooled-teg-sytem

Jinak občas si lidé i u novějších baráků nechali naddimenzovat potrubí tak, aby v případě potřeby fungovalo i na samotíž. Ale plynový kotel bez elektřiny samozřejmě neběží, to je jasné. A nefunguje ani s 12/230V měničem s modifikovanou sinusoidou.

Odpovědět

Pavol Hudák,2021-09-08 13:37:02

"Tímto poznatkem se mokřiny Jižní Ameriky takřka přes noc staly jedním z nejhorších producentů oteplovacích plynů a černou můrou modelátorů klimatu."

Na co sa zas caka? Vysusit nuklearnymi vybuchmi.

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2021-09-08 20:30:18

Jen to ne!
Pozemní nukleární výbuchy by zvířily spoustu prachu a klima by se ochladilo, to nelze dopustit. Kde by pak byla IPCC? Kdo by je platil?

Odpovědět

neutralita klimaxového společenstva

Otakar Šída,2021-09-08 13:03:59

Po pravdě řečeno, nechápu, kde se vůbec mohla vzít myšlenka, že by les mohl být tím spásným prostředkem, který bude odčerpávat CO2. Ano, pokud se na poli vysadí les, tak ta biomasa, která tam naroste, odčerpá ekvivalentní množství CO2 z atmosféry. Ale jakékoli klimaxové společenstvo (nejen lesní, ale i jakékoli jiné) je z hlediska C02 neutrální. Co tam během roku doroste, to se tam taky rozloží, a je úplně jedno, jak dlouho třeba trvá rozklad toho mrtvého dřeva. Pokud je to klimax, je to v průměru pořád stejné. Jinak mám pocit, že páni klimatologové zcela zanedbávají jednu vlastnost zejména tropických deštných lesů, a tou je skutečnost, že tyto lesy odpaří obrovské množství vody, která vzápětí zase v podstatě v tom samém místě spadne. Více méně si to deštivé podnebí, které je podmiňuje, vyrábějí samy. S tímhle koloběhem je ale taky spojený výrazný přenos tepelné energie z přízemní vrstvy atmosféry do vyšších vrstev, kde dochází k tvorbě mraků. Když se les vykácí, tak naopak přízemní vrstva se přehřívá a ty horní jsou relativně chladnější. Nikdy jsem nikde nenašel, že by tenhle mechanismus někdy někdo bral v klimatických modelech v potaz, přestože bezpochyby musí mít na energetickou bilanci atmosféry, minimálně v tropickém pásu, dost výrazný vliv. Pokud se mýlím, budu vděčný za upozornění na případnou citaci.

Odpovědět


Re: neutralita klimaxového společenstva

Jan Novák9,2021-09-08 15:14:03

Zelení socialisté nechápou význam rovnítka uprostřed rovnice a mají potíže i pochopit že slunce v noci nesvítí. Nějaký zvratný proces nebo koloběh je naprosto nad jejich chápání.

Pro zelený socialismus jsou proto používána jen krátká úderná hesla, jako "Prales - plíce planety", "zachraňte lední medvědy" nebo nejnověji už jen "Extinction rebellion" která se už nezabývá vůbec ničím jen čistým protestem - důvod si může každý vymyslet sám.
Nejsou důležitá data ani to že "řešení" by mělo něco řešit a nemělo by způsobit víc škody než vlastní problém. Dnes je důležitý jen pocit, a proto "Čím hůř tím líp" protože když budou ostatní trpět tak zelení přece udělali hodně, ne? To že se nec nevyřešilo protože celý systém byl nesmysl od samotného počatku přece není jejich chyba, to by si nikdy nepřipustili. Stejně jako ostatní socialisté - Národní socialiusmus (nacismus), korporátní socialismus (fašismus), internacionální socialismus (bolševismus) a teď nově zelený socialismus (Klimatismus) - ani jeden nikdy nepřijal zodpovědnost za následky.

Odpovědět


Re: neutralita klimaxového společenstva

Florian Stanislav,2021-09-08 21:44:28

Článek o methanu :"V porovnání s oxidem uhličitým je 34krát silnějším oteplovačem."
Předpokládejme, že se jedná o GWP (uvádí se pro methan 28-36 kgCO2 ekv.) .Jde tedy přepočet na 1 kg plynu, ne na objem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
říká, že methan je 20x silnější skleníkový plyn jak CO2.
CO2 - 55% - 415 ppm
CH4 -15% -1774 ppb = 1,77 ppm
Efekt methanu 1,77*34 = 60. Podle wikipedie 1,77*20= 35,4
Efekt CO2 415 *1 = 415.
Poměr účinků těchto plynů je tedy 415/60 = 6,9. Podle wikipedie pak 415/35,4 =11,7.
To vše v přepočtu na objem CO2 a CH4 ( vyjádřeno je to v ppm objemových). Poměr hustot CO2 a CH4 je 44/16 =2,75.
Podle dostupných grafů
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Influence_of_greenhouse_gas.gif
je poměr účinků CO2/CH4 = 55%/15% = 3,67.
Při přepočtu na ( hmotnost , čili menší hustotu CH4) dostaneme poměr účinků 3,67*2,75 = 10.
Methan je tedy 10 účinnější skleníkový plyn jak CO2 při přepočtu na hmotnost.

https://studuj.vscht.cz/magazin/metan-jako-sklenikovy-plyn/
"GWP vyjadřuje, jak moc velký skleníkový efekt daná molekula vytváří. Je to index, který tedy porovnává absorpci infračerveného záření jedním kilogramem daného skleníkového plynu oproti absorpci IČ záření oxidem uhličitým o stejné hmotnosti. Zároveň se zde zohledňuje i doba setrvání emitovaného plynu v atmosféře. Výslednou jednotkou je tedy kg CO2 ekvivalent pro zjednodušení interpretace souhrnu vlivu emisí.
GWP se nejčastěji vyjadřuje v časovém měřítku 100 let, nicméně hodnota oxidu uhličitého je vždy 1, ať už zohledňujeme dobu jakoukoliv a mění se dle výpočtu pouze hodnoty ostatních emisí.
U methanu v časovém horizontu 100 let vychází, že jeho GWP je v rozmezí 28-36 kg CO2 ekv."

Závěr nemám žádný. Srovnání účinků CO2 a CH4 se liší. Takže lišit se musí i efekty lesa vázajícího skleníkové plyny a uvolňující skleníkové plyny. A to nemluvím o tom, že unikající CH4 má v atmosféře životnost myslím 15 let, oxiduje se na CO2.

Odpovědět


Re: Re: neutralita klimaxového společenstva

Karel Vobornik,2021-09-09 11:57:54

Německá média v čele s magazínem Focus a deníkem Handelsblatt se dostala k zatím internímu materiálu německé vlády „Projektionsbericht“, který konstatuje, že Německo výrazně zaostává za vlastními klimatickými cíli i Pařížskou dohodou o klimatu. Projektionsbericht zveřejňuje německá vláda každé dva roky.

Odpovědět


Re: Re: neutralita klimaxového společenstva

Jan Pexa,2021-09-09 14:47:10

Treba to pocitaji tak, ze ve spektru, kde CO2 funguje jako sklenikovy plyn take funguje vodni para. takze metan muze byt klidne i 1000x uccinejsi nez CO2:)

Koncentrace metanu v atmosfere je stejne velmi mala a dlouho tam nevydrzi... takze ani s tou 100x vetsi ucinnosti toho moc nezmuze...

Odpovědět


Re: Re: Re: neutralita klimaxového společenstva

Florian Stanislav,2021-09-09 21:07:33

Ne. Vodní pára ve spektru překrývá mnohé plyny, ale slabě u tzv. okna vodních par, kde právě probíhá vyzařování IR záření Země (pro zhruba 15°C je to kolem 10 mikrometrů). Viz.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny.
Ne. Methan v atmosféře nevydrží, ale stále vzniká nový a konc. CH4 mírně roste na asi 1750 ppb.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz