To, že fyzicky přitažlivější osoby mají u opačného pohlaví, někdy i stejného, větší úspěch, je tak nějak samo sebou. Jenže ti hezčí jsou tak nějak úspěšnější všeobecně a je to znát i na jejich příjmech. Zkoumat takovou souvislost vědecky naráží na problém, jak krásu kvantifikovat. Dřívější studie to většinou obcházely tím, že v nich hlavní roli hrál hmotnostní index (BMI) a jemu podobné a fyzický vzhled ohodnocovaly pomocí subjektivních názorů na základě průzkumů.
Tentokrát se podíváme, jak se hodnocením krásy poprali v americké studii dva výzkumníci s neamericky znějícími jmény: Suyong Song a Stephen Baek.
Výhodou jejich spolupráce bylo, že Baek je odborník na ergonomii se zkušenostmi s analýzou a modelováním tvarů lidských těl pro inženýrské aplikace a praxí produktového a oděvního dizajnéra. Hodilo se to, protože problém krásy je v tom, že nejde o euklidovský prostor v němž lze zavést metriku.
Ve studii se praví, že k začlenění dat (nemajících žádné triviální mřížkové zastoupení) do statistických analýz využití grafického autoenkodéru. V podstatě jde o programové "udělátko", které umí komunikovat s trojrozměrnými grafickými daty.
Song, druhý z dvojice autorů studie, přinesl do spolupráce zkušenost s ekonomickými modely trpícími chybou měření a vykazování souvislostí. Výsledkem toho, čemu se také někdy říká „hluboké strojové učení“, se jmenovaným podařilo neeuklidovská data začlenit do ekonomických analýz. Jako vstupní data použili vědci dvě starší studie při nichž se osoby skenovaly (americko-evropskou antropologickou studii z roku 2002 a studii CAESAR). Pak už jen stačilo zjistit, zda existuje nějaká souvislost s rozsáhlými demografickými údaji.
Co tedy zjistili?
Nejspíš budete zklamáni. Žádný ideál krásy jejich strojové počítání nevydalo. Co ale prokázali, že fyzický vzhled se socioekonomickými proměnnými souvisí. Laicky řečeno, že hezcí lidé si na živobytí vydělávají snáz a jejich příjmy jsou vyšší. To je svým způsobem logické a také to již naznačovaly i dřívější studie.
Zdálo by se tedy, že naše dvojice jen "objevila Ameriku", ale není tomu tak. Naopak zamotali hlavu všem dřívějším autorům, kteří kdy co v minulosti publikovali a svá tvrzení opírali o „krásu“ smrsknutou do BMI a několika málo dalších dat a indexů. Přinesli důkaz, že práce, které nevycházejí z celotělových skenů, jsou zatíženy velkými chybami. Jinými slovy nám tím říkají, zda je vůbec rozumné brát je v potaz.
Závěr
Vztah našeho zevnějšku, ať už mu budeme říkat přitažlivost, krása, proporcionalita, či jakkoliv jinak, není jen o zevnějšku, vyjadřuje toho víc, než si zběžně uvědomujeme. Vypovídá například i o proporcionalitě vnitřních orgánů. Není divu, že zasahuje i do socioekonomiky našich životních poutí. Tentokrát je to poprvé, co se vědcům podařilo „vizualizovat funkce“ – ukázat, na které části těla algoritmus odkazuje a dát je do vztahu se socioekonomickými proměnnými. Jinak řečeno - kvantifikovali kauzální efekty fyzického vzhledu.
Na to, že genetici z jedné naší buňky dovedou vyčíst jakými neduhy trpíme a nebo budeme trpět, jsme si tak nějak zvykli. Teď jim začínají sekundovat systémoví inženýři. Věštění v jejich pojetí bude vypadat následovně: „Naskenuj se a já ti řeknu kolik budeš vydělávat, v jakém prostředí se budeš pohybovat, zda budeš v řídící funkci, …, …“.
Literatura
Suong S. And Baek S.: Body shape matters: Evidence from machine learning on body shape-income relationship, PLOS ONE (2021). DOI: 10.1371/journal.pone.0254785
Nemocné ženy jsou atraktivnější
Autor: Josef Pazdera (01.10.2012)
Přitažliví muži „nevidí“ neatraktivní ženy
Autor: Petr Houdek (11.12.2013)
Nejprve pomačkat a až pak embryo přenášet do matky
Autor: Josef Pazdera (29.02.2016)
Nemocní samečci jsou atraktivnější
Autor: Josef Pazdera (12.03.2016)
Vědci odhalují geny lidské krásy
Autor: Josef Pazdera (05.04.2019)
Diskuze:
Když někdo
Tomáš Novák,2021-09-05 16:11:05
...vypadá jako Eva Perkausová, je úspěch zaručen :-)
Zamena souvislosti
Petr Bartoš,2021-09-05 12:15:23
Myslim, ze klidne muze jit o skolackou zamenu priciny a nasledku. Co tim chci rict, ze naprosta vetsina lidi je vicemene prumerna. Tedy neni nijak zasadne hezci nez jini. Ten rozdil je v tom jak o sebe tito lide pecuji. Co jedi, jak cvici a jak se oblekaji a vystupuji navenek. To je dano jejich povahou, sebevedomim a cilevedomosti. Tito cilevedomi lide o sebe pecuji a tak se nam zdaji hezci. No a je logicke, ze stejne jako pecuji o sve telo, tak pecuji i o svou karieru. Takze jsou uspesnejsi i v profesnim zivote. Ale neni to zpusobeno jejich zjevem, ale jejich zjev i kariera jsou zavisle na jejich povaze.
Re: Zamena souvislosti
Eva M,2021-09-05 20:52:53
/pamatuji si z jakési dávno čtené tiskoviny, že Kungové údajně nechápou, jak může být někdo považován za ošklivého - když se ozdobí, bude hezký...
:) možná si ale jen nerozuměli se zapisujícím.../
Re: Zamena souvislosti
Tom M,2021-09-08 12:09:41
Pokud jsou zkrášlující výrobky dostupné všem a naprostá většina vypadá průměrně. Pak by i "průměrně vypadající lidé" mohli dosahovat na prémii za krásu právě používáním zkrášlujících výrobků.
Jenže krása, proporcionalita vypovídá i o tvaru a velikosti našich vnitřních orgánů, tedy prémii za krásu dostanou jen někteří.
Re: Zamena souvislosti
Tom M,2021-09-08 12:49:53
V západních zemích je modeling, herectví a pár dalších oborů, kde je fyzická krása důležitá jediná možnost, jak si v "teen" věku vydělat slušné peníze.
Tedy je pak jen logické, že tito lidé pak ve svém prvním zaměstnání ve svých dvacátých letech už budou znát svou hodnotu - takto nějak bych si vysvětlovat "prémii za krásu".
otazka
Pavel Ondrejovic,2021-09-04 14:33:28
co je: "mnozina nemajuca euklidovsku strukturu"?
Re: otazka
Josef Pazdera,2021-09-04 15:55:30
To, jak vnímáme krásu, není dvojrozměrné a jde o strukturu (prostor) v němž nelze zavést veličinu, kterou nazýváme metrika.
Re: Re: otazka
Pavel Ondrejovic,2021-09-04 17:19:39
vdaka.
Intuitivne sa mi zda zrejme, ze krasa, ako taka, ma hodnoty ktore nie su porovnatelne a tym padom ma miatla myslienka, ze niekto citi potrebu zdoraznit nieco take zdoraznit :).
Re: otazka
Petr Bravenec,2021-09-05 12:06:59
Já myslím, že v článku jde u pojmu "eukleidovská data" o neporozumění nebo jiný informační šum. V oboru AI lze na všechna data pohlížet jako na eukleidovská, význam má pak až algoritmus "výpočet vzdálenosti v eukleidovském prostoru" (pythagorova věta ve 2D). Tento algoritmus je použitelný na libovolný počet rozměrů, ale u většího počtu rozměrů už to nemusí vyhovovat. Pro výpočet vzdálenosti se proto používají i jiné algoritmy - cosine distance, manhattan a další. Vzdáleností se zde rozumí: "jak moc si jsou dva objekty v N rozměrech podobné".
U autoencodéru bývá postup jiný. Autoencodér jsou dvě neuronové sítě za sebou. Jedna komprimuje (ztrátově) vstupní data do méně rozměrové formy, druhá síť za ní se snaží zrekonstruovat data do původní podoby. Jak se rekonstrukce podařila se dá jednoduše vyčíslit jako rozdíl mezi vstupem a výstupem (například jako střední kvadratická chyba).
Autoencodéru mohli v tomto případě předhodit spousty obrázků hezkých, úspěšných lidí a netrénovat neuronovou síť na takto vybrané množině vstupních dat.
Když se autoencodéru předhodí data někoho škaredého, autoencodér si s tím neví moc rady a z komprimované formy (uprostřed mezi sítěmi) vyrobí člověka hezkého. Porovnáním se vstupem se jednoduše spočítá (klidně i jako jedno číslo), jak moc se ten škaredý člověk liší od těch hezkých, které autoencodér zná.
Původní zdroj jsem nečetl, ve skutečnosti to bude asi složitější. Popsal jsem pouze typické použití autoencodéru.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce