Pandemický stealth koronavirus otřásl světem. A nejspíš s tím ještě úplně neskončil. Ztráty na životech a škody jsou značné. Až bude konec, tak si můžeme být prakticky jistí, že to nebylo naposledy. Pandemie prostě jsou součástí života našeho druhu na téhle planetě. Tudíž každého zajímá, kdy se něco podobně hrozného může opakovat.
Nelehkého úkolu odhadnout intenzitu a frekvenci velkých pandemií se chopil mezinárodní tým odborníků v čele s Marcem Maranim z italské Università degli Studi di Padova (UNIPD). Nejprve s pomocí pokročilých statistických metod analyzovali historii minulých pandemií a jejich intenzitu. Poté odvodili, s jakou pravděpodobností se objeví další pandemie srovnatelná s covidem-19. Použili k tomu modelování s Paretovým rozdělením, které je založeno na spojitém rozdělení pravděpodobností na nekonečném intervalu.
Jak uvádí člen badatelského týmu William Pan z americké Duke University, oproti mnohým očekáváním zjistili, že nová masivní pandemie, jako je covid-19 nebo třeba „španělská“ chřipka, se může objevit s relativně velkou pravděpodobností. Jinak řečeno, nejsou tak vzácné, jak si řada lidí myslí.
Z jejich výsledků vyplývá, že pandemie typu covid-19 se jednotlivých letech může objevit s pravděpodobností cca 2 procenta. Ta pravděpodobnost se navíc nabaluje, takže člověk, který se narodil v roce 2000, měl dodneška šanci zažít velkou pandemii s pravděpodobností 38 procent. A jak víme, bohužel mu to vyšlo. Podle autorů studie je víceméně jasné, že další pandemie je jen otázkou času. Je na nás, abychom se na to v rámci možností připravili.
Marani s kolegy zpracovali historické záznamy o pandemiích od roku 1600. Zahrnuli celkem 476 zdokumentovaných pandemií, přičemž zhruba u poloviny z nich přibližně známe počet obětí. Z analýz byly vyloučeny infekce, které jsou v současnosti aktivní, např. covid-19, HIV nebo malárie.
Badatelé zjistili, že velké pandemie se vyskytují s relativně velkou pravděpodobností. Dosavadní analýzy tento fakt nezachytily, podle autorů studie především kvůli krátkému časovému úseku s použitelnými záznamy o pandemiích a méně vhodným statistickým metodám. Zmíněná nemalá pravděpodobnost bude navíc do budoucna narůstat, protože kvůli změnám v prostředí a narůstajícím lidským populacím se častěji objevují případy zoonotických přenosů infekcí mezi zvířecími hostiteli a lidmi.
Podle Pana se jasně ukazuje význam včasných zásahů proti novým infekcím, které jsou těsně spojené s kvalitním monitorováním infekcí u zvířat i mezi lidmi, jak na lokální, tak i na globální úrovni. Studie Maraniho týmu je dalším z řady varování, že se už teď musíme připravovat na budoucí pandemii. Snad dopadneme lépe než s covidem-19.
Literatura
Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Nová pandemie by podle expertů mohla pobít desítky milionů lidí
Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2019)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo
Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)
Východní Asii zasáhla před 25 tisíci let pandemie dávného koronaviru
Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2021)
Diskuze: