„Nelíbí se ti tvé geny? Tak si je přepiš!“ vzkazuje huseníček Thalův.

Tabulky s Mendelovými zákony se otřásly v základech. Kde že by platilo, že potomek dědí kombinaci vloh svých rodičů! Alespoň huseníček Thalův si umí zděděnou DNA přepsat do stavu, který se mu více líbí. Zjistil to tým Roberta Pruitta z Pardue University ve West Lafayette při studiu huseníčků nesoucích mutaci na obou kopiích genu označovaného jako HOTHEAD. Takto postižené rostliny mají srostlé květní lístky a další součásti květu. Jenže 10% rostlin, které zdědí dvě kopie mutovaného genu má květy normální.

Detailní genetické analýzy odhalily, že rostliny jsou s to přepsat mutovanou DNA na jednom nebo i na obou genech. Nahradí poškozený úsek úsekem normálním. Podobná „rekonstrukce“ byla zjištěna i u jiných mutovaných genů.
„To bylo teda překvapení, to vám řeknu,“ komentuje objev Pruitt.

Zvětšit obrázek

Robert Pruitt – mýlí se nebo ne?

„Je to proces, o kterém neměl nikdo ani tušení,“ řekl pro časopis Nature německý genetik Detlef Weigel.

Vysvětlení se pro „generálku“ poškozeného genu hledá jen těžko. Rostlina musí mít někde uloženu sekvenci nepoškozeného genu. Jen tak může vědět, jak gen spravit. Snad má někde v genomu schovanou náhradní kopii postiženého genu. Ale to se zdá skoro vyloučené, protože rostliny umějí opravovat i geny, které nemají v DNA „rezervu“ nebo velmi podobné „dvojníky“. Pruitt dává přednost představě, podle které rostlina dědí nejen DNA od rodičů, ale i RNA od zástupců dávných generací. Ta se předává jako jakýsi „nouzový výkres“ pro případnou správku genů. Tuto RNA by rostliny předávaly v pylu a semenech dalším generacím.

„To je nejpravděpodobnější vysvětlení,“ souhlasí Weigel.

Milý Johane Řehoři, prý na tvých zákonech zase něco neplatí.

Podle Pruitta se korekce narušených genů projevuje i v přirozených podmínkách, ale stává se to jen velmi vzácně. Nejspíše se korekce genu uplatní v situacích, kdy je DNA poškozena v důsledku silného stresu buněk. Jde tedy o mechanismus, který pomáhá přežít kritická období, např. sucho. V takových podmínkách rostlina kontroluje vlastní dědičnou informaci podle „záložní dokumentace“ zděděné v podobě RNA od předků, kteří žili v lepších podmínkách. Zatím se tato teorie intenzivně testuje.

Opravný mechanismus mutací by mohl vysvětlit i vzácné případy dětí, které musely od obou rodičů zdědit poškozené geny a přesto jsou dědičným defektem postiženy jen velmi lehce nebo vůbec ne. Co by znamenal objev přirozených genových oprav pro humánní medicínu, není jistě třeba příliš rozvádět.

Zatím ale Pruitt očekává, že většina genetiků prohlásí výsledky jeho výzkumů za blbost.
„Bezprostřední reakce je jasná,“ říká Weigel. „Lidé budou tvrdit, že Pruitt udělal chybu. Ale já si to nemyslím.“

Pramen: Nature

Citlivé aparatury zachytily slabou seismickou činnost v okolí místa posledního odpočinku velkého moravského vědce. Zlé jazyky tvrdí, že se prý Mendel obrací v hrobě.