Naše tělo si za normálních podmínek udržuje konstantní teplotu 35,8 - 37°C. Pro svlečeného člověka v klidových podmínkách je ideální teplota vzduchu 28°C. Jakmile ale začneme pracovat, nebo sportovat, zvláště při extrémních podmínkách, teplota nám stoupá a tělo musí zapnout termoregulaci. Orgánem s funkcí termostatu je hypotalamus. Signály dostává od receptorů v kůži. Pro teplo jich máme asi třicet tisíc a pro chlad osmkrát víc. K vlastní regulaci pak dochází prostřednictvím reflexů. Je to důležitý mechanismus, neboť na teplotě těla závisí všechny biochemické pochody a pochopitelně i naše výkonnost a také jak komfortně se cítíme.
Tým vědců z laboratoře optoelektroniky (HUST), spolu s kolegy z dalších sedmi čínských institucí vyrobil tkaninu z mikrovláken, která nositele ochlazuje. Výsledky výzkumu a testů přináší nejnovější číslo časopisu Science. Tkanina se vyznačuje vynikající mechanickou pevností, vodě odolností a přitom je prodyšná, což z ní činí ideální materiál pro komerční oděvnictví. Tkanina má vysokou emisivitu (94,5 %) a odrazivost ve slunečním spektru 92,4 %. Přeloženo do lidštiny: Když z ní ušili vesty, přičemž jedna strana byla z bavlny, druhá z vyvinutého materiálu, tak dobrovolníci chodící na slunci měli pokožku na straně nového materiálu téměř o 5 stupňů Celsia chladnější.
Čím, že vědci takové pohody docílili?
Navázali na dřívější poznatky jiné party Číňanů s transparentními polyetylénovými (nanoPE) vlákny a ještě je vylepšili. U novinky jde o tři efekty, které „chladí“. Jednak způsob tkaní, který dělá látku vysoce prodyšnou. Vlákna jsou navíc vylepšena o nanočástice oxidu titaničitého (běloby), která zvyšuje odrazivost. Třetím do mariáše je přidání kyseliny polymléčné do polymerních vláken, aby jak vědci píší, materiál emitoval MIR. V podstatě jde o využití efektu objeveného sirem Williamem Herschelem, který už před dvěma sty lety prokázal existenci neviditelného záření ve spektru s nižší energií než červené světlo. Dnes tomu říkáme elektromagnetické záření s vlnovými délkami delšími než viditelné světlo, nebo lidově také infračervené světlo. Naše tělo v těchto vlnových délkách intenzivně vyzařuje a takto vyprodukované teplo nám z velké části pod oděvem zůstává. Klasické tkaniny totiž tepelné infračervené záření do prostředí převádějí jen minimálně.
Literatura
Shaoning Zeng et al, Hierarchical-morphology metafabric for scalable passive daytime radiative cooling, Science (2021). DOI: 10.1126/science.abi5484
Po-Chun Hsu, et al.: A dual-mode textile for human body radiative heating and cooling. Sci Adv . 2017 Nov 10;3(11):e1700895.PMCID: PMC5688747. DOI: 10.1126/sciadv.1700895
Teplota mozku
Autor: Josef Pazdera (02.06.2021)
RNA termosenzory aneb Když je nám horečka k ničemu
Autor: Josef Pazdera (21.06.2021)
Diskuze:
UHMWPE dloužená nanovlákna jsou úspěšně používána v balistických ochranách a jako moderátor vysokoenergetického neutronového záření. Proto onen podivný patentovaný název: „Dual mode - textile“ (použitelný při postupu i ústupu).
Josef Hrncirik,2021-07-12 09:38:31
Otázka
D. Hruška,2021-07-10 22:00:47
Proti "běžnému" horku do 35°C to asi fugnuje dobře. Co se ale stane, když teplota okolí bude vyšší než teplota lidského těla? Typicky někde na rozpálené ulici v subtropickém pásu, kde teploty často převyšují 40°C? Nebude naopak oděv s vysokou účinností pohlcovat infračervené záření z okolí a ohřívat toho, kdo jej nosí?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
