Původce SARS (2006). Kredit: CDC/Mary Ng Mah Lee, National University of Singapore, Wikimedia Commons.

Píše se rok 2003. Západ fascinovaně sleduje podivuhodnou módu roušek, která se objevila v Asii jako reakce na nové virové onemocnění dýchacích cest, jenž vstoupilo do dějin jako SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome). Jeho původcem je koronavirus, virus z do té doby jen okrajově známé skupiny RNA virů, který se dnes označuje jako SARS-CoV. SARS tehdy duní v headlinech médií po celém světě. Na letištích jsou instalovány teploměry, které se vcelku osvědčují jako detektory nemocných. Onemocní přes 8 tisíc lidí a 774 z nich zemře.

Peter Daszak (2017). Kredit: Uppsala Health Summit / Wikimedia Commons.

Mikropandemie SARS ještě doznívá v roce 2004 a pak virus SARS-CoV mizí z radaru. Odborníci se od samotného počátku snaží odhalit původ viru, ale je to komplikované. Nemoc pochází z komunistické Číny, která – jak je jejím zvykem – úplně všechno zamlžuje a co se týká zdravotnictví, tak trojnásobně. Objevuje se spousta divokých hoaxů. Nicméně, od počátku je víceméně jasné, že jde o zoonotickou infekci, tedy o přenos mezi zvířetem a člověkem. Zpočátku padne podezření na oviječe, roztomilé plodožravé šelmičky z příbuzenstva cibetek. Vzápětí jich je v čínské provincii Kuang-tung, odkud SARS zřejmě pocházel, více než deset tisíc pobito. Virus je pak objeven i v psících mývalovitých, jezevcích rodu Melogale a domácích kočkách. V roce 2005 jsou v čínských netopýrech nalezeny koronaviry, které jsou původci SARS blízké a netopýři se postupně stávají hlavními podezřelými. Detailní původ SARS ale v té době stále není úplně jasný.

Uplyne více než desetiletí. Lovec koronavirů Peter Daszak, který ještě netuší, že za tři roky bude jedním z nejznámějších virologů světa, společně s týmem čínských vědců v roce 2017 v časopise PLoS Pathogens zveřejňuje objev řady sekvencí koronaviru v jedné jeskyni v jihočínské provincii Jün-nan, kterou obývá více druhů vrápenců. Sekvence koronavirů vrápenců v této jeskyni obsahují úplně všechny stavební bloky, z nichž je možné poskládat původce SARS, tedy virus SARS-CoV. Stále to není rozluštění konkrétního přenosu původce SARS na člověka, což platí dodnes, tedy téměř 20 let od doby SARS. Ale od té doby se bere za prokázané, že SARS přišel z netopýrů, ať už k přeskoku na člověka došlo jakkoliv, přímo od netopýra nebo přes nějaké další zvíře. Podobná situace není vůbec výjimečná. Ve skutečnosti u celé řady virových onemocnění víme, že jsou zoonotického původu, ale nevíme, jak konkrétně přeskočily na člověka.

Edward Holmes. Kredit: University of Sydney.

Teď se píše rok 2021. Je to teprve rok a půl, co se objevil lstivý příbuzný SARSu – covid-19. Všichni čekali, že to bude SARS číslo 2 a na letištích se opět instalovaly teploměry. Jenomže covid je covid a teploměry tentokrát nefungovaly, protože covid-19 z části šíří lidé před propuknutím znatelných příznaků, včetně teploty. Je z toho globální pandemie, která si doposud vyžádala přes 4 miliony mrtvých a tento počet určitě nebude konečný.

V těchto dnech vyšla v podobě preprintu na platformě Zenodo pěkná souhrnná studie o původu pandemického koronaviru SARS-CoV-2, od Edwarda Holmese z University of Sydney a řady dalších věhlasných virologů, včetně Angely Rasmussen a Kristiana Andersena. Detailně shrnují dosavadní znalosti a doklady, které máme k dispozici o původu proklínaného viru. V porovnání se SARS jsme na tom po roce a půl od začátku pandemie mnohem lépe. Víme spoustu věcí.

Autoři studie pečlivě hodnotí poznatky a dospívají k jednoznačnému závěru, který je stále stejný již od ledna 2020. SARS-CoV-2 pochází z netopýrů, tedy z vrápenců, u nichž neustále probíhá bouřlivá a pro lidstvo nebezpečná evoluce koronaviru. Štěstěna se od nás tentokrát odvrátila a evoluční náhoda upekla hodně dobrý a úspěšný virus, který nás zpočátku přelstil. Badatelé snášejí hromadu důkazů pro to, že SARS-CoV-2 je normální přírodní virus, který se objevil a šířil podobně, jako koronaviry před ním. V jeho sekvenci ani struktuře není zhola nic, co by naznačovalo umělý původ. Stejně tak nic nenaznačuje, že by přírodní SARS-CoV-2 unikl z laboratoře. To sice není vidět na jeho sekvenci, ale vylučuje to množství dalších dostupných indicií. Sebevětší hora hoaxů s tím nic nesvede. Že neznáme přesný moment a způsob nakažení prvního člověka není žádné neštěstí. Naopak, jak ukazuje velmi podobný případ SARS, je to normální situace, která by nás neměla rozhazovat.

Pohádky o laboratořích by byly za normálních okolností neškodným folklórem. V tomto případě ale škodí tím, že rozptylují naši pozornost. Příští zoonotické infekci koronaviru nezabráníme tím, že si budeme špitat o laboratořích a spiknutích. Musíme hlídat netopýry, plošně sledovat koronaviry a další viry, které se v nich nacházejí a doufat, že budeme mít více štěstí než se SARS a covidem-19. Můžeme vzít jed na to, že se zase nějaký nebezpečný koronavirus objeví. Je to jen otázkou času.

Literatura

PLoS Pathogens 13: e1006698.

Zenodo (preprint) 7. 7. 2021.