Každé čtyři roky obdivujeme nejlepší sportovce na olympijských hrách. Také letos, vzhledem k pandemii o rok později, budeme sledovat skvělé výkony na olympijských stadionech a dalších sportovištích. V japonském Tokiu budeme mít možnost vidět sprintery, běhající stometrovou trať pod 10 vteřin, dálkaře létající výrazně přes osm metrů daleko nebo plavce, kteří proráží vodu rychlostí přesahující 8 kilometrů v hodině. Tyto výkony jsou nepochybně úžasné a zcela vzdálené možnostem běžných „smrtelníků“. Přesto ani ti nejlepší atleti, plavci či jiní lidští sportovci nemohou konkurovat „specialistům“ ze zvířecí říše. Člověk je jistě rekordmanem ve všestrannosti, ale v jednotlivých disciplínách by „dostal na frak“ nejen od známých sportovců jako je gepard, mečoun či klokan, ale dokonce i od takových drobných živočichů, jakým je šváb, pěnodějka nebo třeba blecha (samozřejmě jen teoreticky a ve správném velikostním poměru). Pojďme se tedy podívat, jak by dopadlo klání mezi přeborníky našeho druhu a šampióny, které by proti nim postavila příroda.
Rychlost
Atletika zatím nepoznala rychlejšího člověka, než byl jamajský sprinter Usain Bolt (*1986). V roce 2009 zaběhl tento karibský rychlík stometrový sprint v čase nového světového rekordu 9,58 sekundy a přitom dosáhl na nejrychlejším úseku trati rychlosti 44,72 km/h. Tento údaj je tak nejvyšší zaznamenanou rychlostí běžícího člověka a je jistě víc než úctyhodný. Co je to ale proti nejrychlejšímu běžci v živočišné říši, kterým je africká kočkovitá šelma gepard štíhlý (Acinonyx jubatus). Jako jediná dnes žijící kočka nemá gepard zatažitelné drápy, ty mu pak v běhu slouží jako hřebíky treter lidským běžcům. Štíhlé a pružné tělo umožňuje gepardovi dosáhnout na vzdálenostech kratších než 500 metrů rychlosti kolem 110 km/h, je tedy asi 2,5 krát rychlejší než Bolt. Při jednom nedávném pokusu zaběhla gepardí samice Sarah ze Zoologické zahrady v Cincinnati stometrovou vzdálenost za 6,13 sekundy, tedy o celou třetinu rychleji než aktuální světový rekordman, a to si vlastně jen hrála. Teoreticky by gepardi mohli urazit tuto pomyslnou trať za pouhé 4 vteřiny. Na trati 200 metrů by gepard probíhal cílem v čase kolem 8 až 10 sekund, zatímco Boltův platný světový rekord zastavil stopky „až“ na hodnotě 19,19 sekundy.
Poslední olympijskou tratí, kde by kočkovitá šelma doslova zesměšnila lidské přeborníky, by byla čtyřstovka, považovaná za nejdelší sprint. Gepardovi k jejímu překonání stačí zhruba 16 vteřin, jihoafrický sprinter Wayde van Niekerk (*1992) potřeboval v roce 2016 přesně 43,03 sekundy. I světový rekordman by tedy ve chvíli gepardova doběhu nebyl dále než zhruba na 150. metru trati. V případě středních tratí, které začínají během na 800 metrů, by již gepard svoji maximální rychlost neudržel (a pokud by se o to snažil, mohl by zemřít na přehřátí organismu). Za zmínku nicméně stojí ještě úžasná schopnost zrychlení geparda, kterému stačí rovné tři vteřiny, aby ze stoje dosáhl rychlosti přesahující sto km/h. Tím hravě překonává i leckterou závodní formuli.
Vůbec nejrychlejšími živočichy v poměru ke své velikosti jsou však někteří brouci z podčeledi svižníků (Cicindelidae). Tito malí dravci dokážou vyvinout rychlost běhu 9 až 13 km/h, což je jako pomalý lidský běh. V poměru k velikosti jejich těla je to však doslova rychlost letadla. Člověk by totiž musel běžet rychlostí až 494 km/h, aby se svižníkům vyrovnal! Také šváb americký (Periplaneta americana) dokáže vyvinout rychlost až 5,4 km/h, což je v poměru k jeho velikosti nějakých 330 km/h! Skutečné přeborníky v běhu tedy nacházíme až mezi bezobratlými.
Vytrvalost
Na středních a dlouhých tratích by příroda dokázala nasadit jiné „borce“. Za geparda by mohl zaskočit severoamerický sudokopytník vidloroh americký (Antilocapra americana), který se mu blíží maximální rychlostí běhu (asi 72 až 88 km/h) ale je podstatně vytrvalejší. Až do vzdálenosti osmi kilometrů údajně dokáže běžet rychlostí kolem 60 km/h, což by znamenalo doslova zničení všech lidských vytrvalců na závodní trati. Člověk je totiž schopen urazit vzdálenosti od 800 metrů do 10 kilometrů maximální průměrnou rychlostí (od nejkratší trati k nejdelší je to 28,5 až 22,9 km/h). Například v běhu na pět kilometrů potřeboval Uganďan Joshua Cheptegei (*1996) v roce 2020 čas 12:35,36 minuty, zatímco vidloroh by byl v cíli zhruba za 5 minut.
Vidloroh by zřejmě porážel vytrvalce i na tratích delších než deset kilometrů, ale na královskou distanci – maratónský běh – by příroda možná nasadila jiné závodníky. Rekordmanem na této 42 195 metrů dlouhé trati je od roku 2018 fenomenální Keňan Eliud Kipčoge (*1984), a to časem 2:01:39 hod. (výkon 1:59:40 hod. z exhibičního závodu není oficiálním rekordem), což představuje průměrnou rychlost 20,8 km/h. V tomto případě by afrického borce deklasoval největší a zároveň nejrychlejší pták současného světa, pštros dvouprstý (Struthio camelus). Nedávno bylo potvrzeno, že tito velcí opeřenci patří mezi nejrychlejší suchozemská zvířata planety, a to dokonce možná hned za gepardem. Některé údaje hovoří o rychlostech až kolem 97 km/h, zajímavější je však pro nás údaj o vytrvalosti pštrosa. Po dobu téměř 30 minut údajně dokáže udržovat rychlost přes 70 km/h. Snadným výpočtem dojdeme k závěru, že pštros by mohl do cíle vzdáleného 42 kilometrů dorazit za méně než tři čtvrtě hodiny. V tu dobu by nejrychlejší lidští maratonci probíhali teprve 15. kilometrem trati. Člověka by v běhu na různé vzdálenosti nicméně porazila i řada dalších obratlovců, například klokan, kůň, zebra, pes, lev a další.
Pružnost
Přesuňme se nyní do sektoru skokanů. Jednou z nejatraktivnějších disciplín v této kategorii je nepochybně skok daleký, který kombinuje schopnost rychlého rozběhu, mocného odrazu a dobrého načasování. Světovým rekordem je již od roku 1991 výkon 895 cm Američana Mikea Powella (*1963). Téměř devítimetrový skok je nepochybně úžasný výkon, přesto by ani zde člověk nedokázal porazit svou čtyřnohou konkurenci. Rekordmanem by mohl být levhart sněžný, zvaný také irbis (Panthera uncia). Tento predátor je schopen skočit za kořistí až do vzdálenosti 14 metrů! Tím přeskočí svoji vlastní délku (nepočítaje ocas) až patnáctinásobně. Člověk dokáže doskočit pouze asi na pětinásobek hodnoty vlastní výšky. Do vzdálenosti vyšší, než kolik činí lidský světový rekord, zřejmě doskočí také vačnatec klokan a další kočkovitá šelma puma americká.
Posledně zmíněná šelma je rekordmanem v další disciplíně – skoku do výšky. Nechme ale nejdřív předvést své schopnosti člověku – kubánský atlet Javier Sotomayor (*1967) se v roce 1993 odrazil ke skoku přes laťku ve výšce 245 cm. Puma americká (Puma concolor) ale dokáže mnohem víc. Rychlostí 72 km/h se nejdříve rozběhne ke skoku do dálky, kde si dvanáctimetrovým letem zajistí stříbrnou medaili za irbisem. Potom už přejde do výškařského sektoru a předvede skok hodný zlata, měřící neuvěřitelných 5,4 metru! Sotomayora zesměšní také africký příbuzný pumy levhart skvrnitý (Panthera pardus), který přibíhá k pomyslné laťce rychlostí 58 km/h a skáče přes ní ve výšce 3,6 metru – s antilopou v tlamě! Zda byl skok regulérní, zde řešit nemusíme, každopádně výkon je to fantastický.
Kočkovité šelmy jsou již unavené, a tak příroda může poslat na závěrečnou skokanskou disciplínu trojskok posledního atleta v záloze – australského klokana rudého (Macropus rufus). Ten nejdříve sleduje záznam rekordního skoku Brita Jonathana Edwardse (*1966) z roku 1995, kdy tento atlet dolétl třemi skoky na značku 18,29 metru. Vačnatý skokan se dokáže rozskákat rychlostí kolem 64 km/h a pak v rychlém sledu předvede tři devítimetrové skoky. Dolétne tedy na značku vzdálenou přibližně 27 metrů a lidského šampiona tak nechává celých 9 metrů za sebou.
Nejlepší skokani ze všech
Také ve skocích jsou však absolutními rekordmany bezobratlí živočichové, zejména pak blechy (řád Siphonaptera) a pěnodějky (řád Hemiptera). Tito drobní tvorové dokážou doskočit zhruba 200krát dál, než kolik činí jejich vlastní délka. Na stadionu by to představovalo odlet ze závodiště a navíc přeskočení celé tribuny. Blecha zvětšená do velikosti člověka by skočila až do výšky 250 metrů a do dálky neuvěřitelných 400 metrů. Ještě lepší výkony pak předvádí pěnodějka, která navíc vykazuje úžasnou odolnost proti přetížení. Vydrží údajně tlak o hodnotě až 400 G, což je zhruba 40krát více, než kolik zvládnou trénovaní piloti stíhaček a astronauti před ztrátou vědomí.
Rychlost ve vodě
Pokud je člověk zahanben zvířecí atletickou konkurencí na souši, pak jej ještě mnohem větší ponížení čeká v plaveckém bazénu. Tvar lidského těla totiž nedává proti rybím specialistům na rychlost prakticky žádnou šanci. Nejrychlejší plavci mezi muži dosahují v krátkém bazénu pozoruhodné rychlostí kolem 8,9 km/h, tedy zhruba rychlé chůze. Co je to však proti plachetníkům (rod Istiophorus) a mečounům (rod Xiphias), kteří brázdí hladiny světových oceánů při rychlostech až kolem 132 km/h! Tím jsou téměř patnáctkrát rychlejší než nejlepší olympijští plavci a vzájemné srovnávání je tak v podstatě bezpředmětné. Jen si to představte: zatímco Američan Caeleb Dressel (*1996) jásá v cíli závodu na 50 metrů v krátkém bazénu po rekordním čase 20,16 sekundy (dosáhl jej v listopadu roku 2020), plachetník dorazil už o téměř 15 vteřin dříve před ním. V případě letmého startu by hydrodynamicky stavěná ryba prolétla tratí dokonce za pouhé 1,6 vteřiny. Mnohem rychlejší než člověk by byli také četní žraloci a ze skupiny savců pak kytovci (například delfíni a kosatky), nezřídka dosahující ve vodě rychlosti přes 50 km/h.
Síla
Nejsilnějším člověkem světa může být gruzínský vzpěrač Laša Talachadze (*1993), který v roce 2019 zvedl nad hlavu činku o váze 264 kilogramů. To je zhruba stejné, jako kdyby uzvedl tři dospělé muže. Mnohem silnější tvorové jsou však velcí a mohutní reprezentanti přírody – zejména pak sloni, nosorožci nebo hroši. Extrémně silní jsou však také velcí primáti, zejména gorily a orangutani. Přesto najdeme i zde rekordmana mezi drobným hmyzem. Přeborníkem je brouk herkules antilský (Dynastes hercules) z podčeledi Dynastinae, žijící na území Střední a Jižní Ameriky. Bylo pozorováno, jak samečci těchto brouků zvedají hlavou předměty až 850krát těžší, než jsou sami. Takový výkon by odpovídal schopnostem běžného muže, zvedajícího nad hlavu například 70 tun těžké dopravní letadlo! Ani při poměřování s těmito brouky by tedy člověk neměl mnoho šancí (samozřejmě jde pouze o jistý myšlenkový experiment – brouk zvětšený do rozměrů člověka by vůbec nemohl žít a rozhodně by neuzvedl tak těžké předměty).
Nepropadejme však depresím z nepříznivé bilance našich skvělých sportovců. Je jisté, že na specialisty ze zvířecí říše v přímém měření sil nikdy stačit nebudeme. Lidskou předností je ale všestrannost, ve které se s námi naopak nemůže měřit žádný jiný tvor. Jen si představte geparda při skoku o tyči nebo třeba klokana ve vrhu koulí. Přinejmenším desetibojaři – mezi nimiž je od roku 2018 světovým rekordmanem Francouz Kévin Mayer (*1992) výkonem 9126 bodů – ve zvířecí říši nemají vůbec žádnou konkurenci. I na neuvěřitelně kvalitní a skvělými sportovci oplývající olympiádě zvířat by se tedy alespoň jednou hrála pomyslná lidská hymna.
Napsáno pro weby OSEL a DinosaurusBlog.
Pozn. aut.: Zmíněné světové rekordy jsou platné ke dni 30. 6. 2021. Text částečně vychází ze staršího článku autora pro již nevycházející časopis Svět.
Diskuze:
Znovu jsem článek přečetl
Jiří Pospíšil,2021-07-05 03:23:04
a opravdu jde o výkon ve vyjmenovaných sportovních disciplínách.
Opakoval jsem myšlenkové experimenty, několikrát je opakoval a vždycky to dopadlo stejně. Jak ve sprintu, tak v maratonu zvíře snadno běželo a uteklo člověku, zejména uteklo z dráhy, takže vždy v vyhrál člověk. Asi jsem ten experiment opakoval málo, takže nemohu vyloučit, že při důsledném opakování mnohokrát by zvíře nahodile i tím cílem při sprintu proběhlo, ale nedrželo dráhu, takže výsledek stejný. Zase diskvalifikace.
Nadhled nenadhled, titulek i úvod článku je jasný a sport má svá pravidla. Samozřejmě, že si umím představit, že trať i cíl určuje to zvíře, ale pak člověku nezbývá, než běžet za ním a to pak činí srovnání nesmyslným. Skoro se pak nedivím některým přispívajícím, že přestože v článku jde vyslovně o výkony v disciplinách, mluví o štvanici. A tou sport přece není.
Re: Znovu jsem článek přečetl
D. Hruška,2021-07-05 11:33:56
Dobrý den, pokud by Vám šlo pouze o běhy, dá se u problém vyřešit u některých zvířat pomocí traséra (stějnou pomoc využívají slepí atleti). U koně nebo u psa by to nebyl problém - prostě přivážete uzdu či vodítko za nějaké vozítko, na kterém pojede trasér. U velké části zvířat by to samozřejmě takto řešit nešlo, ale i ten pes s koněm by stačil na vítězství prakticky ve všech běžeckých disciplínách.
Článku bych vytknul mnoho jiných věcí. Ale fakt, že zvířata si svoje macho choutky realizují jiným způsobem než lidští atleti, jako problém nevidím. Mozek těch zvířat by na ty sportovní disciplíny bez problémů stačil, kdyby však ta zvířata měla důvod v nich soutěžit. Zvířata ale nejsou tak blbá, aby si potřebovala leštit ego tím, že porazila nějakého homo sapiens na dráze.
Jinak mám dojem, že autor ignoruje pravidla vícebojů. Když v pěti diciplínách neuděláte ani bod a v jiných pěti disciplínách uděláte po dvou tisících bodů, dosáhnete platných 10000 bodů. Takže k vítězství není všestrannost nutná. Ani nesouhlasím s tím, že by všestrannost byla největší předností člověka. Například ten desetibojař umí nadprůměrně svých 10 discicplín, ale třeba v maratonu by byl doslova tragickej (většina by měla problém stlačit čas pod 4 hodiny). Stejně tak by byl tragickej maratonec v desetiboji. Natož třeba ve vzpírání, které článek také zmiňuje. Takže tou lidskou sportovní předností je spíše přizpůsobivost než všestrannost.
Hlavními lidskými přednostmi však jsou rozum a zručnost. Díky nim má z člověka většina zvířat oprávněný respekt až strach. Pokud si chce někdo honit ego "vítězstvím" nad zvířaty, ať se věnuje třeba nějakému řemeslu :-)
Desetiboj
Jiří Kocurek,2021-07-02 13:53:56
Postavte desetibojaře v každé disciplíne proti specialistům. Nejspíš nebude mít šanci se ani kvalifikovat do hlavního závodu v jednotlivých disciplínách. Zjistíte, že desetibojař je slabší než deset specialistů pro každou z 10 disciplín. Jeden proti deseti, to je fér...
Pošlete těch 10 specialistů na desetiboj a sečtěte body, ať je to fér.
V běhu ani skoku se velikost nepočítá
Jiří Pospíšil,2021-07-02 02:39:59
Když už jakoby sportovní srovnání, tak rychlost, délka a výška skoku a hotovo. Bez relativizování v poměru k velikosti těla. V těchto sportovních disciplínách se velikost těla prostě nepočítá a hotovo. To, že chvostoskok nedorostl, je jeho problém.
Usmevne horory o zralokoch
Radoslav Porizek,2021-07-01 13:54:54
Co sa tyka rychlosti vo vode, vzdy ma vedia rozosmiat horory so zralokmi, kde zralok pomaaaaaliiickyyy utoci na cloveka, tak max. 15 km/h. Skutocne utoky zralokov v prirode sa odohravaju v zlomku sekundy, pri rychlostiach spominanych v clanku - 50 km/h.
filosofie
Jan Rychlik,2021-07-01 11:41:40
Výhodou filosofie je, že při svých myšlenkových experimentech může vesele ignorovat biologii i fyziku, a tento článek je příklad filosofování, nikoli biologie.
Jinak bychom mohli psát obdobné nesmysly typu "kdyby člověk měl křídla jako rorýs, létal by rychlostí přes tisíc kilometrů za hodinu, protože je desetkrát větší". Zanedbáme základní fyzikální, fyziologické i evolučně biologické záležitosti stejně jako v článku a můžeme vesele žonglovat s čísly.
Re: filosofie
Tomáš Novák,2021-07-01 12:53:12
Evidentně jste článek nepochopil. Je uvedeno, že v případě oněch přirovnání jde pouze o jakýsi myšlenkový experiment, který je užitečný i v případě, že realita je samozřejmě jiná. Srovnání s obratlovci už jsou zcela odpovídající, a to i fyzikálně (konkrétní rychlosti uvedené v km/h to dokládají). Chce to číst s trochou nadhledu ;o)
Re: Re: filosofie
Jan Rychlik,2021-07-02 12:13:55
Nevím, jestli to, že mi nepřipadá užitečný konkrétní myšlenkový experiment, znamená, že ho nechápu, ale budiž. Podívejme se na ta srovnání s obratlovci: pokud máme stejný způsob lokomoce, pak to dává smysl. Pokud používáme zcela jiný způsob lokomoce, pak to smysl zase nedává. Ryba ani kytovec se nepohybuje primárně máváním prsních ploutví, srovnávat její rychlost s plavcem mi připadá zbytečné. Prostě jsem toho názoru, že srovnáváme-li nesrovnatelné, dostáváme zbytečné výsledky.
Re: Re: Re: filosofie
Jan Novák9,2021-07-03 21:47:00
Je to přínosné v tom že to odnaučuje lidi myslet vědecky.
To je potřeba k tomu aby začali věřit fyzikálně nemožným věcem, od toho že elektřina ze sluneční energie je zadarmo a amazonský prales vyrábí kyslík pro celou planetu až po to že je možné zavrhnout fosilní paliva a atomovou energii a nevrátit se civilizačně do 18. století.
K tomu přispívá také udávat výkon v domácnostech a délku ve fotbalových stadionech atd.
Mírně nevhodné foto
Peter Duba,2021-06-30 21:05:06
Chtěl bych upozornit, že současná hyperkorektní doba asi neocení fotku plnou černochů pod nadpisem Zvířecí olympiáda. Mě osobně to nevadí, nevidím v tom rasismus, jen se modlete, aby to neviděli ti hyperkorektní ;-)
Re: Mírně nevhodné foto
Jan Novák9,2021-06-30 21:56:07
To tedy nevím v jaké době žijete. To by mohlo platit před 100 lety. Dnes čím černěji tím líp. Černoch nemůže být rasista ani když chce zabít všechny bílé. Jen Black Lives Matter.
https://www.lawofficer.com/speaker-at-tulsa-rally-tells-armed-crowd-kill-everything-white-in-sight/
https://www.nationalreview.com/2010/08/black-murders-eight-whites-media-blame-whites-dennis-prager/
https://www.foxnews.com/us/indiana-woman-shot-killed-argument-black-lives-matter-supporters
Re: Mírně nevhodné foto
Tomáš Novák,2021-07-01 08:32:42
Prosím, netahejte do tematiky rychlosti běhu geparda a vidloroha politiku ;-) V podstatě s Vámi souhlasím, ale u tohoto článku je to tak trochu off-topic.
Re: Mírně nevhodné foto
Jan Turoň,2021-07-02 21:10:18
Člověk na tom není zas tak špatně: i když skoro 150 černochů dokázalo běžet pod 10 sekund, Christophe Lemaitre to zvládl také. Při maratonu zase skoro vždy vyhraje kůň, ale člověk ho dokázal dvakrát porazit: https://en.wikipedia.org/wiki/Man_versus_Horse_Marathon
Re: Re: Mírně nevhodné foto
D. Hruška,2021-07-02 21:24:25
Ale ti lidé na toho koně museli být dva, jinak by ho nezdolali. Jeden, který běžel a druhý, který koni vyskočil na záda a celou dobu se tam držel, aby kůň nemohl běžet tak rychle :-)
Úsměvné
Oldřich Novák,2021-06-30 18:59:41
Co si matně pamatuji, tak transponovat výkony bez ohledu na velikost je zcestná metoda, jejíž omyl nám vysvětloval už učitel přírodopisu na ZDŠ. Takže nevěřím, že by blecha zvětšená do velikosti člověka skočila do výšky 250 metrů.
Re: Úsměvné
Tomáš Novák,2021-07-01 08:33:33
Autor v článku uvádí, že je to jen myšlenkový experiment, a že to ve skutečnosti samozřejmě takto nefunguje.
Re: Re: Úsměvné
Radoslav Porizek,2021-07-01 13:47:26
V com je prinosny myslienkovy experiment, ktory je fyzikalne nespravny?
Keby sa blcha zvatsila na velkost cloveka, tak by sa dolamala pod vlastnou vahou, nez by stihla vyskocit, ziadnych 250 metrov by sa nekonalo.
Podobne ako ked cez maly potocik sa da polozit obycajna drevena doska ako most. Ale ked sa 100-nasobne zvatsi v kazdom smere, neda sa pouzit ako most cez rieku, dolamala by sa pod vlastnou vahou. Zo skalovanim dlzok by bolo potrebne skalovat aj pevnost, aby to vydrzalo.
A teď prosím naopak
Miroslav Pragl,2021-06-30 17:56:38
Které "běžné" suchozemské zvíře člověk nedokáže uštvat k smrti nebo k totálnímu vyčerpání štvané zvěře?
MP
Re: A teď prosím naopak
Tomáš Novák,2021-07-01 08:34:19
Myslíte, jako samotný člověk, běžící po svých? Tak je pravda, že Sanové něco podobného dokážou, ale jinak...
Re: Re: A teď prosím naopak
Radoslav Porizek,2021-07-01 13:36:36
Samotny priemerny nevysportovany clovek si moze v prirode ulovit napriklad zajaca holymi rukami tym, ze bude za nim behat, az kym ho neustve.
Technika pohybu po dvoch nohach je efektivnejsia ako po styroch. Preto na maratonske behy musel byt nasadeny dvojnohy pstros, pretoze clovek bude mat lepsi cas nez lubovolne zviera pohybujuce sa po styroch.
Clanok sa snazi trochu tendecne vykreslit situaciu: slaby clovek, silne zvierata. Pritom na prekonavanie velkych vzdialenosti v oblastiach rozpalenych Slnkom po zemi (Afrika, odkial pochadza), asi nebude mat rovnocenneho konkurenta.
Re: Re: Re: A teď prosím naopak
D. Hruška,2021-07-01 15:48:35
Technika běhu po dvou nohách je podle Vás efektivnější v čem? Efektivita při rychlém běhu je nejvíce ovlivněna hmotností končetin a vzdáleností jejich těžiště od trupu (čím je těžiště dále od trupu, tím je efektivita nižší). Při každém kroku musíte nohu zbrzdit na 0km/h a následně ji udělit rychlost větší než je samotná rychlost běhu. Část této energie lze recyklovat díky pružnosti šlach a svalů, ale velká část se bez užitku zmaří. Gepard, pštros, kůň nebo vlk/pes mají těžiště končetin blízko k tělu. Lidská noha pro rychlý běh vůbec není optimalizovaná a výkony tomu odpovídají.
Další věc, která ovlivňuje efektivitu běhu, je, kolik % tělesné hmotnosti uvádí tělo v pohyb, zatímco se zbytek těla jen pohodlně nechá nést. V tomto člověk také není vůbec efektivní. Veškerá hmota od pasu výše k pohybu prakticky nepřispívá (jen vyvažuje). Naopak čtyřnozí sprinteři využívají k běhu celý trup.
Člověk má u vytrvalostních běhů jednu velmi specifickou výhodu. Tou je pocení. Díky pocení je člověk schopný v horkém klimatu uštvat většinu čtyřnohých zvířat.
Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
Radoslav Porizek,2021-07-01 22:27:04
Efektivita nie je najviac ovlyvnena hmothostou koncatin, ale samotnym principom pohybu. Z merani na simpanzoch podobneho vzrastu vyplyva, ze chodza po dvoch nohach je az 4-nasobne (!!!) efektivnejsia ako po styroch, vid. https://www.newscientist.com/article/dn12269-walking-on-two-feet-was-an-energy-saving-step/
Zatial co princip pohybu na styroch nohach je tahanie/tlacenie koncatinou do smeru pohybu, princip pohybu na dvoch nohach je "padanie", napodobujuce pohyb kolesa. Predstavte si koleso, ktore sa na kraji trochu nadvihne a skotula sa dole. Zatial co jedna noha je na mieste, kde sa koleso kotula po povrchu, druha noha "nadvihuje koleso" a uvadza ho do pohybu.
Pstros je jasny, ale celkom by ma zaujimalo, ako v maratone s clovekom dopadol kon, vlk alebo gepard - nenechajme sa mylit kratkodobymi rychlostami, ktore su schopne vyvinut.
Ja si myslim, ze na dobrom terene je clovek schopny ustvat vacsinu (ak nie vsetky) stvornohych zvierat bez ohladu na teplotu, pretoze pouziva 4-nasobne efektivnejsi sposob pohybu.
Re: Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
D. Hruška,2021-07-01 23:10:16
1. záměrně píšu o RYCHLÉM běhu, vy píšete o chůzi. Kinetická energie roste s druhou mocninou rychlosti, proto při nízké rychlosti hraje hmotnost končetin jen malou roli.
2. Řešit efektivitu chůze lidoopa, jehož fyziologie je optimalizovaná pro šplhání je z hlediska tématu bezpředmětné. To můžete rovnou argumentovat, že člověk po čtyřech běhá pomaleji než po dvou.
3. V maratonském běhu by kůň i vlk/pes člověka v běžných podmínkách bez problémů porazili. V horku by trénovaný člověk dokázal psa porazit, protože pes by se přehřál. Nad gepardem by zvítězil člověk, protože kočkovité šelmy jsou úzce specializované na sprinty.
https://www.i-endurance.cz/l/jednoduchy-clanek8/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlk_obecn%C3%BD#V%C3%BDkony
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
Radoslav Porizek,2021-07-02 01:52:47
1. Pri rychlom behu na kratke vzdialenosti ale nejde o efektivitu ale vybusnost. Cim vacsia vzdialenost, tym viacej sa prejavi efektivita a tym viac vyhrava clovek.
2. A ake zviera by teda bolo optimalne na porovnanie? Pokial chcem porovnat len principy pohybu, musi byt vzrast co najviac podobny. Ti vedci asi mali racionalny dovod, preco do porovnavacej studie vybrali simpanza ( https://www.newscientist.com/article/dn12269-walking-on-two-feet-was-an-energy-saving-step/ ) .
3.V tej wiki sa pise, ze zaznamenane maximum vlka (rozumej pri jeho najoptimalnejsich podmienkach) je 200 km za den. Clovek ma za 24 hodin 300 km. To nevyzera na "bez problemu porazil". V clanku o konovi chyba klucovy udaj o vzdialenosti, pri ktorej sa porovnavaju rychlosti.
Priklonil by som sa skor k tomu, co pise pan Miroslav Pragl dole, ze clovek je na kratsie vzdialenosti pomalsi (mozno aj do tych 20-40 km) , ale po urcitom case uz zacne ziskavat navrch a nakoniec zviera dokaze ustvat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
D. Hruška,2021-07-02 12:58:56
Máte naprostou pravdu. Vlk měl každých pár kilometrů občerstvovací stanici, kde mohl doplnit vodu a karbohydráty. A běžel prakticky bez překážek a bez převýšení. Navíc vlci běhají na dlouhé vzdálenosti čistě s motivací dosáhnout maximálních výsledků a překonávat rekordy. Narozdíl od lidí, kteří těch 200-300km/den běhají například proto, že chtějí navštívit rodiče v jiné části republiky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
Radoslav Porizek,2021-07-02 16:53:16
Ja za to nemozem, ze ste napisali "bez problémů porazili", clovek za den ubehne o polovicu viac ako vlk.
"bez problémů porazili" nebude platit ani pre kona, pretoze uz v samotnom clanku, ktory ste uviedli na podporu svojho tvrdenia sa pise o vyrovnanych sancach:
"Ti, kteří pravidelně sledují maraton Muž proti Koni , budou vědět, že teprve na 25. ročníku člověk (Huw Lobb) zvítězil nad koněm s vítězným časem 2 hodiny a 5 minut a 19 sekund."
https://www.i-endurance.cz/l/jednoduchy-clanek8/
Bez problemov cloveka porazi pstros pri akychkolvek podmienkach, pretoze tiez pouziva vyhodnejsiu techniku pohybu na dvoch nohach.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A teď prosím naopak
Florian Stanislav,2021-07-02 17:14:35
Dobří běžci z říše živočichů (pštros, vidloroh) mají nohy dlouhé, ale na konci tenké, takže neztrácí tolik energie při jejich změnách rychlosti ( při dotyku se zemí se část nohy na malý okamžik vůči zemi nepohybuje) jako nohy dole robustní. Atleti sprinteři mají mohutná lýtka, vytrvalci štíhlá.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%A1tros
Dospělý pštros dvouprstý dosahuje hmotnosti 63–145 kg[3], dle ADW 90–130 kg[
Pštros dokáže podle jiných údajů běžet rychlostí kolem 70 km/h po dlouhou dobu (přibližně půl hodiny) a rychlostí kolem 48 km/h až jednu hodinu, je tedy také velmi vytrvalým běžcem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antilopa
Typická antilopa je štíhlé zvíře s dlouhýma nohama a krátkým ocasem. Některé druhy dokážou utíkat rychlostí až 95 km/h[1] a patří mezi nejrychlejší suchozemská zvířata.
https://edu.techmania.cz/katalog/clovek-zvire/323/vytrvalost
Čím to je? Při běhu na delší vzdálenosti máme hlavní výhodu v termoregulaci, v pocení. Většina zvířat se zbavuje přebytečného tepla dýcháním, proto musí při delším běhu rychleji dýchat. To znamená citelnou ztrátu energie. Navíc nám v běhu pomáhá Achillova šlacha, která funguje jako pružina a přeměňuje část energie z dopadu na odraz.
A jak jsou rychlí ostatní živočichové? Nejlepším vytrvalcem je vidloroh americký, u kterého patří rychlost k obranným prostředkům před predátory. Na vzdálenost 200 m dokáže vyvinout rychlost až 100 km/h, vzdálenost 1,6 km uběhne rychlostí 68 km/h a 6,4 km uběhne průměrnou rychlostí 56 km/h. Takových rychlostí dosáhne vidloroh díky velkým plicím, objemnému srdci a širokým průdušnicím.
Závěr žádný. Podle Prima ZOOM je největší vytrvalec člověk, který ve stepi uběhne 5 hodin bez jídla pití a zdolá i antilopu. Velké srdce má gepard a páteř používá jako pružinu.
Podle techmania.cz je největší výhodou u člověka pocení, které brání přehřátí. Podle wikipedie je nejlepším běžcem pštros. Jestli se pštros potí, to nevím, asi ne. Je dvounohý. Nohy má silné a dole štíhlé podobně jako dobří běžci stepní býložravci. Jestli mají Achillovu šlachu, to nevím, ale na konci nohou silné šlachy mají.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Achillova_%C5%A1lacha
Achillova šlacha se vyskytuje i u jiných živočichů, například u gibonů.
Re: Re: A teď prosím naopak
Miroslav Pragl,2021-07-01 21:50:33
Ano. Tedy .. asi ne dnesni clovek kancelarsky. Ale opravdu je to tak, je velmi malo zvirat, ktera dlouhodobe vydrzi lidske tempo. A samozrejme je to dano i tim, ze clovek pri stvani zvere cuca z camelbaku / cutory a obcas zobne neco energie, ale chudak zvire se nenapije ni nenaji. Zadny bezny ctyrnohy bylozravec nema proti rychlonohemu cloveku bezci - stopari sanci. Typicky antilopa, jelen, kun - par desitek minut ano, ale pak zacne mit clovek navrch a po par hodinach je vyhrano.
MP
Re: Re: A teď prosím naopak
Miroslav Pragl,2021-07-01 22:10:19
Ano. Tedy .. asi ne dnesni clovek kancelarsky. Ale opravdu je to tak, je velmi malo zvirat, ktera dlouhodobe vydrzi lidske tempo. A samozrejme je to dano i tim, ze clovek pri stvani zvere cuca z camelbaku / cutory a obcas zobne neco energie, ale chudak zvire se nenapije ni nenaji. Zadny bezny ctyrnohy bylozravec nema proti rychlonohemu cloveku bezci - stopari sanci. Typicky antilopa, jelen, kun - par desitek minut ano, ale pak zacne mit clovek navrch a po par hodinach je vyhrano.
MP
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
