V Izraeli otevírají první továrnu na maso na světě

Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.

Masna v podání Izraelské firmy. Kredit: Future Meat Technologies.

Donedávna to bylo jen scifi. Dnes už se s masem vyráběným v laboratoři setkáváme leckde, od Singapuru až po Mezinárodní vesmírnou stanici. Začátky nebyly a nejsou jednoduché, ale z pěstovaného masa se stává trend, kterému se rýsuje solidní budoucnost. Přispěje k tomu i nová továrna, první svého druhu na světě, kterou Future Meat Technologies otevírají v Izraeli.

Logo. Kredit: Future Meat Technologies.

Postupně se objevila celá řada technologií pěstování masa. Většina receptů se drží buď surovin pocházejících z rostlin, jako například technologie startupu Impossible Foods anebo vychází ze živých buněk, které byly získány ze skutečných zvířat. Tyto buňky bývají pěstovány v bioreaktorech, kde dostávají v podstatě stejné živiny jako celá zvířata. Jednou z celé řady společností, které zvolily tento „buněčný“ přístup, je i Future Meat Technologies.

Izraelská společnost používá vlastní postup pro pěstování buněk a tvorbu masa, který podle dostupných informací přináší asi desetkrát vyšší produkci než u standardních postupů potravinářského průmyslu. Ve srovnání s klasickou, tedy živočišnou produkcí masa přináší tento postup o 80 procent méně emisí skleníkových plynů, používá o 99 procent méně rozlohy půdy a spotřebuje o 96 procent méně vody.

Vypěstované kuřecí. Kredit: Future Meat Technologies.

Future Meat Technologies teď prověří životaschopnost celého procesu v doposud největším měřítku. V izraelském městě Rechovot staví průmyslový provoz na výrobu masa. Továrna by měla vyrábět cca půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového a jehněčího denně. To odpovídá asi 5 tisícům burgerů a zpracování asi 250 živých kuřat.

V roce 2013 přišel první burger s pěstovaným masem na 300 tisíc dolarů. Technologický vývoj a trh ale samozřejmě udělaly svoje a Future Meat Technologies by měli nabízet burger s pěstovaným kuřecím za 3,90 dolarů. Zakladatel a vedoucí výzkumu Future Meat Technologies Yaakov Nahmias se nechal slyšet, že se náklady na pěstované maso srovnají s původním masem ještě dřív, než se předpokládalo. Jejich cílem je dělat pěstované maso pro všechny, tak aby bylo chutné, zdravé i šetrné vůči životnímu prostředí.

Video: The future of food is cellular | Prof. Yaakov Nahmias | Future Meat Technologies

Literatura

New Atlas 24. 6. 2021.

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 27.06.2021

Tisk článku

Související články:

Jedli byste lidské maso, vypěstované v laboratoři? Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2018)
Ekologické Supermaso připravené buněčným zemědělstvím Autor: Josef Pazdera (22.12.2019)
Řetězec fastfoodů KFC vyvíjí 3D tištěné kuřecí nugety Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2020)
Izraelští Aleph Farms udělali první 3D tištěný ribeye steak Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2021)

Diskuze:

Maso

Ladislav Martínek,2021-06-30 02:19:38

Jakékoli maso obsahuje cca 70 % vody, 16 % bílkovin, 10 % tuku (nepřepočítávejte si to, jde jenom o přibližný poměr), dále směs minerálů rozpustných v tuku nebo ve vodě.
Jakákoli rostlinná strava obsahuje určitě podobné množství vody a (jiných) bílkovin. A potom také obrovské množství sacharidů.
Biologicky se živočišná říše dělí na:
Masožravce - to jsou šelmy a tak...
Býložravce - to jsou ta zvířata, která žerou výhradně rostlinnou stravu (ale také k tomu mají patřičně přizpůsobený trávicí trakt)
Všežravci (a sem patříme i my), kteří se živí převážně potravou živočišnou, ale nepohrdnou ani ovocem nebo zeleninou. To je například kromě opú, medvědů, vepřového skotu také člověk. V době hojnosti se živí masem, ale v horších časech nepohrdnou ani stravou rostlinnou.

A kde je ten problém?
Člověk, jako živočišný druh samozřejmě dokáře přežít jak na živočišné, tak na rostlinné stravě. Ale pěstovat uměle maso je násobně dražší, než vykrmit čuníka. Navíc toto umělé maso neobsahuje tuk (ani strukturu masa), takže je potřeba nějaký přidat. A co přidáme? Ano, samozřejmě palmový. Ten je totiž v běžných teplotách tuhý.

A co na to slepice?
3 - Klecový chov je něco jako úřad práce: "Tady máš kancl, žer a snášej", když nebudeš zdravá, vyléčíme tě (nebo utratíme).

2 - Halový chov je něco jako Open space. Musíš poslouchat ty blbé kydy spolunosnic, brouzdat se v jejich slepičincích a uhájit si svoje právo na život.

1 - Volný výběh je zajímavý tím, že se slípky snadno setkají s jinými ptáky. A znáte to. když je nesežerou, tak ptačí chřipka, vybíjení chovů a tak... Ale jsou svobodné. A víte, že každý večer s radostí hřadlují? A že jim je vlastně líp, když můžou spát vedle kamarádek

0 - Nosnice chované v souladu s ekologickým zemědělstvím. To jako že všechny chodí trousit na jednu hromadu, kterou si po sobě zahrabou? A že půjdou spát, až se jim bude chtít? A že se o ně jejich majitel už nebude muset starat?

-1 - Naprosto svobodné - Až si uvědomí svou gender identitu, snesou ráno vejce a půjdou si na dvorek zakokokrhat, zatímco jejich kohout bude střídavě sedět na jejich vejcích ...