Studie z oblasti sociálních věd opakovaně prokázaly statisticky významný rozdíl ve výsledcích hodnocení zdravotních rizik chemických látek a výrobků mezi technicky vzdělanými odborníky a laiky. Je též dlouhou dobu známo, že ani v západních zemích většinová populace nedisponuje minimem znalostí, které je nutné pro racionální posouzení rizik a přínosů běžně užívaných technologií. Ještě bezútěšnější je pak situace v oblasti technických novinek. V roce 1998 např. tři čtvrtiny dospělých Američanů nebylo schopno porozumět základním vědeckým konceptům, jako je struktura a funkce DNA, stavba molekuly či radiace. Předpokládám, že dnes v tomto ohledu není situace o mnoho lepší – spíše naopak. V případě nedostatku vlastních znalostí, a s tím spojenou neschopností či neochotou si tyto znalosti doplnit, nezbývá než se spolehnout na experta. Ovšem – na kterého experta? Těch, co jsou ochotni si takový kredit přisvojit, je spousta a jejich stanoviska se často diametrálně liší. Proces posuzování rizik a přínosů je tedy nahrazen procesem posuzování kredibility odborníků, na něž získávání potřebných znalostí a vytváření postojů delegujeme. Do centra rozhodovacího procesu se tak dostává otázka důvěry.
Racionální úsudek založený na vědomostech tím ztrácí na významu v porovnání s emoční odezvou spojenou s procesem sociální interakce. K uznávaným teoriím patří, že za důvěryhodné považujeme především ty experty (instituce, značky), hlásící se k hodnotám, jež i my sami považujeme za klíčové. Zkrátka světonázor je v daném kontextu důležitější, než kompetence. Dalším významným faktorem je zkušenost. Pokud se expert v minulosti nemýlil (nebo pokud mu omyl nebyl prokázán), pokud se jeho rady ukázaly být funkční (nebo jsme nebyli schopni jejich nefunkčnost odhalit) a pokud se jeho předpovědi v praxi naplnily, rozhodně to posiluje naši důvěru v něj.
Při diskusi o geneticky modifikovaných organismech si lze vybavit děsivý obraz Frankensteina a zažívat emoce, jako je znechucení či strach, nebo si lze představit zlatou rýži, a radovat se ze snížení počtu lidí, kteří trpí nedostatkem vitamínu A. V rámci afektivní, tedy na pocitech založené, heuristiky jsou obrazy, metafory či narativní figury asociované s posuzovaným rizikem mnohem důležitější, než data a z nich plynoucí závěry. V rámci několika studií byli jejich účastníci např. požádáni, aby popsali první myšlenku či obraz, který se jim vybaví v asociaci na určité slovo či větu a poté na spojité ose označit sílu pozitivního či negativního pocitu, jaký v nich daný obraz vyvolává. Tato technika byla využita při hodnocení postoje účastníků k různým typům technologií (jaderná, GM apod.). Z výsledků je zřejmá souvislost mezi charakterem emoční odezvy na spontánní asociace a stupněm vnímaného rizika daných technologií.
Jena z emocí, která patrně našim předkům sloužila jako ochrana před zdravotně rizikovým jednáním je hnus. Odporné nám přijdou pachy spojené s rozkladem a hnilobou, chutě sekundárních metabolitů jedovatých rostlin, hmatové vjemy jako je slizkost či mazlavost apod. Kontakt s podněty vyvolávajícími hnus má u většiny lidí podobné důsledky – tedy (i) charakteristické mimické projevy (ii) chováni zahrnující odstup, odhození či upuštění předmětu, který emoci vyvolal (iii) fyziologické projevy jako je aktivace serotoninových nervových drah, nevolnost, snížení krevního tlaku, pocení apod. Komplexní odezva vyvolaná zhnusením patrně fungovala v raném období vývoje člověka jako adaptivní behaviorální (na chováni založená) bariéra zamezující kontaktu se zdravotně rizikovými faktory. Vedle evolučně biologického rozměru získal hnus postupem času i rozměr morální. Některými autory je považován za emoci, která vzniká v důsledku kontaminace – tedy narušení ideálního stavu v rámci hodnotové domény čistoty a nedotknutelnosti. Pokud hnus vede např. k odmítání recyklované odpadní vody jako zdroje vody pitné, asi by se daly předpokládat spíše praktické hygienické výhrady než morální pohoršení. Opak je pravdou – pro určité procento lidí je odpadní voda zkažená navždy, bez ohledu na to, jakým způsobem a jak hodně je vyčištěna, a to dokonce i pokud je ve výsledku prokazatelně čistší než voda balená či kohoutková. Dokonce je tak nečistá, že zkazí jakékoli množství pitné vody, do níž je přimíchána. Nejde tedy o znečištění chemické, fyzikální či biologické, ale o znečištění spirituální. K úspěšné dekontaminaci je pak třeba použit nikoli technické, ale spíše kulturní prostředky. Výborně pomáhají zejména čistidla na bázi eufemizmů.
V myslích obyvatel západních zemí v posledních dekádách hluboce zakořenila idea o nezpochybnitelné hodnotě přírodnosti. Pojem přírodní vyvolává až na řídké výjimky pouze pozitivní emoce. V rámci spotřebitelského chování se mnohem důležitějším stává proces, který vedl k určitému výsledku než výsledek jako takový. Přírodní produkty jsou vnímány jako chutnější, zdravější či bezpečnější nehledě na jejich skutečnou kvalitu. V rámci tohoto myšlenkového schématu je jakýkoli lidský zásah vnímán jako škodlivý právě proto, že snižuje úroveň přírodnosti.
I když vnímaná míra škodlivosti není vždy stejná – např. chemické procesy snižují přírodnost méně než fyzikální a odstranění určité složky má menší vliv než její přidání (např. pomerančový džus s odstraněným vitamínem C byl vnímán jako přírodnější než džus, kam byl tento vitamín přidán). V daném případě se nabízí souvislost se zhnusením vyvolaným kontaminací, jelikož přírodní je automaticky považováno za čisté a jakýkoli člověkem vnesený faktor za morálně pochybné narušení domény ideální čistoty.
Užívání heuristického způsobu řešení problémů nám rozhodně umožňuje předejít rozhodovací paralýze a jednat v podmínkách nebývale komplexního světa. Je však vždy dobré mít na paměti, že většina heuristik užívaných v rámci hodnocení rizik chemických látek závisí na biologických či psychologických procesech, které se původně vyvinuly jako nástroj pro řešení zcela jiného typu problémů. Daný přístup je tedy nutně zatížen celou řadou kognitivních zkreslení a spíše, než k funkčnímu postoji nás může dovést k hloupým předsudkům.
Literatura:
-
Siegrist, M. and Cvetkovich, G., 2000. Perception of hazards: The role of social trust and knowledge. Risk analysis, 20(5), pp.713-720.
-
Siegrist, M. and Árvai, J., 2020. Risk perception: Reflections on 40 years of research. Risk Analysis, 40(S1), pp.2191-2206.
-
Siegrist, M. and Hartmann, C., 2020. Consumer acceptance of novel food technologies. Nature Food, 1(6), pp.343-350.
-
Curtis, V., De Barra, M. and Aunger, R., 2011. Disgust as an adaptive system for disease avoidance behaviour. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 366(1563), pp.389-401.
-
Horberg, E.J., Oveis, C., Keltner, D. and Cohen, A.B., 2009. Disgust and the moralization of purity. Journal of personality and social psychology, 97(6), p.963.
-
Rozin, P., Haddad, B., Nemeroff, C. and Slovic, P., 2015. Psychological aspects of the rejection of recycled water: Contamination, purification and disgust.
Kebule v rukách podvodníků, lupičů, pytláků a homeopatů
Autor: Miloslav Pouzar (28.03.2015)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti
Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
Mají genotoxické karcinogeny práh účinku?
Autor: Miloslav Pouzar (05.02.2020)
Diskuze:
Rozhodovací paralýza
Jan Turoň,2021-06-21 08:26:34
V posledním odstavci jsem byl překvapen termínem "rozhodovací paralýza" (analysis paralysis): vždy jsem ho slyšel v kontextu, kdy příliš hluboká analýza brání realizaci. Heuristiky mají více vstupů, a mám tedy za to, že rozhodovací paralýze naopak přispívají tím, že jsou to vstupy často rozporné.
Mám také za to, že přístup "nedostatek podkladů" není rozhodovací paralýza, ale rozhodnutí, že závěr nelze spolehlivě odvodit, že je třeba získat další data nebo se s tímto stavem smířit.
Přijde mi též politováníhodné, že většina lidí - filosofů, politiků, křesťanů, hospodských vševědů - má potřebu vyjádřit se úplně ke všemu, ignorujíce Sókrata, který přiznal, že k ničemu nemá dostatek podkladů - vím, že nic nevím.
Re: Pseudovědecké .
Mojmir Kosco,2021-06-21 08:49:08
neboť, autor článku není ani zemědělec ani sociolog jeho zaměřením je pouze jeden živý tvor - člověk a to asi hlavně z hlediska technologii .Tato neodbornost je neustále vyčítána např. při diskuzi o energetice. V článku je napadána víra ? přir. látek oproti syntetickým . Syntetické látky pobíjejí přírodní ,obé si klidně dejte do uvozovek, zejména koncentrací a čistotou
Tou koncentrací a čistotou a levnou výrobou pobíjejí přírodní produkty , které ovšem velice často docilují stejných nebo i lepších výsledků při mnohem nižších hodnotách(Vitamíny, organická hnojiva) a - ovšem jejich dostupnost je nižší. Teprve posledních pár let začínáme zjišťovat jaký je další osud těchto látek v rámci životního prostředí tam patři zejména léky nebo hnojiva a to zejména působením ve vodním prostředí, ale je to i v půdě a následně v potravinovém řetězci.
Nevím zda autor nebo editor článku všude nasekal bio loga což jsou kladná loga , já bych si uměl představit i jiné loga GMO, pozor žíravina , jed , škodí životnímu prostředí - tady je jasná snaha o manipulaci.
A teď asi mimo obsah článku i když já tam to sdělení vidím. V rámci zemědělců jsou dávno překonané diskuze a atavismy mezi eko a konvencí. Nejhorší projevy , které lze zaznamenat bych přirovnal jako nelásku mezi zootechnikem a agronomem v rámci jednoho podniku.(to jsou někdy pěkně vyhrocené spory. ) Ten hlavní boj je boj o koncového zákazníka tudíž ekonomický. Zatímco u GMO je ta snaha vedená uchytit udržet a zotročit přímo sedláka (přes kontrolu osiva) různými licencemi , tak u bio je to zejména apelem na stav životního prostředí.
Re: Re: Pseudovědecké .
Od Veronika,2021-06-21 10:50:56
Dotaz mimo obsah článku: Pane Koščo, ještě prodáváte jehňata? Začínám s chovem a měla bych zájem o něco masného. Tedy pokud nejde o omyl jste farmář z Odolky, teda Odolene Vody.
Re: Re: Re: Pseudovědecké .
Mojmir Kosco,2021-06-21 11:06:33
bohužel jehňata již nejsou. A suffolk doporučuji...
Re: Re: Pseudovědecké .
Jan Novák9,2021-06-21 21:45:31
Vidím že vy jste si udělal na loga emoční vazbu a nevycházíte z pochopení principu.
Záleží na kontextu. Když vidím "eko" u motoru, je to pro mě negativní zpráva protože ten motor je dělaný na to aby byl "eko" a ne na to aby dělal pořádně to co má motor dělat, tj. dobře táhl a vydržel.
Stejně tak když vidím "bio" u herbicidu, je mi jasné že funkce hubení plevele bude stát za prd.
"Green" u čehokoliv znamená přinejmenším to že výrobce vás má za blbce. Ještě jsem neviděl že by napsal proč je ten výrobek green.
Re: Re: Re: Pseudovědecké .
Mojmir Kosco,2021-06-21 23:16:16
Zde uverejnene loga se vazou pouze na produkty ekologickeho zemedelstvi tj.na potraviny na motoru je urcite nenajdete
Re: Re: Pseudovědecké .
Pavel Pavel1,2021-06-21 22:07:15
Vždycky mně pobaví fantasmagorické bláboly na téma "zotročování sedláků" prostřednictvím GMO. Z toho blábolů přímo čiší biovíra a neznalost základního faktu, že stejně jak mezi konvenčními plodinami tak mezi GMO najdeme obé, tedy i patentované odrůdy i open source. Nemluvě o tom, že osivo si dnes žádný "sedlák" opravdu nenechává ale kupuje ho, tedy pokud chce, aby se mu něco urodilo. Místo výkladu log doporučuji autorovi tohoto "komentáře" shlédnout film Well fed, aby viděl z čeho mají obavy "sedláci" z JV Asie. "Zotročení" biotechnologickými firmami to opravdu ale opravdu není.
O "potravinovém řetězci" by mohli vykládat němečtí konzumenti předražených bioklíčků, z nich 50 zařvalo na kontaminaci e-coli. Jaký vliv na životní prostředí mají tzv. biopesticidy jako třeba modrá skalice je taky hodně zajímavé.
AntiGMO hysterie
Pavel Pavel1,2021-06-22 19:33:42
Jinými slovy, antiGMO hysterici recyklují nesmysl o sebevraždách indických zemědělců. Při tom je realitou, že mezi indickými zemědělci nedochází k více sebevraždám než jiných indických sociálních skupinách. Co skutečně trápí inidické zemědělce se dozvíte zde: https://www.biotrin.cz/well-fed/. "Ďábelské" biotechnologické firmy to opravdu ale opravdu nejsou.
Re: AntiGMO hysterie
Mojmir Kosco,2021-06-22 20:42:05
Je to dluhová spirála,ale opravdu nejsem schopen detekovat příčiny .Ale drahé osivo ,které kvůli suchu nevyroste tam určitě patří .A biotin to ani nevyvrací pouze rozšiřuje příčiny. A tento článek ani není o indii ale o tom že lidi více věří přírodě a asi BIO než chemikům ? A příčinou jsou ti druzí, nikoliv chemici sami.
Re: Re: AntiGMO hysterie
Pavel Pavel1,2021-06-22 22:52:52
Takže "nejste schopen detekovat příčiny" ale přesto tento z prstu vycucaný blábol znovu šíříte. Znovu a po lopatě - mezi indickými zemědělci nedochází k vyššímu výskytu sebevražd než v kterékoli jiné sociální skupině. Zvlášť pokud tuto skupinu srovnáme se skupinou indických manželek.
Biotrin nic nevyvrací. Biotrin pouze a mimo jiné postováním filmu Well fed poukazuje na to, že chudí zemědělci v Indii, Bangladéši a dalších zemích JV Asie CHTĚJÍ GM odrůdy, protože jim přinášejí vyšší výnosy při nižších nákladech (m. j. díky méně postřikům) a nižších rizicích neúrody, nebo je dokonce mohou chránit před slepotou.
Článek je především o hlouposti, a to v případě názorů zelených hysteriků ohledně GMO o hlouposti extrémních rozměrů a zločineckého charakteru, protože tato zelená ideologie ohrožuje živobytí drobných zemědělců mimo jiné v JV Asii, jejich šanci na lepší materiální zabezpečení nebo je dokonce ohrožuje na zdraví a životě. Že jsou "indické sebevraždy zemědělců kvůli GMO" z prstu vycucaný nesmysl a absurdní blábol se lze dočíst např. zde: https://gizmodo.com/the-gmo-mass-suicides-are-a-myth-1565342067
Re: Re: Re: AntiGMO hysterie
Mojmir Kosco,2021-06-23 08:55:37
Takže souvislost jsem našel a to jak v článku Biotrin tak ze základních přednášek o produkci sice né bavlníku ,ale pšenice (přiznávám že o pěstování bavlníku nic moc nevím pouze že je náročný na vodu) .To s odkazem na jiné indické social. skupiny beru jako odvádění .
Možná se budete divit ale existuje souvislost mezi množstvím vody a produkcí .Zjednodušeně čím větší produkce tím větší potřeba vody . Jak Biotrin píše 90% pěstované bavlny je GMO a má až o 1/3 větší výnosy .To ovšem znamená ,že potřebuje i 1/3 víc vody .Nevím a já se nebojím přiznat že nevím moc o srákách v Indii ,ale vím že rostlina která je upravena na max. výnos a na ten nasadí a tu vodu potom nedostane se nepropadne o tu 1/3 výnosem ale klidně 50 a víc% .V tom vidím příčinnou souvislost. |Příklad z jiného soudku možná lépe uchopitelný když dostanu nízký supersporťák jedoucí 300 km /h tak když k tomu nemám uzpůsobenou vozovku tak možná budu muset jet pomaleji než běžné auto-. Co chtějí zemědělci v Asii netuším ,předpokládám že chtějí dostatečný příjem zda se toho dá docílit pomocí GMO (neboli navyšováním produkce, zejména ve vztahu víc zboží= nižší cena v ČR to platí dokonale) rovněž nevím - v Evropě to neplatí ....
Re: Re: Re: Re: AntiGMO hysterie
Pavel Pavel1,2021-06-23 20:15:31
Důležité je nezaměňovat pojem "našel" s pojmem "vycucal z prstu". Jinými slovy, kde konkrétně jste našel ten absurdní blábol o "vyšší spotřebě vody" u GMO? Jste schopen toto doložit nebo si jen skutečně cucáte z prstu? Vyšší výnosy BTbavlny souvisí s tím, že ji na rozdíl od tradičních odrůd nesežerou brouci, a to aniž by ji bylo nutno ošetřovat postřiky (což zelení vesele ignorují). Spotřeba vody není vyšší. Indičtí zemědělci, kteří v naprosté většině nedisponují závlahovými systémy a na rozdíl od zelených fanatiků dobře vědí kolik jim naprší, přecházejí do posledního na GMO. Závěr je evidentní, voda problém NENÍ a žádná souvislost zde neexistuje. Ostatně taky souvislost s ČÍM, když vám bylo výše dokázáno, že žádný vysoký počet sebevražd mezi indickými zemědělci neexistuje. To že "nevíte" není překvapení. Důležité je, že indičtí zemědělci dobře vědí a podle toho se chovávají a přecházejí na GMO. Indie si na rozdíl od EU nezdevastovala zemědělství nesmyslnými zákazy a dotacemi. V Evropě nejsou zemědělci, jen vyplňovači formulářů. Nevím co "odvádíte" ale makačka na hlavu to evidentně nebude, když se oháníte "indickými sebevraždami" ale při tom nejste schopen pobrat výše dokázaný fakt, že vysoký počet sebevražd indických zemědělců je absurdita, kterou nikdo nikdy nedokázal, protože sebevražd mezi zemědělci v Indii není více spíše méně než jinde.
Re: Re: Re: Re: Re: AntiGMO hysterie
Mojmir Kosco,2021-06-24 21:50:21
O jak rád bych si to vycucal s prstu ale můžete prostudovat produkční ekologii
agroekosystému a tvorbu hospodářského výnosu .Samozřejmě když nepochybujete tak holt věříte. Pro ostatní zjednodušeně (platné zejména pro zemědělství bez závlah) v daném území je průměrně 100% srážek je pěstována plodina která dá špičkový výnos v rozmezí 95 - 105% srážek a slušný výnos při 85-115% srážek. Jakákoli odrůda a nemusí být GMO v případě že navýší produkci o 25% počítá se 100% průměrných srážek a pro špičkový výkon vyžaduje 100%- 110% jako základ tohoto výnosu v případě že ten daný rok spadne "pouze" 90% jde výnos do kopru u této plodiny (přiznávám že to mám nastudované a i s praxe u obilovin, ale předpokládám že je u bavlníku stejné) . V případě že do toho započítáte možný vliv škůdců začíná to být mnohem komplikovanější. Především hmyz neodebírá vodu rostlině ale z rostliny. Takže v konečném důsledků snižuje nároky plodiny na vodu samozřejmě že snižuje i výnos.
Ale vztah je komplikovaný .Například Monsako vyžaduje aby bylo vždy vyčleněno 10% EFA ploch což se nedělo , a je to jejich hlavní argument proč se vrátila a dokonce navýšila spotřeba pesticidu a insekticidu podle statistiky USDA (argument zemědělci si za to můžou sami).Rovněž o průměrném výnosu pšenice EU 7t/ha si USA mohou jenom zdát tam činí 4t/ha. Samozřejmě trošku jiná situace je u kukuřice na zrno kdy USA(GMO většina) a EU(GMO žádné)dociluje stejných výnosů ale hrubý zisk mají EU cca 2 vyšší. A než začněte řvát něco od dotacích v USA činí dotace cca 44 % v EU 35% ekonomiky zem. podniku .
Re: Re: Re: Re: Re: Re: AntiGMO hysterie
Pavel Pavel1,2021-06-25 20:20:39
Jinými slovy, vyšší spotřebu vody u BT bavlny nebo u jiných GMO nejste schopen doložit a tedy jen si cucáte z prstu. Zároveň dokazujete, že nerozumíte a nechcete rozumět psanému textu tedy výše uvedeným faktům (např. žádný vyšší počet sebevražd mezi indickými zemědělci doložen nebyl - je to zelený hoax, vyšší produkce BT bavlny je dána její odolností vůči škůdcům, nikoli vyšší produktivitou ve srovnání s klasickými odrůdami, náklady na GM osivo nejsou vyšší než u jiného nakupovaného osiva - a jiné nikdo nepoužívá, pokud chce aby mu něco vzešlo, o tom, že patentová práva na mnohé GM odrůdy už expirovala nemluvě). A logika je pro vás evidentně španělská vesnice (obrovský zájem indických zemědělců je dle vás zřejmě dán jejich masochismem - můžou zkrachovat a zasebevraždit se a proto na GM masově přecházejí, že sucho zdevastuje klasické odrůdy stejně jako GM, atd. ap.) No aspoň, že si uvědomujete, že věříte. Já dodávám, že na nesmysly. Například fantasmagorie (které opět nejste schopen doložit) kolik že činí výnosy či dotace tam či tam nebo dojmy o "růstu spotřeby pesticidů" jsou skutečně pro smích. Jestli někdo něco VYŽADUJE, tak to jsou leda zelení zločinci, kteří absurdním tlakem proti moderním zemědělským technologiím, se snaží udržet zemědělce třetího světa v chudobě a o hladu. Film Well fed jste si už pustil?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: AntiGMO hysterie
Mojmir Kosco,2021-06-26 08:13:11
Ano mojí největší výhodou(Vy to považujete za nevýhodu) je pochybovat ,přiznat neznalost a nesnažit se osobně napadat protivníka jinak než s poukazem na rozpor.
1. Základním faktorem v rámci pěstování jakékoli plodiny na celém širém světě jsou srážky . Množství srážek pro vyšší výnos je potřeba víc (navrhněte jakýkoli obor kde je to jinak tj. kde vstupní materiál nelimituje produkci) to jsou základy zemědělské produkce - zdroj k hledání jsem dál víš.
2.Pěstování bavlníků je pro mne vzdálené a proto jsem si to našel např. zde researchgate.net/publication/280132826_Deconstructing_Indian_cotton_weather_yields_and_suicides
3.Sociálně ekonomické vztahy v Indii jsou ještě větší problém pro mne , kdyby jste na napsal že v Indii probíhají v zemědělství změny které v USA proběhli v 30 letech a u nás v 50 letech ,ale vy jste vyloučil jeden z faktorů tj zavádění GMO , který neochotně přiznává i biotrim např. v článku https://www.biotrin.cz/gmo-a-socialni-otazky-v-indii/ ale i jinde v článcích biotrinu
Kacíř
Zdenek Svindrych,2021-06-20 21:28:11
Jakožto vzdělaný člověk atoritám zásadně nevěřím.
A viník je nasnadě - USDA, OSHA a podobné autority. Jen si přečtěte MSDS čehokoliv, třeba kuchyňské soli. Nenajdete látku která vás nezabije. -- nebudu ani rozebírat téma hydroxidu vodíku (dihydrogen monoxide v anglicky mluvících zemích) --
Samozřejmě tyto stadardy mají za úkol chránit práva a zdraví pracujících (s danými látkami), ale často jsou nterpretovány jako dogma.
Z mé bradže: laser safety = naprostá paranoia (v podání USDA). Extrapolací by pak člověka měla zabít i kapka terpentýnu (oh, it smells so good) nebo etanolu.
Zkrátka jsou "autority" ve svých závěrech nadmíu přecitlivělé, takže se tyto závěry nedají použít v běžných situacích (common sense). Na druhou stranu jsou nebezpčenství, o kterých nemá normální člověk ponětí.
I Já jsem vinen, nenapadlo by mě, že smrtelná mohou být setkání s melaminem, sirovodíkem, i obyčejným kouřem....
Re: Kacíř
Florian Stanislav,2021-06-21 00:22:17
No, že extrapolace vede k poznatku, kdy člověka zabije kapka alkoholu, to vyvrací denně miliony lidí. Váš název hydroxid vodíku pro vodu je na zabití. Že by Vás zabil sirovodík se nebojte, varuje silným zápachem, desetiletí se používal v analytické chemii při důkazu kationtů těžkých kovů, taky pěkně jedovatých.
H2O a H2S
Zdenek Svindrych,2021-06-21 04:54:20
Ten hydroxid vodíku jen nedokonalý překlad anglického DHMO, viz např. https://umsu.unimelb.edu.au/the-trouble-with-facts/
A myslel jsem to v tom smyslu, že dnešní moderní rozmazlený a vystrašený člověk už se bojí i vody.
A ten sirovodík - měl jsem na mysli nedávnou tragickou nehodu (tři dny zpátky, tři mrtví), https://www.novinky.cz/krimi/clanek/v-plzenske-cisticce-unikl-sirovodik-ctyri-tezce-zraneni-40363720
Re: H2O a H2S
Florian Stanislav,2021-06-21 11:34:08
No, překlad názvu dihydrogenmonoxid není nedokonalý, ale úmyslně zavádějící nesmysl. Kdo nepochopil z chemie ani to, tak mu není pomoci na cestě k bludům. Asi 6-8 litrů vody naráz poruší osmotické rovnováhy a může vést ke kolapsu. Dvanáct piv se má pít pomalu.:)
https://www.fce.vutbr.cz/ZEL/svoboda.r/zabava/neviditelny_zabijak.htm
Sirovodík je prakticky stejně jedovatý jako kyanovodík, na rozdíl od něj má hustotu větší jak vzduch, může mít zvýšenou koncentraci ve skoro uzavřených nádržích u dna.
Článek má nadpis V plzeňské firmě unikl sirovodík
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/v-plzenske-cisticce-unikl-sirovodik-ctyri-tezce-zraneni-40363720
Únik byl dovnitř uzavřeného objektu. Při havárii v uzavřeném objektu se lze otrávit čímkoliv, včetně CO2 a čistého kyslíku.
" Kdo mnoho neví, musí hodně věřit"
Eva M,2021-06-20 17:54:10
Když to máte těžké.
Nikdo neví vše - nezbývá, než v odborných věcech důvěřovat...("důvěra v autority")..a pak zjistíte, že i odborníci si protiřečí, případně se mýlí..
... "afektivní heuristika" - no, proč si působit nepříjemno, máte-li na vybranou? jest tento článek předzvěstí toho, že na vybranou nebude? hmm i to se stává, málokdy je však zúžení možností vítáno; to by bylo tak trochu nepřirozené, ne?....
.. a postoj „přírodní je lepší než umělé“- tak jak kdy; například lana se myslím prosadila umělá oproti přírodním materiálům; nicméně u spacích pytlů čtu "peří - nejlepší tepelně-izolační vlastnosti, nejvyšší stlačitelnost a nízká hmotnost, vyšší pořizovací cena, složitější čištění a údržba. duté vlákno - nižší cena, větší objem a hmotnost spacího pytle"..............
...K předsudkům: tak jsme se nedávno na oslu dozvěděli, že "ošklivým upírům netopýrům" je skutečně lépe se vyhnout, neb jsou nositeli škaredých virů....tedy "předsudek" se tak nějak osvědčíl, i když vše bylo trochu jinak....
GMO
Pavel Pavel1,2021-06-20 16:55:47
Měli-li bychom soudit podle přístupu ke GMO, jsou Evropané mnohem méně vzdělanější než Američané.
Přirozený výběr
Richard Vacek,2021-06-20 15:01:46
Snad i tady funguje přirozený výběr. Tedy pokud se někdo spoléhá na svého guru, rádce, nebo spolustraníka, tak asi zmešká příležitost, která se naskytne tomu, kdo potrápí mozek.
I když pamětníci vědí, že lepší je mýlit se se stranou, než mít pravdu proti straně.
GMO
Peter Somatz,2021-06-20 12:18:09
To je ten vecny boj medzi liberalmi a konzervativcami. Konzervativci sa spoliehaju za zarucene a funkcne recepty, co je skvely pristup, pokial sa nezmenia zivotne podmienky. Liberali skusaju "nove postupy", z ktorych 99% konci zle bezohladu na podmienky, ale v pripade zmeny podmienok, moze to jedno zvysne percento byt zachranou. Bude to asi tym, ze genom je orientovany na zachranu druhu, nie jedincov.
Nesuhlasim s premisou, ze ked 3/4 ludi nerozumie radioaktivite, tak su hlupaci a nemaju nam co kecat do toho, co im dame na stol - GMO alebo nie GMO. Neuron kurcata, stavebneho robotnika a profesora su prakticky rovnake, akurat ze to kurca ich ma geneticky zadratovane inak ako ludia a ten robotnik nebol celozivotne vzdelavany tak, ako ten profesor. To vsak neznamena, ze by profesor mal robotnikovi cokolvek urcovat. Ani profesor, ani vsetky vedecke institucia na svete nemaju ani miliontinu mentalnej kapacity potrebnej na to, aby desifrovali vsetky dosledky a detaily toho, na com evolucia pracovala miliardy rokov. Kazdy je zahladeny len do uzkeho vyrezu svojej specializacie. Takze ten hnus a preferencia prirodnych produktov ako "rychly mozgovy evaluator" rozhodne ma svoj vyznam.
Takze ak chce niekto presadit GMO, asi to nepojde cez eufemizmy, ale draho - cez vzdelavanie celej spolocnosti, tak aby sa mohol kazdy sam, informovane rozhodnut.
Re: GMO
Jan Novák9,2021-06-20 13:15:38
Nejen kuře, ale i ten dělník a profesor mají neurony zadrátované jinak. Proběhly pokusy zvýšit inteligenci výchovou ale podařilo se ji zvýšit jen o 3 body učením od útlého věku. Inteligence se dá ovlivnit výchovou hlavně směrem dolů, jinak v normálním prostředí je závislá hlavně na genetice.
https://www.verywellmind.com/what-factors-determine-intelligence-2795285
Takže člověka který neprošel deprivací v dětství studiem moc nezměníte. Buď nemá na to aby látku pochopil nebo nechce - což ve výsledku vyjde nastejno. Obvykle platí že pokud je někdo dělník, není to proto že by to bylo jeho životním cílem ale proto že mu nic jiného nezbývá nebo na vzdělání kašle. A tady se bavíme o věcech které může pochopit max 10-20% populace.
"Pokud přijmeme premisu demokracie že blbec a inteligent mají stejnou hodnotu, musíme udělat krok dál a přijmout že dva blbci jsou lepší než jeden inteligent" - to je motto dnešního progresivismu :-)
Re: Re: GMO
Peter Somatz,2021-06-20 14:19:02
Tak urcite ze vrodena/prirodzena inteligencia je dolezita. Ale aj tu sa uplatnuje normalne statisticke rozdelenie. Ti na jednej strane spektra mozno potrebuju hodinu na pochopenie nejakeho uciva, ti na opacnej strane mozno 4 hodiny.
S casom sa "priepast" medzi uzkou spickou a velkou vacsinou ostatnych zvacsuje - az tak ze jedni idu na VS, dalsi za pas. Pritom by mozno stacilo, aby sa dane ucivo nepreberalo hodinu, ale dve - a pokryje sa tym ovela vacsie spektrum ludi.
Co sa tyka tej "hodnoty" ludi - to je osemetne. Zalezi, kto hodnoti. Ma vacsiu hodnotu sfetovany alkoholik sportovec milionar, alebo napr. chudobny student? Alebo profesor alkoholik?
Podla mna sa to ani neda takto hodnotit. Kazdy ma nieco comu hovorim "vlastny zaujem". Vlastny zaujem a vzdelanie/inteligencia su dve rozne veci. A preto ma kazdy vo volbach 1 hlas. Lebo by sa mohlo stat, ze nejaky superinteligentny clovek/firma (napr. google) zavedie robotov/AI a prehlasi ostatnych ludi (vcitane vzdelanych a mozno aj bohatych) za nepotrebnych.
Re: Re: Re: GMO
Marek Fucila,2021-06-21 09:45:20
S tou demokraciou je to zlozitejsie. Aj fasisti, aj kpmunisti sa dostali k moci demokraticky. Pritom obe hnutia mali jasne urcene menejcenne mensiny. Fasisti sa dostali az k ich uspesnej likvidacii.
Skor by som sa na to pozrel inak - na co je nam vlada, ktoru si volime? Ma to byt "sebranla" priemernych tupcov, alebo skupina ludi schopnych riadit stat? K tej schopnosti patri aj schopnost pochopit, co riadit dokazu, a co nie. Lebo naivny plebs si mysli, ze rozhodovat sa da o vsetkom, snad aj o prirodnych zakonoch.
Ja sa stotoznujem s nazorom, ze vladnut by mali nadpriemerne schopni/inteligentni ludia. Riziko, co spajate s AI tu hrozi aj bez pocitacov - system solidarnych vladcov kazi fakt, ze znacne percento ludi su psychopati, bez ohladu na inteligenciu.
Nechat ale volit kazdeho znanena bud rezignovat na kvalitu tych volenych, alebo naivne predpokladat, ze svine rozoznaju nahadzane perly. Podla mna kvalita demokratickych vlad by sa zlepsia zavedenim nejakej kvalifikacie na volby.
Nemyslim si totiz, ze kazdy potrebuje nutne zastupcu zo svojich radov. Predpoklad, ze blbec potrebuje blbca vo vlade, aby ho tam hajil je mylny.
Re: Re: Re: Re: GMO
Peter Somatz,2021-06-21 15:38:34
Kazdy system, v ktorom niektori ludia nemozu vyjadrit svoj nazor a uplatnit svoj zaujem, je totalitny. Bez ohladu na to, ako su podla inych hlupi, nehodni atd. Pravo zucastnit sa na volbach bez podmienok by som rozhodne nemenil. Budme radi, ze ho mame. Skor by som podporil este viac demokraticky system, v ktorom by bolo mozne hlasovat castejsie (napr. raz za stvrtrok - cez internet, obciansky preukaz s cipom), aby sa ludia mali moznost naucit riadit politicky system a volit spravnych politikov. Ustava hovori jasne - moc pochadza z ludu. A ak zle zvolia - sami si to odnesu.
To co navrhujete je elitisticky system, ktory nikdy nekonci dobre. Ak ma totiz niekto prilis velku moc, tak nie je svatec a bude si vdaka tej moci uplatnovat svoj vlastny egoisticky zaujem a uhryzkavat stale viac a viac moci a zdrojov pre seba na ukor ostatnych. Vysledkom bude spolocnost s uzkou spickou elit (1%) a 99% percent chudoby. Pozrite sa na Severnu Koreu. Taka krajina jednoducho nemoze uspiet v konkurencii s krajinou kde je napr. 1% elit, 98% strednej vrstvy a napr. 1% chudoby.
Re: Re: Re: Re: Re: GMO
Marek Fucila,2021-06-22 01:13:38
V politologii sa nevyznam, tak si len laicky myslim, ze ziaden elitarsky system realne nikde nie je. Bud je to (aspon na oko) demokracia, alebo socializmus ci teokracia spomenuta Severna Korea). Nebudem s Vami polemizovat o tom ci obmedzenie vseobecneho volebneho prava naozaj nutne vedie k elite 99:1, ako predikujete. Neviem to realne posudit, mozno mate pravdu, mozno nie. Ja totiz riesenie nepoznam. Aj priama demokracia, alalebo tie caste volby, co spominate su na oko lakave, ale vsetko ma svoje nevyhody. Taky absolutista, v lepsom pripade osvieteny, vie robit dlhodobo prospesne rozhodnutia. Vladca zijuci zo dna na den (od castych volieb k dalsim) moze uprednostnit kratkodobo prinosne rozhodnutia pred celkovo prospesnymi dlhodobymi, s kratkodobym zhorsenim.
Mna len fascinuje, ako demokracia nefunguje uz v malom meradle - domove schodze, tak ocakavat, ze v celostatnom meradle je to nejaka vyhra je dost optimisticke. Som naockovany mantrou "ale je to to najlepsie, co mame". Aj tak si ale myslim, ze by sa to dalo vylepsit. A ta kvalifikacia nemusi byt skuskou z kvantovej mechaniky. Uplne by stacili namatkove otazky z ustavy. Ak chce clovek rozhodovat, mal by moznost si to nastudovat. Aj teraz nemozu nesvojpravni volit. Je to nedemokraticke?
Re: Re: Re: Re: GMO
Mirek Sintak,2021-06-23 08:59:42
Vládnutí pouze nadpůměrně inteligentních lidi je stejný nesmysl jako vláda pouze odborníků : jak je budeme určovat, když je několik typů inteligence? Jaká "superinteligence" určí kriteria, hodnoty? Budeme brát za základ vzdělání v tvrdých vědách, sociálních, humanitnich, právních....? Jak s jejich věkem? Vyhýbá se těmto lidem ješitnost, lakota, touha po moci, předsudky, citová deprivace, omylnost a stárnutí? Např. Eugeniku přijalo s nadšením mnoho vědců v mnoha zemích....Goebbels, Himmler, Mengele, Heydrich, Lenin byli nadprůměrně inteligentní a vzdělaní lidé. Kolik despotů má/mělo vystudované prestižní školy.
smysl úplně poslední věty
Standa Hořejší,2021-06-20 11:49:41
"Daný přístup je tedy nutně zatížen celou řadou kognitivních zkreslení a spíše, než k funkčnímu postoji nás může dovést k hloupým předsudkům."
se mi jeví jako určité popření vývoje lidské mysli, která zpočátku asi nebyla schopna jiného než heuristického přístupu se spoustou různých zkreslení a přesto "jsme tu", anebo dokonce snad "jsme až tu", kdy můžem takto filosofovat. Takže závěr obsažený v této větě bude, podle mého názoru, "spíše" zavádějící.
Re: smysl úplně poslední věty
Miloslav Pouzar,2021-06-20 12:16:55
Obávám se, že jste do své úvahy nezahrnul poměr dynamiky společenských a evolučně biologických procesů - spoléhání se na staré zbraně v nových bitvách nemusí být zcela funkční....např. odmítání recyklované vody v momentě, kdy té "paneské" "přírodní" bude nedostatek, by možná leckoho mohlo přivést do existenčních potíží.....
O hnusu.
Radim Polášek,2021-06-20 08:05:04
Slizkost jakožto hmatový vjem nemusí být vůbec negativní. Slizké jsou některé jedlé houby stejně jako jsou slizké ryby a i některé mořské plody. Tudíž vesměs lahůdky a zdravé potraviny.
Slizký je třeba taky dobře vyzrálý tvarůžek a hodně dobře zralých sýrů. Slizké je třeba vajíčko, třeba uvařené natvrdo, ale i třeba defakto vaječina.Slizké je i některé ovoce oloupané ze slupky, například švestky, slívy, meruňky, broskve, nebo třeba i zelenina - rajče.Slizké jsou třeba syrová játra, ledvinky, plíce... A jaká to je dobrota po uvaření nebo po jejich zpracování třeba do tlačenky nebo jitrnic.
Znalosti
Josef Nýč,2021-06-20 07:22:50
Nepřekvapuje mne, že znalosti lidí jsou tak malé. Zajímají se o životě ,, vip,, nejrůznějšího ražení, o fotbale či hokeji celé hodiny. Povídali jsme si při jídle a pivě o vesmíru, planetě a přírodě vůbec. Od vedlejšího stolu bylo slyšet jen fotbal celé hodiny (stále a dokola). Jenže ta parta začala být agresívní, že je to nezajímá. A myslíte si - to byli nevzdělanci, to byli i vysokoškoláci vedle středoškoláků, dělníci vedle kádrů. A co se týká farmacie. Nevíra mne také nepřekvapuje. Vedle zbraní, drog je to výdělek biliónový se spoustou průšvihů, tlačení na lékaře.
A ti často za účelem sponzorských darů moc nehledí na zdraví pacienta (ne většina, ale málo jich není)
O hnusu -
Dalimil Ryšavý,2021-06-20 07:04:15
Produkty látkové výměny hospodářských zvířat paradoxně ten hnus nikdy nevyvolávaly. Já žiju v bývalých "Sudetech", kde se chlévská mrva kdysi zhusta skladovala pod okny obytné části stavení. A za živého Boha nemohu přijít na to, proč se tak dělo...
Re: O hnusu -
Jan Novák9,2021-06-20 09:53:58
Dělo se tak kvůli zlepšení standardů bydlení...
... Před tím se bydlelo se zvířaty v jedné místnosti :-))
Re: O hnusu -
Eva M,2021-06-20 10:15:56
:) sice k tomuto nemám znalost ani zkušenost, ale napadlo mne - smrdělo jim to pak vůbec ještě? (zdá se, že "zvyk" část toho ochranného pocitu hnusu "vypne"...... oož bude asi také univerzální, využitelný a využívaný jev....)
Re: O hnusu -
Jan Dostál,2021-06-20 11:36:07
Chlévská mrva mnoha lidem nesmrdí a ani já jsem s ní nikdy neměl nějaký zásadní problém. Většinou se člověk snažil jen přímo nešlápnout do toho lejna. On je tam základ v té slámě. Horší je prasečí kejda. Trus od slepic je zase doplněn peřím a roztoči. Jinak hnůj hřeje.
Re: O hnusu -
Mintaka Earthian,2021-06-21 07:20:44
Re. " kdysi zhusta":
Mnohde v Rakousku se tak skladuje stále a krávy bydlí v chlévě pod obytnou částí.
Když se to dělá dobře, tak to "subjektivně" spíš voní než smrdí.
A důvod bych viděl, že je to praktické a energeticky méně náročné.
Ty krávy to tam "vyhřívají" a kam s jejich hnojem, nosit ho stále někam pryč...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
