Když se díváme do vesmíru, tak se v něm prakticky všechno točí kolem své osy. Asteroidy rotují, planety jakbysmet a rotují i galaxie, jako přízračné kolotoče plné hvězd. Kam to až ale může zajít? Pozoruhodnou odpověď nabídli astronomové německého institutu Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam (AIP) a jejich spolupracovníci.
Peng Wang a jeho tým zjistili, že kolem své podélné osy zřejmě rotují i vlákna kosmické pavučiny, tedy největší známé struktury, z nichž se skládá vesmír. Tato vlákna, která bývají dlouhá stovky milionů světelných let, tvoří mezigalaktická hmota s temnou hmotou, na které jsou jako korálky navlečené kupy galaxií. Vlákna se obepínají kolem kosmických prázdnot a spojují shluky galaxií.
Navzdory jejich nepředstavitelné velikosti není vůbec snadné tato vlákna najít, natož pozorovat. Nejsou příliš zřetelná a jejich hmota je velmi řídká. Jejich výzkum bývá velmi náročný. Badatelé v tomto případě detailně analyzovali vlastnosti ohromného počtu galaxií a vzájemným porovnáním mnoha známých vláken kosmické pavučiny. Použili především data o pohybu galaxií z majestátní Sloanovy prohlídky oblohy.
Z velkého množství dat nakonec vytěžili stěžejní informaci. Vlákna kosmické pavučiny rotují. Wangův tým to zjistil tak, že sledoval pohyb galaxií rozložených ve vláknu kosmické pavučiny. Ukázalo se, že se galaxie na jedné straně podél osy rotace pohybují směrem k nám, zatím galaxie na druhé straně směrem od nás. Vlákna kosmické pavučiny, která obsahují nejvíce galaxií, přitom rotují nejrychleji.
Podle Noama Libeskinda z výzkumného týmu je to nanejvýš fascinující. Kosmická vlákna, posetá galaxiemi jako zrnky prachu, rotují z doposud neznámých příčin. V tak obrovském měřítku jsme zatím rotaci neviděli. Což také naznačuje, že s vlákny kosmické pavučiny kroutí nějaký doposud neznámý fyzikální mechanismus. Nezbývá, než ho objevit.
Video: "From chaos to cosmos" - guest lecture by Noam Libeskind
Literatura
Astronomové ulovili první „snímek“ vesmírné pavučiny temné hmoty
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2017)
Do neznáma: Astronomové zmapovali vesmírnou prázdnotu v sousedství
Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2019)
Masivní vlákna kosmické pavučiny napájejí růst galaxií a černých děr
Autor: Stanislav Mihulka (05.10.2019)
Diskuze:
Ale je známy, len nie mainstreamu
Zicho Trenčiansky,2021-06-16 16:46:48
Ide o elektromagnetizmus. Podobne ako rotuje magnetické pole Slnka a je zvlnené a Zem ho pretne približne raz za týždeň, pričom dôjde k zmene polarity slnečného vetra (https://www.stce.be/news/269/welcome.html), tak rotuje aj galaktické magnetické pole a zjavne aj celý vesmír.
Vesmír je elektromagnetický, deal with it.
Temná hmota nie je temná, iba neviditelná (dust particles).
Temná energia nie je temná, je to elektromagnetizmus.
Akurát bude musieť vymrieť generácia profesorov, ktorí minuli nemalé peniaze z verejných zdrojov na niečo, čo neexistuje. Akurát to pre ľudstvo môže byť neskoro. Slnko čaká "Sector Boundary Crossing" s galaktickým mag. polom. Perióda je približne 12000 rokov. Dochádza vtedy k vychýleniu mag.pólov Zeme a oslabeniu jeho poľa.
Kurnik, že si ja nebookmarkujem tie štúdie. Ok našiel som k tomu článok: Vymieranie spájané s oslabením magnetického poľa Zeme
https://www.uow.edu.au/media/2021/ancient-new-zealand-tree-reveals-a-turning-point-in-earths-history-42000-years-ago.php
Dokladované vymieranie sú pred 12000, 33000, 42000 (half-cycle). Kľudne môžeme mať ďalšie za dvermi.
Re: Ale je známy, len nie mainstreamu
Václav Dvořák,2021-06-16 22:37:05
Vsadím se že není. Ale to, že temná energie se dá perfektně modelovat přes magnetické působení spíše ukazuje na něco jiného a sice že jde o další projev temné hmoty.
Mám dvě otázky.
Jiří Pospíšil,2021-06-16 02:58:20
Jak se ví, že ta osa otáčení je podélná a ne třeba příčná? A k čemu podélná? Obvykle se podélná říká té delší, co to je v tomto případě?
A pak další otázka související s tím, že větší shluky galaxií rotují rychleji. Pak ovšem musjí být ty vlákna megastruktury dost proměnlivá. Jak víme, že vlákna blíže k nám jsou tytéž vlákna s těmi, co jsou od nás dál, když je vidíme v různých, hodně různých časech?
Mozek?
Lukáš Paprok,2021-06-15 21:12:45
Takhle nějak vypadají animace neuronů v lidském mozku.
sázky
Kuba Beneš,2021-06-15 16:09:51
dle zavedeného astronomického názvosloví je velká šance, že se to bude jmenovat temná rotace ;-)
Deformace prostoru a času na takovýchto rozměrech
Martin Prokš,2021-06-15 13:52:17
Dobrý den,
Pro mě jsou takovéto rozměry nepředstavitelné. Sice obecné teorii relativity nerozumím, ale vím (nezbývá mi než věřit), že hmota deformuje časoprostor. A jakákoli informace se šíří rychlostí světla. Když se něco stane v galaxii na jednom konci a informace a gravitační projev se na druhý konec dostane za X tisíc až milionů let... Jak na takovém měřítku určovat vzdálenost nebo rozměry? Od té doby se tam tolik změnilo, prostorově také, po cestě bude za tu dobu jiná deformace časoprostoru, takže naměřená vzdálenost časem letu informace nebude opakovatelná...
Jak na takovém měřítku mluvit o strukturách nebo nějak určitelném a změřitelném pohybu? To překračuje mé chápání.
Re: Deformace prostoru a času na takovýchto rozměrech
Václav Dvořák,2021-06-16 14:44:19
Pro kvantové jevy omezenost vzdálenostmi neplatí. Za mně není důvod si myslet, že nebude existovat nějaký jiný převodní mechanismus než ten založený na Einsteinovském přístupu... taková signalizace může být velmi slabá, mnohem slabší než gravitace atd., ale na takto obrovských dimenzích se může projevit...
Birkelandovy proudy
Jakub Šťastný,2021-06-15 11:10:31
Až astrofyzici připustí, že se vezmír skládá z plazmy, přestanou se spoustě věcí divit. Doporučuji knihu Anthony L. Peratt: Physics of the Plasma Universe. Popis přesně sedí na Birkelandovy proudy v plazmatu.
Re: Birkelandovy proudy
Petr Petr,2021-06-15 13:21:48
Taky bych vyl opatrný s tím, že neexistuje fyzikální mechanismus.
Už před více než 30ti lety o tom Alfvén mluvil...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plazmov%C3%A1_kosmologie
O pinch effectu...
https://www.everythingselectric.com/z-pinch/
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
