Hvězdného obra u centra Mléčné dráhy obíhá záhadný obrovský objekt

„Co tohle sakra je?“ Astronomové jsou rozpačití, tím nejpříjemnějším možným způsobem, z obra VVV-WIT-08, vzdáleného asi 25 tisíc světelných let. V průběhu roku 2012 se naprosto šíleným způsobem ztmavil. Na pár měsíců se prakticky vymazal z oblohy. Pak se zase rozsvítil a my tu máme záhadu, která si nezadá s Tabbyinou hvězdou. Obra zřejmě cloní gigantický objekt, možná neprůhledný disk hmoty neznámého původu, který kolem něj obíhá v poměrně velké vzdálenosti.

Bliká obr VVV-WIT-08 kvůli masivnímu disku hmoty? Kredit: Amanda Smith / University of Cambridge.

Sbírku nanejvýš podezřelých hvězd nedávno rozšířil tajuplně se zatmívající obr VVV-WIT-08, který se nachází poblíž centra Mléčné dráhy, v souhvězdí Štíra, ve vzdálenosti asi 25 tisíc světelných let. Tři prostřední písmena v označení hvězdy, tedy „WIT“ přitom znamenají „What Is This?“. Astronomové sice nejsou žádní suchaři, ale s podobnými emocemi při pojmenovávání vesmírných objektů příliš neplýtvají. Takže si můžeme být jistí, že je to zatraceně zajímavá záležitost.

Leigh Smith. Kredit: L. Smith.

A taky že je. Leigh Smith z britského Institute of Astronomy na University of Cambridge se svými kolegy pozoroval tuto zvláštní hvězdu, přičemž se ukázalo, že se zatmívá tak neuvěřitelně, že prakticky zmizí z oblohy, aby se pak zase rozsvítila. Podobné jevy sice vídáme u proměnných hvězd nebo u zákrytových hvězdných systémů, je ale zhola výjimečné, aby epizody setmění a opětovného rozžehnutí trvaly několik měsíců. Jinak počáteční tři písmena názvu objektu, tedy „VVV“, mají rovněž zajímavý původ. Odkazují na projekt „Vista Variables in the Via Lactea“, který hledá proměnné hvězdy v centru naší Galaxie.

Smith a spol. se domnívají, že bychom měli zavést celou novou třídu hvězdných objektů „blikající obři“ (blinking giants). V takovém systému obíhá hvězdného obra, který je asi tak stokrát větší než Slunce, s poměrně dlouhou periodou jeho průvodce, doposud nejasný objekt, který je obklopený gigantickým prstencem hmoty, co je neprůhledný pro viditelné záření. Když se budeme držet při zemi, tak by to mohla být hvězda nebo planeta – i když je samozřejmě otázkou, kde se tam vzal ten disk.

Epsilon Aurigae se záhadným diskem hmoty. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Obr VVV-WIT-08 se nachází v oblasti, kde je oproti okolí Sluneční soustavy doslova hvězda za každým rohem. Astronomové si nejprve mysleli, že obra zatmívají nějaké temné objekty, které se náhodou dostanou mezi nás a VVV-WIT-08. Simulace ale ukázaly, že takový scénář je na základně známých faktů o VVV-WIT-08 a o dotyčné oblasti Mléčné dráhy prakticky nemožný.

Pokud jde o novou skupinu „blikající obři“, tak jejího dalšího zástupce už zřejmě známe dost dlouhou dobu. Je to Almaaz, čili Epsilon Aurigae ze souhvězdí Vozky, hvězda viditelná pouhým okem. I v tomto případě jde o obra nejasného typu, kolem něhož obíhá masivní záhadný objekt. Každých 27 let se Almaaz zatmí zhruba na 50 procent obvyklé záře. Dalším příkladem by mohl být nedávno objevený hvězdný systém TYC 2505-672-1 ze souhvězdí Malého lva, který je současným držitelem rekordu zákrytového systému s nejdelší periodou, v tomto případě 69 let. Nově objevený „blikající obr“ VVV-WIT-08 by ho přitom mohl sesadit z trůnu, ale zatím to není jisté.

Charakteristiky systému VVV-WIT-08 jsou rovněž podobné pozoruhodnému Mamajekovu objektu (V1400 Centauri nebo J1407) ze souhvězdí Kentaura nebo též dnes již legendární Tabbyině hvězdě (KIC 8462852), což nejsou obři, ale spíše hvězdy podobné Slunci, které se ovšem rovněž záhadně zatmívají, dost podobně jako VVV-WIT-08. Jak je vidět, i v blízkém vesmíru ještě máme dost záhad k vyřešení.

Video: VVV-WIT-08

Literatura

University of Cambridge 11. 6. 2021.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 505: 1992–2008.

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 13.06.2021

Tisk článku

Související články:

Záhada zákrytové dvojhvězdy Autor: Dagmar Gregorová (08.04.2010)
Dvojhvězda MY Camelopardis splývá do gigantické hvězdy Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2014)
Hvězda s megastrukturou: Ještě divnější, než jsme si mysleli Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2016)

Diskuze:

K čemu Dysonova sféra?

Ondrej Zeman,2021-06-15 09:45:35

Zdá se mi, že někteří lidé za tím nevidí asi nic jiného, než jen plochu pro výrobu elektřiny. Mě takové myšlení připadá poněkud přízemní, v případě prstence který by rotoval by jeho vnitřní strana mohla být obyvatelná a já to vidím tak, že pokud by to nějaká civilizace stavěla, tak z tohoto důvodu.