O přípravě tohoto pilotního reaktoru jsme už několikrát psali v každoročních přehledech vývoje jaderné energetiky, z nichž poslední je ze začátku tohoto roku. Výstavba reaktoru BREST-OD-300 je součástí programu Proryv (český Průlom) korporace Rosatom, která je zaměřena na prošlapávání cesty k pokročilým jaderným technologiím nové generace. Právě rychlé reaktory by měly být prostředkem k efektivnějšímu využití uranové rudy, uzavření palivového cyklu a tím i ke snížení objemu jaderného odpadu na jednotku vyrobené elektřiny.
Rychlé reaktory využívají nemoderované spektrum neutronů, které vznikají při štěpení. Ty mají řádově nižší pravděpodobnost zachycení uranem 235 a jeho rozštěpení, než je tomu u tepelných neutronů, které vznikají jejich moderací v klasických reaktorech využívaných například v našich jaderných elektrárnách. Na druhé straně však mohou při dostatečné energii štěpit i uran 238. Zároveň lze u rychlého reaktoru vytvořit takovou konfiguraci aktivní zóny, která umožňuje efektivní přeměnu uranu 238 na plutonium 239 nebo efektivní spalování izotopů plutonia či dalších transuranů.
Takové reaktory většinou bývají také kompaktnější a uvolňují více tepla na objemovou jednotku aktivní zóny, než je tomu u klasických reaktorů. Proto potřebují efektivnější chlazení, které může být realizováno právě tekutými kovy. Jednou možností jsou například rychlé sodíkové reaktory, které jsou zatím nejblíže ke komerčnímu zavedení. V operačním provozu jsou reaktory tohoto typu BN600 a BN800 v Bělojarské jaderné elektrárně. Další je možnost využit k chlazení tekutého olova. Výhodou tekutých kovů oproti vodě je, že mají vysokou teplotu varu za normálního tlaku. Reaktor tak pracuje za normálního tlaku s relativně vysokou pracovní teplotou. Střední teplota v případě olověného chladícího okruhu je například okolo 500°C. Tyto vlastnosti zvyšují pasivní bezpečnost těchto reaktorů.
Reaktor BREST-OD-300 má tepelný výkon 700 MWt a elektrický zmíněných 300 MWe. Výška aktivní zóny je 1,1 m a hmotnost paliva v aktivní zóně je 18,7 t. Celková palivová kampaň je pět let. Využívají se speciálně nově vyvinuté palivové soubory s nitridovým směsným palivem obsahujícím vedle uranu i plutonium. Tento rychlý reaktor je koncipován tak, že pracuje jako producent plutonia i spalovač tohoto materiálu získaného z vyhořelého paliva.
Výstavba probíhá v ruském Seversku v areálu podniku SCHK, který je součástí společnosti TVEL. Ta spadá pod Rosatom a zabývá se vývojem jaderných palivových souborů. Je třeba zdůraznit, že projekt BREST-OD-300 není spojen jen s reaktorem, ale v areálu budou celkově tři komplexy. Prvním je závod na výrobu speciálního paliva pro tento typ reaktoru. Ten už je nyní dokončený a probíhá zde montáž zařízení. Druhým komplexem je samotný reaktor i se strojovnou. U strojovny už byla dokončena základová deska a základy reaktoru se začaly betonovat. Třetí budova bude obsahovat zařízení pro recyklaci palivových souborů z tohoto reaktoru a separaci materiálu využitelného pro přípravu recyklovaného paliva. Celý areál se tak stane do značné míry nezávislý, využívající cirkulární proces.
Právě komplexnost je důležitou vlastností celého programu Proryv. Nejde jen o reaktory, ale realizuje se vždy celý řetězec uzavřeného palivového cyklu od přípravy paliva, samotného reaktoru, který je využívá, až k recyklaci vyhořelého paliva. Realizace a posouzení ekonomiky celého průmyslového cyklu je klíčové pro zajištění reálné a vyladěné ekonomiky, která by mohla vést ke komerčnímu využívání těchto reaktorů.
Dokončení komplexů pro produkci palivových souborů a recyklaci paliva se očekává v letech 2023 a 2024, dokončení samotného reaktoru pak v roce 2026. Zkušenosti z pilotního projektu se využijí pro vývoj prototypu většího komerčního reaktoru BREST1200.
Firma Rosatom zajišťuje u klasických reaktorů péči o celý jejich životní a palivový cyklus. Dokáže postavit klasické reaktory III. generace, zajistit pro ně palivo, postarat se o vyhořelé palivo a připravit palivo typu REMIX pro tyto reaktory. Optimalizuje i své plovoucí jaderné elektrárny a malé modulární reaktory založené na úspěšných reaktorech pro ledoborce.
Firma také dokončuje práce na komercializaci rychlých sodíkových reaktorů. Zde zajišťuje i palivové soubory pro čínské reaktory tohoto typu. I u rychlých reaktorů chlazených olovem se projektem BREST-OD-300 vydal Rosatom na cestu k jejich komercionalizaci. Blíží se tak k tomu, že dokáže nabízet do světa nejen reaktory III. generace s veškerým servisem, ale postupně i speciální malé modulární reaktory. A v relativně blízké době i rychlé reaktory IV. generace s uzavřeným palivovým cyklem. Jaderná energetika by se tak mohla stát vedle energetických surovin klíčovým masivním vývozním artiklem Ruska. A v tomto případě by šlo o špičkové technologie s obrovským potenciálem.
Redakce připojuje video autora článku, vztahující se k dané problematice:
Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende
Autor: Vladimír Wagner (28.01.2021)
Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě
Autor: Vladimír Wagner (31.03.2021)
Čínský tokamak EAST dosáhl nového fúzního rekordu
Autor: Stanislav Mihulka (04.06.2021)
Diskuze:
Jak to ti rusové dělají?
Petr V,2021-06-13 07:36:45
Mají stabilní energetiku.
Eurosojuz má sice nainstalováno x GW větrníků, ale 8 ledna a další dny byl blízko blackoutu. Zachránili nás rusové a bělorusové dodávkama ee z jaderek. Stačí se podívat na:
https://transparency.entsoe.eu/transmission-domain/physicalFlow/show?name=&defaultValue=false&viewType=GRAPH&areaType=BORDER_CTY&atch=false&dateTime.dateTime=08.01.2021+00:00|CET|DAY&border.values=CTY|RU!CTY_CTY|RU_CTY_CTY|10Y1001A1001A39I&dateTime.timezone=CET_CEST&dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)
Uvědomují si v eurosojuzu, že bez elektřiny jsme v 19 století?
Jak to ti rusové dělají?
Petr V,2021-06-13 07:36:42
Mají stabilní energetiku.
Eurosojuz má sice nainstalováno x GW větrníků, ale 8 ledna a další dny byl blízko blackoutu. Zachránili nás rusové a bělorusové dodávkama ee z jaderek. Stačí se podívat na:
https://transparency.entsoe.eu/transmission-domain/physicalFlow/show?name=&defaultValue=false&viewType=GRAPH&areaType=BORDER_CTY&atch=false&dateTime.dateTime=08.01.2021+00:00|CET|DAY&border.values=CTY|RU!CTY_CTY|RU_CTY_CTY|10Y1001A1001A39I&dateTime.timezone=CET_CEST&dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)
Uvědomují si v eurosojuzu, že bez elektřiny jsme v 19 století?
Jarda Jiricka,2021-06-10 10:53:36
Já se domnívám, že je to od Rosatomu obrovský kus odvedené práce nejen konstruktérské ale i fyzikální. Když se podíváte na ostatní projekty ve světě takové spektrum vývoje nových technologií v jádru nemá prakticky žádný stát ani firma. Při stavbě prototypů (a to včetně držáků které možná vaří učni) je to tempo až zarážející (spuštění v roce 2026) když zaběhlé technologie reaktorů se staví v rozvinutých zemích i více jak 10 let. Za mne jednoznačný obdiv vzláště s přihlédnutím k tomu, že země nemá dobrou ekonomickou situaci a je na černé listině.
Re:
Jiří Brichta,2021-06-10 13:02:52
no nechval dne před večerem , zatím je tam jen vybetonovaná plocha a vaše chvalozpěvy jsou velmi předčasné. Na to že by se malé reaktory 300MW měly časem vyrábět jak na běžícím pásu to na velký spěch nevypadá. A ta poslední věta o blacklistu mi zní tak uplakaně ... snad psaná přímo z ruské ambasády :-)))
Re: Re:
Vladimír Wagner,2021-06-10 13:15:22
Pane Brichta, vzhledem k tomu, že už tam stojí ta část, která bude vyrábět palivo, a na hotových základech se rozbíhá výstavba strojovny, tak je pochvala určitě na místě. Je jasné, že se mohou ukázat zádrhele a zdržení, ale připravenost projektu a zkušenosti z jiných současných jaderných staveb Rosatomu jsou velmi dobré. To, že se Západní Evropa snaží Rusku a Číně co nejvíce házet nejen do jaderných projektů vidle, je fakt. Podle mého je to však vzhledem k situaci (zaostávání), která z ideologických a politických důvodů v západním světě vznikla, spíše kontraproduktivní.
Re: Re: Re:
Michal Lenc,2021-06-10 15:16:28
Jop, velká škoda, že ty pokroky jsou zrovna v Rusku. Jenže my tu holt máme ty strany, které "politikaří" a nechtějí koupit jadernou elektrárnu od země která nám do vzduchu vyhodila jenom dva muniční sklady.
Jen se podívejte, když se lidí zeptáte, jestli chtějí být součástí Ruska, tak jich narovinu, 96,77% řekne že ano. Takové výsledky nemá ani Běloruský prezident. (A to ho lidé milují, protože jej zvolili již po šesté.)
Re: Re: Re: Re:
Jan Krásenský,2021-06-11 16:26:14
Jestli máte důkazy, že muniční sklady vyhodili Rusové, tak s nimi hned utíkejte na policii nebo na BIS. Obě instituce zatím nepředložili cokoli, co by stálo za trestní oznámení Budou Vám vděční.
Zajímává související informace
Vladimír Wagner,2021-06-10 10:45:18
Právě v této době se objevila velmi zajímavá související informace. Rosatom a čtyři vysoké technické školy chtějí vybudovat nový mezinárodní učební program pro pokročilé jaderné technologie zaměřený na rychlé reaktory IV. generace a s nimi spojený palivový cyklus. Program v angličtině je zaměřen hlavně na studenty a odborníky z Číny a Evropy. Jeho cílem je rozšíření a komercializace této oblasti, ve které je Rusko v čele a tím i rozvinout budoucí exportní potenciál Rosatomu v oblasti těchto technologií. Rosatom předpokládá, že v třicátých letech budou potřeba tisíce odborníků v oblasti těchto technologií . Jako centrum pro praktickou výuku se bude využívat právě komplex BREST-OD-300. Proto je do budovaného klastru zapojena i Tomská univerzita, která je blízko Severska, kde Brest_OD-300 je. Připojuje s k MIFI (Moskevský inženýrský a fyzikální institut) a technice v Nižním Novgorodu.
špičkové technologie s obrovským potenciálem
Petr Pavlata,2021-06-09 23:32:05
Pro civilizační okruh jsou v budoucnu jenom dvě možnosti - jaderná nebo úpadková. Je smutné, oligarchický a prokorumpovaný režim je schopný se v tomto chovat mnohem racionálněji, než my.
Děkuji za zajímavý článek.
Rosatom
Josef Waters,2021-06-09 15:56:48
Děkuji za zajímavý článek a také za doprovodný snímek palivové tyče ve velkém rozlišení. Po stránce fyzikální se spolehnu na váš názor, princip je určitě výborný. Ale jsem technik - strojař a prostě mi to nedá, musím se vyjádřit k tomu co vidím na fotografii. Důvěru v Rosatom to ve mě opravdu nevzbuzuje. Provedení svarů, "podomácku" vyrobené křídlové matice, zřejmé stopy po dovaření prasklin (ožehnutý silon), poprskané čepy ...
Vzbuzuje to obavu, že stejně přistupují i k té "špičkové technologii s obrovským potenciálem", přitom jde o firemní prezentaci a přísně sledované "jádro".
PS. pokud by totéž prezentoval USatom, sepsul bych ho stejně!
Re: Rosatom
Vladimír Wagner,2021-06-09 16:21:14
Nejsem strojař, takže si netroufám posuzovat. Jen bych si dovolil upozornit, že mícháte dohromady dvě naprosto rozdílné věci. Palivový soubor a provizorní držáky, na které se položil.
Re: Re: Rosatom
Josef Waters,2021-06-09 16:28:40
Ano, vím. Ovšem zřejmě vyrobené v jedné firmě a oficiálně prezentované. Nic víc.
Re: Re: Re: Rosatom
Jiří Menšík,2021-06-09 17:08:15
Tohle je ještě na výzkumný projekt velice profesionální.
To byste měl vidět fotky nebo video z nějaké Britské univerzity. Vždycky mi připadalo okouzlující jak tam kombinují genialitu s extrémně neformálním bastlením.
Re: Re: Re: Re: Rosatom
Pavel Nedbal,2021-06-09 18:58:50
V této věci musím plně souhlasit s panem Watersem - právě prezentace musí být technicky dokonalá - neomlouvejte je. Ještě bych tak připustil "samodomo" vyrobené křídlatky, (místní Baumax měl třeba už zavřeno), ale musely by být dokonale Tigem svařené, obroušené a jedna jako druhá. Ty sváry na té vaně, prasácká ohnutí, ne!
Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Jiří Menšík,2021-06-09 23:21:43
Ono je dost jedno co musíte, co byste připustil i to jak hezky umíte nakupovat matky v Baumaxu.
Vám asi vůbec nedochází, jaká frajeřina takový reaktor je, když tu řešíte matky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Jan Novák9,2021-06-10 22:26:27
Právě že víme jaká frajeřina je takový reaktor... ...zatraceně explozivní frajeřina.
Pokud tohle dají na ilustrační foto, tak skutečná práce bude vypadat ještě hůř.
Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Pavel Hudecek,2021-06-10 00:52:35
Tipuju, že autory zařízení zajímaly úplně jiné parametry, třeba jestli smí být vystaveno neutronům, aniž by pak bylo radioaktivní. To se pak výběr materiálů poněkud zúží. Bauhaus nehrozí a možná byste při pokusu o svařování dopad jak učeň co drží svářečku poprvé v ruce:-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Josef Waters,2021-06-10 08:35:13
Vím, že jsem kritikou (pro někoho asi nedotknutelné velmoci) šlápl bosou nohou do vosího hnízda. Ale forma prezentace a zpracování, byť nepodstatných částí, ukazuje na "profesní kulturu" špičkové firmy. Jak píše pan Nedbal, svary nerezu TIGem by měly být přesné a zabroušené (Bauhaus byla jistě nadsázka). Opravdu nejde o studentský projekt ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Patrik Dvorak,2021-06-10 10:37:54
Aha. Nějak jsem pána od svářečky stále nechápal. Teď už mi to smysl dává. Ještě že nemá možnost se podívat, jaký mi v dílnách akademie věd udělali držák na polarizační mikroskop. A nebo čím a jak měl splichtěné výzkumné pracoviště náš jediný nositel Nobelovky. U mého kolegy na stole by zase viděl, jak udržuje teplotu v kultivačním boxu pomocí dlažebních desek z ulice,... (a to má publikace v Cell...). Kritika svárů na něčem, co slouží jako lavice pro nafocení toho podstatného, a motat do toho politiku, k tomu člověk musí mít talent.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Jan Novák9,2021-06-10 22:23:01
A dávali jste ten držák na ilustrační foto k projektu za x miliard?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Jiří Kocurek,2021-06-12 21:03:13
To nebude lavice na nafocení. U ní by křídlové matice nebyly vůbec potřeba. Můj tip je, že slouží k upevnení horního dílu a celé to pak tvoří přepravní klec pro palivovou tyč. Takže se jedná o manipaluční přípravek. A ten by měl mít nějakou úroveň.
A nějak nechápu to urvané a dovařené křídlo matice, to snad musel utahovat kleštěma medvěd. Není pak lepší použít šestihrannou matici a utahovat ji klíčem?
Re: Re: Re: Re: Re: Rosatom
Martin Zeithaml,2021-06-10 10:53:27
Ale pánové, jde jen o přípravek a u toho je důležitá funkce ne krása. Navíc ještě nejde o výrobu, ale o přípravu výroby. Může tedy jít jen o vývoj funkčnosti toho přípravku. I když je mi to proti srsti, Rusko a Čína mají ve vývoji jaderných technologií velký náskok, tedy tam běží experimentální reaktory které jsou v Evropě a Státech jen na papíře nebo ve stádiu úvah. Je to smutné, ale západu ujel vlak.
Lubomír Oršulík,2021-06-09 08:04:03
No jo Rosatom je teď fuj...možná kdyby se přejmenovali na USatom...?
Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Anton Matej,2021-06-09 07:52:23
Smer a budúcnosť jadrovej energetiky je v zmenšovaniu jadrových reaktorov. Menší modulárny reaktor znamená menšie škody v prípade havárii. Menšie náklady na výstavbu, či pôžičky. Menej ochrany a zabezpečenia.
V nepodstatnej miere ide aj o rozvodové siete. Ak je malý modulárny reaktor bližšie k zákazníkovi, dodá mu energiu s menšími stratami.
Aj z bezpečnostných dôvodov, je veľmi zraniteľné dodávať do rozvodovej siete, energie z jednej, dvoch veľkých jadrových reaktorov. Tí rôzni teroristi si možno ešte málo uvedomili, že nemusia vyhadzovať do vzduchu malo dôležité, nahraditeľné objekty, ľudí a podobne. Veľké jadrové elektrárne, strážene a zabezpečené, čo tiež značne zaťažuje náklady,prevádzku, cenu energii.
Teroristi sa môžu kľudne zamerať na veľké rozvodové siete.Ustrážite tie kilometre rozvodových sieti. Veď môžu použiť aj lacnejšie malé drony na útoky.Isis už používal dróny na boj. Viete si predstaviť mladých, úrady, bez mobilov a počítačov. Niekoľko mesiacov by sa pralo v riekach a varilo niekde v lesa na ohničkoch? Nefungovali by výťahy, TV, Internet a podobne?
Boli už aj veľké pády rozvodových sieti. O to horšie sú dopady budú, ak tie rozvodové siete zásobuje iba pár veľkých dodávateľov. Aj to Slnko nebude stále poslúchať a máva supererupcie. Napríklad link:https://www.tvnoviny.sk/zahranicne/1748803_zem-tesne-minula-niciva-slnecna-burka-tvrdia-vedci
...Zatiaľ čo pred pol druha storočím búrka známa ako Carringtonská udalosť úplne vyradila z chodu telegrafný systém v celých Spojených štátoch, teraz by podľa vedcov mohla zničiť elektrickú rozvodnú sieť na celej Zemi alebo vážne poškodiť družice putujúce okolo našej planéty...
Alebo iné havárie, ako zemetrasenia a príklad Fukušima.
Tá výpočtová technika sa nám riadne zmenšila až po malé ultra mobily.
Žijeme v dobe reštartu kozmonautiky, ktorá je riadne lacnejšia, ako v roku 2000. Elon Musk a podobní si začali uvedomovať že tie rakety vôbec nemusíme zahadzovať do mora. Veď nezahadzujeme auta po jednej jazde. Teda vyrobená raketa o rozmeroch (x,y,z) v cene n € nám vynesie opakovane oveľa viac ton tovaru. Vo výrobe si môžeme pomáhať aj 3D tiskom.
Aj v jadrovej energetike treba naštartovať nové myšlienky a filozófiu.
Čaká sa na nového Elona Muska, Gatesa z USA? Alebo nové úspechy a nesmierne zisky za dominanciu na trhu a výrobu malých jadrových elektrárňach prenecháme Rusku, ako v prípade Ruských vesmírnych úspechov, Gagarina a podobne? ESA už vyvíja, či kopiruje po vzoru SpaceX návrat svojich rakiet, asi si počkáme dosť rokov.
Už sa nenájdu v Európe, EU vizionári a firmy na reštartovanie jadrovej energetiky? Tá asi bude v zmenšení a malých modulárnych reaktorov.
Počul niekto o ťažkých havariach reaktorov na USA lietadlových lodiach? Takú lietadlovú loď už možno prirovnať k menšiemu mestu.
Po niektorých detských nemociach sa riadne vylepšuje jadrová energetika na ponorkách.Projektujú sa aj malé jadrové elektrárne na Mesiaci. Takže dosť príkladov, že zmenšovať jadrové elektrárne ide.V armadach našich veľmocí sú malé reaktory skutočnosťou.Takže sa nečudujem, že sa ich v Rusku snažia presadiť aj do ekonomiky.
Rusi už spustili do prevádzky plávajúcu elektráreň. Link: https://www.nuclear.sk/ruska-plavajuca-jadrova-elektraren-zaznamenava-prve-uspechy/
Na linku: https://www.energie-portal.sk/Dokument/male-jadrove-reaktory-su-stale-iba-na-papieri-105626.aspx
...Píšu že bež štátu to nejde...
V súčasnosti ale niektoré štáty majú stále veľa miliárd na pôžičky a stavbu veľkých jadrových elektrárni.
V USA jasne cítiť že nástup raketových súkromníkov podporovali a podporujú rôzne: štát, armáda, tajní a iné subjekty, cez rôzne lukratívne zákazky-pôžičky. Tie miliardy sa im vrátia nespočet krát v lacnejšom vynesení tovaru, internetových sieťach ako Starlink a dominancii na svetovom trhu, v podobe budúcich daniach z biznisu a zisku.
V Rusku tiež cítiť veľkú podporu štátu v prípade malých modulárnych plávajúcich elektrárni.
Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Miyuki Pateru,2021-06-09 09:30:41
Postavit jinde na světě experimentální reaktor je nemyslitelný, to bohužel jde jenom v totalitě, protože jinde by "ekologům" praskla žilka. A v Číně zase nejsou na vývoj tohohle typu zařízený, takže zbývá jenom to Rusko.
A znovupoužitelná raketa je bohužel stále iluze a v aktuálním stavu smysl nedává. Je to jenom pěkná demonstrace a marketingová propagace. Od stavu kdy se jenom dotankuje palivo jsme ještě hodně daleko. Aktuálně prostě vychází výhodněji použít malou jednorázovou raketu, než velkou opravitelnou (tak by se tomu mělo říkat aktuálně), protože repase stávajících není o moc levnější než výroba nových. Hlavní problém je, že ta znovupoužitelná musí být výrazně větší než jednorázová, protože nese palivo na návrat + musí motor vydržet o hodně delší provoz, což je další váha navíc.
Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Marcel Švec,2021-06-09 22:47:13
Ako kompletne znovu použiteľná raketa je zaujímavý tento projekt
https://kosmonautix.cz/2021/06/terran-r-plne-znovupouzitelny-nosic/
Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
P Koudelka,2021-06-10 00:04:01
Dobrý den,
předpokládám, že narážíte na koncept SpaceX s raketami Falcon. Já si naopak myslím, že tato zprvu podceňovaná společnost dokázala významně rozvířit vody na poli raketových nosičů a jejich koncept bude následován.
Mohl byste proto trochu rozvést myšlenku "marketingové propagace" v jejich konceptu opětovného používání nosičů? Dále, pokud tvrdíte že znovupoužitelná raketa a motor musí být výrazně větší, resp. těžší než jednorázová řešení, jaké jsou tedy na trhu nosiče a motory s obdobnými výkony jako Falcon 9/Heavy, resp. Merlin a Raptor při výrazně menších rozměrech a hmotnostech?
Re: Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Miyuki Pateru,2021-06-10 12:34:47
Netvrdím, že v budoucnu to nepůjde, ale ještě to bude dlouho trvat. Návrat Falcon 9 má za následek o 40-50% sníženou nosnost (oproti verzi bez návratu). To je jednoduchá fyzika a jsou to i čísla SpaceX. A raketová/Ciolkovského rovnice je neúprosná.
Až bude raketa co vydrží 5-10 startů bez repase a opravdu se jenom dočerpá palivo, bude to něco jinýho. Ale aktuálně i vyjádření SpaceX je, že Falcon musí letět 3x aby to bylo plus mínus za stejnou cenu jako "Disposable" řešení. A kolik jich startovalo 3x, natož víckrát aby se to opravdu začalo vyplácet.
Určitě je to hezká vize a záslužnej vývoj.
Re: Re: Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Vladimír Wagner,2021-06-10 13:05:57
Tady bych si dovolil připomenout, že rekordní první stupeň SpaceX už má za sebou deset letů. Nedávno byl použit úplně nový první stupeň při letu Dragon-2, ale bylo to po více než roce, kdy se používaly pouze již použité kusy. A to při vysoké kadenci startů. Prvních stupňů s použitím tří i více letů je poměrně dost a deset použití není konečné číslo. Příprava použitého prvního stupně k novému letu také netrvá dlouho. Takže u Falconu 9 už má opravdu znovupoužitelnost jasný ekonomický přínos, který se neustále dramatičtěji zvýrazňuje.
Re: Re: Re: Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Miyuki Pateru,2021-06-10 19:00:03
Pravda, že co na to teď koukám, tak to nevypadá špatně, koncem 2020 a letos jedou pěkně.
Sice mají pořád skoro dva měsíce mezi startem, ale 7, 8, 9 a 10 startů je pěknejch.
Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Jan Jančura,2021-06-09 12:22:14
Pochybuji, že náklady na výstavbu a provoz více malých jaderných reaktorů místo jednoho o velkém výkonu budou menší. Ty malé jaderné reaktory mají význam v řídce osídlených oblastech, kde by budování elektrických vedení bylo nákladné. A pak jen obstarat povolení pro výstavbu většího počtu malých reaktorů bude obtížnější než pro jeden velký. To je stejné jako u spaloven odpadů, dálnic apod. všichni je sice potřebují, ale nikdo je v sousedství nechce.
Je to prostě krásná myšlenka, ale v praxi obtížně uskutečnitelná.
Re: Re: Budúcnosť sú malé modulárne reaktory
Petr Pavlata,2021-06-09 23:42:46
Provoz na jednotku energie asi levnější nebude. Ale výstavba, resp. v ideálním případě výroba může být levnější i řádově, pokud by se podařilo dostat do nějakých racionálních čísel (alespoň stovky kusů) ročně. V tuto chvíli je co elektrárna, to v podstatě originál - to je zdaleka nejdražší možné řešení.
Zkoušel jsme někdy přemýšlet o tom, kolik by Vás stal by byť jenom Váš mobilní telefon, pokud by jste vyráběl jeden jediný (bez nakoupení a kompletování hotových součástek)?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
