Lockheed AC-130U Spectre Gunship. Původně transportní letoun dovede vycenit zuby. Kredit: US Air Force.

Dnešní armády jsou sice jakžtakž vyzbrojené, přesto by ale v případě náhlého vypuknutí konfliktu s důstojným soupeřem musely improvizovat. Vědí to i experti US Air Force, kteří vymysleli jednoduchý a účinný plán, jak pohotově navýšit počet bombardérů. Je to postup, jak rychle a levně předělat transportní letouny na dočasné bombardéry.

Transportní letoun Boeing C-17 Globemaster III. Kredit: US Air Force / Wikimedia Commons.

Plán amerického letectva je založený na speciálních boxech, z nichž je možné vypouštět střely s plochou dráhou letu. Tyto boxy, které připomínají nákladní palety, by přitom mohly shazovat transportní letouny Lockheed Martin C-130 a Boeing C-17 Globemaster III. Velikou výhodou tohoto plánu je, že letectvo může velmi rychle získat spoustu provizorních bombardérů za zlomek ceny nového bombardéru. Nejsou to sice stroje s parametry konvenčních bombardérů, ale každý pojme několik desítek střel s plochou dráhou letu, což ohromně zvýší palebnou sílu letectva.

Nejde o žádné plané snění. Tento systém již existuje. Letectvo ho testovalo již v březnu, s pomocí speciálního transportního letounu varianty MC-130J Commando II, v prostoru White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Podle dostupných informací letoun vypustil „paletu“ se simulovanými střelami s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Jakmile se paleta ocitla mimo letoun, tak došlo k simulovanému odpálení střel.

Letoun MC-130J Commando II testuje zařízení pro vypouštění střel s plochou dráhou letu. Kredit: US Air Force.

Úvahy o použití transportních letadel jako bombardérů se objevují již dlouho. Občas k tomu dojde v rámci válečných improvizací. Například Argentina v roce 1982, tedy během války o Falklandy, použila transportní letoun jako bombardér při útoku na komerční lodní dopravu. Není to ale jen tak. Transportní letouny mají své mouchy. Bývají pomalé, neobratné při manévrování a nejsou zrovna moc stealth. Kvůli tomu jsou zranitelné palbou protivníka. Bojové verze transportní letounů, jako je například americký AC-130W Stinger II musejí být těžce obrněné a přitom stále musejí operovat jen tam, kde je jen malé riziko útoku ze vzduchu či od protivzdušné obrany. Proto je důležité, aby transportní letouny předělané na bombardéry útočily z velké dálky, což většinu rizik eliminuje.

Střely AGM-158 JASSM mají v základní verzi dosah 370 km, ve verzi JASSM-ER přes 925 km a ve verzi s extrémním dosahem JASSM-XR asi 1 900 km. I v základní verzi tak tyto střely chrání své mateřské letouny na velkou vzdáleností od obrany protivníka. US Air Force momentálně disponují 158 strategickými bombardéry, které unesou větší počet střel JASSM. B-2 Spirit jich zvládne 16, B-52 12 a B-1 unese 24 těchto střel.

Americké letectvo počítá s tím, že z letounu Globemaster je možné vypustit 32 střel JASSM a letounu C-130 podobný počet. V současnosti mají přitom k dispozici více než 300 Herkulů a 222 Globemasterů. Když akutní nebezpečí pro letectvo pomine, tak se transportní letouny mohou zase snadno vrátit k převážení jednotek a zásilek.

Video: Joint Air-to-Surface Stand-off Missile (JASSM)

Video: WOW!! USAF C-17A Globemaster III in the Mach Loop

Literatura

Popular Mechanics 24. 5. 2021 (part1).

Popular Mechanics 24. 5. 2021 (part2).