Raně křídovým mořím Česka vládli bizarní příbuzní krokodýlů  
O velkých obratlovcích, kteří žili během druhohorní éry na území dnešní České republiky toho víme jen pramálo. Nejpopulárnější je beze sporu křídový ornitopodní dinosaurus Burianosaurus. Zdárně mu pak sekundují středně velký teropodní dinosaurus z moravské jury (tzv. moravská tetanura) a náš jediný ptakoještěr, Cretornis hlavaci. Za zmínku stojí také křídoví a jurští mořští plazi. Všechny nálezy jsou však velmi nekompletní, proto je každý nově identifikovaný druhohorní obratlovec z území našeho státu na váhu zlata!

Rekonstrukce raně křídového moře na Novojičínsku. V popředí velký plesiosuchin požírající mršinu mladého dlouhokrkého plesiosaura. Vzadu proplouvá příbuzný torvoneustů. Autorkou rekonstrukce je Edyta Felcyn. Práva k rekonstrukci vlastní Daniel Madzia (k využít rekonstrukce je nezbytný písemný souhlas).
Rekonstrukce raně křídového moře na Novojičínsku. V popředí velký plesiosuchin požírající mršinu mladého dlouhokrkého plesiosaura. Vzadu proplouvá příbuzný torvoneustů. Autorkou rekonstrukce je Edyta Felcyn. Práva k rekonstrukci vlastní Daniel Madzia (k využít rekonstrukce je nezbytný písemný souhlas).

O velkých obratlovcích, kteří žili během druhohorní éry na území dnešní České republiky toho víme jen pramálo. Nejpopulárnější je beze sporu křídový ornitopodní dinosaurus Burianosaurus. Zdárně mu pak sekundují středně velký teropodní dinosaurus z moravské jury (tzv. moravská tetanura) a náš jediný ptakoještěr, Cretornis hlavaci. Za zmínku stojí také křídoví a jurští mořští plazi. Všechny nálezy jsou však velmi nekompletní, proto je každý nově identifikovaný druhohorní obratlovec z území našeho státu na váhu zlata!

 

Dnes nám přibyli hned dva noví obratlovci – oba byli velcí krokodýlům příbuzní dravci!


V odborném časopise Acta Palaeontologica Polonica dnes vyšla nová vědecká práce, která vznikla v česko-německo-britsko-rakouské spolupráci a kterou jsme připravili společně s paleontology Svenem Sachsem z Bielefeldského přírodovědného muzea, Markem T. Youngem z Edinburské univerzity, Alexanderem Lukenederem z Přírodovědného muzea ve Vídni a Petrem Skupienem z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.


Článek je věnován popisu fosilních pozůstatků zubů patřících zástupcům dvou evolučních větví mořských příbuzných krokodýlů zvaných Thalattosuchia. Oba druhy patří do skupiny Metriorhynchidae, o jejíž existenci na území dnešního Česka jsme dosud neměli žádné důkazy a která je v rámci evoluční větve vedoucí ke krokodýlům charakteristická extrémním přizpůsobením k životu pod vodní hladinou. Jejich končetiny byly pádlovité, tělo postrádalo pro krokodýly typické osteodermy a ocas byl zakončen ploutví.

Zub metriorynchida identifikovaný jako Plesiosuchina? indet. (NHMW 2020/0025/0001). Převzato z práce Madzia a kol. (2021).
Zub metriorynchida identifikovaný jako Plesiosuchina? indet. (NHMW 2020/0025/0001). Převzato z práce Madzia a kol. (2021).

Čeští metriorynchidi žili v období rané křídy, před přibližně 133 miliony let (pozdní valangin). Jejich pozůstatky pocházejí z Novojičínska, přesněji pak z okolí Štramberka. Okolnosti jejich objevu jsou však jen málo známé. Zuby byly od roku 1912 uloženy ve sbírkách Přírodovědného muzea ve Vídni. Jejich význam vyšel najevo až v červnu 2020, kdy si jich náhodou všiml Sven Sachs, který následně inicioval jejich výzkum.

 

Zub metriorynchida identifikovaný jako Torvoneustes? sp. (NHMW 2020/0025/0002). Převzato z práce Madzia a kol. (2021).
Zub metriorynchida identifikovaný jako Torvoneustes? sp. (NHMW 2020/0025/0002). Převzato z práce Madzia a kol. (2021).

Přestože jsou oba živočichové známí pouze na základě izolovaných zubů, jejich tvar a znaky přítomné na sklovině jednoznačně ukazují, že se v obou případech jedná o představitele rozsáhlé evoluční větve metriorynchidů nazývané Geosaurinae. Jeden z nově identifikovaných druhů byl makropredátorem živícím se mořskými obratlovci a patřil do příbuzenstva tzv. plesiosuchinů (Plesiosuchina). Druhý měl pak zuby, které se hodily spíše k drcení pevných schránek živočichů. Ten byl s největší pravděpodobností příbuzný druhům Torvoneustes carpenteri a T. coryphaeus.

 

Oba čeští metriorynchidi byli přibližně stejně velcí. Jejich délku lze odhadovat na 4 až 6 metrů.

Zřejmě nejzajímavější na obou metriorynchidech je ovšem to, že jsou raně křídoví. Talatosuchové, k nimž metriorynchidi patřili, byli typičtí zejména pro mělká moře střední a pozdní jury. V křídě byli již poměrně vzácní a mnoho se z nich nedochovalo. Pozůstatky plesiosuchinů z křídových usazenin sice známe, je jich nicméně jen hrstka a jsou značně nekompletní. V případě evoluční větve, k níž patřil Torvoneustes, to až do dneška dokonce vypadalo, že vyhynula na konci jurského období, před asi 145 miliony let. Náš nález tudíž prodloužil evoluční historii této linie o více než 10 milionů let!

Jak je vidět, často stačí velmi málo, abychom poměrně významně obohatili naše znalosti ohledně živočichů, kteří před dlouhými desítkami milionů let žili na našem území.

Napsáno pro Pravěkinfo a OSEL.

 

Vědecká práce věnovaná štramberským metriorynchidům je dostupná zdarma na stránkách časopisu Acta Palaeontologica Polonica (zde).

Datum: 21.05.2021
Tisk článku

Související články:

O masožravém dinosaurovi z jihu Moravy     Autor: Daniel Madzia (13.03.2013)
Před 160 miliony let žili na Moravě velcí mořští plazi     Autor: Daniel Madzia (02.09.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz