Baterie jsou stále Achillovou patou technologické civilizace. Zároveň na tom ale intenzivně pracuje řada výzkumných týmů a vznikají pozoruhodné typy baterií. Jedním ze slibných směrů vývoje jsou strukturální baterie, které je možné začlenit do rozmanitých konstrukcí. Obvykle jde o letouny, automobily nebo třeba elektronická zařízení. Jak se ale ukazuje, mohou vznikat i extrémnější a velkolepější technologie.
Tým švédské Chalmers University of Technology vyvinul baterii, která je založená na cementu a je možné z ní udělat funkční beton, z něhož lze normálně stavět. Technologie betonové baterie je odpovědí na hříchy betonu. Nejde ani tak o zabetonování krajiny, jako o velkou zátěž pro prostředí, kterou představuje tradiční výroba betonu.
Výroba betonové baterie začíná s klasickým cementem a dalšími přísadami. K nim se navíc přimíchá menší množství krátkých uhlíkových vláken, která přidají betonu elektrickou vodivost i pevnost v ohybu. Do směsi se rovněž přidají dvě síťky z uhlíkových vláken. Jedna je potažené železem a funguje jako anoda baterie, zatímco ta druhá je potažená niklem a hraje roli katody. Tím vznikne funkční nabíjitelná baterie, která může uchovávat elektrickou energii.
Nový design betonové baterie je výsledkem mnoha experimentů, během nichž se badatelé snažili vylepšit předchozí typy podobných baterií, bohužel nepříliš úspěšných. Výsledkem je tento design a úvodní experimenty naznačují, že je slibný. Ukázalo se, že pojme 7 Wh energie na metr čtvereční materiálu, což je zhruba desetinásobek oproti předešlým betonovým bateriím. Ve srovnání s komerčními bateriemi je to sice stále málo, jejich hendikep ale podstatně snižuje to, že z betonové baterie je možné vybudovat rozsáhlé stavby.
Betonová baterie švédského týmu nabízí spoustu zajímavých aplikací. Stavby s těmito bateriemi, kombinované s vhodnými solárními panely, mohou dodávat energii zabudovaným LEDkám, stanicím 4G sítě v odlehlých oblastech, anebo pohánět senzory ve velkých betonových konstrukcích, jako jsou dálnice či mosty. Vedoucí výzkumu Emma Zhang a její spolupracovníci mají vizi velkolepých staveb z funkčního betonu, které uskladní velké množství energie.
Vývoj betonové baterie je stále v rané fázi. Zbývá vyřešit některé technické problémy. Klíčová bude například životnost betonové baterie. Konstrukce z betonu by měly stát dlouhé desítky let. Funkci nabíjitelných baterií by si tedy měly uchovat dlouho anebo by mělo být možné ji relativně snadno obnovit. Badatelé jsou v tomto směru optimističtí.
Literatura
Podivuhodný beton antického Říma vylepšuje koroze slanou vodou
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2017)
S grafenem je lepší všechno. I beton!
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2018)
Beton s nanosazemi je elektricky vodivý a vyrábí teplo
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2021)
Diskuze:
Jakpak je asi vyřešeno samovybíjení?
Vladimír Šťastný,2021-05-24 09:12:14
Nebo alespoň omezeno. U velkých staveb by mohlo vytvářet bludné proudy, v kterých by mizely velkou rychlostí inženýrské sítě.
Koroze betonu a výztuže
Jakub Pecha,2021-05-19 19:03:11
Každá větší "betonová" konstrukce je většinou konstrukce železobetonová nebo navíc předpjatá vysokohodnotnými ocelovými lany certifikovaných předpínacích systémů. Tato výztuž není do konstrukce vložena náhodně, ale každý ocelový prut/lano mají svoji přesnou polohu/funkci/stupeň namáhání v průběhu životnosti. Každý projektant musí konstrukci navrhnout tak, aby kromě základní statické funkce minimalizoval v průběhu životnosti konstrukce vliv nežádoucích účinků prostředí jak na beton samotný tak na ocelovou výztuž, armokoš a předpínací lana. Výztuž je ohrožena mnoha procesy, které mohou zapříčinit či urychlit její korozi, ať už je to karbonatace betonu, vliv "bludných" proudů nebo např. elektrochemická koroze výztuže. Proto je maximální snahou projektanta u mostů mít elektroizolačně oddělenou horní nosnou konstrukci od spodní stavby, mít provařenou výztuž a definovanou "cestu", kterou se bude konstrukce v co možná nejkratším čase vybíjet např. přes prvky hlubinného založení. Představa, že by si nějaký projektant nechal zvýšit korozní potenciál v konstrukci instalací něčeho jako "betonové baterie" je z mého pohledu naivní/akademická/směšná... Obzvláště pokud autorizační zákon poněkud neurvale klade zodpovědnost za "projekční vady" na bedra projektanta nejen po dobu životnosti navržené konstrukce, ale také po dobu životnosti projektanta samotného...
Betonové problémy
Jan Pokorný1,2021-05-19 14:28:56
Každé navýšení kapacity chemické baterie s sebou nese potíže spojené se zvýšenou reaktivitou. Nabitá baterie má potenciál, který se snaží uvolnit. Čím více energie je skladováno, tím větší "silou" se snaží samovolně vybít. Hádám, že betonové baterie mají tendenci postupně měnit chemické složení betonu.
Pokud trochu odbočím: Myslím si, že právě ona snaha o uvolnění potenciální energie, všeobecně vyřazuje baterie založené na chemických reakcích z kandidátky na "revoluci v uskladňování energií".
Ovšem jsem pouhý laik, a pokud je v diskuzi někdo zasvěcený, kdo by mi mou domněnku potvrdil/vyvrátil, byl bych mu velmi vděčný.
Re: Betonové problémy
Josef Hrncirik,2021-05-20 16:41:51
Jsem jenom diverzant amatér.
I dělostřelecké granáty (NATOž celé patrony) obsahují ještě větší hustotu energie a mají značnou snahu o její osvobození. V revoluci jsou považovány za nezastupitelné a osvobozené sklady se s velkou energií i příkonem obnovují. V bateriích je oxidovadlo a redukovadlo přítomno v ideálním poměru. Poměrně slabé redukovadlo (již zinterkalované Li v LiC6) je vnitřně navíc hašeno 10 násobným ředěním grafitem a není oxidováno kapalným O3, ale jen kyslíkem zasypaným lithium kobalt oxidem skoro jako jen O2 + Li4Co4O6 (celé je to jakoby termitová bomba bezpečně dodávaná s hliníkem i magnetovcem naředěnými hasícím pískem) tj. je to tedy jen pískem silně přihašená pyrotechnika, navíc prosáklá elektrolytem (ne sice vodným, ale řekněme jako cca petrolejem). Slabá výbušnina černý střelný prach má energetický obsah cca 3 MJ/kg podobně jako 4 MJ/ kg TNT, výparná tepla zplodin a jejich větší molekulová váha (menší objem) způsobují že destrukční práce je při dobrém utěsnění cca poloviční, řekněme 2 MJ/kg, při špatném utěsnění mnohem menší. Smísen se suchým hrubým pískem je stále nebezpečný. Zjemněním písku, ovlhčením vodou či petrolejem se ztratí hořlavost či výbušnost. Ochlazení při vypařování brzdí prudký rozběh reakce do výbuchu a při větším přídavku hasiva se to nedá odpálit ani ve velkém množství v extrémně dobře uzavřeném prostoru silným tepelným či explozivním počinem. Emulze či suspenze 50 % nitroglyceinu s vodou detonuje s účinkem podobným TNT, s lihem se nedá do exploze přivést. Líh při molekulárním rozředění brzdí reakční rychlost, teplotu zplodin a tím rychlost tlakového nárůstu tj. citlivost pro šíření reakční vlny mnohem více než nemísitelná voda chladící jen okolí žhavých vybuchlých i ?mikrokapek nitroglycerinu. Lion baterie mají cca 100-260 W.h/kg = 0,1 - 0,26 kWh/kg = 0,36-0,936 MJ/kg. Letící dělostřelecký trhavě tříštivý granát nabízí při dopadu nekompromisně cca 1 MJ/kg všeho během cca 0,1 ms. Princip výbuchu parního kotle: řekněme kritická vodní pára 220 atm; 374°C má entalpii cca 2,5 MJ/kg expanzí může uvolnit až cca 2 MJ tj. cca černý střelný prach, určitě ne během 2 ms jako prach. Je to vlastně o schopnosti expanze a extrémně prudkého uvolnění z dokonalého utěsnění primárního (pře)vysokého tlaku. Zatímco černý prach má částice paliva a oxidovadla menší než 1 um a dokonale promíchaná; v Lion bateriích jsou vrstvy oxidovadla a redukovadla cca 20 um tlusté prosycené elektrolytem, řekněme cca 5+5 um v obou vrstvách + mikroporézním separátoru tlustém cca 2-5 um. Trojvrstva oxidovadlo, separátor. Redukovadlo je obalena cca 5um tlustou fólií sběrné Al a Cu elektrod. Lion tedy připomíná jen poměrně hrubě mletou směs zrn cca 20 um a spíše s kvalitně profesionálně oddělovaným oxidovadlem a palivem separátorem a elektrolytem (cca 20% hm. varem cca petroleje)+ fóliovými elektrodami. V analogii s černým prachem je to hrubá spíše nezamíchaná předsměs promočená petrolejem a je nebezpečná asi jako vrstevnaté prskavky tenké 50 um vlhčené cca 20%ty petroleje. 0,4-0,9 MJ/kg by ohřálo řekněme vodu o 96 – 215°C tj. ev. se vypařilo až jen cca 20% vody. Suchý čedič by to ohřálo o 500-1100°C, tj. prskavky by byly spíše temně rudé a moc by si neprskaly. Vypařením veškerého elektrolytu řekněme cca 0,2 kg/kg baterií by se pohltilo cca jen 60 kJ, tj. teplota (popela = cca čediče) by klesla jen o cca 100°C max. 200°C, i když jde o velmi polární organická rozpouštědla.
Z Lion milíře by se zpočátku valily organické páry horké ca 200 -300°C, které by se prakticky ihned vznítily od popela baterií nyní cca 500 až výhledově i 1100°C. 500°C by nemuselo protavit Al obaly, 1000°C ocelové. Ani při 1100°C by z baterie netekla řídká tavenina řinoucí se skrze patra. Prskat žhavou pastu by to mohlo lépe než prskavky. Jak rychle by se reakční teplotní pojišťovací vlna šířila parami 500 -900°C bateriovým úložištěm záleží na obalech baterií, odvodu par protipožárním přepážkách a ev. hasební technice a strategii.
Je to bezpečnější než sklad č.12 ve Vrběticích? Nebo alespoň sklad č.16?
To ví jen proffesionál Myškin Čepiga a Tajný generál.
1.–2. září 1859
Mirek Bautsch,2021-05-19 11:14:34
zasáhla Zemi geomagnetická bouře. Tehdejší, současným pohledem primitivní sdělovací technologie - telegrafní síť, byla vyřazena z provozu. Méně významné bouře se odehrály v letech 1921 a 1960, kdy bylo narušeno rádiové spojení v celé šíři spektra. V březnu 1989 geomagnetická bouře vyřadila energetickou sít ve velké části kanadského Québecu. 23. července 2012 byla na Slunci pozorována superbouře stejné třídy jako událost z r.1859. Její trajektorie však naštěstí minula Zemi.
Takže víme, co se může stát, ale nevíme kdy se to stane. A až se to stane, tak naše elektrická civilizace půjde do kytek. Pan spisovatel Ondřej Neff to trochu popsal v románu Tma. Vřele doporučuji přečíst alespoň začátek knihy.
Re: 1.–2. září 1859
Jiří Kocurek,2021-05-20 17:38:30
Tu knihu jsem četl. Přestaly v ní fungovat fungovat nejen elektronické přístroje a baterie, ale také elektromotry, včetně dynama na bicyklu (permanentní magnet(y) a žárovky v jeho světle. Nepamatuji se přesně, zda přestal fungovat i ten experiment s liščím ocasem a ebonitovou tyčí.
Jakoby přestaly putovat elektrony od pólu k pólu. A Země by ztratila magnetické pole. Což by mimo jiné zabránilo vázání kyslíku na červené krvinky. Takže veškerý život fuč, ryby taky, okamžité vnitřní zadušení. Asi by si o tom nepopovídali, tak jak si o tom povídali.
Re: Re: 1.–2. září 1859
Mirek Bautsch,2021-05-21 17:26:34
Principem knihy je to, že na Zemi přestal existovat fyzikální jev zvaný elektrický proud. Biologicky zůstalo vše v normálu, protože nervové vzruchy (taky el. proud) zůstaly funkční.
No, já jsem chtěl spíše upozornit na sociální dopad nefungující elektrické sítě. Prostě jde o to, že pokud je vše vázáno na spotřebu el. energie, tak její výpadek znamená totální zásah do naší existence. To nebude lokální blackout určité oblasti, do které zvenku lze poslat pomoc (armádu, vodu, potraviny). To bude kontinentální chaos, protože bude zasažena teoreticky polovina Zeměkoule. Dovedete si představit život v paneláku bez elektřiny, vody, plynu? Na vesnici to bude ze začátku trochu schůdnější, než dorazí hladoví měšťáci a nastane boj o zdroje.
To bude docela šlupka,
František Kalva,2021-05-19 09:47:15
až se takový panelák vyšlusuje. Třeba při bouřce. Takový úder blesku jen tak nějaký izolant nerozdýchá.
Re: To bude docela šlupka,
Jan Novák9,2021-05-19 10:01:08
Normálně blesk vytrhá magnetickým polem dráty ze zdi, pokud přeskočí do rozvodů.
V případě paneláku-baterie by asi z např. 20podlažního domu udělal hromadu jemně drcené suti. Rozdrtil by zdi vytrháním elektrod.
Re: Re: To bude docela šlupka,
Florian Stanislav,2021-05-19 17:43:18
Normálně blesk neudělá nic s dráty ve zdi, budovy mají bleskosvody a jističe.
Průměrný blesk nese proud 30 kA a má potenciálový rozdíl asi 100 MV až 1 GV (miliarda voltů). Přemístí se jím náboj asi 15 C.
Nafta má výhřevnost asi 42 MJ/kg
Blesk má energii W =U*Q = 500E6*15 = 7500 [MJ] , to energie ( výhřevnost) asi 178 kg nafty.
Betonové konstrukce mají uvnitř svařovaný ocelový skelet z kulatiny zvané roksor.
Nevypadá to na to, že by blesk rozebral železobeton.
A beton z článku se spoustou vodivých vláken rozptýlí proud do mnoha vláken s menšími proudy.
http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/Bakalarske/prednasky/pred_ZEP/Ochrana%20pred%20bleskem-CSN.pdf
"Doporučujeme najít úkryt v domě nebo pod ocelovým, popř. železobetonovým mostem."
Re: Re: Re: To bude docela šlupka,
Jan Novák9,2021-05-19 20:05:16
Baterie prošpikovaná ocelovou kulatinou, vy byste mě rozesmál.
Pokud spálíte 178kg (asi tak 200 litrů) nafty v milisekundě, dostanete pořádnou leteckou pumu která, jak známo, dokáže dům srovnat se zemí docela snadno. Blesky se neřídí vždycky ohmickým odporem ale vzhledem k rychlosti šíření odporem vlnovým který může být jiný - právě když paralelně s hromosvodem vede vodivá zeď.
Ovšem je pravda že blesky by pro tenhle nesmysl byly nejmenší problém. Daleko větší problém je právě absence výztuže a snížená životnost.
Re: Re: Re: Re: To bude docela šlupka,
Florian Stanislav,2021-05-19 23:29:55
Netvrdil jsem, že roksor je prošpikovaný v baterii.
Taky jste mě rozesmál, napřed tvrdíte "by asi z např. 20podlažního domu udělal hromadu jemně drcené suti. Rozdrtil by zdi vytrháním elektrod."
Pak by blesky byly nejmenším problémem.
Beton se vyztužuje ocelí hlavně kvůli zvýšení pevnosti v tahu, který je u betonu asi 1/10 pevnosti v tlaku. Mikrovlákna v betonu podstatně zvyšují zvyšují pevnost betonu v tahu a lomu. Do betonu pod vibrujícími stroji v továrnách se už dávno dával beton s ocelovými vlákny.
věda a vývoj
Josef Nýč,2021-05-19 08:30:32
Je nezpochybnitelné, že množství výzkumů pomůže najít z tohoto tak trochu chaosu cestu.Možná těžce
cestou postupného vyřazování výsledků, možná hezkých ale nepraktických. Nebo náhodným přelomovým
objevem. Každopádně peníze investované do výzkumu jsou jistš lepší než do ničení.
Re: věda a vývoj
M. Marvan,2021-05-19 14:09:56
Nechci být skeptik, ale pořád nerozumím, proč je výhodné spojovat vývoj nabíjecích baterií s vývojem stavebních materiálů. Že beton může mít funkcionalitu nabíjecí baterie, o tom teď už není sporu, díky za to, ale k čemu jsou nabíjecí baterii parametry stavebního materiálu? Největší šance dávám tomu, že výsledkem výzkumného projektu bude baterie mizerná a beton předražený.
Re: věda a vývoj
Josef Hrncirik,2021-05-20 11:14:10
Přečetl jsem si originál článku.
Nabeton je to na …. a baterky (a ještě velmi slabé).
V betonu je alkalické prostředí. Proto nutně byl použit chemizmus alkalických článků.
I v lithných aku je pro získání nutné vodivosti (reaktivity při nabíjení a vybíjení) nutno použít kapalný nebo alespoň gelový elektrolyt s dobrou vodivostí. Saze nebo vlákna pomohou pouze ke zkratu, s elektrodami prostě nereagují. MnO2 jako chemická katoda (anoda chybně jen znaménkem potenciálu (obvyklé babylonské zmatení jazyků u stavebních chemiků na baterky)) po několika cyklech ztratil reaktivitu. Bylo nutno použít drahý a toxický Ni+++ psaný buď jako hydroxid či oxid nebo kombinace. Pro při vybíjení oxidovanou eldu spadá v úvahu jen Fe (pak je to NiFe aku) či Zn analogie NiCd aku. Ty mají v nezabetonované formě jako eletrolyt koncentrovaný roztok KOH a jsou hermeticky uzavřené před vstupem kyslíku, který by se redukoval místo kovových iontů, ev. vyredukovaný kov by oxidoval a tak chemicky prováděl reakci vybíjení bezproudově. Aku by se alespoň ohříval. Pokud aku není hermetický, ztrácí vodu odparem a reakcí KOH s CO2 vzniká nepoužitelný a málo vodivý K2CO3. Pouze v čerstvém betonu je vody dost a zpočátku beton vychytává i CO2 a do KOH se CO2 dostává pomalu. Toho si byli vietnamští diverzanti vědomi a do KOH přidali i ?silně bazický iontoměnič, který mohl poněkud vychytávat CO2 a hlavně zbotnalý držel vodu podobně jako koncentrovaný KOH či alespoň K2CO3 a jakž takž udržoval vodivost a reaktivitu alespoň po jistou dobu. Nezabetonované aku využívá použité hmoty anod, katod a elektrolytů řekněme minimálně z 50% a mají malý vniřní odpor umožňující provést trip plného nabití-vybití s energetickou (nikoliv jen nábojovou) účinností lepší než 50%. Pokud by mělo jít o akumulace energií obnovitelných zdrojů, šlo by o podstatně kratší doby nabíjení a vybíjení než 12 h. Nevratnost a velký vniřní odpor pak snižují účinnosti nabíjení a vybíjení ještě více. V originálu obr.10 je při nabíjení betonového NiZn po 12 h použito napětí cca 1,9 V na článku z rozdílu potenciálů vůči referenčním kalomelovým elektrodám. Není tedy jasný úbytek napětí na vnitřním odporu (ani tento odpor a nabíjecí proud pro jistotu neuvedeny). Průměrné bezproudové napětí při vybíjení (odvozeno jen z měření vůči blízkým VSCE) je jen cca 1,2 V. 1,2 V je v jasném sporu s cca jen 0,75 V v obr.11, kde je však opět zdůrazněno, že jde o (úmyslně?) bezproudové napětí. Účinnost tripu pak jistě není větší než 0,75 V/1,9 V, tj. 40%. Odpory článků nejsou jasně popsány či odvoditelné. Vybíjeno bylo obvykle přes 200-500R, tj. cca přes vnější odpor = vnitřní. Potom připroudová účinnost nabíjení i vybíjení bude cca poloviční a trip dá 20%. Podobně platí vše i pro NiFe. Trip je tedy velmi slabý, hlava ale bolí silně; avšak méně než po bilanci využití Ni při akumulaci. V tab.9 je v aku použito 2,522 g Ni možná i 20 g Ni(OH)2. Samotný Ni by akumuloval 1,16 A.h. Píší že aku dá jen 42 mA.h. Využití niklu je jen cca 3,6% v betonovém aku, v kompaktním asi i 50% . Jde tedy o kapitál jen umrtvený v niklových centech zalitých betonem a hozených s louhem do Orlíka. Pakliže píší že akumulovali 49 W.h, muselo to dát 1,17 V. To ale proudově určitě nedalo a neodpovídá to grafům.
Tak se to však má dělat! Poslat elektrochemický problém do stavařského časopisu! Miškin Čepiga je pak zcela zmaten a špatně nastaví budík!
Beton
Xmichal Hanko,2021-05-19 06:37:18
Výroba betonu VELMI zatěžuje životní prostředí? A jaká výroba životní prostředí nezatěžuje, pane Mihulko? Možná bychom měli přestat vyrábět úplně, a to úplně všechno, ne?
Re: Beton
Libor Zak,2021-05-19 08:21:13
Pane Hanko,
co si dát horký čaj a trochu se uklidnit? Pan Mihulka pouze zmínil známý fakt. Nikde v článku jsem si nevšiml, že by někde zmiňoval, že beton máme přestat používat, prostě by bylo fajn, kdyby měl beton více využití, než jen na domy, mosty a silnice. Dovedl bych si třeba představit dálnici zastřešenou solárními panely, která by napájela betonovou vozovku sloužící jako akumulátor. Jen by bylo fajn, kdyby se začaly používat panely, jejichž výroba a likvidace je méně toxická. Pokrok je podle mě i to, že se věci dělají novým méně energeticky náročným způsobem, protože se pak dají zdroje lépe využít pro více výsledných produktů. Ale souhlasím, že mnohdy je snaha něco dělat za každou cenu bez zvážení důsledků daleko více škodlivá než užitečná.
Mimochodem, tyhle vynálezy mají většinou nějaký háček, který jejich výrobu dělá prakticky nepoužitelnou. Většinou jsou to velmi vysoké náklady na vybudování výroby a nejistá návratnost, jindy nedotažené technické problémy, životnost, cena atd. Takže bych nejspíš nečekal, že za 15. let budou v metropolích růst půl kilometru vysoké bateriové věže z betonu.
Re: Beton
Matěj Furst,2021-05-19 08:30:20
Pan Hanka si nejspíš jen neuvědomil, že při výrobě cementu z vápence se spotřebovává mnoho energie a že ta většinou pochází z fosilních zdrojů. A také že se při zahřívání materiálu uvolňuje oxid uhličitý, který je v hornině uložen. V roce 2015 výroba cementu produkovala globálně osm procent oxidu uhličitého. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že by výroba cementu mohla být do roku 2050 zodpovědná za 23 procent všech emisí CO2. Ano výroba cementu a betonu je hodně životní prostředí zatěžující. I ta jeho pozdější likvidace je energeticky a ekologicky náročná. Ten čaj by to chtělo.
Životnost
Petr Petr,2021-05-19 06:20:58
Z chemického hlediska patrně nepůjde vyrobit akumulátor s životností přes 10 let. Co ale s budovou s životností řádově 100 let? Vyměnit za 10 let? Velmi neekologické...
Re: Životnost
Jan Novák9,2021-05-19 10:03:11
Mám také obavu že nabíjením a vybíjením se bude snižovat pevnost betonu... Tak možná bude stavbu nutné zbourat brzo i z hlediska statiky.
Re: Životnost
Jiří Kocurek,2021-05-20 17:48:20
Taky mě napadlo, že to je vyhánění čerta ďáblem. Betonové konstrukce se navrhují na 50 až 100 let. Jestliže by se měly měnit po 20 létech, tak to nejen nic neušetří, ale ještě navíc přidá.
Bytovka z První republiky je typicky železobetonový rámový skelet, stěny cihelné, krov dřevěný, taška pálená. Pro výrobu ocele je potřeba uhlí na redukci kyslíku a vzniká CO2. Hodně energie spotřebuje také pálení cihel, dnes většinou zemním plynem. Zbývá stavět pouze ze dřeva, tedy kácet zasazené stromy (to bude taky někomu vadit). Pak lze také použít na svabu plasty (vyrobené z ropy?) a to je asi tak všechno. Hliník potřebuje na výrobu nejen to uhlí, ale také energii.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
