V článku Neobvyklý bludný balvan z Libhoště publikovaném na Oslu 10. 8. 2020 byl zmíněn nález souvku s otisky částí trilobitů Paradoxides paradoxissimus (Wahlenberg, 1821), pocházejícího ze švédského ostrova Ölandu nebo východní části švédského kraje Skåne.
V roce 2021 v Příboře u vrchu Písková cca 1,3 km jihozápadně od středu města nalezl pan Jan Diviš křemencový souvek s fosiliemi. Autor od nálezce souvek získal pro posouzení a případnou publikaci. Podobně jako zmíněný souvek s pozůstatky trilobitů je i tento nález v moravskoslezské oblasti extrémně vzácný. Pojmenování křemenec se zde používá v tom významu, že jde o sedimentární horninu, která vznikla prokřemeněním pískovce. Takové horniny nejsou porézní a mají velkou tvrdost. Rozměry nálezu jsou 14, 1 x 7,8 x 6,7 cm, tvrdost podle Mohsovy stupnice 7, hustota 2,68. Křemenec pochází ze spodního kambria. Na jeho povrchu jsou ichnofosilie – stopy po organismech. Vznikají například tak, že stopy zanechané živočichy na určité vrstvě se přikryjí pískem. Přesné určení živočišných stop bývá u podobných nálezů problematické. Některé živočišné stopy lze vyloučit jako kupř. Psammichnites, které jsou větší, mají oválný průřez a příčné pruhy. S určitou mírou pravděpodobnosti se jedná o živočišné stopy Planolites Nicholson, 1873 ze spodního kambria. Nález byl konsultován s paleontologem z německé Společnosti pro výzkum souvků (Gesellschaft für Geschiebekunde), který určil horninu jako křemenec (Quarzit) ze spodního kambria a stopy jako Planolites, avšak s výhradou, neboť přesné určení je u podobných zlomků těžké.
Pravděpodobně živočišné stopy Planolites v křemencovém souvku ze spodního kambria:
|
|
|
|
(Autor všech fotografií je Aleš Uhlíř.)
Počátkem kambria se nad rozsáhlými oblastmi Baltského štítu rozkládalo moře. Jižní Švédsko bylo pokryto mořem dřív, než oblast na severu. V blízkosti pobřeží se v mělkém moři ukládal písek. V období od svrchního proterozoika (starohory) po kambrium se zde vytvářely pískovce, z nichž vznikly na jihu Švédska v oblasti Skåne křemence o mocnosti cca 110 m. Jejich zabarvení se v široké škále pohybuje od šedého přes světlešedé až po takřka bílé. V těchto horninách se vyskytují různé druhy živočišných stop.
Křemencové souvky původem ze švédského kambria jsou v severním Německu dost hojné. Ničím výjimečným nejsou ani nálezy s živočišnými stopami, které jsou u nás mimořádně vzácné. Stopy Planolites byly dosud známy pouze ze dvou nálezů z Jesenicka. Nález z Příbora by byl třetím a na Ostravsku nálezem prvním.
Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861
Autor: Aleš Uhlíř (13.07.2020)
Diskuze:
Lenka Filipová,2021-05-18 20:21:22
Dobrý den,
před pár léty jsem šutr s podobnými strukturami našla mezi štěrkovými náplavybuď v řece Ostravici nebo Morávce, to už si bohužel nepamatuji kde, ale šutr mám stále v květináči u fíkusu :-)).... velmi zajímavý článek.
Re:
Aleš Uhlíř,2021-05-18 22:06:33
Dobrý den,
v řece Ostravici a Morávce se vyskytují místní pískovce. Bývají na nich podobné stopy - proudové mechanoglyfy a bioglyfy válečkovitých forem. Dobře se dají prohlížet ve zdech z pískovcových kvádrů, např. na zámecké zdi frýdeckého zámku na straně Zámeckého vrchu nebo na zdi před frýdeckou bazilikou. Tyto pískovce se však značně liší od horniny popisovaného souvku, který je sice rovněž svým původem pískovec, ale je značně zkřemeněn, takže z velké části je tvořen křemenem a má tvrdost křemene. Objemová hustota místních pískovců (mám na mysli podhůří Beskyd) je cca 2,5. Hustota horniny souvku je podstatně vyšší - 2,68. Místní pískovce se snadno dají opracovat, souvek by se tříštil jako křemen. Můžete mi poslat fotografii toho kamene? Děkuji za diskusní příspěvek.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
