Před čtyřmi lety se podařilo nasunout nový sarkofág nad zničený reaktor a letos, kdy se vzpomínalo 35. výročí havárie, se přijaly přesnější kontury otevření doposud uzavřených oblastí. Vzhledem k popularitě seriálu HBO roste o Černobyl zájem turistů a po překonání pandemie by to mohlo znamenat relativně snadný zdroj prostředků pro rozvoj a revitalizaci zasažených oblastí. Do provozu se dostávají i některé části průmyslového parku v bezprostřední blízkosti elektrárny, ať už jde o fotovoltaickou elektrárnu, nebo dvě suchá úložiště vyhořelého jaderného paliva. Podrobně jsme současnou situaci v Černobylu v době výročí havárie rozebrali v nedávném článku.
Předchozí fakta nejsou dostatečně senzační ani hrozivá. Asi proto se tak nyní novináři rádi chopili populárního článku a v našich médiích se tak objevila řada hrozivých titulků ve stylu „Černobylské reaktory se opět zahřívají, experti se obávají další nehody“. A podobně je to i jinde v Evropě, citujme příklad titulku našich nejbližších sousedů: „Hrozí ďalšia katastrofa gigantických rozmerov? Hlboko pod troskami v Černobyle sa prebúdza nočná mora vedcov“.
Korium ve zničeném černobylském reaktoru
Podívejme se, jaká se za hrozivými titulky skrývá realita. Jak jsme nedávno psali ve přehledovém článku k výročí havárie, je nitro zničeného reaktoru do značné míry prozkoumané. Našla se v něm místa, kde se nacházejí zbytky roztavené aktivní zóny a ztuhlé korium, které je směsí roztavených materiálů, včetně paliva. Ikonická fotka tzv. sloní nohy je nejznámějším takovým pozůstatkem. Jiné jsou hůře dostupné a často skryté pod vrstvou betonu.
Tato ztuhlá láva obsahuje i uran a transurany, které se mohou štěpit. Jde jednak o štěpení indukované neutrony, ale také o štěpení samovolné, ke kterému s větší pravděpodobností dochází u některých transuranů. Produkce neutronů nebo produktů štěpení tedy nemusí znamenat, že se rozběhla štěpná řetězová reakce. Právě třeba zaznamenání produktů štěpení ze samovolného štěpení bylo za zprávou o obnovení řetězové reakce ve Fukušimě, která na konci roku 2011 silně rezonovala i v našem tisku.
Pochopitelně je však v Černobylu velmi důležité co nejpečlivěji sledovat situaci v inkriminovaných místech. A zároveň je důležitě dopravit v případě potřeby do daných míst látky, které efektivně absorbují tepelné neutrony. Takovými jsou například bór, který se využíval v prvních fázích havárie, gadolinium nebo kadmium.
Jak bylo zmíněno, do řady míst, kde se korium nachází, se už pracovníci zkoumající následky havárie a stav zničeného reaktoru dostali. Na některých z těchto míst tak bylo možné umístit detektory neutronů a sledovat změny jejich toků, které by mohly reflektovat změny probíhající v koriu. Postupně tak byl vybudován monitorovací systém, který sleduje tok neutronů i teplotu v různých místech. Zároveň se podařilo i pomocí automatů a dálkovými prostředky dostat i do nesnadno dostupných míst. Na základě získaných dat i vzorků z dostupných míst se realizovaly odhady obsahu aktinidů (uranu a transuranů) v daných oblastech i odhady pro místa zatím nedostupná. Ukrajinští vědci tak mají zbytky aktivní zóny do značné míry zmapovány, i když s omezenou přesností. Podrobnější rozbor je například ve čtyřech dílech přehledu z Kurčatovskéhu ústavu (první je zde).
Změny toků neutronů
V dřívějších dobách již byly pozorovány zvýšené toky neutronů v některých místech. Známý je případ z roku 1990. Pro snížení rizika se do těchto míst aplikují kapaliny obsahující nuklidy silně absorbující tepelné neutrony. V tomto případě šlo o gadolinium.
Předpokládalo se, že za změnami vedoucím ke zvýšenému toku neutronů byla voda, která pronikala do starého sarkofágu a mohla moderovat neutrony.
V současné době se pracuje na vylepšování celého monitorovacího systému. A právě o pozorování zvýšení zaznamenávaných toků neutronů z jednoho místa, kde se nachází korium, které je zatím nedostupné, se opírá daná zpráva. Je třeba zmínit, že jde o změny v průběhu čtyř let, a tedy relativně velmi pomalé. V původním článku nejsou uvedeny žádné podrobnosti, takže nelze říci, co za tímto pozorováním stojí. Nemusí jít třeba ani o zvýšení počtu štěpení, ale třeba jen změnu spektra neutronů danou třeba změnou intenzity moderace.
Na vliv zakrytí starého sarkofágu novým upozorňují i autoři původního článku. Nový sarkofág je totiž hermetický a zabraňuje pronikání dešťové vody. Vnitřní části zničeného reaktoru se tak nyní vysušují. Obecně by úbytek vody měl moderaci snižovat, a tím snižovat i pravděpodobnost realizace štěpné řetězové reakce. Ovšem při kombinaci s určitými materiály může na počátku probíhat opačný efekt a až po dostatečném snížení podílu vody se začne moderace snižovat. To je jeden z možných důvodů změn toků neutronů ve zmíněném jednom místě po nasunutí nového sarkofágu.
Závěr
Případ ukazuje důležitost vylepšení monitorování situace uvnitř zničeného bloku a jeho kontrolu. Zároveň je třeba zdůraznit, že popsané jevy i díky novému sarkofágu nehrozí žádným nebezpečím. Případné lokální zvýšení počtu štěpení či zvýšení teploty ztuhlého koria by pouze mohlo zvýšit uvolňování radioaktivních látek. To může nastat i postupnou změnou fyzikálních vlastností koria s časem, jako se pozoruje třeba u sloní nohy. Ovšem právě kvůli tomu se postavil nový hermetický sarkofág, který nedovolí únik radioaktivních látek do okolí. Mohla by se tím sice zhoršit radiační situace uvnitř sarkofágu a tím i podmínky pro práce na likvidaci starého sarkofágu a zničeného reaktoru, ale okolí sarkofágu, to neohrožuje.
V každém případě by bylo dobré podpořit zlepšení a zrychlení prací na zkoumání situace uvnitř zničeného bloku, jeho monitorování a postupném přechodu k jeho likvidaci. Pro Evropskou unii je to dobrá možnost podpory rozvoje Ukrajiny.
Dodatek
To, že zvýšení toku neutronů je celkem očekávaný jev daný vysušováním po nasunutí nového sarkofágu a nepředstavuje i díky pečlivému monitorování riziko, ukazuje i čerstvé vyhlášení elektrárny reagující na současný poprask v mezinárodním tisku.
Diskuze:
