Jak nápadné jsou planety s megakonstelacemi? Kredit: Airbus.

Jedni ji milují, druzí ji zatracují. Rostoucí konstelace Starlink, kterou budují SpaceX, se stala jedním z nejvíce ambiciózních kosmických projektů lidstva. V současné době plánují vypustit na nízkou oběžnou dráhu12 tisíc komunikačních mikrosatelitů a po nich by mohlo následovat dalších 30 tisíc. Počátkem května 2021 přitom bylo na orbitě téměř 1500 satelitů Starlink Je to náročné a riskantní. Pokud ale uspějí, tak vznikne první megakonstelace satelitů na oběžné dráze. Něco takové by mělo být patrné na relativně velkou vzdálenost.

Zaza Osmanov. Kredit: Free University of Tbilisi.

Nápadností megakonstelací ve vesmíru se ve své studii zabýval Zaza Osmanov z gruzínské Free University of Tbilisi. Soustředil se přitom na „planetární civilizace“, tedy civilizace typu I. Takové civilizace, pokud samozřejmě existují, by měly být schopné hospodařit prakticky se všemi zdroji planety. Podle některých odhadů má současná lidská civilizace na Kardašovově škále nárok na stupeň cca 0,7. Když jsme schopni budovat Starlink, tak by podle Osmanova měly případné civilizace Typu I zvládnout provozovat na orbitě planet megakonstelace satelitů, případně soustavy orbitálních stanic.

Osmanov zároveň předpokládá, že budování takových megakonstelací a jejich provozování na oběžné dráze vyžaduje spoustu energie a surovin. To by zase mělo znamenat, že se uvolňuje velké množství odpadní energie, kterou bychom se štěstím mohli detekovat ze Země. Osmanov spočítal, že by mimozemská megakonstelace satelitů měla vytvářet specifické infračervené záření.

Satelity sítě Starlink na snímku z paluby ISS. Kredit: NASA / Wikimedia Commons.

Co je ještě lepší, Osmanov je přesvědčen, že by toto záření mohly zachytit již dnešní výkonné infračervené teleskopy, jako je například zařízení Very Large Telescope Interferometer (VLTI) soustavy teleskopů VLT. S těmito přístroji bychom prý mohli detekovat zmíněné specifické infračervené záření megakonstelací do vzdálenosti cca 280 světelných let. V této oblasti se vyskytuje zhruba tisícovka hvězd podobných Sluncí. Pokud jsou civilizace schopné budovat megakonstelace běžné, tak třeba nějakou najdeme.

Dosavadní pátrání po civilizacích z Kardašovovy škály vyzněla zcela naprázdno. Osmanov ale podotýká, že se tyto projekty obvykle soustředí na civilizace Typu II a Typu III, tedy na hvězdné a galaktické civilizace. Takové civilizace by měly vytvářet struktury, které by mohly být patrné na obrovské vzdálenosti. Podle Osmanova by nám ale (případné) civilizace Typu I mohly být mnohem bližší a tudíž pro nás srozumitelnější. Je tedy možné, že i snadněji najdeme jejich technologie ve vesmíru.

Literatura

Universe Today 7. 5. 2021.

arXiv:2103.07227.