Mnoho vědců předpokládalo, že domestikace prase měla dvě centra – blízkovýchodní a dálněvýchodní. Nejnovější genetické analýzy současných plemen prasat, jejichž výsledky zveřejnil časopis Science, ale svědčí o existenci mnohem více domestikačních center.
Prase poprvé zdomácnělo před 9000 roků ve východním Turecku a v Číně. Odtud se měli domestikovaní čuníci vydat na pouť, která  je zavedla do všech koutů světa. To byl celkem logický předpoklad, vzhledem k tomu, že se v neolitu zemědělství rozšířilo z domestikačních center do dalekého okolí. Při migracích prvních zemědělců měla putovat s lidmi i zvířata. Svou roli měl sehrát i obchod.

Naše prasata nejsou dávní imigranti ale středoevropští starousedlíci.

Teď se zdá, že lidé nechávali svá prasata doma (nebo je snědli cestou)  a v nové domovině si opatřili pašíka zdomácněním místních divočáků. Tak bylo prase domestikováno z místních zdrojů nejen v Číně a Turecku, ale i ve střední Evropě, Itálii, severní Indii a snad i na ostrovech jihovýchodní Asie. Bohužel, tyto domestikace nelze přesněji datovat, takže není jasné, zda jsou výsledkem šíření domestikačního „know how“ nebo zda došlo k „objevu“ domestikace opakovaně a nezávisle na sobě. Jisté je ale například to, že středoevropská plemena prasat nejsou potomky prasat z Blízkého východu.

„Vypadá to, že domestikace není záležitostí jednoho geniálního chlapíka, který se podívá na divokého kance a řekne si: Tebe si ochočím,“ vysvětluje jeden z autorů studie Greger Larson z Oxfordské university. „Vypadá to, že domestikace je celkem nevyhnutný důsledek toho, že se lidé usadí a začnou farmařit.“

Připomeňme si, že podobný fenomén byl pozorován už při studiu domestikace koně. Tam se ale kromě „know how“ z původních center domestikace šířily i geny hřebců. Klisny byly získávány z místní divoké populace.

Pramen: Science