Budoucí baterie v kalifornském Rosamondu. Kredit: Hydrostor.

Jak se svět stále více posouvá k obnovitelným zdrojům energie, tak narůstá význam velkokapacitních baterií pro skladování značného množství energie. Snižování emisí uhlíku není zadarmo. Každý obnovitelný zdroj má svoje specifika a vrtochy. Je obtížné je sladit dohromady a vytvořit z nich hladce fungující rozvodnou síť.

K tomu jsou nutné masivní baterie, které využívají různé chemické či fyzikální triky k praktickému uskladnění energie. Mohou to být lithium-iontové baterie, vodní baterie, baterie založené na roztavených solích či křemíku, baterie s vysokou termální vodivostí, baterie v podobě věží či studen se zavěšenými betonovými bloky anebo baterie s ohromným množstvím stlačeného vzduchu.

Logo. Kredit: Hydrostor.

Výstavbou fyzikálních baterií na stlačený vzduch se zabývá startup Hydrostor. Nedávno oznámili, že v Kalifornii vybudují dvě takové fyzikální baterie, z nichž každá bude největším systémem pro ukládání energie na světě u těch, co nepoužívají vodu. První z těchto zařízení vyroste v Rosamondu a mělo by být spuštěno v roce 2026. Druhá baterie by měla vzniknout později, rovněž v Kalifornii, ale doposud není známá lokalita, kde bude umístěna. Každá z těchto baterií by měla mít výkon 500 MW a měla by pojmout cca 4 GWh energie.

Pilotní baterie s technologií A-CAES v Ontariu. Kredit: Hydrostor.

Hydrostor využívá technologii „stlačování vzduchu do podzemí“ CAES (Compressed air energy storage), ve variantě A-CAES, jako adiabatický CAES systém. Takové zařízení uchová teplo, které odejme při stlačování obyčejného vzduchu do podzemního úložiště. Při návratu energie do rozvodné sítě zařízení použije k zahřátí stlačeného vzduchu právě uložené teplo. Toto uspořádání zvyšuje efektivitu fyzikální baterie.

Obě fyzikální baterie by mohly uskladnit až 10 GWh energie, kterou bude možné při vysokém výkonu uvolňovat 8 až 12 hodin. Takové parametry jsou výhodné pro obhospodařování obnovitelných zdrojů energie. Velkou výhodou těchto baterií je jejich životnost. Měly by být schopné provozu déle než 50 let. Právě dlouhá životnost těchto baterií se projeví na jejich ekonomické výhodnosti. Například lithium-iontové baterie je v některých ohledech předčí, ale při dlouhém provozu bude jejich nákladnost podstatně narůst. Li-Ion baterie totiž nevydrží věčně a je nutné je pravidelně měnit.

Video: How Hydrostor Is Enabling The Energy Transition (2021)

Literatura

New Atlas 21. 4. 2021.