Jaké asi byly dávné koronaviry? Kredit: Pixabay, CC0.

Lidé čelí nákazám od nepaměti, včetně globálních pandemií, a to i v době, kdy se jim o letecké dopravě mohlo jen zdát. V souvislosti s pandemií covid-19 se často mluví o tom, že jde o zcela nový virus, jakému lidstvo ještě nečelilo. Že tu ještě nikdy podobná pandemie nebyla, a tak podobně. Což samozřejmě vzbuzuje četné obavy a víří bláznivé konspirace. Ve skutečnosti je to zřejmě nesmysl.

David Enard. Kredit: D. Enard.

Podle Davida Enarda z americké University of Arizona jsou patogeny jednou z hlavních sil, které působí na evoluci lidského genomu. Je to vlastně velmi prosté, pokud nějaké geny či jejich varianty zvyšují šanci, že jejich nositel přežije nákazu významným patogenem, tak se pochopitelně častěji přenáší do následujících generací. Jinými slovy, je pod silným pozitivním tlakem přírodního výběru.

Pozoruhodné je, že vědci tohle dovedou na genech poznat. V sekvencích DNA dnešních lidí dovedou vyčíst, na které geny v minulosti působil přírodní výběr. Jsou to vlastně „otisky prstů“, které dávné patogeny zanechaly v lidském genomu. A podle těchto otisků prstů můžeme dotyčné patogeny vystopovat. Mezi nejsilněji působící faktory přitom náležejí virové infekce.

Enard a jeho tým využili veřejně dostupná data. Analyzovali genomy 2 504 lidí, kteří pocházeli z 26 různých lidských populací po celé planetě. Když virus pronikne do hostitelské buňky a rozpoutá tam infekci, tak musí ovládnout buněčný aparát, aby se mohl úspěšně replikovat a šířit dál. Kvůli tomu musí virus interagovat s množstvím lidských proteinů. Enard a spol. se soustředili na 420 proteinů, o nichž se ví, že s nimi přicházejí do styku koronaviry. Pandemický koronavirus SARS-CoV-2 přitom interaguje s 332 proteiny z tohoto souboru. Většinu z těchto proteinů virus potřebuje k ovládnutí buňky a některé proteiny naopak představují obranu hostitele před virem.

Donedávna velmi obávaný původce SARS. Proti covidu-19 ovšem břídil. Kredit: NIAID / Wikimedia Commons.

Vědci přišli na to, že na geny z uvedené skupiny něco působilo u lidí pocházejících z východní Asie. Zjistili, že 42 ze zkoumaných 420 genů bylo u těchto lidí vystaveno působení intenzivního přírodního výběru asi před 25 tisíci let. Toto působení trvalo až asi do doby před 5 tisíci let. Enard s kolegy jsou přesvědčeni, že vystopovali dávný koronavirus, který v tomto období brutálně ovlivňoval lidi ve východní Asii.

Joel Wertheim z University of California, San Diego, který nebyl členem výzkumného týmu, vítá studii jako fascinující sondu do koevoluce mezi lidmi a virovými infekcemi. Podotýká, že není úplně možné vyloučit, že šlo o jiný, neznámý virus, který zasahuje stejné proteiny jako koronaviry. Nicméně, mnohem jednodušším a pravděpodobnějším vysvětlením podle něj je, že jsme vystopovali dávnou a devastující pandemii či dokonce více pandemií koronaviru, byť v té době zřejmě ještě nemohly zasáhnout celý svět.

Výzkum Enardova týmu pozoruhodně potvrzuje další nedávná studie, která zjistila, že sarbekoviry, tedy podskupina betakoronavirů, co zahrnuje původce SARS i aktuálního pandemického lotra, se poprvé objevily asi před 23 500 lety. Je klidně možné, že jsme dvěma okruhy důkazů doložili dávnou pandemii a zrození závažného protivníka lidského druhu.

Enard a jeho kolegové doufají, že teď ve spolupráci s virology osvětlí, jakou konkrétní výhodu mohly jednotlivé identifikované proteiny přinášet lidem. Zároveň by rádi časem vytvořili „systém včasného varování“ před budoucími pandemiemi, který by byl založený na analýze lidských genomů.

Video: Detecting Ancient Epidemics in Human Evolution - David Enard

Literatura

Live Science 26. 4. 2021.

bioRxiv