„Srážka je pravděpodobná, ale vítr a mořské proudy mohou změnit směr pohybu ledovce. Není žádná záruka, že jakákoliv srážka bude nebo by mohla být katastrofální s velkými důsledky“, řekl australský vědec Neal Young z Antarktického centra pro výzkum klimatu a ekosystému (Antarctic Climate and Ecosystem Cooperative Research Centre).

Zvětšit obrázek

Snímek ze dne 9. března pořídila ASAR

Kamery MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) na satelitech Aqua a Terra (NASA) monitorují, jak se 160 km dlouhý ledovec B-15A posouvá směrem k ledovcovému výběžku Drygalski. "Bude to srážka titánů, důležitá a mimořádná událost," říká Robert Bindshadler z NASA (Goddard Space Flight Center) „Jestliže se oba obrovské ledovce srazí, mohli bychom vidět jednu z největších „demolicí“ na planetě.“ "Dokonce i ťuknutí od takového obra bude velmi silné. Určitě to bude daleko větší rána, než jakou jsme kdy u ledovců pozorovali," říká Binshadler. „Až se ledovce srazí, "pomačkají si nárazníky," říká Bindshadler. Okraje by se mohly zdeformovat a ulámaný led hromadit nebo bude unášen do Rossova moře. Jestliže ledovec B-15A bude mít před srážkou dostatečnou rychlost, výsledky kolize by mohly být víc než velkolepé. Dokonce by se Drygalského ledovec mohl odlomit. Jedná se o výběžek silné vrstvy ledu, který vyrůstá do Rossova moře z antarktického pevninského ledovce na Scottově pobřeží. "Ledovcové jazyky se příležitostně odlamují," říká Bindshadler. „Ale nikde není žádná jistota, že to bude i tentokrát. Výsledek závisí na pohybu ledovce B-15A.“

Tak velké kusy ulomeného ledu vždy působí problémy. Plocha ledovce B-15A je 3.000 km2. V březnu 2000 se od ledovce B12 odštěpila kra B-15 a  13. prosince 2004 se od této „mateřské“ kry ulomil na ostrově Ross dosud  největší ledovec značený B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě. Vědci jsou přesvědčeni, že ulamování obrovských kusů ledu je součástí dlouhodobého přirozeného cyklu o délce 50 až 100 let.
Vývoj a pohyb antarktického ledovec B-15A v blízkosti Drygalského ledového jazyka sleduje i evropská družice Envisat. Na oběžnou dráhu ji z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v ranních hodinách v pátek 1.března 2002 vynesla raketa Ariane. Obíhá ve výšce 800 km s oběžnou doba 100 minuta a monitoruje oceány, ledovce, pevninu i atmosféru. Informace z celého povrchu Země získá za 35 dnů. Úkolem této největší (8.200 kg) a nejdražší (73 miliard Kč) evropské družice Envisat je studium změn životního prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců.

Vývoj v této oblasti si můžete prohlédnout např. na snímcích na internetové adrese: http://earth.esa.int/ew/special_events/iceberg-b15_antartic/sp_iceberg-b15.htm.

V Antarktidě je i česká výprava prof. Pavla Proška (Masarykova univerzita Brno, katedra geografie), která si pro stavbu první české polární vědecké stanice v Antarktidě zvolila severní pobřeží Rossova ostrova. Bude se tedy nacházet poměrně blízko kolize ledovců.

Antarktický deník budovatelů první české polární vědecké stanice si můžete přečíst na internetové adrese: http://www.national-geographic.cz/antarktida.asp

Zdroje: http://www.nasa.gov/vision/earth/lookingatearth/ice_berg_ram.html  a http://earth.esa.int/ew/special_events/iceberg-b15_antartic/sp_iceberg-b15.htm