Černé díry, jak známo, sice napínají fyzikální zákony až k prasknutí, ale když se zrovna nekrmí, tak jsou velice nenápadné. Jejich reálná velikost je nepatrná a prakticky nic nevyzařují. Proto se černé díry obvykle velmi obtížně hledají, i když se nacházejí relativně blízko Sluneční soustavy.
Čtenáři si možná pamatují na objev z května 2020, kdy uprostřed sílící pandemie svět zaujala černá díra, která měla být jedním z členů v systému dvou či tří objektů HR 6819 (též QV Telescopii), který se nachází v souhvězdí Dalekohledu. Soustava je od nás vzdálená asi 1 000 světelných let, takže mělo jít o nejbližší známou černou díru. Bonusem bylo, že soustavu můžeme vidět pouhým okem, což byla pro černou díru hvězdné velikosti rovněž premiéra. Bohužel se ale záhy objevily pochybnosti a v současnosti převažuje názor, že jde o dvojhvězdu dvou hvězd a že tam žádná černá díra není.
Naštěstí to netrvalo dlouho a máme tu nového adepta na nejbližší černou díru, i když je to o třetinu dále, než v případě černé díry z Dalekohledu. Třešničkou na dortu je v tomto případě luxusní přezdívka. Nová nejbližší černá díra se totiž jmenuje Jednorožec (The Unicorn), kvůli své výjimečnosti, a také pochází ze souhvězdí Jednorožce.
Jak ji našli? Jak přiznává vedoucí výzkumu Tharindu Jayasinghe z americké Ohio State University, jejich tým doslova vyčaroval Jednorožce z dat. Situace v jednom hvězdném systému je taková, že nejjednodušším vysvětlením je přítomnost černé díry. Pokud mají pravdu, tak Jednorožec je pozoruhodný tím, že je opravdu maličký. Jeho hmota odpovídá asi tak 3 Sluncím, což je na černou díru velice málo. Podobných černých děr známe jen naprosté minimum. Je od nás vzdálená asi 1 500 světelných let.
Jak to v podobných případech bývá obvyklé, k objevení objektu, který není vidět, posloužil jeho hvězdný partner, který vidět je. Tímto partnerem je červený obr, kterého důkladně pozoroval teleskop KELT na Ohio State University, ASAS (předchůdce ASAS-SN), rovněž na Ohijské státní, a také americký vesmírný teleskop TESS. Data z těchto pozorování jsou veřejně přístupná, zatím je ale ještě nikdy neanalyzoval tak, aby mohl najít Jednorožce.
Jayasinghe a spol. to udělali a všimli si, že kolem červeného obra cosi obíhá a že to ovlivňuje jeho záření. Také si všimli, že to cosi musí být zároveň neviditelné a velice hmotné. Gravitační přitažlivost tajemného společníka totiž brutálně deformuje tvar červeného obra (tidal disruption), který připomíná spíše vesmírnou kraslici. Z toho a dalších parametrů badatelé odvodili, že dotyčný neviděný společník má hmotnost cca 3 Slunce. Pokud je to správně, tak jde o další velice lehkou černou díru, která vlastně formálně nemá existovat, protože odporuje našim teoriím. Jak je vidět, teorie o vzniku černých děr budeme muset poopravit.
Literatura
Společníkem jistého červeného obra je černá díra doposud neznámého typu
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2019)
Nejbližší černá díra je od nás vzdálená tisíc světelných let
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2020)
Cygnus X-1 překvapila. Je hmotnější a vzdálenější než jsme mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2021)
Diskuze: