Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem  
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.

Planetární vědec Dr. Alan Stern z oddělení kosmické vědy a techniky SwRI (Space Science and Engineering Division at Southwest Research Institute) v San Antoniu (Texas, USA) ve zprávě publikované v lednu 2005 v Astronomical Journal tvrdí, že se Sedna mohla tvořit daleko za Plutem. "Jestli se to ve skutečnosti stalo," zdůraznil Stern, "nasvědčovalo by to tomu, že v naší sluneční soustavě byla „továrna na  planety“ ovládána mnohem větší oblastí než se předtím myslelo." To by také ukazovalo, že "okraj" záhadného Kuiperova pásu ve vzdálenosti 50 AU (1 AU je vzdálenost Země – Slunce, 149,6 miliónů km) není vnější okraj, ale jednoduše vnitřní okraj prstencového „žlabu“  nebo mezery v mnohem větší struktuře, která byla nazvaná "Kuiperův disk".

Nová studie o vzniku Sedny použila model planetárního přirůstání pro studium vzniku objektů v Kuiperově pásu (Origins of Solar System"s), vyvinutý Sternem a financovaný NASA koncem 90.let 20.století. Tento software byl použit k ověření možnosti vzniku Sedny z „balvanu“ určité velikosti a dalších malých těles ve vzdálenostech mezi 75 AU (nejkratší vzdálenost Sedny od Slunce) a 500 AU (průměrná vzdálenost Sedny od Slunce).

 

Sternovy simulace vzniku Sedny předpokládaly, že původní oběžná dráha Sedny, i když vzdálená od Slunce, byla kruhová. Astronomové souhlasí s tím, že Sedna nemohla vznikat na její současné, excentrické oběžné dráze, protože taková oběžná dráha dovoluje jen prudké srážky, které brání růstu malých těles. Sternovy simulace dále předpokládaly, že sluneční mlhovina (disk materiálu, ze kterého se vytvořily planety), měla mnohem větší průměr, než uvažovaly předchozí simulace.

"Simulace vzniku Sedny předpokládaly, že prvotní sluneční mlhovina byl disk o velikosti, který je pozorován kolem mnoha blízkých hvězd středního věku - jako dobře známý a rozsáhlý disk (1.500 AU) kolem hvězdy beta Pictoris," říká Stern.

"Modelové výpočty zjistily, že objekty stejné nebo dokonce větší než Sedna, se mohou snadno vytvořit na kruhových oběžných dráhách ve vzdálenostech od 75 do 500 AU od Slunce a doba jejich vzniku by mohla být docela krátká - jen několik procent věku sluneční soustavy," pokračuje Stern. "Jestliže se Sedna formovala tak daleko, pak v této velice vzdálené oblasti sluneční soustavy je pravděpodobně doprovázena skupinou dalších velkých planetek. Nachází-li se malý zlomek z nich na blízké kruhové oběžné dráze, pak je to jeden ze signálů, že tyto objekty byly vytvořeny tam kde jsou, pravděpodobněji než někde jinde.“


Zdroje: http://www.spaceflightnow.com/news/n0501/24sedna
http://www.astronomie.de/fachbereiche/kleinplaneten/news/2004-sedna/

Datum: 22.03.2005 12:04
Tisk článku

Související články:

Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)



Diskuze:

Sedna - Marduk

Kentaur,2005-08-04 22:13:26

Rád bych se dověděl, jestli někdo z astronomů vzal v potaz skutečnost, že desátou planetu znali již Sumerové a nazývali ji Marduk nebo Nibiru. Podle jejich údajů se vracela do našich končin přibližně za 3500 let.

Odpovědět

Po roce opět u Sedny

Leopold Kyslinger,2005-03-23 21:29:43

Nejsem odborník na značení planetek, ale zatímco v prvním odkazu a na anglické Wikipedii je značení 90377, v české Wikipedii a v českých materiálech, stejně jako v druhém odkazu je Sedna vedená jako objekt 2003 VB 12. Zatímco druhý odkaz informuje resp. popularizuje objev dvou transneptunických těles, v prvním se objevuje zajímavá hypotéza. Snad chybou překladu se objevila informace, že- cituji:... její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce... Ve skutečnosti téměř dvojnásobek. To by ovšem v Kuiperově pásu vytvářelo pořádnou „mezeru“. Je totiž docela dobře zdokumentován viz např:http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1143 a tak nechápu proč to nemůže být nepříliš jasně definovaný Oortův oblak viz např:http://www.solarviews.com/browse/comet/kuiper3.jpg
Podle mého názoru nemá tato hypotéza větší oprávnění než http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797, kde se jedná o totéž v bledě modrém.
Mě osobně se z originálu -Giant planetoid Sedna may have formed far beyond Pluto- líbi závěrečná věta:...and an annual research volume of more than $339 million - tedy, že na každoroční výzkum praskne více než 339 milionů dolarů.

Odpovědět


Značení planetek

Mirka,2005-03-31 15:06:58

Sedna je těleso, která nepatří ani mezi planety ani klasické planetky z hlavního pásu planetek. I když dosud Pluto (průměr 2.300 km) z historických důvodů řadíme mezi planety, tak spíše patří mezi „obří“ planetky, jako je Sedna (1.600 km) nebo Quaoar (1.250 km). Průměr „klasické“ planetky je od několika kilometrů po stovky kilometrů (Ceres 900 km). Tato tělesa jsou podstatně větší a mají značně excentrické dráhy. Každé další pozorování zpřesňuje dráhu a velikost planetky a teprve budoucnost ukáže, která současná teorie je správná.
Každá planetka po svém objevu dostane předběžné označení, které představuje datum objevu. Teprve po ověření a potvrzení objevu je Mezinárodní astronomickou unií (IAU) schváleno definitivní číslo (pořadí planetky od roku 1800), popř. jméno planetky. Proto např. pro Sednu, která byla objevena 14.11.2003, najdete ve starších materiálech označení 2003 VB12 (rok objevu; písmeno »V«, určuje pořadí dvoutýdenní periody od začátku roku, písmena jsou řazena abecedně; »B12« znamená, že se jedná o 276. označení přidělené v daných 14 dnech).
Teprve podzimní zasedání IAU v roce 2004 přidělilo definitivní číslo a schválilo jméno - (90377) Sedna.
(Více informací je na adrese: http://cfa-www.harvard.edu/iau/info/OldDesDoc.html a http://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/NumberedMPs90001.html)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz