Prostata je nepárový mužský orgán - žláza, a její růst je markantní od puberty do přibližně 20.roku života, kdy dosahuje standardní váhy okolo 20 g. Další růst orgánu bývá u některých mužů již po 40.roce života, u většiny kolem 50.roku. V tuto dobu se mění poměr žlázové a svalové tkáně i na 1 : 5. Stav zmnožení svalových buněk je nazýván benigní hyperplazie prostaty. Prostata, jinak též "předstojná žláza", je dobře hmatná z konečníku. Prostata může být postižena nejčastěji třemi nemocemi: zánětem, benigním zbytněním (hyperplazií) a zhoubným nádorovým bujením - karcinomem.
Karcinom prostaty se stává nejčastějším nádorovým onemocněním mužů vyššího věku. Výskyt roste s věkem a to především u mužů nad 60 let.
Všeobecně se soudí, že činitelem zvyšujícím nebezpečí vzniku karcinomu prostaty je potrava s vysokým obsahem živočišných tuků, zvýšená fyzická námaha, promiskuitní (střídání partnerů) sexualita. U Japonců je výskyt tohoto onemocnění daleko nižší než u Evropanů, u nich však nižší než u mužů černé pleti. Také podíl dědičných faktorů je velký. Obyvatelé Asie vděčí za nízký výskyt karcinomu prostaty nejspíš vysoké konzumaci rostlinné stravy bohaté na fytosteroly. Ochranný vliv se předpokládá u řady látek, jako je selen, vitamín E a D, dále látky, jež dokáží zredukovat množství mužských pohlavních hormonů.
Delší dobu se ví, že u smrtelných forem onemocnění prostaty hraje určitou úlohu také dědičnost. Arul M. Chinnaiyan z Lékařské univerzity v Michiganu sledoval se svým týmem nejméně 55 genů, které u onemocnění prostaty hrají určitou roli. U genu, který nazvali EXH2 a jeho produkt protein EZH2, zjistili, že jsou aktivní v buňkách nádoru, které jsou schopny šířit metastázy. Přesná funkce objeveného genu v procesu bujení, není v tuto chvíli známa ale lze soudit, že na sebe nenechá dlouho čekat.. Zjištění zvýšené aktivity zmíněného genu se stává jedním z nejspolehlivějších a časných způsobů detekce agresivního zhoubného procesu umožňujícího dělat klinické závěry.  

Obrázky:
1. Prostata je uložena pod hrdlem močového měchýře. žlázky tvoří sekret, tekutinu, která je při vyvrcholení pohlavního styku ústím žlázek vytlačena do močové trubice. Podílí se na výživě spermií.
2. Rakovinou změněná tkáň prostaty