Zvídaví fyzici prověřili skálopevnost poměru hmotnosti protonu a elektronu ve slabém a velice silném gravitačním poli. Z měření absorpčních spekter na Zemi a na povrchu bílého trpaslíka odvodili, že je doopravdy jako skála jistoty ve veselém chaosu vesmíru.

Minulý týden prezentoval Samuel C. C. Ting výsledky měření elektronů a pozitronů kosmického záření pořízené spektrometrem AMS, který je umístěn na vesmírné stanici ISS. Výsledky ukazují velice rozdílné chování závislostí počtu pozitronů na jejich energii oproti situaci u elektronu. Chování podílu pozitronů ve spektru elektronů a pozitronů u kosmického záření u velmi vysokých energií může naznačovat, že jde o produkty anihilace částic temné hmoty.

Jsou nepochopitelné, zneklidňující, obávané, vražedné, výstřední, podivuhodné, fascinující a možná vůbec neexistují. Fyzička z Univerzity Jižní Karolíny spočítala, že černé díry nemohou existovat a velké hvězdy podle ní končí Ohňostrojem.

Stanou se tabáky s klíčovým fotosyntetickým enzymem od sinice odpovědí na tradiční obavy z hladomorů?

Sladkosti jsou silným lákadlem a křivky našich dříve ladných těl, jsou toho častým důkazem. Velká těla, jak tomu říkají v Americe, jsou kromě gurmánských prožitků provázena i problémem zvaným cukrovka. Obé se šíří světem jako lavina a experti hovoří o epidemii. Ti, co to s námi myslí dobře, nám doporučují sladidla umělá. Zastříhat ušima byhom nad novými poznatky měli všichni. Stejně snadno a možná i snadněji než cukrem, si lze diabetes uhnat třeba sacharinem, aspartamem,...

Je všeobecne známe, že nám v tele, a hlavne v črevách, žijú nejaké baktérie, ktoré tam musia byť, aby sme dobre trávili. Túto osvetu nakoniec zabezpečujú reklamy na všetko možné probiotické, od jogurtov až po tabletky. Väčšina z nás takisto vie, že sú baktérie, ktorých prítomnosť je žiadúca a aj také, ktoré by sme hostiť nechceli. Ako to vlastne v tom našom mikrobiálnom osídlení chodí a čo keď sa v ňom rozšíria choroby?

Jak čelit nečekané hrozbě v podobě asteroidu na kolizní dráze se Zemí? Vědci sice neustále sledují oblohu, aby hledali potenciálně nebezpečné objekty a může nás uklidňovat to, že zatím nevíme o žádném velkém objektu, který by nás mohl ohrozit. Menším srážkám – jako třeba té, která vloni zasáhla ruský Čeljabinsk se nevyhneme, ale je možné, že za pár let se objeví větší objekt, který bude na kolizní dráze s naší planetou.

….aneb Co všechno ještě leží v depozitářích

„Vzorečky jen suchý jsou, Techmania věda hrou.“ OSEL zve všechny zájemce do úžasného plzeňského science centra Techmania.

Hned dva vědecké týmy úspěšně syntetizovaly germanen, materiál z plošně uspořádaných atomů germania. Jeho vlastnosti jsou zaručeně udivující.

Asi každý zná zařízení, které umožňuje Stephenu Hawkingovi mluvit. Stálo desítky tisíc dolarů a je naprosto jedinečné. Tedy bylo. V rámci Google's Global Science Fair vyvinul šestnáctiletý Ind podobné zařízení za pár dolarů.

Analýza pozorování zabíjení mezi šimpanzi vedla početný vědecký tým k závěru, že šimpanzi jsou normální zabijáci, tak jako my. Zabíjejí a válčí, když je riziko při útoku nízké, což je velice poučné i v dnešní Evropě.

...aneb výzkum o kterém se teď bude mluvit všude.

Jak vyhubit snad nejhojnější druh ptáků na Zemi a po sto letech se ho zase snažit vrátit zpátky mezi živé.

Jsme na počátku technologií rádiového přenosu dat s naprosto ohromující kapacitou?

Planety by měly obíhat přibližně v rovině, která je podobná rovině rovníků mateřské hvězdy. Mnoho horkých jupiterů ale obíhá pod značnými úhly vůči této rovině. Proč?

... představuje se nový Spinosaurus

Co se mořského ledu týče, padá v posledních letech jeden rekord za druhým. Tolik ledu, kolik ho je ve čtvrtém největším kontinentu nyní, ho od doby existence satelitního sledování Země ještě nikdy nebylo. Pod ledem je už více než devatenáct a půl milionu kilometrů čtverečních...

V minulých dnech Američané úspěšně otestovali letoun vybavený laserovou střeleckou věží. Další vývoj této techniky může naprosto změnit nejen leteckou válku, ale i protiletadlovou obranu.

Podivuhodní a jedovatí perutýni ohniví devastují americké korálové útesy. Co takhle na ně vypsat odměnu?

Astrofyzici teď mohou obdivovat krásy legendárních Galapág a ještě se přitom bavit s pozoruhodnými jevy kolem černých děr.

Když selžou obranné mechanismy bílých krvinek stane se krev hlavním roznašečem patogenů po těle. Vyčištění krve a to i v případě že jsou infekcí napadeny orgány, zvýší naději na přežití. Nově vyvinutá umělá bioslezina umí dostat z krve escherichie, styfylokoky i obávanou Ebolu.

Hendikepovaným sportovcům, jakým je například beznohý Oskar Pistorius, již bylo povoleno s protézami startovat i na olympiádě. Kde všude asi najde uplatnění nový batoh z Arizony?

Na Wisconsinské univerzitě podle starého konceptu vyvíjejí převratný elektromotor, který nespoléhá na magnetismus, ale na elektrické pole.

Jsou viditelné prostým okem, ale z radaru zmizí. Ano, mluvíme o neviditelných letounech typu B-2, F-22, ale nově i o větrných elektrárnách. I ty mají být vybaveny technologií stealth. Bude to drahé, ale bude to k něčemu?

Každý asi ví, že se lidstvo pokoušelo vyslat poselství mimozemským civilizacím. Radiový signál byl vyslán z Areciba. Desky s informacemi o lidstvu pak mělo na sobě několik amerických sond. Co bylo jejich obsahem, jak je měli případní nálezci rozklíčovat?

O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat.

Lidé v našem bezprostředním okolí se dělí na tři typy (což samozřejmě netvoří žádný velký reprezentativní vzorek populace). První, zřejmě ta nejspokojenější skupina, se soustředí na dění na povrchu zemském a nemá čas ani náladu sledovat, co se děje nad našimi hlavami. Ta druhá bývá už všemi těmi mediálními titulky o průletech asteroidů znuděná, a ta třetí naopak žije v obavách, že s každým dalším rokem takových zpráv přibývá. Co se to s naší starou dobrou sluneční soustavou děje?

Lov temné energie nabírá na obrátkách. Drásající záhada astrofyziky plodí pořádně divoké hypotézy.

…ale rozhodně ne ten největší z největších

Na Jupiterově měsíci Europě nejspíš funguje desková tektonika, připomínající pozemskou. Jenom je to všechno o ledu. Teď máme o důvod víc vypravit na Europu šikovné průzkumné sondy.

Přes veškeré pokroky v medicíně u melanomu s metastázemi už třicet let platí, že pravděpodobnost celkového přežití se počítá pouze v měsících. Tlumení funkce proteinu, který v programované buněčné smrti hraje první housle, to nyní mění. U jedné z nejagresivnějších forem rakoviny, léčba zaměřená na jeden z buněčných proteinových receptorů, dokáže dělat v řadě případů téměř zázraky.

Naše Mléčná dráha a sto tisíc okolních galaxií tvoří nadkupu galaxií Laniakea, o velikosti 520 milionů světelných let. Gravitačním centrem nově definovaného útvaru je slavný Velký atraktor.

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická již dvanáct let. Tím letošním je čáp. Ornitologové ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku a firmou Swarovski Optik uspořádali soutěž. První místo získal uherskohradišťák Petr Salinger. Blahopřejeme.

Až na světlé výjimky k jakým patří možnost z melanomových buněk naklonovat nový organismus, je melanom na obtíž. Patří totiž k těm nejagresivnějším formám rakoviny, která si z chemoterapie nic nedělá. Nám, co máme na kůži to, čemu se se říká mateřská znaménka, osud spolu s nimi nadělil také čtyřnásobné riziko vzniku této nemoci.

Podivuhodné mochomůrkoidní dendrogramy z kontinetálního šelfu v Tasmánském moři prý nepatří do žádné ze známých skupin mnohobuněčných živočichů.

…jak ukázaly jejich stopy

Aktualita o výzkumu komety 67P sondou Rosetta poněkud netypicky.

O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva.

Důvtipný experiment s mechanismy čínské cenzury internetu poodhaluje hloubi obav a záměrů státní moci v Číně.

Astronom ze SETI stále nachází smysl ve hledání mimozemských civilizací, i když je prozatím zhola neúspěšné.

Ve Fermilabu spustili Holometer, který by mohl odhalit holografický šum kvant prostoru. Jestli uspějí, tak žijeme ve kvantovém hologramu.

Plovoucí plasty mají tendenci se hromadit v určitých lokalitách. Australští vědci nyní zjistili, že podobných míst, jako je „Velká pacifická skládka“ a které vymezují oblasti v nichž se oceánské vody vzájemně mísí jen velmi málo, je nejméně sedm.

Ohromný oceán vody nasáklý do zemského pláště možná vyvolává postupné zrychlování deskové tektoniky. Její rychlost se prý za poslední 2 miliardy let zdvojnásobila.

Prechody pre chodcov sú dôležité pre bezpečnosť v doprave. Chodci pri dopravnej nehode pravidelne utrpia najväčšie poranenia a ich zvýšená ochrana je opodstatnená. Niektoré ochranné opatrenia však bývajú aj prehnané a prinášajú zbytočné náklady a ekologickú záťaž. Napríklad mnohé prechody pre chodcov.

…a filmy z 60. let se tedy mýlily

Záhadné polovičaté a vápníkem bohaté supernovy z galaktických periferií by mohly vznikat při kataklyzmatických srážkách bílého trpaslíka s neutronovou hvězdou.

Koncem září, přesněji 29., oslaví největší evropská laboratoř částicové fyziky 60. výročí svého založení. Laboratoř se stala nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě. Ve své historii má řadu objevů, i nobelovských. Posledním je potvrzení existence Higgsova bosonu, které umožnilo konečně v minulém roce ocenit předpověď této částice Nobelovou cenou. Za tímto posledním úspěchem stojí v současnosti největší urychlovač na světě LHC.

V době, kdy největší laboratoř částicové fyziky slaví 60. výročí svého založení, je docela vhodné si zopakovat, jak se vyznat v té velmi pestré mozaice částic, které vytváří náš svět. To nám usnadní orientaci v článcích, kterých se v době výročí této instituce objeví celá řada.

Ve Vídni kvantově zobrazili šablonu ve tvaru kočky s pomocí entanglovaných párů infračerveného a červeného fotonu. Erwin Schrödinger by se jistě divil.