Chiméry nás velmi fascinují, nejen pro zálibu v morbidnostech. Pro medicínský i biologický výzkum by byly nesmírně užitečné. S lidmi se experimentovat nedá, alespoň v zemích, kde ctí lidskou důstojnost. Ale chiméry, které by byly lidské jen z části, to už je jiná káva. Volební právo nemají a nejsou v kontaktu s médii.
Výzkumné týmy amerických a čínských odborníků dosáhly významného úspěchu s chimérami, když napěstovaly opičí embrya s injekčně vpíchnutými lidskými buňkami. Tato embrya vydržela při životě až 20 dní, což rozhodně stojí za zmínku. Jak uvádí vedoucí amerického týmu Juan Carlos Izpisua Belmonte z institutu Salk Institute for Biological Sciences, některé věci s lidmi a lidskými součástmi dělat nechceme. Ale zároveň je dělat potřebujeme. Lidsko-zvířecí chiméry jsou slušný kompromis.
Mezidruhové chiméry savců se vyrábějí už od sedmdesátých let, kdy vznikaly chiméry mezi hlodavci. Od té doby došlo ke značnému pokroku. Objevily se technologie, díky nimž je možné udržet opičí embrya naživu mimo tělo matky po dlouhou dobu. Belmonte s kolegy vytvořili embrya makaka jávského (Macaca fascicularis). Po 6 dnech vývoje do každého z embryí vpíchli 25 lidských pluripotentních kmenových buněk (hPSC). Tyto buňky mohou vytvořit jak embryonální tak i mimoembryonální lidské tkáně.
Po jednom dni od aplikace lidských buněk byly tyto buňky detekovány ve 132 embryích. Po deseti dnech se stále vyvíjelo 103 chimérických embryí. Brzy poté začalo živých chimér ubývat. 19. den byla na živu už jen 3 embrya. I tak je to ale parádní úspěch. Stejně jako fakt, že po celou dobu se v chimérách udržoval vysoký počet lidských buněk.
Chiméry mezi člověkem a jiným savcem se objevily již dříve. Bylo ale znát, že jde o evolučně vzdálené druhy. Člověkopice jsou chiméry, v nichž je druhý druh člověku mnohem blíže, než tomu bylo kdykoliv předtím. To přineslo nejen úspěšné chiméry, ale také cenné zkušenosti a data, která vědci získali během těchto experimentů. Prováděli například analýzy transkriptomů, tedy souborů vytvářených RNA, jak v buňkách makaka, tak i člověka.
Tvorba a využití chimér mezi člověkem a dalším primátem urychlí výzkum lidského zárodečného vývoje, kde se skrývá mnoho nepříjemných otazníků. Uplatní se také při výzkumu řady závažných onemocnění i při testování léků a léčebných postupů. Rovněž by se mohly stát zdrojem tolik potřebných orgánů, tkání i jednotlivých buněk pro transplantace.
Jak se dalo čekat, člověkopice vyvolaly nadšení i pohoršení. Belmonte a spol. celou záležitost předem konzultovali s bioetiky a věří, že v tomto směru udělali maximum. Někteří bioetici a veřejní činitelé zase vyjádřili své znechucení, čímž obě strany v podstatně splnily své povinnosti. Můžeme se vsadit, že o chimérách ještě uslyšíme.
Video: Chimeric tool. Salc Institute
Video: WEP 2019 Keynote: Juan Carlos Izpisua Belmonte (začátek přednášky se spouští až v čase 9:23)
Literatura
Šest v jednom aneb návod na výrobu chimerických primátů
Autor: Josef Pazdera (06.01.2012)
Vítejte v hybridní ZOO: Vědci vytvořili první chiméry mezi lidmi a prasaty
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2017)
V Číně se narodily dvě roztomilé chimérky mezi prasetem a opicí
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2019)
Diskuze:
Proč jdeme proti přírodě?
Tomáš Vals,2021-04-17 10:27:43
Myslím si jako laik, že takové zásahy do přirozené evoluce jsou za hranou...
Re: Re: Proč jdeme proti přírodě?
Eva M,2021-04-17 10:58:34
;-) ovšem pokud je lidstvo skutečně napadeno goauldy, dává to smysl....
Re: Proč jdeme proti přírodě?
Petr Bartoš,2021-04-17 13:00:24
Nelze jit proti prirode. Clovek je soucast prirody a lidska inteligence
je jeho nejvetsi evolucni vyhodou. Je proto logicke, ze ji vyuziva jak jen muze.
Dale si nemyslim, ze by na svete existoval jiny zivocisny druh, ktery ba nevyuzil jakoukoli vyhodu kterou ma kvuli moralce. To dela jen clovek. Takze se na to nekoukejte tak cerne ;-).
Re: Re: Proč jdeme proti přírodě?
Ondřej Glac,2021-04-17 14:03:23
Ověřoval někdo, jestli je morálka evoluční výhodou, nebo není? Podle Nietzscheho ne, ale to byl filozof; já z laického pohledu bych morálku určitě vnímal jako evoluční výhodu.
Re: Re: Re: Proč jdeme proti přírodě?
Marek Hrabčák,2021-04-17 21:02:00
Niečo o tom píše Paul Davies - "Jsme sami ?" (autor aj "Posledne tri minúty")
"Predstavme si, že "vedomie" neslúži vôbec žiadnej funkcii.
To asi ťažko !
Pretože ako by sa to potom mohlo vôbec vyvinúť biologickou evolúciou ???"
PS
či je možné "vedomie" substituovať "morálkou" je ale otázka pre... (filozofov ?!)
A sme v začarovanom kruhu.
Že dnes ešte nedokážeme "všetko", čo už teoreticky vieme, je otázkou technického pokroku.
Ale, že dnes nerobíme všetko, čo už dokážeme, je vecou... (morálky ?)
Re: Re: Re: Re: Proč jdeme proti přírodě?
Ondřej Glac,2021-04-21 16:05:12
Daviese jsem nečtl. S pojmem "evoluční výhoda" by podle mě měli operovat biologové či odborníci na ekosystémy. V rukou filozofa je to využitelné k naprosto svévolným konstrukcím.
Pojem vědomí nahrazovat morálkou mi nepřipadá účelné. Doufám, že biolog je schopný pracovat s pojmem "morálka" - když tak ho filozof může opravit.
Proč neděláme všechno, co dokážeme? Něco neděláme proto, že na to nemáme čas (většina z nás by třeba mohla vyniknout v nějakém sportu nebo umění, ale prostě se k tomu nedostane), něco proto, že to nikoho nenapadne, něco je odsuzováno společensky (ale třeba to ani nesouvisí s morálkou - já třeba nepůjdu do práce ve slušivé sukni), něco morálně, motivací zastavit nějaké pokusy může být třeba strach... Každé jednání má svá pro a proti. Určitě bude dřív provedeno to, co by mohlo přinést velký zisk nebo slávu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
