Pulsary jsou divoce roztočené neutronové hvězdy, které stvořila exploze supernovy. Díky své rotaci na nás zběsile blikají v rádiové oblasti, také ve viditelném světle a rovněž v oblasti rentgenového záření a gama záření. Takových pulsarů známe téměř 3 tisíce. Z nich ale jenom hrstka občas odpálí takzvaný obří rádiový puls (giant radio puls), který dělá čest svému jménu. Jsou to extrémně krátké a energetické výrony rádiového záření, mnohonásobně silnější než typické rádiové pulsy pulsaru.
Jedním z toho mála pulsarů, které dovedou obří rádiové pulsy, je Krabí pulsar (PSR B0531+21), pozůstatek supernovy z roku 1054, který dnes vévodí Krabí mlhovině. Jde o neutronovou hvězdu o průměru asi 25 kilometrů, která se otočí zhruba jednou za 33 milisekund. Nachází se v souhvězdí Býka, asi 6500 světelných let od nás. Je to jeden z nejjasnějších pulsarů na obloze, tedy v rentgenové a rádiové oblasti.
Teruaki Enoto z japonského institutu RIKEN a jeho tým analyzovali doposud největší objem rentgenových a rádiových dat, jaký byl zatím nashromážděn za stejné období od jednoho pulsaru.
Šlo o pozorování amerického vesmírného rentgenového teleskopu NICER a vždy minimálně jednoho ze dvou japonských pozemních radioteleskopů, 34 metrového teleskopu v centru Kashima Space Technology Center a 64 metrového teleskopu centra Usuda Deep Space Center, která proběhla mezi srpnem 2017 a srpnem 2019.
Z těchto pozorování vznikla souběžná rentgenová a rádiová data, která pokrývají dohromady téměř den a půl života Krabího pulsaru. V těchto datech je zhruba 3,7 milionů otáček pulsaru a je tam rovněž zachyceno cca 26 tisíc obřích rádiových pulsů. Tyto pulsy se objevují nečekaně. Během miliontin sekundy udělají ohromující pík rádiového záření a pak zase zmizí.
Badatelé analyzovali zmíněná pozorování a odvozovali z nich energii, jakou nesou obří rádiové záblesky. Nakonec dospěli k závěru, že tyto záblesky jsou až několik set krát energetičtější, než jsme si mysleli. A to už teď stály za to. Odborníci doposud odhadovali, že jsou stokrát až tisíckrát silnější než standardní rádiové pulsy pulsaru. Pulsarům zatím moc nerozumíme. Nevíme, jak přesně vytvářejí svoje specifické rádiové záření. Pozorování obřích rádiových pulsů Krabího pulsaru je tím pádem dalším dílkem skládačky, který náš přibližuje k pochopení celého jevu.
Video: NASA’s NICER Finds X-ray Boosts in the Crab Pulsar’s Radio Bursts
Literatura
Rekordně pomalý pulzar si „zívne“ jednou za 23,5 sekundy
Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2018)
Nabíjení pulsaru pro extrémní výtrysk záření v přímém přenosu
Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2020)
Diskuze:
Precesný pohyb
Miro Skunda,2021-04-15 14:35:27
Výkyvy osi pulzaru môže vysvetliť zmeny intenzity zábleskov .....
pulsar a přežití
Josef Nýč,2021-04-13 07:42:08
Tak čím dál mám víc informací o vesmíru, tím jsem skeptičtější k výskytu vyspělého života.
Na to se totiž nedá přizpůsobit.
Re: pulsar a přežití
Vojtěch Kocián,2021-04-13 09:37:56
Pulsar je legrace proti supernově, která ho vytvořila.
A pokud jde o vyspělý život, tak když jednu planetu s ním známe, proč by nemohla být někde i další? Akorát potkat se s takovým životem v prostoru a čase bude málo pravděpodobné nebo bude vyžadovat vynaložení extrémního množství zdrojů.
Re: Re: pulsar a přežití
Jarda Ticháček,2021-04-13 12:26:25
Fakt, že známe jednu planetu s vyspělým životem stále nestačí k přesvědčení o tom, že by mohla existovat i nějaká další. Stejně jako fakt, že známe v řadě přirozených čísel jedno sudé, které je menší než 3 nás neopravňuje k přesvědčení, že jich tam bude takových více.
Ono i při velikosti vesmíru může být pravdou i to, že vznik (pokročilého) života je natolik nepravděpodobný, že se i v nekonečném prostoru nebude opakovat. I když samozřejmě nelze vyloučit i to, že se vyvinul i na velikém množství jiných míst.
Jen ta úvaha, že když je tady, bude i jinde je trochu zcestná.
Nakonec, když si uvědomíte, kolik naprosto nepravděpodobných událostí vedlo k tomu, že tady jsme a můžeme diskutovat, že kolem létají mouchy a běhají kočky, bude vám jasné, že vlastně není možné vyčíslit pravděpodobnost toho, že ten vyspělý život existuje tady.
Re: Re: Re: pulsar a přežití
Vojtěch Kocián,2021-04-13 13:52:17
Řada přirozených čísel je diskrétní a její členy se neopakují (tedy je snadné vytvořit podmínku pro identitu), kdežto jednotlivé podmínky pro existenci života jsou definovány na spojité škále a jejich lokální opakování je možné (v intervalech tolerance). Tedy nekonečnost vesmíru (která podle mého není ani zdaleka jistá), by implikovala nekonečno planet s vyspělým životem, které budou konečně daleko od sebe. To jen takové hrátky s nekonečnem. Samozřejmě vyčíslit to opravdu neumíme a pro konečný vesmír opravdu můžeme být jediní. Nicméně i ty, jak říkáte nepravděpodobné události, nemusí být tak nepravděpodobné a především nemusí být podmínkami nutnými. Tedy třeba vyhynutí dinosaurů po dopadu asteroidu bylo nutnou podmínkou pro vznik člověka, jak ho známe. Ale bylo nutnou podmínkou ke vzniku civilizace v libovolné formě? Těžko říct. Tedy se dá konstatovat jen to, že pro potvrzení nebo vyvrácení existence vyspělého života mimo Zemi, nemáme dostatek informací.
Re: Re: Re: Re: pulsar a přežití
Jarda Ticháček,2021-04-13 17:08:03
Jenže ani případná nekonečnost vesmíru s nekonečně mnoha planetami ještě stále nemusí implikovat opakování nějaké události. Ta pravděpodobnost nemusí být n:m, ani n:nekonečnu, ale nekonečno:nekonečnu.
Re: Re: Re: Re: pulsar a přežití
Jará Šustr,2021-04-13 17:29:26
Vzhledem k velikosti a rychlosti C nám to může být jedno. Ale proč se trochu nezasnít.:)
Re: Re: Re: Re: Re: pulsar a přežití
Jará Šustr,2021-04-13 23:31:34
Zapomněl jsem na čas, také se s nimi můžeme míjet v čase? Jako s Marťany.
Re: Re: Re: pulsar a přežití
Ales Vodehnal,2021-04-13 14:39:22
Jestli to pjde takhle dál, tak ono to i na té jedné planetě brzo vezme za své:
https://youtu.be/2X2pINixSe0
https://www.youtube.com/watch?v=avhOjXxzMQ4
https://youtu.be/cFHh0E9cQBo
https://www.youtube.com/watch?v=whOnkcLvAVo
Re: pulsar a přežití
Rio Malaschitz,2021-04-13 16:28:25
Pravdepodobnosť vzniku vyspelej civilizácie je zrejme veľmi nízka. Aj keď konečne vznikol nejakými náhodami inteligentný tvor Homo Sapiens (čo trvalo stovky miliónov rokov), tak trvalo statisíce rokov kým nejaká ďalšia náhoda ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Tobsk%C3%A1_katastrofa ) neodštartovala túžbu po dobíjaní celého sveta. A aj keď osídlil Homo Sapiens celý svet tak trvalo desaťtisíce rokov, kým Adam zanevrel na svoj život v raji a nezačal sa venovať chovu dobytka a poľnohospodárstvu - a začala reálna "vyspelá" civilizácia.
Myslím, že za niekoľko desaťročí pošleme automatizované systémy k vzdialeným hviezdam. Budú tak autonómne, že dokážu pristáť na asteroidoch, vybudovať vlastné rakety, preskúmať slnečné sústavy, poslať na Zem správu, replikovať sa a poslať ďalšie rakety k ďalším svetom. Za 3 milióny rokov, by sme tak mali družice pri každej hviezdnej sústave v Mliečnej dráhe. To znamená, že od vyhynutia dinosaurov by sa to stihlo zopakovať 20x.
Keby to urobila čo i len jedna vyspelá civilizácia v Mliečnej dráhe, tak by sme tie rakety museli vidieť na vlastné oči...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
