Rekonstruovaná kostra druhu Diplodocus hallorum, dříve známého jako Seismosaurus hallorum. Ačkoliv postavení nejdelšího známého dinosaura už dávno ztratil, i tak je tento sauropod se svými více než 30 metry délky nanejvýš impozantním tvorem. Kredit: Lee Ruk; Wikipedia (CC BY-SA 2.0)

Právě před třiceti lety, tedy v roce 1991, byl formálně popsán nově identifikovaný sauropodní dinosaurus z Nového Mexika.[1] Dostal jméno Seismosaurus halli a na delší dobu byl označován za rekordně dlouhého dinosaura, a tedy vlastně i nejdelšího obratlovce vůbec.[2] Dnes už neexistuje žádný Seismosaurus a není ani velikostním rekordmanem, ačkoliv jeho fosilie skutečně existují (jak jsem ostatně pojednal již před deseti lety). Co se tedy s někdejším sauropodím gigantem z oblasti Ojito Wilderness vlastně stalo? Nejdříve si zopakujme historii od samotného objevu v roce 1979. Zkamenělé ocasní obratle obřího sauropoda objevili náhodně dva muži z města Albuquerque, učitel hudby Arthur Loy a lékárník a bývalý geolog Jan Cummings, kteří ve zmíněné oblasti vzdálené asi sto kilometrů západně od města zkoumali zajímavé petroglyfy (skalní rytiny) Anasaziů. Arthur Loy jako první spatřil zhruba šest obratlů otočených svými neurálními výběžky na bok. Když zavolal svého přítele, ten jako bývalý geolog rychle poznal, že se jedná o zkameněliny jakéhosi velkého dinosaura. Bylo to nicméně překvapení, protože nejbližší známé sedimenty s dinosauřími fosiliemi byly odtud vzdálené více než 160 kilometrů a měly pozdně křídové stáří. Toto však byly horniny pocházející z období pozdní jury, přesněji se jednalo o člen Brushy Basin v rámci souvrství Morrison (geologické věky kimmeridž až tithon, stáří asi 155 až 146 milionů let).[3] Dinosauří fosilie ležely na federální půdě v okrese Sandoval a k jejich vyproštění bylo třeba speciální povolení, navíc byly pohřbeny ve velmi tvrdém pískovci. Vykopávky by byly velmi náročné z hlediska financí i práce, proto trvalo dalších šest let, než byla dochovaná část kostry vysvobozena ze svého 150 milionů let starého vězení. Exkavační práce probíhaly v květnu 1985 a řídil je paleontolog David D. Gillette z Muzea přírodních věd Nového Mexika. Během dvou dnů první fáze vykopávek bylo vyproštěno celkem osm fosilních kostí a dinosaurus obdržel neformální přezdívku „Sam“.

Velikostní porovnání druhů Diplodocus carnegii (oranžová silueta) a Diplodocus hallorum (zelená silueta) ukazuje, že „seismosaurus“ ve skutečnosti nebyl výrazně větší než jeho příbuzní z jiných druhů rodu Diplodocus. Byl nicméně největším dnes známým druhem diplodoka a dosahoval délky až kolem 32 metrů, což z něj činí jednoho z nejdelších známých jurských dinosaurů. Kredit: KoprX; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Byly získány ocasní obratle, pánevní kosti a části žeber, později označené jako NMMNH P-3690. Gillette se nejdříve paradoxně správně domníval, že fosilie náležejí rodu Diplodocus, později ale od této myšlenky upustil, a to na základě anatomických odlišností ve stavbě obratlů. Již v roce 1986 stanovil pro svého domněle zcela nového dinosaura vědecké jméno Seismosaurus halli, tedy „Hallův ještěr, otřásající zemí“ (podle amatérských sběratelů fosilií, reverenda Jamese Halla a jeho manželky Ruth). Druhové jméno se však ukázalo být chybným, protože správný latinský tvar v plurálu zní „hallorum“.[4] Gillette každopádně referoval o svém „novém obřím sauropodovi“ na odborném sympoziu v roce 1985 a později pak vyšel zkrácený abstrakt.[5] Gillette napsal o nálezu také do místních novin a v roce 1989 byl zaslán odborný popis konečně i do vědeckého periodika Journal of Vertebrate Paleontology. Trvalo nicméně ještě dva roky, než byla popisná studie formálně publikována. Seismosaurus byl označen za diplodokidního sauropoda a jeho délka byla na základě porovnání velikosti ocasních obratlů s kaudálními obratli příbuzných druhů odhadnuta na impozantních 128 až 170 anglosaských stop, tedy 39,0 až 51,8 metru. Dosud nejdelší známou téměř kompletní kostrou byl přitom skelet druhu Diplodocus carnegii o rekonstruované délce v rozmezí 24 až 28 metrů, kterou by tak seismosaurus překonával o víc než polovinu![6] Již v roce 1985 popsaný diplodokid Supersaurus vivianae byl také delší než rekordní diplodokové (dnes odhadujeme délku kolem 34 metrů)[7] a některé izolované fosilní kosti nasvědčovaly rovněž existenci podstatně větších sauropodů, seismosaurus s odhadovanou padesátimetrovou délkou byl ale nepochybným králem. Sám Gillette se domníval, že délka 150 stop (45,7 metru) a hmotnost 100 tun jsou pro tohoto sauropoda zcela reálné.

Poněkud robustní varianta možného vzezření druhu Diplodocus hallorum. Ve skutečnosti byl tento diplodokid relativně štíhlým dinosaurem, který i při délce osmi osobních automobilů v řadě nevážil víc než čtyři dospělí sloni. Typickým znakem byla nízká a poměrně dlouhá hlava i extrémně dlouhý, na konci „bičovitě“ zúžený ocas. Kredit: Dmitrij Bogdanov, Wikipedia (CC BY-SA 3.0)

Nejvyšší odhady velikosti seismosaura, které se v průběhu doby objevily, činily až 54 metrů délky a kolem 113 tun hmotnosti.[8] Jediným dle odhadů ještě delším dinosaurem byl záhadný gigant Amphicoelias fragillimus z pozdní jury Colorada, kterému byla jako diplodokidovi kladena délka dokonce až přes 60 metrů.[9] Dnes však předpokládáme, že Maraapunisaurus fragillimus (jak byl přejmenován roku 2018 paleontologem Kennethem Carpenterem) byl spíše zástupcem čeledi Rebbachisauridae a i se svým obřím obratlem vysokým původně až 2,7 metru nepřesahoval délku 30 až 40 metrů.[10] Také další kolosální obratel (krční cervikál o délce 137 cm, označený jako BYU 9024) patřil jakémusi extrémně velkému dinosaurovi o možné délce až kolem 45 nebo i 50 metrů.[11] Seismosaurus by byl i tak horkým kandidátem na titul nejdelšího dinosaura všech dob, kdyby ovšem nebyl mezitím přejmenován a „zmenšen“. Ukázalo se totiž, že Gillette špatně identifikoval sérii obratlů a ocasní obratle v pořadí 12 až 19 určil jako obratle 20 až 27. Exemplář druhu D. carnegii v Carnegieho přírodovědeckém muzeu v Pittsburghu, podle něhož byly rozměry seismosaura odhadovány, má navíc uměle „přidán“ 13. kaudální obratel, který ke kostře patrně nepatřil. Je tedy jasné, že ve skutečnosti musel být sauropod z Nového Mexika mnohem menší. Od roku 2006, kdy byl Seismosaurus hallorum přeřazen do rodu Diplodocus jako nový druh D. hallorum[12], bylo publikováno několik aktuálnějších odhadů délky, a to v rozpětí 29 až 34 metrů[13]. Hmotnost druhu D. hallorum pak činila dle většiny publikovaných odhadů „jen“ asi 20 až 30 tun, což je přibližně váha čtyř slonů.[14] Bývalý seismosaurus je přesto největším známým druhem diplodoka a soupeří se supersaurem a některými čínskými mamenchisauridy o primát nejdelšího známého jurského sauropoda. Oproti mnohem mohutnějším a pravděpodobně i o pár metrů delším jihoamerickým titanosaurům však jeho dřívější označení nejdelšího nebo dokonce největšího známého dinosaura v žádném případě neobstojí.[15] Dnes je seismosaurus velmi zajímavou součástí paleontologické historie a představuje jistou formu dinosauřího mýtu (ačkoliv D. hallorum je zcela platným taxonem)[16], svou někdejší aureolu nejdelšího obratlovce v dějinách života na Zemi už ale nenávratně ztratil.

Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

Short Summary in English: Seismosaurus is an invalid scientific name of a giant sauropod dinosaur, living in what is now New Mexico during the Late Jurassic. It was once thought to be up to 52 meters long, making it the longest known vertebrate of all time. Today, it belongs to a genus Diplodocus (as Diplodocus hallorum) and its length is currently estimated at 29 to 34 meters.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Diplodocus

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/whatever-happened-to-seismosaurus-78770907/

http://www.columbia.edu/dlc/cup/gillette/index.html

https://www.livescience.com/24326-diplodocus.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=104974

[1] Gillette, D. D. (1991). Seismosaurus halli, gen. et sp. nov., a new sauropod dinosaur from the Morrison Formation (Upper Jurassic/Lower Cretaceous) of New Mexico, USA. Journal of Vertebrate Paleontology. 11 (4): 417-433.

[2] Viz odkaz http://www.columbia.edu/dlc/cup/gillette/gillette20.html

[3] Kowallis, B. J.; Christiansen, E. H.; Deino, A. L. (1991). Age of the Brushy Basin Member of the Morrison Formation, Colorado Plateau, western USA. Cretaceous Research. 12 (5): 483-493. doi: 10.1016/0195-6671(91)90003-U

[4] Viz odkaz https://www.sciencedaily.com/releases/2004/11/041108020944.htm

[5] Gillette, D. D.; Gillette, J. L.; Thomas, D. A. (1985). A diplodocine dinosaur in the Morrison Formation (Upper Jurassic) of New Mexico. Abstracts of the Symposium of Southwestern Geology and Paleontology 4.

[6] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 213.

[7] Lovelace, D. M.; Hartman, S. A.; Wahl, W. R. (2007). Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny. Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.

[8] Paul, G. S. (1994). Big sauropods — really, really big sauropods. The Dinosaur Report, The Dinosaur Society, Fall, str. 12–13.

[9] Carpenter, K. (2006). Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus. In Foster, J. R. and Lucas, S. G., eds. (2006). Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 36: 131–138.

[10] Carpenter, K. (2018). Maraapunisaurus fragillimus, N.G. (formerly Amphicoelias fragillimus), a basal Rebbachisaurid from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Colorado. Geology of the Intermountain West. 5: 227–244.

[11] Viz odkaz https://svpow.com/2016/09/16/how-horrifying-was-the-neck-of-barosaurus/

[12] Lucas, S. G.; Spielman, J. A.; Rinehart, L. A.; Heckert, A. B.; Herne, M. C.; Hunt, A. P.; Foster, J. R.; Sullivan, R. M. (2006). Taxonomic status of Seismosaurus hallorum, a Late Jurassic sauropod dinosaur from New Mexico. In Foster, J. R.; Lucas, S. G. (eds.). Paleontology and Geology of the Upper Morrison Formation. Bulletin of the New Mexico Museum of Natural History and Science. New Mexico Museum of Natural History and Science (bulletin 36). str. 149–161. ISSN 1524-4156

[13] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 212-213.

[14] Holtz, T. R., Jr.; Rey, L. V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 31). New York: Random House.

[15] Paul, G. S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of the Carnegie Museum. 85 (4): 335–358.

[16] Tschopp, E.; Mateus, O. V.; Benson, R. B. J. (2015). A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda). PeerJ. 3: e857. doi: 10.7717/peerj.857