Bylo nebylo? Kdysi v pleistocénu, asi před 430 tisíci let, se něco stalo v Antarktidě. Určitě u toho nebyl žádný člověk. Země, jak známo, už miliony let vězí až po uši v jednom z nejchladnějších období své historie a ve zmíněné době zřejmě končila opravdu hodně drsná doba ledová. V Alpách je známá jako Mindel, v severní Evropě se jí říká Elsterian, na britských ostrovech Anglian. Datovaní ledových dob je ovšem překvapivě nejasné, vzhledem k tomu, s jakým sebevědomím se analyzuje dávné klima.
Antarktida tehdy musela být přízračnou říší zničujícího mrazu. A do téhle říše podle všeho přiletěl meteorit, který ještě před dopadem explodoval. Pokud to někomu zní podobně jako událost na Tungusce, ke které došlo 30. června 1908, tak není daleko od pravdy. Síla tunguské exploze bývá odhadována na 3 až 30 megatun, tedy asi jako 2 tisíce jaderných explozí v Hirošimě. Výbuch tehdy zničil les na ploše cca 2 150 kilometrů čtverečních.
Podle týmu, který to vše zjistil a který vedl Matthias van Ginneken z belgické Belgian Geological Survey a Vrije Universiteit Brussel, byla událost v Antarktidě oproti pádu tunguského meteoritu ještě mnohem více devastující. O nedávné explozi meteoritu nad Čeljabinskem ani nemluvě. Van Ginneken a jeho kolegové odhadují, že se na Antarktidu tehdy přiřítil asi 150 metrů velký, tedy poměrně slušný meteorit, a to velkou rychlostí. Byla z toho extrémní exploze a povrch Antarktidy zasáhl impozantní proud páry a žhavých pozůstatků meteoritu. Jinými slovy, muselo to být skvostné divadlo, pokud jste ho pozorovali z mnohakilometrové vzdálenosti.
Badatelé objevili částice, které z této exploze pocházejí. Jde o částice zjevně mimozemského původu (mikrometeority, condensation spherules), které našli na hoře Walnumfjellet v pohoří Sør Rondane, co se tyčí v Zemi královny Maud ve Východní Antarktidě. Na původ z meteoritu ukazuje hlavně obsah chemických prvků, především vysoký obsah niklu. Vědci zároveň odhalili unikátní obsah izotopů kyslíku, který ukazuje na smíchání materiálu meteoritu a materiálu z povrchu Antarktidy. Je jasné, že to musela být divočina.
Autoři studie rovněž upozorňují, že zřejmě podceňujeme riziko podobně velkých meteoritů. Zdá se, že Zemi zasahují poměrně často, přinejmenším v geologickém měřítku, a že mohou způsobit značné škody na poměrně velkém území. Teď už víme, co máme hledat, a měli bychom pátrat i na jiných místech světa. Úder do Antarktidy lidstvo samozřejmě příliš neohrozí, i když třeba takové neutrinové observatoře Ice Cube by byla velká škoda. Exploze meteoritu této velikosti ale může Zemi zasáhnout kdekoliv a nemusí to být právě pustina.
Video: Belgian research in Antarctica: the big stories of micrometeorites
Literatura
Tento článek, až na trošku aprílově laděný název, byl rovněž seriózní vědou.
Od pádu Tunguského meteoru uplynulo 100 let
Autor: Petr Sobotka (26.06.2008)
Posel z vesmíru zasáhl Ural a zranil stovky lidí
Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2013)
Černý oblázek ze Sahary důkazem dávného zásahu Země kometou
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2013)
Diskuze:
oné
Jan Mrkvicka,2021-04-03 19:21:30
Zaujíma ma fyzikálna podstata výbuchu vesmírneho telesa v atmosfére ešte pred dopadom na zem. Niekto to pozoroval? Mne známe telesá len rýchlejšie zhoreli, výbuch napríklad jadrovej nálože v atmosfére vyzerá trochu inak.
Mikrometeority resp. mikrotektity
Marek Hrabčák,2021-04-02 11:22:17
Výskyt drobných guličiek (do 1 mm) je u geológov venujúcich sa aj šlichovaniu (ryžovaniu) pomerne známou skutočnosťou. Aj na Slovensku (a v Česku) sa často popisujú v šlichoch drobné sklenené alebo kovové (magnetické) guličky dokonalého tvaru a rôznej veľkosti. Pôvodne sa vysvetľovali ako antropogénne (civilizačne)produkty spaľovania uhlia - jemný úlet popolčeka z parných rušňov či kotolni na uhlie. Až keď sa potvrdili výskyty aj v tzv. "suchých" šlichoch, t.j. pripravených z rozdrvených hornín s obdobia pred vznikom ľudskej civilizácie, začali odborníci pripúšťať, že sa jedná o prirodzený pôvod. A najlepším vysvetlením sa javí vesmírny transport = mikrometeority.
Dokonca sa objavili aj "zabudované" v škebliach tušim z Floridy.
Z vlastnej skúsenosti môžem potvrdiť, že nájsť v šlichu z potoka na Slovensku zopár miniatúrnych sklenených alebo kovových guličiek nie je žiadna vzácnosť.
Meteorit
Jiří Brtnický,2021-04-01 20:57:23
Stává se to zřejmě celkem často, stačí se podívat na předpokládané známé impacty v Holocénu. Těch podezřelých je překvapivě mnoho. Pokud k tomu přidáme i konec Pleistocénu, tak to vypadá opravdu na celkem reálnou událost v představitelném čase. Třeba zánik kultury Clovis na Severoamerickém kontinentu. Událost byla globální, stopy se našly i v sedimentu Šumavských ledovcových jezer. Další podezřelý případ je zánik Sodomy a Gomory. Celá oblast je plná kousků zesklovatělého písku a nese stopy žáru, zřejmě také atmosférický výbuch jako v Antarktidě. Chtělo by to další výzkum, je to velmi zajímavé téma. Možná byly dějiny lidstva těmito událostmi ovlivněny více než se nám zdá. Je také zajímavé u těch větších impactů, třeba KPG hranice, tam je jasně vymezena iridiová vrstva, asi 10 cm silná vrstva se zvýšeným obsahem na předělu Křídy a Terciéru. Dnes je celkem detailně zmapovaný sled hornin 2,5 miliardy let dozadu a o další takové vrstvě nevím. Za tu dobu země prodělala pravděpodobně i větší zásahy, jak je možné že není známo více takových vrstev. Taková vrstva by měla být patrna i při menších nárazech, třeba kráter o průměru 100 km. Takových je známo více. Jsou i jiné scénáře průběhu takové události, kde podobná vrstva nevzniká? Třeba jiné složení tělesa, nebo úder do hlubokého oceánu, těžko říci, ale je to divné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
