Kdyby si výzkumníci z Atlanty přichvátli a publikovali by svoje výsledky získané na opicích o měsíc dříve, neměl by  prezident Harvardovy univerzity takový průšvih.

Zvětšit obrázek

Pokusy na makacích ukázaly, že samci jsou při řešení určitých psychologických úkolů úspěšnější.

Stávající představitel Harvardu a ministr financí USA za vlády Billa Clintona si to u veřejnosti rozházel v polovině ledna letošního roku tím, že na ekonomickém fóru prohlásil:  "biologické rozdíly mohou vysvětlit, proč jsou ženy ve vědě a exaktních oborech méně úspěšné než muži". Tento výrok vzbudil takové pohoršení, že ho málem stál funkci. Až po pěti Summersových veřejných omluvách se spor urovnal a kritici byli uchlácholeni. Pokusy na primátech nyní potvrzují, že Summers měl, svým způsobem, pravdu.

Pokus o kterém  zde bude řeč byl proveden na opicích. Makakové při něm odhalili, že mezi nimi existují rozdíly, které má na svědomí jejich  pohlaví. Rozdíly se týkají prostorové orientace.  Výzkumnice Agnes Lacreuse z university v Emory prováděla pokusy  na devadesáti těchto primátech a testovala jejich prostorovou paměť. Zvířata v pokusu byla rozdělena do tří věkových kategorií. Ve skupině nejmladších byla zvířata mladší 15 let. Ve střední skupině byl věk zvířat 15 - 20 let. A ve skupině nejstarších bylo makakům více než 20 let. Pokus byl založen na  sledování trasy zvířat při získávání potravy, kterou jim výzkumníci ukryli v osmnácti identických pokličkami přikrytých miskách. Mladí opičáci dosahovali při řešení tohoto úkolu, vyžadujícího určitý způsob myšlení a prostorovou představivost, nejlepší výsledky.

Lawrence H. Summerse, nynějšího 27. presidenta Harvardovy university, s karierou viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky, ministra financí USA, stálo prohlášení o tom, že biologické rozdíly mohou za to, že ženy se na studium technických oborů nehodí, málem hlavu.

Tato samčí nadřazenost ale  nepřetrvává ve všech věkových skupinách. Staří opičáci mají výsledky v těchto testech téměř shodné s věkem sobě  rovnými opicemi.Při jiném experimentu, který v Emory prováděli, a který probíhal na  22 opicích  se zjistilo, že trénováním samiččí části populace, lze  rozdíly v úspěšnosti řešení testů na prostorové myšlení, mezi pohlavími do značné míry eliminovat. Při tomto pokusu se zjistilo, že  trénování mladých samic rozdíl v pohlaví smazává. Pokud se u samic začalo nejprve s treningem na jednodušších testech, tak poté co jej absolvovaly, se svými intelektuálními výkony co se prostorových testů týká, přiblížili svými výkony svým samčím protějškům.

Stejné trénování samců ale na jejich výkonnost nemělo žádný vliv.
Autorka se svými spolupracovníky vysvětlují tyto výsledky tím, že tréning pomáhá samicím soustředit pozornost na prostorové vnímání, tedy na to v čem spočívá  podstata úkolu. Mladí samci jsou podle autorky této studie pro řešení těchto složitých úloh vyžadujících soustředění, mnohem lepe vybaveni.

Tato studie tedy potvrzuje to, co opatrně popisovalo několik dřívějších studií, které u  lidí naznačovaly, že muži vykazují při řešení složitých úloh spojených s určitými druhy paměti lepších výsledků.
Potvrdilo se také, že u primátů dochází s věkem samců k relativně rychlejšímu poklesu ztráty prostorové orientace. Jinými slovy - nám mužům prostorové vnímání pravděpodobně ubývá rychleji než ženám a s postupujícím věkem se tyto naše přednosti poměrně rychle vytrácejí. 
Čím to je se zatím neví a teprve další výzkum by mohl dát odpověď na to, zda pozorované jevy souvisí s účinky hormonů a nebo zda je příčina někde jinde.

Pramen: Behavioral Neuroscience