Jazykolomný Bamlanivimab označuje lék na bázi monoklonální protilátky zaměřené na SARS-CoV-2 spike protein. Pacientu s COVIDem tedy zvenčí dodává jednu z protilátek, které by jeho imunitní systém měl sám produkovat jako odezvu na nákazu koronavirem. Terapie vyvinuta ve spolupráci kanadské firmy AbCellera a americké Eli Lilly and Company není vůbec levná. Například Německo koncem ledna ohlásilo nákup 200 000 dávek bamlanivimabu a podobného, ale dvousložkového, také amerického léku REGN-CoV-2 (jímž byl léčen i Trump) za 400 milionů EUR. V propočtu tedy 2 000 EUR za jednu dávku (zde). Samozřejmě, kdyby to jisto jistě zachránilo život, takovéto počty jdou stranou. Jenže lék představuje naději, že se stav nezhorší pro pacienty s mírným až středně těžkým průběhem COVIDu. U závažných stavů nebyl pozitivní účinek terapie prokázán (zde) a lidem napojeným na umělou plicní ventilaci se ani podávat nesmí. Jedním z důvodů jsou vážnější vedlejší účinky, jejichž výskyt není zanedbatelný. Patří mezi ně nevolnost, zvracení, riziko anafylaktického šoku, nebo bronchospazmu a s ním spojené dušnosti. Bamlanivimab byl americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zatím schválen jen pro nouzové použití, a to ne tak dávno – letošního 9. února. „Naše“ evropská EMA sice vydala doporučení k případnému použití v nouzovém režimu, nicméně prověřování v rámci schvalovacího procesu zahájila jen před několika dny (zde). (Klinické studie)
Bamlanivimab, který po dohodě se SÚKL dne 4. 3. schválilo k dočasnému použití MZ ČR, byl podán prvním českým pacientům. Samozřejmě, pro záchranu ohroženého lidského života je potřebné udělat všechno, lék je určen jen některým nemocným a vyšší náklady v současném krizovém „hospodaření“ jsou i tak zcela zanedbatelné. Představte si ale, že by lék obdobný Bamlanivimabu jako první vyvinuli Rusové. Místo povoleni k dočasnému použití ve stavu nouze bychom byli informování o jeho ceně, limitech použití a varování před (vše)možnými riziky.
Ne neskrývám, že mezi řádky protestuji proti politikaření kolem vakcíny Sputnik V. Když již nešlo zpochybnit její koncepci a ani státy, jež ji nakoupily nehlásí nečekané vážnější vedlejší účinky (minimálně Maďarsko, které i za dob socializmu patřilo mezi ty méně proruské země, nemá důvod je „zazdít“), tak vyvoláváme nedůvěru alespoň k výrobě. Málokdo ví, že Maďaři před nákupem ustanovili komisi, která si výrobní zařízení prohlédla a shledala, že využívají ty nejmodernější technologie. Navštívil je i tým CNN, přičemž se redaktor nechal hned i očkovat (video). Dostupná jsou i krátká videa z nového závodu firmy BIOCAD v Petrohradě 1, 2. Jen abychom, když někdy vyvineme vlastní vakcínu, měli v hrozícím ekonomickém marasmu i na to, abychom ji dokázali vyrábět na ještě modernější úrovni.
Video: St Petersburg lab starts mass producing "Sputnik V" COVID vaccine
Proč Sputnik V zmiňuji, když je zcela jasné, že ho v dohledné době v Česku nikdo z kompetentních nepovolí? Navíc když i tak nám očkovací vlak ujel? „Rebelantští“ Maďaři k 20. březnu v propočtu na 100 obyvatel aplikovali přes 21 vakcinačních dávek, v ČR je to necelých 12,5 (zdroj: ourworldindata.org – lze nastavit porovnání různých zemí). A naši lékaři i očkovací centra hlásí nedostatek očkovacích látek. Jenže není čas na čekání, jde právě o tu dobu „dohlednou“, v níž se neodvratně blíží lepší počasí, jaro a pak léto, prázdniny a čas dovolených.
A kdo bude chtít cestovat? Představte si nějakou standardní rodinu s dětmi. Rodiče ve věku od ca 25 do ca 45 let, 2–3 ještě závislé děti, které je potřeba konečně „vyvenčit“. Nejlépe k moři. Kvůli D vitaminu, pohybu, plavání, mořskému vzduchu, ale i narušené psychice nejen rodičů, ale i ratolestí. Zdá se, že bez očkovacích pasů to nepůjde. Jenže kde v očkovacím pořadníku budou mladší věkové kategorie? Další možností pravděpodobně budou testy. Při cestě z republiky požadavky budou záviset od podmínek země cílové, případně i těch transitních. Ale co při návratu? Budou českým úřadům stačit rychlé a levnější testy antigenní, když zdaleka nejsou dostatečně spolehlivé? Nebo se přijíždějící na několik hodin „odstaví“ na bezpečná místa, kde si počkají na výsledky PCR testů, jež si sami zaplatí? Budou levnější, než jsou nyní? A co když cizí turista bude chtít v ČR trávit déle než 2–3 dny a nebyl očkován, nebo byl „nedejbůh“ očkován EMOU neschválenou látkou? Bude při vstupu na území stačit negativní test? Na jak dlouho? Co když má v plánu v průběhu dvou týdnu projet Čechy i Moravou? Otočme to. Odpovědi na obdobné otázky však bude muset znát i Čech na delší cestě cizinou. V kontextu tohoto předvídatelného chaosu vyvstávají absurdní názory o zvýhodňování očkovaných v situaci, kdy se lidé nemohou dostat k vakcíně, i kdyby ji jakkoli chtěli. Třeba jen kvůli slibované, větší svobodu zaručující „bumážce“. Když někdo naznačí, že jsme zde již nyní také mohli mít i jiné vakcíny, pro které by se lidé mohli rozhodnout zcela dobrovolně a třeba si je i zaplatit, bude zjevně považován za rusofilního pomatence. K tomu politikaření a snaze ruskou vakcínu vnímat jako nástroj prosazování ruského geopolitického vlivu je asi vhodné připomenout, že Rusové Maďarům, ani Slovákům, natož Čechům svoji vakcínu nevnucovali a asi ani oficiálně nenabízeli. A kdyby měli o účinnosti a bezpečnosti Sputniku V sami pochybnosti, na evropský trh by pravděpodobně vůbec nešli, protože pošramocená prestiž za to jistě nestojí. Jaká mela by se strhla, kdyby na krevní sraženiny umřeli lidé po očkování Sputnikem, tak jak tomu čelí AstraZeneca? Evropská léková agentura EMA vydala prohlášení, že tato britská (britsko-švédská) vakcína „není spojena se zvýšením celkového rizika vzniku krevních sraženin u těch, kteří ji dostávají“… „vakcína může být spojena s velmi vzácnými případy krevních sraženin spojených s trombocytopenií, tj. nižší hladinou krevních destiček s krvácením nebo bez krvácení, včetně vzácných případů sraženin v cévách odvádějících krev z mozku (CVST = Cerebral venous sinus thrombosis).“ Jistě lze souhlasit s tím, že „výhody vakcíny v boji proti hrozbě COVID-19 převažují nad rizikem vedlejších účinků“, pokud náhodou nejste rodičem mladého, do té doby zdravého člověka, který byl jedním z těch vzácných případů.
V Německu, kde v boji s koronavirem nejednou hledáme inspiraci, bylo doposud zaznamenáno 13 případů trombóz v mozkových cévách mezi více než 1,6 milionem očkovaných, což je mírně statisticky nadprůměrný výskyt. Šlo o 12 žen a jednoho muže ve věku 20 až 63 let, tři postižení nepřežili. Lékaři z Univerzitní kliniky v severoněmeckém Greifswaldu tvrdí (zdroj), že ve spolupráci s Institutem Paula-Ehrlicha, Spolkového ústavu pro vakcíny a biomedicínská léčiva (PEI) odhalili příčiny této reakce na očkování AstraZenecou. Jde prý o formu obranného mechanizmu na injektovanou látku, která vyvolala shlukování krevních destiček. Jako když u povrchového zranění se tělo snaží zastavit krvácení, jenže děje se to uvnitř cév. Výzkumníci zároveň navrhli i terapii, která by měla postihnutého člověka zachránit a vyléčit. Nelze ji však aplikovat preventivně. I norští vědci vyslovili předpoklad, že krevní sraženiny vznikají v důsledku silné imunitní reakce, při níž se vznikající protilátky navážou na krevní destičky a aktivují jejich shlukování. Zůstává otázkou, jestli jde o imunitní odezvu na samotnou účinnou látku – DNA koronavirového spike proteinu, nebo na její vektor – deaktivovaný "šimpanzí" adenovirus (schopný infikovat naše genetické bratránky, ale ne člověka) , případně jde o obecnější zánětovou reakci na očkování jako takové. Podle Andrease Greinachera, šéfa transfuzního oddělení Univerzitního lékařského centra v Greifswaldu, lze u postižených proces vzniku trombóz rychle odhalit pomocí testu na speciální molekuly a pak zastavit pomoci běžného léku. Ten v dostupných zdrojích ale není jmenován a výsledky výzkumu nebyly zatím publikovány v odborné literatuře. Jejich rychlé zveřejnění v mediích mělo zřejmě za cíl uklidnit znepokojenou veřejnost.
Prof. Jiří Beran ve vysvětlení příčin vzniku krevních sraženin vsadil své boty na to, že „je to známá reakce antigenu a protilátek ve formě cirkulujících imunokomplexů, které dělají tu intravaskulární diseminovanou koagulaci“ (zdroj). Skutečnost, že postiženy jsou zejména ženy mladšího a středního věku, nahrává názoru prof. Romana Prymuly, který v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News vyjádřil názor, že za problémem se může ukrývat například hormonální antikoncepce (po 38:30 min pořadu).
Samozřejmě musí se očkovat, a to co nejrychleji, protože omezením přenosu SARS CoV-2 mezi potenciálními hostiteli se nejen vracíme k normálnější formě bytí, zachraňujeme lidské životy, ale také omezujeme replikační možnosti viru, a tedy i množství jeho hrozících mutací. Účastníci zmíněné diskuze na CNN Prima News (prof. Pirk, prof. Prymula, Ing.Levínský, RNDr. Hostovský) vyslovili svůj názor na dva způsoby, jak urychlit dostatečnou proočkovanost populace – jednak odsunout druhou dávku vakcíny a aplikovat ji za 6 týdnů až tři měsíce po dávce první. A co je velmi smysluplné – ti, kteří prokazatelně překonali COVID a byli přímo SARS-CoV-2 imunizováni snad lépe než očkováním, by mohli být vnímáni jako lidé po vakcinaci. Čím více budeme prodlužovat cestu k dosažení kolektivní imunity, tím větší prostor poskytujeme viru cirkulovat v populaci a hledat vhodná mutační řešení, které mu pomohou obejít vliv vakcín zacílených jen proti jeho jedné struktuře, spike proteinu.
Poznámka
Stojí za shlédnutí:
O utajovaných smlouvách Evropské komise s výrobci vakcín
Diskuze:
