Jedna z mnoha podob Dysonovy sféry. Kredit: Vedexent / Wikimedia commons.

Co je lidstvo lidstvem, tak ho stále straší smrt. Je neodvratitelná. Bere nám blízké i vzdálené. Co kdyby ale neodvratitelná nebyla? U těch prvních bychom chtěli, aby se mohli vrátit zpátky, u těch druhých se té možnosti děsíme. Doposud to byla jen fantazie a duchařina. Nicméně, jak se říká, pokrok nezastavíš.

Ruský transhumanista a prodlužovač lidského života (anglicky krásně „life extensionist“) Alexey Turchin se proslavil svými návrhy, které by s využitím pokročilých technologií zaručily lidem nesmrtelnost, přinejmenším v digitální podobě. Jeho úvahy zahrnují různé možnost technologického vzkříšení či prodloužení života, díky kryonice, kvantovým technologiím nebo zdatné superinteligenci.

Alexey Turchin. Kredit: Existential Risks.

Turchin si to představuje tak, kolem Slunce vznikne Dysonova sféra, ohromující megastruktura, která bude mít k dispozici nezměrnou energii Slunce a neméně impozantní výpočetní kapacitu. Na této Dysonově sféře by sídlila superinteligence, jejíž schopnost by si nezadaly s nějakým božstvem, doufejme, že dobrotivým.

Superinteligence Dysonovy sféry by shromažďovala data o každodenním životě každého člověka. Z nich by vytvářela digitální kopii dotyčného, která by měla co nejvěrněji odpovídat originálu. Digitální kopie by si v takovém případě přehrála celý život originálu. Ve chvíli smrti by se přesunula do simulované reality báječného posmrtného života, kde by si lebedila navěky nebo alespoň dlouhou dobu. A to je jenom základní verze. Božstvo Dysonovy sféry by mohlo například vytvářet různé scénáře, přehrávat různé životy nebo třeba vytvářet fyzické klony podle digitálních kopii a původní DNA dotyčné osoby.

Turchinův plán. Kredit: A. Turchin.

Až se z toho točí hlava, Pokud by se něco takového rozeběhlo v masovém měřítku, tak by na to energetické zdroje Země nejspíš nestačily. Proto Turchin navrhuje vybudovat Dysonovu sféru kolem Slunce, například se zapojením nanobotů, které by těžily potřebný materiál ve Sluneční soustavě. Taková sféra může mít mnoho podob. Podle Turchina by to byla megaflotila černých nebo do oranžova zbarvených a navzájem propojených solárních farem, které by kolem Slunce vytvářely řídkou slupku o velikosti mnoha milionů kilometrů. Turchin si také pochvaluje, že bychom tím okolnímu vesmíru dali najevo svou přítomnost a stali se „hvězdným“ druhem. Co by se mohlo zvrhnout?

Představa Dysonovy posmrtné sféry je zároveň vlastně hrozná. Pomineme-li to, že i ve vesmíru bude nejspíš lepší zůstat nenápadným pozorovatelem a nikoliv se stát supermarketem, má celý koncept řadu zranitelných míst, které by to celé mohly změnit v hroznou noční můru. Shromažďování nesmírně detailních dat o každém člověku vyloženě volá po zneužití, kterému nejspíš nebude možné zabránit. Největším rizikem by asi byla samotná superinteligence, která by se mohla vyvinout nečekaným směrem. Třeba by získala dojem, že lidé jsou pěkní prevíti a že by potřebovali pořádně potrestat i po smrti. A z posmrtného ráje by se rázem stal Tartaros.

Video: Life Extension Road Map Introduction and Part 1: Alexey Turchin

Video: Jak postavit Dysonovu sféru - Ultimátní Megastrukturu

Literatura

Popular Mechanics 10. 3. 2021.