Těm, kteří COVID-19 prodělali, se po první vakcinaci začnou tvořit další protilátky rychle a během několika dnů jsou minimálně 10krát vyšší, než u neinfikovaných jedinců po první dávce vakcíny. Po druhé injekci jsou téměř desetinásobné. Kredit: Pixabay / CC0 Public Domain.

Na východ od známého Central Park ve Východním Harlemu v New York City se nachází komplex budov Mount Sinai Hospital, což je v překladu Nemocnice na Hoře Sinaj. Jde o veliké zdravotnické zařízení, v němž nejen ordinuje kolem 7,5 tisíce lékařů, ale probíhá také výuka a výzkum, a to je velice efektivní a racionální kombinace.

Tým tamních imunologů, vakcinologů a mikrobiologů zveřejnil v odborném časopisu New England Journal of Medicine výsledky studie dokladující, že lidé, kteří prokazatelně překonali nákazu coronavirem SARS-CoV-2, mají imunitní reakci již po první dávce očkovací látky srovnatelnou s těmi, kteří bez předcházející nákazy byli očkování oběma dávkami.

Viviana Simon, profesorka mikrobiologie na lékařské fakultě Icahn na Hoře Sinaj. Členka ISMMS Global Health and Emerging Pathogens Institute. Vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Výsledy se opírají o dvě skupiny sledovaných lidí. V primární studii se pod drobnohled odborníků dostalo 110 dobrovolníků průměrného věku 40 let (od 24 let do 68 let). 67 z nich nemělo v krvi protilátky proti SARS-CoV-2, byli tedy séronegativní. (Lékaři zkoumali množství protilátky IgG, imunoglobulinu vyprodukovaného imunitním systémem v reakci na virový spike protein). Zbytek – 43 účastníku - po předcházející nákaze tyto protilátky samozřejmě mělo, byli séropozitivní. 88 účastníků bylo očkováno vakcínou Pfizer a 22 vakcínou od Moderny. Nepoměr v počtu vyplývá z toho, že začátek studie spadal do doby, kdy ještě „Moderna“ nebyla dostupná.

Florian Krammer, vystudoval virologii na Univerzitě přírodních zdrojů a biologických věd ve Vídni, nyní je   profesorem vakcinologie na katedře mikrobiologie a jedním z hlavních spoluřešitelů studie. Kredit: Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Po první dávce vakcíny kontrolní odběry krve prokázaly, že imunitní systém původně séronegativních reagoval velmi induviduálně, co se rychlosti i tvorby protilátek týká (což je zcela očekávané), nicméně koncentrace IgG v krvi byla u nich prokazatelně nižší, než u těch, kteří se s COVID-19 již předtím poprali. U nich titr protilátek byl 10 až 45krát vyšší než u těch, kteří nákazu před očkováním nepřekonali. Těmto však druhá dávka vakcíny vybudila další, až trojnásobné navýšení protilátek.

U původně séropozitivních (jež COVID-19 překonali) druhá vakcína neměla téměř žádný výraznější efekt. Nicméně ale již po první její dávce měli v průměru 6 x více sledovaných protilátek, než původně séronegativní po druhé dávce vakcíny. Logickým závěrem tedy je, že minimálně u lidí bez vážnějších zdravotních problémů a imunodeficience, kterým první imunitní odpověď vybudil již samotný virus při nákaze, stačí na podporu dostatečné imunitní ochrany jedna dávka vakcíny. Žel, studie se zabývala jenom americkými vakcínami na principu messenger RNA (mRNA). Sice lze logicky předpokládat, že u evropských (i jiných) dvoudávkových očkovacích látek by to platilo stejně, nicméně bez potvrzení pomocí vhodné studie to zůstává jen domněnkou.

Je potřebné zmínit, že i vedlejší účinky vakcinace – nevolnost, zimnice, teplota, bolesti svalů apod. – byly po první vakcíně u původně séropozitivních častější, což také poukazuje na výraznou imunitní odpověď. To potvrdil i průzkum v další skupině 230 dobrovolníků v průměrném věku 39,2 let (od 22 do 70 let). Po vakcinaci v běžném očkovacím centru nikdo z nich nemusel být kvůli následkům hospitalizován. Vedlejší účinky po první dávce vakcíny uvádělo 46 % původně séronegativních respondentů, ale až 89 % těch, kteří COVID-19 překonali a byli před očkováním séropozitivní. Samotné reakce v místě vpichu však byla u obou skupin víceméně stejná.

Literatura
Florian Krammer, et al.: Antibody Responses in Seropositive Persons after a Single Dose of SARS-CoV-2 mRNA Vaccine, New England Journal of Medicine, March 10, 2021. DOI: 10.1056/NEJMc2101667

Icahn School of Medicine at Mount Sinai.

Poznámka

Koncem loňského roku, kdy jen málokdo předpokládal, že nás zaplaví další pandemická vlna, vlastně tsunami, jež nás vynese k neblahým prvenstvím, vydal Státní zdravotní ústav aktualizovanou verzi Strategie očkování proti COVID-19 v České republice. Stačí se podrobněji podívat na tabulku na straně 9, podle níž již v dubnu počítáme s vakcínami CUREVAC a J&J. CUREVAC zatím dostupná zjevně nebude a navzdor prohlášením o milionových dodávkách jiných vakcín v průběhu března-dubna, se smluvené počty od AstraZenecy snižují. Podle zmíněné Strategie bychom k dnešnímu dni měli mít aplikovaných přibližně 1 450 000 dávek, ve skutečnosti je jich 1 081 907. Není to sice dramatický rozdíl proti plánům, nicméně ty ani nepočítaly s tak výrazným nárůstem nakažených, nemocných i o život bojujících lidí. Není proto zbytečné se zamýšlet nad tím, jak před přicházejícím létem očkováním co nejrychleji zbrzdit přenos SARS-COV-2, protože nelze předpokládat, že lidé zákazy dál unesou. Možná i proto by urychlená malá studie, obdobná popsané americké, ale zaměřena na naše podmínky a evropské vakcíny, mohla pomoct rozhodnout o zefektivnění boje s koronavirem. Každý den přicházíme o lidi, kteří, kdyby byli včasně očkováni, mohli žít. Každým dnem se propadáme hlouběji do ekonomické propasti.

Video: Rozhovor s René Levínským,  matematikem (ředitelem Centra pro modelováních biologických a společenských procesů), ekonomem a dramatikem i o další strategii, jak zachránit alespoň několik desítek lidí.