Jak postavit warpový pohon bez exotické fyziky?  
Kdo by nechtěl létat vesmírem zkratkou? Klasický Alcubierrův warp pohon potřebuje k provozu negativní energii, která ale bohužel nejspíš není k dispozici. Fyzici americké Advanced Propulsion Laboratory navrhují warp pohon s méně exotickým mechanismem. O trochu. Civilizace s planetárními technologiemi by to mohla zvládnout.
Dočkáme se někdy? Kredit: Gianni Martire (Applied Physics).
Dočkáme se někdy? Kredit: Gianni Martire (Applied Physics).

Ruku na srdce, kdo by nechtěl cestovat mezi hvězdami? Anebo tam alespoň poslat naše lodě? Je o tom celá kosmická science-fiction. Jenomže vzdálenosti ve vesmíru jsou přímo obludné. Soudobé technologie si s nimi neporadí. Lidé přitom už desítky let obdivují kosmické pohony ze Start Treku, Hvězdných válek a podobných příběhů, díky nimž hrdinové hopsají mezi hvězdnými soustavami jako by nic.

 

Alexey Bobrick. Kredit: Lund University.
Alexey Bobrick.
Kredit:
Lund University.

Právě díky Star Treku vešel ve známost warp pohon, tedy technologie pro cestování „nadsvětelnou rychlostí“. Tento pohon je v jednotlivých epizodách a příbězích poměrně detailně popsán, včetně „warp jádra“, „warpového reaktoru“, který čerpá energii z anihilace hmoty s antihmotou, regulačních „dilithiových krystalů“ a extrémních magnetických polí. Z warp jádra proudí warp plazma do warp gondol, které vytvoří warpové pole. Tím ohne časoprostor kolem dotyčné kosmické lodi, která se může přesunout na ohromnou vzdálenost, jako by letěla nadsvětelnou rychlostí, i když se loď ve skutečnosti pohybuje vcelku normální rychlostí, jen letí zkratkou.

 

Tolik science-fiction. V roce 1994 mexický teoretický fyzik Miguel Alcubierre Moya, odborník na Einsteinovu relativitu, během svého doktorandského studia ohnul Einsteinovy rovnice a navrhl skutečný warp pohon, s nímž by kosmická loď letěla v bublině zkrouceného časoprostoru, tedy de facto nadsvětelnou rychlostí. A ano, inspiroval ho Star Trek, který měl rád od malička. Tvůrci fantastických příběhů měli a mají ohromný vliv, zřejmě větší, něž sami tuší.

 

Miguel Alcubierre Moya (2013). Kredit: Zid Moisey / Wikimedia Commons. CC BY-SA 3.0
Miguel Alcubierre Moya (2013). Kredit: Zid Moisey / Wikimedia Commons. CC BY-SA 3.0

Alcubierrův pohon neodporuje Einsteinovým rovnicím a velice teoreticky by mohl fungovat. Má to ale podstatný háček. Potřeboval by k provozu ohromné množství negativní energie, o které není ani zřejmé, zda vůbec může existovat. Natož kde ji vzít. Negativní energie, to je hodně exotická fyzika. Nicméně, jak se ukazuje, jsou i jiné možnosti, o trochu méně exotické a více praktické, i když ještě nejspíš potrvá hodně dlouho, než budou realizovatelné.

 

Američtí fyzici Alexey Bobrick a Gianni Martire z newyorských laboratoří Advanced Propulsion Laboratory vzali Alcubierrův pohon a vymysleli nový mechanismus, který by ho mohl pohánět. Navrhují, že by namísto negativní energie bylo možné k ohnutí prostoru ve warp pohonu použít masivní gravitaci. Pro představu, chtělo by to stlačit hmotu o velikosti planety do velikosti kosmické lodi. To, pravda, není zrovna v dosahu našich technologií, ale alespoň v tom není žádná exotická fyzika a substance, které možná ani neexistují. V dohledné době se nejspíš v galaxii neproletíme, ale, jak se zdá, není to absolutně beznadějné. A to je, oč tu kráčí.

 

Video: Warp Drive News. Seriously!

 

Literatura

Phys.org 4. 3. 2021.

Classical and Quantum Gravity online 25. 1. 2021.

Datum: 06.03.2021
Tisk článku

Související články:

Postavit warpový pohon bude možná snazší, než se myslelo     Autor: Stanislav Mihulka (20.09.2012)
Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?     Autor: Vladimír Wagner (29.09.2017)
Gama teleskopy by mohly vystopovat kosmické lodě na černoděrový pohon     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2019)
Mohl by kosmickou loď pohánět urychlovač částic?     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2019)



Diskuze:

představa

Jaroslav P.,2021-03-08 19:51:14

Neumím si to představit. I když loď ohne časoprostor, tak tím ohnutým časoprostorem musí proletět a to jí buď rozdrtí nebo zkrátka poletí stejně rychle, jako kdyby nebyl ohnutý.

Odpovědět

Fantazie

Petr Pavlata,2021-03-07 20:58:20

Musela to být krásná doba, těch 60., 70. let, kdy tyto fantazie vznikaly (a nejenom ony, vývoj běžel rychle, všechno šlo nějak vyřešit). Ono to ovlivnilo opravdu mnoho lidí, z těch známých třeba Jeffa Bezose nebo Elona Muska (oba se i mnohokrát nechali slyšet, že vše co dělají dělají právě pro tu vizi....). Je velká škoda, že dnešní étos západní civilizace je úpadek.
Otázka je, jak ten étos můžeme zase změnit, protože vlastně o nic jiného nejde, když ho civilizace má, dokáže asi nakonec cokoliv.
Možná důkaz toho, že právě takováto věc je možná sama o sobě stačí. Co by to mohlo být? Asi to nemusíme hned umět postavit, ale jaké efekty by mohl mít provoz takovéto technologie? Uměli by jsme je najít? Téhle fyzice nerozumím, ale pokud si to představím jako elektromagnetické pole, protětí gravitační vlny kolmo s takovým jevem by se projevilo asi jako fázový šum? Uměli by jsme takovou věc vidět?

Odpovědět


Re: Fantazie

Pavel Nedbal,2021-03-07 22:34:34

Vážený pane Pavlato,
ano, 60. a 70. léta byla opravdu inspirativní, dobře si je pamatuji a současný stav je oproti nim až depresivní. Ale musíme si uvědomit, že byly použity jen známé technologie, jen to měřítko bylo větší a přístup ambicióznější.
Pokud se týče fyziky, vyčerpali jsme současné možnosti a (zatím) nic nového nemáme. Chtělo by to třeba najít na Zemi, nebo jiném tělese Sluneční soustavy nějakou nezpochybnitelnou známku toho, že to tady někdo někdy navštívil. Stačilo by tak jen vědět, že to jde. Možná bychom se takovému průzkumu mohli více věnovat, i když by toho, kdo by to propagoval, posílali do blázince. Jen tak si zafantazíruji: ten kopec na Cereře je výsypka po těžbě, bílé fleky odkaliště. Určitě se tam válí něco, co se rozbilo a nechali to tam, jen to najít.

Odpovědět


Re: Re: Fantazie

Dominik Březina,2021-03-08 07:24:58

Mnohem pravděpodobněji, nežli o pozůstatky po těžbě, se jedná o síran hořečnatý
MgSO4(H2O)x (heptahydrát zvaný epsomská sůl (MgSO4·7H2O), se běžně používá do koupelí).
Podle všeho se horní vrstva permafrostu nachází v dosahu povrchového tepla, zahřívá se, led taje a na povrch ve zřídlech vyvěrají páry spolu se solí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Fantazie

Jaromil Jarecký,2021-03-08 13:12:43

.... s takovým přístupem je svět fantazie neslučitelný. :-(
Když jsme se jako kluci dozvěděli, že světlo je elmag vlnění a z principu, že lze na toto působit magnetickými poli, jsme několik dní snili jak by se to dalo parádně využít - pláště neviditelnosti, schovat celé auto, dům atd .... no ještě dnes si pamatuji jak jsem před usnutím přemýšlel, zda by to ohnutí světla, jak by obtékalo mojí osobu, bylo zvenčí vidět :-)
A těch aplikací :-) - ve škole, v šatnách a sprchách holek, doma :-) :-) Nakonec jsme usoudili, že by to bylo na prd, protože bychom vevnitř nic neviděli!!!! Prostě paráda, krása, nádherné časy ...

A vy přijdete s H2SO4 nebo s čím, FUJ!

Odpovědět


Re: Re: Fantazie

Petr Pavlata,2021-03-08 14:37:17

Ano, přesně tak jsem to myslel, pouze najít důkaz toho, že někdo někdy zašel dál, než my.
Ono totiž ani toho, co lze dělat se současným věděním úplně málo není - využití sluneční soustavy nám současné znalosti fyziky určitě nebrání - a i to samo o sobě skýtá tisíc let rozvoje a růstu.... limit je teď hlavně v našich hlavách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Fantazie

Pavel Nedbal,2021-03-10 15:46:00

Když už jsme tady u těch reziduí po Mzácích, napadlo někoho, jak veliký potenciál bude mít SKA (kilometr čtvereční spojených radioteleskopů), jež je ve výstavbě, pro případnou detekci MZ signálů? Jakou sílu by musely mít ty MZ signály (vysílací výkon) ve vzdálenostech 1pc, 10pc, 100pc, abychom je dokázali zachytit?

Odpovědět

podle mého laického názoru lze tímto způsobem

Karel Ralský,2021-03-07 14:56:25

dosáhnout maximálně 5-6 násobku rychlosti světla a to za cenu obrovské konverze energie ve hmotu, což je pro cestování vesmírem velmi "pomalá" rychlost(prorážení ledu ledoborcem nebo kavitace).
Daleko elegantnější by bylo se dostávat do jiného stejného časoprostoru, v jiném našem vesmíru přes červí díru. A podle mého selského rozumu by šla červí díra v našem prostoru vytvořit pomocí silných magnetických polí možná vybuzených harmonickými kmitočty hmoty.
Vždyť samotný Maxwel se při výpočtu elektromagnetického pole opírá a kvadratickou rovnici(počítá se čtvrtým rozměrem) kdy Y=1 no, a nyní si položme otázku kde se tato jednička nachází v normálním prostoru je na naší straně, ale v případě nejen červí ale i černé díry se nachází za horizontem událostí(mnohostupňovým prstencem) a obráceně. Proto silné elektromagnetické pole neumožňuje elektronům opustit svoji dráhu ani na posledním kvantovém přechodu v energetické hladině a při narůstající energii ve svém časovém a prostorovém rozměru pouze zvětšuje svůj obvod( Schwarzhildův poloměr) a vytváří v našem prostoru otvor.

Odpovědět

Jimmy Hilton,2021-03-07 08:52:38

Neměly by v takovém případě warpovat vesmírem neuronové hvězdy a černé díry?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz