Niob-92 je nejvíce stabilní z nestabilních izotopů tohoto přechodného kovu. Přesto je jeho poločas rozpadu 34,7 milionů let, což je v geologickém měřítku poměrně krátká doba. Proto tento izotop od doby vzniku Sluneční soustavy prakticky „vyhynul“. Dodnes jsou ale v naší soustavě přítomní „duchové“ niobu-92, v podobě stabilního izotopu zirkonia-92.
Maria Schönbächler ze švýcarské techniky ETH Zürich s mezinárodní týmem podstatně vylepšili datování niob-92 – zirkonium-92 a využili ho k výzkumu počátků Sluneční soustavy. Klíčovou roli v tom sehrály minerály se zirkonem a rutilem, které vědci získali z meteoritů pocházejících z planetky Vesta, považované za jedinou známou kamennou protoplanetu, která se zachovala z doby vzniku Sluneční soustavy.
Tyto minerály jsou nejvhodnější pro analýzy niobu-92. Badatelé pak s pomocí datování uran – olovo spočítali, jak hojný byl niob-92 v době vzniku Sluneční soustavy. Tím vzniklo podstatně kvalitnější datování niob-92 – zirkonium-92.
Badatelé s pomocí vylepšeného datování sestavili model vzniku Sluneční soustavy. Podle tohoto modelu vznikla vnitřní část Sluneční soustavy s terestrickými planety do značné míry z materiálu, který byl vyvržen do vesmíru supernovou typu Ia, tedy takovou, kdy v těsné dvojhvězdě bílého trpaslíka s nějakou jinou hvězdou dotyčný trpaslík krade svému partnerovi hmotu. Když hmotnost trpaslíka překročí jistou mez, tak se odpálí jako supernova.
Vnější část Sluneční soustavy s plynnými obry byla podle autorů výzkumu naopak utvořena převážně z materiálu, který vylétl do vesmíru při explozi supernovy, odpálené při zhroucení masivní hvězdy. Pravděpodobně k tomu došlo v dávné hvězdné porodnici, kde se zrodilo i naše Slunce. Jak se zdá na počátku Sluneční soustavy byly hned dvě supernovy. Tomu se říká explozivní minulost.
Literatura
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy
Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)
Galaktičtí archeologové hledají ztracené sourozence Slunce
Autor: Stanislav Mihulka (21.04.2018)
Nový nejstarší materiál na Zemi je mnohem starší než Sluneční soustava
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2020)
Diskuze:
Taky se připojuji k Panu Nýčovi,
Karel Ralský,2021-03-04 23:15:01
a děkuji nejen za každé nové ráno, ale i oslu který mi umožňuje číst Vaše články.A jsou pohlazením na duši zvídavých lidí.
Děkuji Všem také moc a moc.
Re: Taky se připojuji k Panu Nýčovi,
josef Benda,2021-03-05 01:37:02
Pane Ralský ,jste z Ralska,vaše jméno neexistuje
Re: Re: Taky se připojuji k Panu Nýčovi,
Karel Ralský,2021-03-05 17:18:35
Je to hlavně kvůli tomu že některé "revoluční" teorie o vesmíru, které zde na internetu jako laik prezentuji více než 25 let, připadaly některým horlivým studentům, kteří měli na starost mé názory na oslu za příliš odvážné a moje skutečné jméno načas zde zablokovali.
Ako
Vladimír Bzdušek,2021-03-04 13:45:24
sa dá určiť, že nejaký meteorit pochádza z Vesty?
Re: Ako
Tomáš Petrásek,2021-03-04 23:53:41
Hlavním vodítkem je shoda spektrálních vlastností, a potom vylučovací metoda. Meteority z Vesty ukazují, že domovské těleso mělo vulkanismus, tj. bylo dost velké. A takových zase tolik není. Ale úplně se 100% jistotou to bude možné říct, teprve až bude k dispozici dovezený vzorek přímo z Vesty.
Takže ide to ...dokonca aj viac
Vladimír Bzdušek,2021-03-05 14:06:38
Len ma zviklalo to kategorické tvrdenie.
https://www.amnh.org/exhibitions/permanent/meteorites/building-planets/vesta
How do we know these meteorites came from Vesta?
The composition of an asteroid's surface can be determined
by the way it reflects sunlight.
Vesta is the only large asteroid whose "light signature"
matches the basaltic rock of the HED meteorites;
each meteorite type matches a different part of Vesta's surface.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
