Mořské sedimenty pokrývají 70% zemského povrchu a obsahují více než polovinu mikroorganismů na naší planetě. Problém, o kterém je zde řeč, jsou organismy, které byly zjištěny hluboko pod mořským povrchem. Nejasnosti vyplývají z toho, že v tomto materiálu je obtížné rozlišit co jsou  živé a co odumřelé buňky. Debaty o tom, zda vůbec jsou zjištěné buňky metabolicky aktivní se vedly dlouhou dobu. Nyní v tom máme jasno.

Hluboko pod mořským dnem je život
Rozlousknut oříšek biologické aktivity sedimentů, miliony let starých, se pokusil tým odborníků, který od roku 2001 zkoumá vzorky ze dna Pacifiku. Jejich program byl financován z projektu zaměřeného na sledování dopadů drancování oceánů. K tomu, aby mohli dát na nevyjasněné otázky odpověď, zvolili netradiční přístup. Nejprve vyzvedli vzorky sedimentů dna až do stáří 16 milionů let. Nejstarší sedimenty byly z hloubky 400m pod dnem oceánu. Pak v jednotlivých vrstvách sledovali přítomnost bakteriální ribosomální nukleové kyseliny RNA.  Na tuto molekulu se zaměřili proto, protože se poté, co si ji buňka vyrobí, rychle se  rozpadá. Existující molekuly RNA jsou tedy známkou toho, že daný vzorek obsahuje živoucí organismy. Rozbory ukázaly, že sedimenty tyto molekuly, indikující život, obsahují.

„Až dosud vědci podobný důkaz toho, že bakterie v hluboko uložených sedimentech skutečně žijí, neměli.“ Prohlásil o tomto poznatku ekolog Lev Neretin z Max Planckova Institutu v Brémách. Neretin je jedním z členů výzkumného týmu, a byl to on, kterému se podařilo zjistit, že 10 až 30% buněk obsažených v sedimentu oceánu, jsou buňky živé!

Z toho vyplývá, že nyní musíme přehodnotit představy o žijících organismech na naší planetě. Dna oceánů mají zřejmě mnohonásobně více živé hmoty, než kolik jsme si dosud dovedli představit.

Původ bakterií

Bakterie Methanococcoides

Jak se tyto bakterie dostaly tak hluboko do mořského sedimentu?
“Jediné vysvětlení, které se nyní pokládá za rozumné je, že zde byly pohřbeny.“ Tak se vyslovil k  původu zmíněných bakterií Bo Thamdrup, mikrobiolog zabývající se touto problematikou na universitě v jižním Dánsku – Odense. To ale znamená, že kolonie baktérií přežívají i poté, co jsou v sedimentech uvězněny po miliony let!
Tento objev kolonií bakterií žijících hluboko v mořských sedimentech , společně s nedávným zjištěním živých bakterií v permafrostu Aljašky starém 32 000 let, posouvá naše znalosti týkající se hranic života. Nynější objev živých tvorů pod dny oceánů, prosperujících za obrovského tlaku, bez kyslíku  a současně při nízké teplotě, podporuje myšlenku, že by se život mohl vyskytovat i na jiných planetách.

Vědci si nemyslí, že by nynější formy bakterií, které zde byly nalezeny, byly ty samé bakterie, které tam osud před miliony let uvěznil. Dnešní bakterie jsou sice jejich potomky, ale už se jedná o zcela jiné bakterie, protože ty původní se postupem doby měnily jak se adaptovaly  na změněné podmínky. Nyní vědci chtějí kompletně analyzovat genom těchto bakterií. Slibují si od toho, že tak získají odpověď na otázku - jakéže to změny v geonomu umožňují přežití v tak extrémních podmínkách. 
 
Závěr

Pokud tedy myriády bakterií, o kterých jsme neměli ani tušení že existují, produkují v důsledku svého metabolismu metan, což je plyn přispívající ke globálnímu oteplování, může to být vážná věc. Kolik škodlivého plynu tyto bakterie produkují je zatím předmětem spekulací, a kvalifikovanou odpověď může dát až další výzkum. Teprve pak budeme moci odhadnout jak moc tyto potvůrky přispívají ke změně klimatu. Možná se dobereme zjištění, že ve srovnání s nimi je naše  lidská činnost, co do škodlivosti svého počínání, zcela titěrná.

Pramen: Nature