Vymření většiny linií dinosaurů v důsledku pádu meteoritu na konci křídy před 65 milióny lety neustále přitahuje pozornost médií i seriózních vědeckých týmů. Snílci obvykle ignorují fakt, že dinosauři vlastně podle všeho tehdy nevymřeli a spokojeně si jako ptáci žijí dodnes. A mnohdy si rádi spojují konec dinosaurů s budoucím koncem lidstva. Asi i proto je tohle téma opravdu vděčné.
Klasická představa o vymření dinosaurů počítá s tím, že s dinosaury to už vlastně šlo dlouho z kopce a meteorit jim uštědřil už jenom ránu z milosti. Je totiž založena na výzkumu nálezů dinosaurů na severoamerickém kontinentu, kde diverzita dinosaurů vskutku během posledních 10 miliónů let před samotným vymřením dinosaurů neustále klesala.
Nová studie týmu paleontologů pod vedením D. Fastovkyho z University of Rhode Island ukázala, že tento trend byl pravděpodobně jen lokální. Fastovsky se svými kolegy zpracovali novou globální databázi nálezů dinosaurů, a zjistili, že většinu druhového bohatství dinosaurů nalezneme nikoliv v severní Americe, ale v Asii a v jižní Americe.
Z konce triasu, tedy z období počátku rozkvětu dinosaurů pocházejí nálezy přibližně 40 rodů dinosaurů, zatímco v posledním období křídy před 99-65 milióny let žilo nejméně 245 rodů dinosaurů. Podle všeho tedy diverzita dinosaurů během jejich evoluce neustále vzrůstala. Triasoví dinosauři byli převážně nespecializovaní na určitý typ chování, potravy nebo biotopu, naopak křídoví dinosauři byli po všech stránkách specializovaní mnohem více. Zvláště hodně křídových dinosaurů bylo býložravých.
Příznivci rázných katastrofických změn se tedy mohou radovat. Vysvětlit vymření většiny dinosaurů skomíráním vývojové linie a odstrčit úder meteoritu do nevýznamné role ohňostroje na rozloučenou zřejmě asi nelze. Na druhou stranu je pravda, že podobné analýzy fosilního záznamu zatěžují četná statistická či taxonomická úskalí. Navíc stále visí ve vzduchu nezdvořilá otázka, jak se to tehdy vlastně všechno semlelo, když některé linie obratlovců (a nejen jich) v nejrůznějších biotopech vymřely a jiné, v mnoha ohledech srovnatelné, zase nikoliv. Posuďte sami. Většina dinosaurů ano. Ptáci a krokodýli ne. Pterodaktylové, ichtyosauři a plesiosauři ano. Žraloci, želvy, savci, haterie, ještěrky a hadi ne. Katastrofa, která odděluje druhohory a třetihory bude i nadále vděčným objektem výzkumu.
Stále další a další nálezy, jako je i pozdně křídový mongolský „dinopták“ Shuvuuia ukazují, že ptáci jsou dinosauři a že je zbytečné se snažit je nějak rozlišovat.
Jak velká rána to tehdy vlastně byla?
Pramen: Geology 32(10): 877-880.
Indické sopky příčinou křídového vymírání?
Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2005)
Diskuze:
skvělí dinosauři
nika,2006-06-16 20:44:09
čau čau čau
dinosauři jsou super.mhdgfgzbegžrh zdhjv hweuhg
Úvaha
Já,2005-03-08 06:55:03
Co když vše bylo jinak. V časopise 21. století jsem četl, že nějaký maďarský fyfik našel v usazeninách z doby velkého vymírání izotopy, které můžou vzniknout jen při jaderných reakcích. Když si vezmu co dokáže člověk při ničení současné přírody, vybijení celých druhů, vyčerpávání posledních přírodních zdrojů energie a nevyhnutelným bojem o jejich poslednich zbytcích. Upozorňuji, že to vše se děje v rozmezí několika desítek let. Tak z pohledu 65ti miliónů let to musí být jen okamžik rovnajícímu se dopadu několik kilometrů velkého meteoritu. Už dnes se mluví o zabránění katastrofy jeho případným odchýlením, co když to bylo v minulosti u prohrávající strany přímo naopak? Po současné civilizaci by z pohledu desítek miliónů let, kdy se mění celé kontinenty, nazůstal ani mastný flek.
Nevím, nevím....
dinosaurus,2005-03-08 15:23:11
Je to každopádně hra s čísly. George Olshevski napočítal už 570 rodů (non-avialanních) dinosaurů, já 550 někdo uznává jenom 520...Z mnoha lokalit známe mnoho exemplářů, které nedokážeme rozlišit jako samostatné druhy ani tuto eventualitu vyloučit. Navíc sestupný trend v počtu rodů dinosaurů je nezpochybnitelný, a to minimálně v severní Americe i když nebyl tak mohutný, jak se dříve předpokládalo. Nicméně na území Dinosaur National Park v Albertě existovalo v době před 76 miliony let asi 40 rodů, kdežto na samém konci Maastrichtu (Red deer river fm.) jen okolo 30. V Asii je to podobné, i když samozřejmě pro nekompletní záznam nelze dělat dalekosáhlé závěry. Faktem ale zůstává, že lépe zachovány (a také ve větším množství) jsou nálezy mladších období, a tak když máme víc těch "starších", o něčem to zřejmě svědčí...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
