Kanadští studenti vyrobili přístroj, který je malý, má drtičku i extrudér a dokáže plastový odpad přetvářet do podoby struny namotané na cívce a tou lze nahradit drahé náplně do tiskáren.

V současné době uběhlo už čtyři roky od havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Je tak zajímavé se podívat, čeho se podařilo dosáhnout při likvidaci následků havárie. Největším úspěchem je úplné vyklizení bazénu s vyhořelým palivem čtvrtého bloku. Zároveň se obnovila automobilová doprava ze severu na jih přes zakázanou zónu pro soukromou i veřejnou dopravu.

Řekněte před ekologem, že se z vodního systému po přihnojení dusíkem a fosforem uhlíku ztratí více, než kolik ho tam fotosyntéza vytvoří, a bude-li potom ještě ochoten se s vámi bavit, tak nejspíš už jen jako s blbcem. A pokud začnete argumentovat Američankou z Athén, která na to přišla v Georgii, nejspíš zavolá do Bohnic pro sanitku.

26. dubna 1986 začala v ukrajinském Černobylu nejděsivější havárie v dějinách atomové energetiky. Radioaktivní spad z roztaveného jádra čtvrtého reaktoru zamořil větší část Evropy. Skoro třicet let po havárii už ale žádné nebezpečí nehrozí. Skutečně?

S opicemi toho máme společného mnohem více, než jen to, na co poukazoval pan Darwin. Kromě anatomie a oblíbených sexuálních poloh to je i nemoc, kterou trpí a na níž zemře čtyřicet milionů z nás.

…aneb Jak jsme odhalili zbarvení neptačích teropodů

Automatické rozpoznání tváří – pro někoho vítaná věc, která zpestří jeho práci s fotografiemi, pro jiného otravná věc nebo přímé ohrožení soukromí. Rozpoznání kam se podíváš

Všechno, co jsme považovali za samostatně živé, bylo zatím vždy větší než 200 nanometrů. Jednu chvíli to vypadalo, že mýtickou hranici prolomily nanobakterie. Jejich sláva pohasla, když se ukázalo, že se finský mikrobiolog Olavi Kajander spletl a že to, co pozoroval, byly jen vápenaté kuličky zcela bez života. Nyní Norská mikrobioložka společně s americkými kolegy testuje hypotézu, že tak titěrné bakterie přece jen objevila. Jsou tak malé, že do těch běžných, se jich vejdou stovky a na špičce vlasu by se jich mohlo tetelit sto padesát tisíc. Možná je pijeme i ve vodě, která měla být sterilní...

Analýza spektra záření kvasaru, vzdáleného více než 12,4 miliardy let, ukázala, že se poměr hmotnosti protonu a elektronu během historie nezměnil.

Chrám provoněný kadidlem, kněz za přítomnosti pozůstalých odříkává modlitby za pokojný přechod duše zemřelých, jen ti umrlci nebyli nikdy živí.

Čínští astronomové objevili úžasný kvasar, který září jako 420 bilionů Sluncí. Je vzdálený 12,8 miliard světelných let a jeho supermasivní černá díra váží jako 12 miliard Sluncí. Kde se něco takového vzalo v mladičkém vesmíru?

Vědci Cornellovy univerzity aplikovali statistickou mechaniku na realistický model zombie katastrofy. Kde nejlépe ochráníte svůj mozek před nemrtvými?

…aneb Tajemství deinocheira konečně odkryto

aneb za vznik matematiky vděčíme evoluční hříčce zvané genový enhancer HARE5

Tým teleskopu Subaru pozoroval ve spektru materiálu vyvrženého explozí Nova Delphini 2013 nápadné absorpční čáry izotopu berylia 7Be. To se po pár týdnech přemění na lithium 7Li a exploze novy tak okoření okolní vesmír lithiem.

Závody ve zbrojení mezi motýli a jejich predátory probíhají už šedesát milionů let. Některé můry se za tu dobu naučily rozumět i ultrazvukovému netopýřímu jazyku, u jiných šel vývoj cestou jednodušší pasivní antisonarové vychytávky. Navzdory své primitivnosti je tak účinná, že se jí v průběhu věků podařilo evoluci stvořit několikrát.

Higgsův boson předpověděli na základě teorie supravodivosti. Po mnoha desetiletí ho nakonec vystopovali na největším urychlovači všech dob. A teď se kruh uzavřel.

Systém WISE 0720-0846, který je dnes vzdálený asi 20 světelných let, před 70 tisíci lety proletěl Oortovým oblakem Sluneční soustavy. Svět se nezbořil a nebylo to asi naposled, za pár desítek tisíc let ho tu máme zpátky.

... aneb o trablech předávaných potomkům jinak, než pošramocenými geny, či špatnou výchovou

Analýza obsahu izotopů dusíku v prastarých horninách dokládá, že pradávné organismy vyvinuly fixaci dusíku o více než miliardu let dříve, než jsme doposud odhadovali.

…aneb Fantastický výzkum Mary Higby Schweitzerové

Singapurský startup Blacksmith Group přichází se 3D tiskárnou a skenerem v jednom. Navíc má oproti srovnatelným zařízením lepší rozlišení, rychleji skenuje a také tiskne větší objekty.

Někdy se uvádí, že až tři čtvrtiny pacientů podstoupivších chemoterapii má narušené kognitivní funkce, tedy zhoršené myšlení. Podobně na tom jsou pacienti s ozařovaným mozkem. Pro ty, které taková léčba teprve čeká, máme z UC Irvine a Memorial Sloan Kettering Cancer Center dobré zprávy.

Kaspersky Lab zveřejní zprávu o kyberútoku na více než 100 bank v Rusku, Japonsku, Spojených státech i v Evropě. Prý je za ním nezávislá skupina hackerů, kteří s bankami pohráli jako kočka s myší.

Femtosekundový rentgenový laser pracoviště SLAC Linac Coherent Light Source zachytil ultrakrátké změny v uspořádání elektronů, k nimž dochází těsně před vznikem chemické vazby mezi kyslíkem a oxidem uhelnatým na rutheniovém katalyzátoru.

Ve hvězdné porodnici ze souhvězdí Pegasa právě vzniká čtyřhvězda. Díky radioteleskopům to máme v přímém přenosu.

Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje robot, přistane na asteroidu a začne vrtat. Odebraný materiál se pak zpracuje, aby zpět na Zemi putovala co nejčistší surovina. Příznivci pilotované kosmonautiky by jistě rádi viděli těžební stroje obsluhované kosmonauty, někteří by je snad i nechali pracovat ručně. Co když by ale kosmická těžba vypadala docela jinak?

Moc se o tom nemluví, ale je to levné a účinné a proto i u nás roste počet nemocnic, kde transplantací stolice provádějí. Ze zámoří ale nyní přichází zpráva o ženě, které podáním cizích mikrobů jeden problém vyřešili ale do druhého spadla. Dárkyně exkrementů byla totiž baculka a příjemkyně páchnoucího medikamentu, cvičení a dietě navzdory v krátké době dorostla do BMI 34,5. Že je obezita infekční naznačují i pokusy na zvířatech. Prsty v tom má mikrobiom.

...aneb nedoceněný génius prehistorické tvorby by se dnes dožil 110 let

Na univerzitách v Leedsu a Yorku si zopakovali britský úspěch v boji se šifrovacími stroji. Jen protivníkem tentokrát nejsou Němci, ale zlovolné jednořetězcové RNA viry.

Počítačové simulace prozradily existenci penta-grafenu, slibné formy uhlíku, kterou tvoří plátky pětiúhelníků z uhlíkových atomů. Teď už jenom zbývá penta-grafen vyrobit.

Nejslavnější kočka vědy je prý polomrtvá a položivá zároveň. Anebo se nám to jenom zdá? Vědci Queenslandské univerzity spějí k rozuzlení meziválečné záhady.

Lidem se zalíbilo, jak automatické překladače překřtily jednoho zeleného mořského tvora a tak se toto nesprávné označení šíří sítěmi. Správné je mluvit o plžovi. S tím „eko“ to ale je v pořádku, je totiž nejen zelený, ale má i chlorofyl, osvojil si fotosyntézu, takže na „sluneční pohon“ zvládá jezdit až tři měsíce.

Když občanská válka vypukne v zemi, která je významným producentem ropy, tak je větší šance na intervenci vojensky schopné mocnosti – zvlášť takové, co má nouzi o ropu.

Lidé zabývající se umělou inteligencí (AI) už si nepokládají otázku, jestli se nám univerzální AI podaří sestrojit, ale kdy k tomu dojde.

Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, čím blíže sonda trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá. Včera vyšla další várka, o kterou bychom se chtěli podělit.

Z času na čas sa objavia správy o nádejnom vývoji nových antibiotík, do klinickej praxi ich ale prichádza stále len málo. Pritom by už boli naozaj potrebné - možnosti liečby ťažkých bakteriálnych infekcii stagnujú a vývoj pokračuje veľmi pomaly. Ale možno práve teraz sa niečo zásadné udialo.

Souhlas Dolní sněmovny s terapií nahrazování mitochondrií znamená vzpruhu pro genetické inženýry ve Spojeném království i jinde ve světě.

Paleobiologové našli společenstva bakterií z bahna na dně oceánu, která se údajně nezměnila po miliardy let. Je to vůbec možné?

…aneb Návrat k jednomu pozapomenutému výzkumu

Nová americká studie charakteriyuje vývoj společnosti s ohledem na náboženství a vědu. V podstatě potvrzuje to, čemu mnozí říkají „post-sekulární perspektiva“.

Oranžový trpaslík Kepler-444 o stáří 11,8 miliard let hostí pětici rozpálených kamenných planet, které jsou vesměs menší než Země. Co asi najdeme příště?

Italští vývojáři postavili výkonný zdroj párů entanglovaných fotonů. Vejde se na mikročip, nespotřebuje moc energie a vyrábí fotony jako na běžícím pásu.

Systém předvídání dopravní situace v Brně, studium bakterií z Antarktidy nebo analýza leukemických buněk. To jsou jen některé z dvanácti projektů studentů doktorandského programu, kteří uspěli v soutěži „Brno Ph.D. talent 2014“.

Co byste podnikali, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, osvětlení svíčkami, v zorném poli jen křivky partnera/ky...

Vědcům se povedlo zkroutit polarizované laserové paprsky tak, že vytvořily tvar pozoruhodné Möbiovy pásky, které má jen jednu stranu a jednu hranu.

Astronomické weby zaplavily informace o velikém prstenci, který obklopuje exoplanetu. Nejedná se o úplně nový objev, spíše je to otevřená detektivka.

DPH, celým jménem diphenhydramine, je v hantýrce lékařů a fyziologů účinná látka celé plejády léků zvaných antihistaminika. Mnohé jsou v řadě zemí i bez předpisu. Zbavují nás kašle, alergií, bolesti i nespavosti. Teď u nich vyšlo najevo, že s jejich přispěním nás opouští nejen blbá nálada, ale i paměť, inteligence a osobnost. Bonusem je zvýšení pravděpodobnosti, že nás svou návštěvou poctí i Alzheimer.

O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků.